Národní prostorová informační infrastruktura v podmínkách České republiky

Úvod

V USA a dalších vyspělých zemích je tomuto trendu přikládán velký význam a hledají se cesty a způsoby jak tyto informační potřeby podpořit, ale též současně jak podpořit rozvoj nového "geoinformačního průmyslu", který je významným zdrojem zaměstnanosti a tvůrcem hrubého národního produktu.

O souborech základního hmotného i nehmotného vybavení, opatřeních různé povahy apod. se hovoří jako o "prostorové informační infrastruktuře". Ta je považována za nejvýznamnější součást tzv. "informačních infrastruktur" podporujících proces informatizace společnosti v nejširším slova smyslu.

Národní prostorové informační infrastruktury a jim nadřazené národní informační infrastruktury jsou dnes zformulovány a probíhá jejich realizace jak v USA, tak v řadě evropských zemí i na celoevropské úrovni. Kromě všeobecných aspektů vždy zohledňují a řeší i specifické podmínky té které země či oblasti. Národní prostorová informační infrastruktura ani národní informační infrastruktura v podmínkách ČR zatím nebyly zformulovány, potřeba jejich existence je však v odborných kruzích naléhavě pociťována.

Prostorově orientované informační systémy a geoinformační technologie v České republice, bariéry jejich rozvoje a využívání

V tomto ohledu lze jen konstatovat, že jde o vývoj, který není ve světovém a evropském kontextu ničím výjimečný a že jej s větším či menším časovým předstihem zažívají i ostatní země. I tam se podobně jako v ČR ukázalo, že jde o velmi komplexní problematiku, kde se promítá mnoho různorodých aspektů a v níž působí mnoho i velmi rozdílně postavených subjektů (producenti údajů a informací , veřejná a i soukromá sféra, projektanti a provozovatelé informačních systémů, producenti a distributoři geoinformačních technologií a dalších souvisejících technologií, koncoví uživatelé z nejširších aplikačních oblastí). Za této objektivní komplexnosti a provázanosti jsou některé dílčí, v širších souvislostech nezvážené přístupy a realizace pro rozvoj oblastí jiných až retardující. Všeobecně se hovoří o narůstajících "bariérách rozvoje" a je naléhavě pociťována snaha je analyzovat a řešit (odstraňovat) a současně vytvářet aktivně takové podmínky, aby rozvoj v budoucnosti jimi nejen netrpěl, ale byl pozitivně stimulován a usnadňován.

Podmínkami bariér rozvoje prostorově orientovaných informačních systémů a uplatňování geoinformačních technologií se v uplynulém období zabýval v podmínkách ČR mj. výzkumný úkol /1/. Jeho závěry, které byly v závěrečné podobě širší odbornou veřejností seminárně ověřeny v listopadu 1997 a které budou v následujícím období jistě šířeji prezentovány, přinesly některá závažná zjištění, ale současně též formulují návrhy hlavních směrů opatření, která by vedla k odstranění současných bariér a zabezpečovala pozitivní rozvoj do budoucna. Jako souhrnné finalizující opatření je pak doporučováno zpracování návrhu "Národní prostorové informační infrastruktury ČR" a její následná realizace. (Přitom jsou formulovány i náměty k nadřazené "Národní informační infrastruktuře".)

V krátkosti lze s využitím citovaných závěrů výzkumného úkolu uvést, že hlavní bariéry rozvoje jsou spatřovány zejména v následujících oblastech:

1. uplatňování informačních technologií GIS,
2. tvorby a využívání prostorově orientovaných informačních systémů,
3. údajového zabezpečení těchto systémů,
4. personálního zabezpečení a
5. podmínek předávání prostorově vztažených údajů.

Přehled hlavních problémových oblastí – bariér ve výše uvedeném členění je uveden v příloze.

