Jednou z mnoha čínností referátu ŽP je ochrana nerostných surovin a přírodních zdrojů, udržování a zajišťování aktualizace údajů o geologických objektech a rizikových faktorech, podávání zpráv o nových zjištěných objektech (stará důlní díla, projevy poddolovaných území na povrch, sesuvy atd.). Následně poskytuje podklady pro zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie ekologické stability, upozorňuje na výskyt lokalit se zvláštními podmínkami geologické stavby, výskyt lokalit chráněných podle zvláštních předpisů (např. chráněná ložisková území (CHLÚ) dobývací prostory (DP) atd. K plnění výše uvedených povinností je nezbytně nutný dostatek informací o všech jevech, které se mohou stát omezujícím faktorem v území především pro různé investiční záměry a také pro plánování a rozvoj přírody a krajiny ve vztahu k tvorbě a ochraně životního prostředí (ŽP).
V současné době máme na referátu dostatečné množství a odpovídající kvalitu dat spolu s jejich odpovídající územní lokalizací. Některé údaje jsme získali přímo v rámci výkonu státní správy jako např.: o stanovení a rozsahu povrchové a důlní těžby, o ochraně nerostného bohatství, dočasného uzavření nebo likvidaci lokalit určených k těžbě, likvidaci následků projevů poddolovaných území na povrch, sesuvů ... Další údaje lze získat např. z datových bází Geofondu ČR, který distribuuje signální informace, tj. základní údaje o lokalizaci a charakteristice geologického objektu, které mají především význam orientační upozorňující na objekt určitého typu, který v zájmovém území může idikovat např. potencionální střety zájmů, jedná se např o - poddolovaná území, území ohrožená sesuvy, vrtná prozkoumanost, hydrogeologické objekty, ložiska nerostných surovin, prognozní zdroje, radiometrické anomálie ....
Vlastními silami a prostředky jsme z dostupných podkladů a materiálů zpracovali další tématické vrstvy jako např. stav těžby k roku 1946 (zpracovaná dle "Soupisu lomů Ústředního geologického ústavu) součástí každé lokality je fotodokumentace s datem pořízení 1995. V současnosti se pracuje na stavu k roku 1974. Provedli jsme digitalizaci důlních map dolů, které byly v nedávné době uzavřeny a dokonce máme zpracovánu situaci chodeb historické těžby pyritů v Lukavici. Zadali jsme zpracování geologické mapy okresu, která je doplněna o další podrobnosti z jednotlivých průzkumných prací na území okresu.
V první části svého příspěvku jsem se zabýval výčtem grafických a databázových dat a jejich pořizování, které neustále aktualizujeme (což je nikdy nekončící proces). V následující části bych se chtěl ve stručnosti zabývat využíváním těchto dat pro tvorbu podkladů při zpracovávání územně plánovací dokumentace, plánování investičních záměrů a rozhodovací činnost okresního úřadu.
Pomocí GISu jsme například zjistili nesrovnalosti u tří vyhlášených CHLÚ v kú. Úhřetice, které spočívali ve špatné identifikaci lokalit a docházelo ke vzájemné záměně. Na základě tohoto zjištění byly s pomocí technologií GIS zpracovány podklady pro zahájení správního řízení o změně CHLÚ a uvedení do právního stavu v souladu se současnými předpisy.
Dále bych chtěl uvést přiklad, kdy bylo s pomocí jednoduché analýzy v ArcView 3.0 zjištěno, že při tvorbě územního plánu obce Běstvina zpracovatel navrhl umístění rekreační zástavby do území, které je vedeno v registru svahových deformací (sesuvná území). V případě, že by povoleny následně zahájeny práce na realizaci staveb takovémto území, s největší pravděpodobností by došlo k uvolnění velkého množství horniny a jejímu následnému sesutí, ke vzniku velkých škod na majetku a v tom nejhorším případě i ke ztrátě na životech pokud by se v tomto území v daném momentě nacházeli lidé. Na základě výše uvedené analýzy a zjištění těchto skutečností vydal náš referát zamítavé stanovisko k této části územního plánu a nesouhlasil s výstavbou pozemních objektů v této lokalitě, ba naopak navrhl zde výsadbu stromové a keřové zeleně a vytvoření oddychové zóny obce.
V neposlední řadě jsou výše uvedená data využívána k přípravě podkladů pro budoucí vyhlášení chráněných území z hlediska ochrany přírody a krajiny jako např. při vyhlašování chráněného území povodí toku Krounky, kde se vyskytuje vzácná fauna a flora.
Jako poslední příklad bych chtěl uvěst využití zpracovaných historických dat např. tématická vrstva "Lomy 1946", kde se jedná o přehled provozované těžby k datu 31. 12. 1946 a kdy platily jiné majetkoprávní vztahy k pozemkům a nemovitostem a později docházelo k postupnému začleňování do velkých lokalit současné doby. Mnoho lokalit bylo opuštěno a časem se dostaly v zapomění. Důvodem zpracování této historické těžby bylo získání další informační vrstvy o prostorovém situování a znovu obnovení evidence všech původních lokalit. V současné době jsou tyto údaje (grafické i databázové) využívání především při řízení o obnovení těžby a při úvodním posuzování předpokládaného rozsahu těžby, druhu nerostu jako např. zda se jedná o výhradní nebo nevýhradní nerost, o jeho způsobu ochrany a využití, vč. následného stanovení druhu nerostu a případné úhrady z dobývání.