Vizualizace a prezentace geografických dat v prostředí Microsoft Office a internetu/intranetu
Ing. Sylva Chmelařová
ARCDATA PRAHA, s.r.o.
Vizualizace a prezentace geografických dat v prostředí Microsoft Office a internetu/intranetu
Tento příspěvek se zabývá situací, kdy GIS v organizaci je již rutinní záležitostí, kdy geografická databáze je (alespoň v základní podobě) naplněna, kdy v organizaci existuje pracoviště GIS, které zajišťuje správu databáze a zpracovává analýzy dat pro uživatele. Za takového stavu je žádoucí, aby okruh pracovníků, kteří mohou přímo využívat data v GIS, přestal být omezen na specialisty GIS a aby přímý interaktivní přístup ke GIS získali všichni pracovníci, jimž může tento systém poskytnout cenné informace a přispět tak ke zkvalitnění jejich práce. Jde nejen o odborné specialisty, ale i o pracovníky managementu organizace, marketingu apod. Je zřejmé, že požadavky takto různorodého okruhu uživatelů není pracoviště GIS schopno pokrýt formou servisu – vytvářením ad hoc výstupů na objednávku. Řešením je poskytnout všem oprávněným uživatelům nástroje pro přímou práci s databází GIS. Jelikož různé skupiny uživatelů budou GIS využívat k různým účelům, je zřejmé, že budou mít různé požadavky na funkce a uživatelské rozhraní nástrojů pro práci s GIS. Zároveň jednotlivé skupiny uživatelů pracují s různými typy programů a je proto žádoucí poskytnut jim nástroje pro práci s GIS v takové podobě, aby je vnímali jako rozšíření možností „jejich„ důvěrně známého uživatelského rozhraní a ne jako cizorodý prvek v jejich práci. Pro účely tohoto příspěvku byl proto jako kriterium pro definování skupin uživatelů zvolen typ nejčastěji používaného software, který zároveň i nepřímo vypovídá o rozsahu požadavků na práci s GIS – viz obr. 1.
Obr. 1 Kategorie uživatelů GIS z hlediska prostředků k přístupu a práci s geografickou databází.
Uživatelé, používající ke své práci s geografickými daty software kategorie „profesionální„ nebo „stolní„ GIS, mají plný přístup ke geografické databázi (a často i k dalším databázím v organizaci) a řeší nad geografickou databází složitější, zejména analytické, úlohy. Většinou bývají i příslušně vyškoleni a pro účely tohoto příspěvku je lze proto považovat za odborníky v oboru GIS a dále se jimi zabývat nebudeme, stejně jako konzumenty tradičních tištěných mapových výstupů z geografické databáze, pořízených pracovištěm GIS.
GIS a internet/intranet
Poskytnutí dat prostřednictvím internetu/intranetu je vlastně formou prezentace těchto dat. Tento způsob zpřístupnění databáze GIS je proto vhodný pro uživatele, kteří vyžadují možnost prohlížení dat GIS formou interaktivního přístupu do databáze a zároveň je pro ně vyhovující jak prostředí standardního web browseru, tak skutečnost, že možnosti práce s GIS jsou pevně dány. Z technického hlediska vyžaduje tento způsob přístupu k datům GIS na straně správce GIS zřízení serveru, určeného pro zprostředkování kontaktu mezi klienty a geografickou databází. Množinu dat, která budou takto přístupná, možné způsoby jejich zobrazení a funkce, které bude mít uživatel k dispozici, definuje správce geografické databáze GIS na základě analýzy požadavků uživatelů. Způsob této definice závisí na použitém prostředku. Např. při použití systému ArcView Internet Map Server (IMS) firmy ESRI je tato definice uživatelsky velmi jednoduchá a je velmi snadné ji měnit podle měnících se požadavků, při použití MapObjects IMS jde o vytvoření specializované aplikace. Volba mezi ArcView IMS a MapObjects IMS tedy závisí na typu aplikace a požadovaných technických parametrech. Touto problematikou se podrobněji zabývá příspěvek Ing. Miroslava Fanty (ARCDATA PRAHA, s.r.o.), dále se jí proto nebudeme věnovat.