Problematika rozvoje prostorově orientovaných informačních systémů a geoinformačních technologií v zahraničí, porovnání se situací v České republice

• kromě odborné a věcně uživatelské argumentace a ověřitelné potřeby přístupu k prostorově vztaženým údajům a informacím a potřeby jejich využívání, kdy v rozvoji je nezastupitelná role a zájem i orgánů správy státu – jedná se zejména o racionální využívání finančních prostředků státního rozpočtu odstraňováním duplicitního pořizování a vedení prostorově vztažených údajů a informací, vzájemným sdílením údajových zdrojů a informačních systémů, poskytování takových údajů a informací soukromému sektoru apod., se do popředí zájmu státních orgánů dostává skutečnost, že široká potřeba a rozvoj vedou ke vzniku nového hospodářského sektoru, který již dnes vytváří nezanedbatelné pracovní příležitosti a podílí se nemálo na tvorbě národního důchodu, přičemž tento trend bude výrazně narůstat.
  K tomu je možné v podmínkách ČR konstatovat, že posledně jmenovaný aspekt nebyl zatím nejen doceněn, ale ani se zatím nezvažoval. Význam orgánů veřejné správy, ústřední státní správu nevyjímaje, jako producenta, ale i uživatele prostorově vztažených údajů a informací a v rámci nich i základních údajů prostorové lokalizace a identifikace (dále prostorové údaje) je však stejně významný jako v zahraničí. Na této úrovni není zatím předmětné oblasti (tj. podpoře rozvoje prostorově orientovaných informačních systémů a uplatňováni geoinformačních technologií) zdaleka věnována potřebná a možná pozornost.
• široce se diskutují přístupy orgánů veřejné správy k zpřístupňování prostorových a prostorově vztažených údajů a informací, které získávají při své činnosti, včetně problematiky finančních náhrad (poplatků, cen), uplatňování autorské ochrany apod. V této oblasti je zřetelný postoj USA, kde jsou na ústřední úrovni odstraněny veškeré bariéry, které by vícenásobné využívání na úrovni jednotlivých orgánů nebo poskytování prostorových a prostorově vztažených údajů a informací soukromému sektoru brzdily či omezovaly (je zpoplatňována jen vlastní distribuce, autorská a jiná ochranná práva nejsou uplatňována apod.). V evropských podmínkách je zřejmý negativní vliv historicky zakořeněných přístupů, které jsou často v rozporu s potřebami současnosti, menší rozhodnost v řešení a tím přetrvávání některých retardujících tendencí.
  V ČR se specifickým podmínkám v oblasti prostorových a prostorově vztažených údajů a informací zatím na úrovni orgánů veřejné správy nevěnuje potřebná cílevědomá pozornost. Za stavu permanentní nedořešenosti rozvoje tzv. státního informačního systému, který je přirozeným širším okolím, tomu ani jinak být nemůže,
• rozvoj v oblasti prostorově orientovaných informačních systémů a uplatňování geoinformačních technologií se přirozeně opírá o všeobecný rozvoj informatizace v těchto státech, kdy základní informační infrastruktura, potřebná a využitelná i pro předmětnou oblast, je funkční a je dále rozvíjena.
  Rozvoj informační infrastruktury v ČR je jistě výrazný. Jde o oblast, kdy zejména aktivitou soukromé sféry bylo dosaženo významné úrovně. Úroveň rozvoje ve sféře veřejné správy však dostatečná není. Problematika v oblasti státního informačního systému je krajně neuspokojivá. Přitom přetrvávají tendence, kdy jde jen o pojetí koordinovaného rozvoje informačních systémů uvnitř sféry státní správy (dokonce s vyloučením sféry územní samosprávy). Koncept státního informačního systému na úrovni problému realizace národní informační infrastruktury ve vazbě i na ostatní oblasti a sektory byl formulován pouze výzkumně /1, 2/ bez jakýchkoli dopadů a kontextu s praxí státního informačního systému,
• v USA, Evropě jako celku a ve vyspělých evropských státech jsou zformulovány a realizují se programy či projekty tzv. "prostorových informačních infrastruktur", které zahrnují základní strukturální opatření, bez jejichž promyšlené a koordinované realizace by rozvoj v oblasti prostorově orientovaných informačních systémů a uplatňování geoinformačních technologií nebyl dostatečně úspěšný. K zabezpečení tvorby takových programů a projektů a k jejich realizaci jsou ustavována jak speciální pracoviště státní správy (Federal Geographic Data Committee v USA), tak široká odborná fóra sdružující pracoviště a odborníky celé geoinformační komunity – European Umbrella Organisation for Geographic Information EUROGI v Evropě, RAVI - Netherlands Council for Geographic Information v Nizozemí., Association for Geographical Information ve Velké Británii adal.
  V ČR zatím přístupy na úrovni formulace "národní prostorové informační infrastruktury", natož snahy o následnou realizaci zatím neexistují. Zřejmě prvním počinem je formulace oblastí, které by měly být předmětem národní prostorové informační infrastruktury ČR, a to jako součást již zmíněného výzkumného úkolu /1/. Předmětnou problematikou se komplexně nezabývá žádný z ústředních orgánů. Předpoklady k sehrání role sjednocující platformy veškerých účastníků má Česká asociace pro geoinformace, která v tomto směru začíná rozvíjet svoji činnost.

Nástin konceptu Národní prostorové informační infrastruktury ČR

• formuluje základní principy informační politiky a její realizace formou projektu celospolečenského informačního komplexu. Přitom ústředním nástrojem realizace bude státní informační systém,
• vybaví garanta NII resp. státního informačního systému potřebnými kompetencemi a učiní jej zodpovědným za realizaci NII,
• zabezpečí koordinaci rozvoje potřebného komunikačního prostředí a síťového propojení zdrojů a uživatelů a zabezpečí jejich realizaci v oblasti veřejné správy,
• zabezpečí racionální právní, organizační, finanční a další podmínky pro snadnou výměnu údajů a informací a v rámci toho navrhne a uplatní jasná a uživatelským potřebám příznivé podmínky pro poskytování údajů orgány veřejné správy.

Za tohoto předpokladu lze pak doporučit, aby Národní prostorová informační infrastruktura (NPII) byla orientována zejména na následující problémové okruhy:

• v oblasti informační politiky: posouzení, v jaké míře jsou tržní mechanismy schopny zajistit užitné prostorové a prostorově vztažené údaje a informace a do jaké míry je v této oblasti žádoucí a jaká regulace, dílčí cenová politika v oblasti prostorových údajů a informací pořízených státními orgány na náklad státního rozpočtu a poskytovaných jednak orgánům veřejné správy, jednak občanské a podnikatelské veřejnosti,
• v oblasti projektové:
  • postavení prostorově orientovaných informačních systémů v projektu celospolečenského informačního komplexu, posouzení, zda pro konceptuální pojetí informatizace je teoreticky a věcně přijatelná a uživatelsky žádoucí extenze z dosavadního chápání omezeného rozsahu prostorově vztažených jevů a údajů o nich na nově se objevující chápání možnosti prakticky jakýkoliv jev a údaj o něm prostorově vztahovat,
  • projekt komponenty veřejné správy a zahrnující i konkrétní řešení problematiky bariér rozvoje soustavy prostorově orientovaných informačních systémů v této oblasti,
• v oblasti údajové, která by tvořila integrující údajové jádro prostorově orientovaných informačních systémů:
  • zajištění základních jednotných údajů prostorové lokalizace na úrovni velkoměřítkové mapy,
  • zajištění základních jednotných údajů prostorové lokalizace na úrovni středněměřítkové mapy,
  • zajištění základních jednotných údajů prostorové identifikace.
• v oblasti standardizace zejména zpracování a vyhlášení standardů:
  • standard terminologie,
  • standardy metapopisu a metainformačních systémů o prostorově orientovaných informačních systémech a prostorových a prostorově vztažených údajích a informacích,
  • standard informačního modelování prostorově vztažených jevů a prostorově orientovaných informačních systémů,
  • standardy pro prostorovou lokalizaci a identifikaci údajů a informací,
  • standardy rozhraní pro předávání prostorových a prostorově vztažených údajů v různých aplikačních oblastech.
• v oblasti metainformačních systémů:
  • realizace veřejně dostupného metainformačního systému, který by obsahoval zejména
  • katalog zdrojových fondů prostorových údajů,
  • katalog údajů zdrojových fondů,
  • katalog rozsáhlých nebo jinak významných projektů,
• v oblasti právní podmínek:
  • právní odpovědnost informačních systémů a s tím související zavedení atributu kvality údajů,
  • specifika zacházení s prostorovými údaji,
  • poloha autorského zákona ve vztahu k počítačově vedeným údajům prostorové lokalizace,
  • podmínky racionálního poskytování prostorových údajů široké občanské a podnikatelské veřejnosti (organizační, finanční apod.),
• v oblasti podpory uplatňování moderních geoinformačních technologií:
  • rozvoj a aplikace informačních technologií zabezpečujících široký uživatelský přístupu k prostorovým a prostorově vztaženým údajům a informacím, zejména v prostředí sítě Internet,
• v oblasti výchovy a vzdělávání:
  • zvýšení odborné, zejména teoretické úrovně výuky v komplexním mezioborovém pojetí geomatiky,
• v oblasti mezinárodní spolupráce:
  • zapojení ČR do širší mezinárodní spolupráce, zejména evropské, s cílem využití dostupných zkušeností a mezinárodních projektů.