GIS a kancelářský software
Tuto kategorii uživatelů lze nejlépe dokreslit na příkladu. Vedoucí pracovník, právě píšící v textovém editoru MS Word zprávu o projektu, který řeší jemu podřízený tým pracovníků, potřebuje mezi odstavce textu vložit tabulku hodnot některých atributů z určité tematické datové vrstvy, nejlépe doplněnou grafem, a za další odstavec dát pro ilustraci mapu. Obsluhu systému GIS, který používají jeho podřízení, však pravděpodobně neovládá. Má samozřejmě možnost dát úkol svým pracovníkům, aby žádané tabulky, grafy a mapy vyrobili, ale bylo by nutné jim napřed specifikovat zadání a pak je zbytečně blokovat zpracováním tohoto požadavku. Výstupem jejich práce by byly buď výtisky na plotru či na tiskárně, což se pro tento účel nehodí, nebo soubory v nějakém formátu, které je možné (nebo komplikované) do textu zprávy importovat. Výše popsaný postup je sice technicky řešitelný, ale znamená zmíněnou personální a organizační komplikaci a časovou ztrátu.
Požadavkem uživatelů této kategorie tedy není tvorba profesionálních kartografických výstupů velkého formátu, ale co nejjednodušší tvorba ilustračních map pro účely prezentace ve zprávách, přednáškách apod. bez nároků na speciální odborné znalosti v oboru GIS a kartografie. Pro tyto uživatele je vhodné rozšířit možnosti stávajícího kancelářského software o funkce pro práci s daty GIS a pro tvorbu map.
Příkladem řešení výše uvedené problematiky je program MapSheets firmy ERDAS. Jedná se o program vyznačující se velmi dobrou kompatibilitou s Microsoft Office 95/97 a využívající technologii OLE 2. Program ERDAS MapSheets rozšíří „balík„ Microsoft Office o nástroje pro velmi snadnou a intuitivní tvorbu map, které lze kopírovat a vkládat do dokumentů MS Word, prezentací MS PowerPoint, nebo i ukládat ve formátu HTML. Atributová data se při práci s MapSheets načítají do tabulkového procesoru MS Excel, takže uživatel má k dispozici všechny jeho nástroje. Tabulka v Excelu a grafická data zůstávají propojeny, takže lze např. volit barvu grafických prvků podle hodnot atributů (s využitím filtrování dat v Excelu) nebo naopak označit buňky v Excelu výběrem geografických prvků. Kromě vlastní tvorby mapové prezentace poskytují MapSheets uživatelům možnost vizualizace dat podle momentálních potřeb a některé nástroje analýzy dat, jako např. porovnání časové řady snímků, MapSheets jsou rovněž vybaveny uživatelsky velmi jednoduchým a názorným prostředkem pro sesazení či „napasování„, datových vrstev na sebe. Nejedná se o rektifikaci dat v pravém slova smyslu, ale pro účely tvorby mapových prezentací je přesnost dostatečná.
Díky použití technologie OLE zůstává mapa vložená do MS Wordu i nadále editovatelná prostředky MapSheets, naopak do mapy MapSheets lze vkládat další OLE objekty, jako např. tabulky a grafy MS Excelu, dokumenty MS Word, ClipArt apod. Mapu vytvořenou v MapSheets lze vložit do aplikace MS Office nejen jako objekt MapSheets, ale rovněž jako Obrázek, k jehož další editaci není třeba vlastní software MapSheets.
Závěr
Cílem tohoto příspěvku bylo podat stručný přehled možností přímého zpřístupnění dat nově vznikajícím kategoriím koncových uživatelů GIS - jak prostřednictvím technologie internetu/intranetu, tak uživatelům běžných kancelářských programů.