Příprava realizace NPII nemůže být záležitostí jen státních orgánů nebo jiných subjektů veřejné správy nebo samostatně jen záležitostí soukromého sektoru. Cíle NPII jsou dosažitelné jen v plné pracovní součinnosti všech těchto složek.

K přípravě a realizaci je možné jako minimální předpoklad navrhnout:

• pověření vybraného pracoviště ústřední státní správy garancí NPII (v přímé vazbě na pracoviště státního informačního systému zabezpečujícího NII),
• vytvoření reprezentativního koordinačního orgánu (komise), kde by byly zastoupeny všechny pro realizaci NPII neopominutelné subjekty veřejného i soukromého sektoru,
• zajištění výkonné koordinační a konzultační platformy k realizaci jednotlivých úkolů NPII. Zde je možné k zajištění potřebných funkcí využít stávající Českou asociaci pro geoinformace.

Prameny

/1/	----------: Závěrečná zpráva a dílčí zprávy výzkumného úkolu "Tvorba GIS v České republice: současný stav, bariéry růstu, podmínky optimálního rozvoje a aplikace v mezinárodním kontextu. Grantová agentura ČR – grantový projekt 205/95/0894. Hlavní řešitelé a řešitelská pracoviště: Konečný, M., Masarykova universita v Brně, Přírodovědecká fakulta – Laboratoř geoinformatiky a kartografie, Veverka, B., České vysoké učení technické v Praze, Stavební fakulta – Katedra mapování a kartografie. 1995 – 1997.
/2/	Hojdar, J., Martinek M.: Informatizace ve veřejné správě a možnosti jejího dalšího rozvoje v České republice. i´97 - časopis informačních pracovníků, knihovníků a uživatelů informací č. 1 (1997), str. 5-8.
/3/	de Bruine, R.F.: A European Strategy for Geographic Information. Keynote address. Joint European Conference and Exhibition on Geographical Information. Haag 27 – 31 March 1995.
/4/	Clinton, W.J.: Coordinating Geographic Data Acquisition and Access. The National Spatial Data Infrastructure. Executive Order 12906. 11 April 1994.
/5/	Coleman, D.J. a kol.: Building a Spatial Data Infrastructure. In: Symposium Proceedings of 64th FIG Permanent Committee Meeting and International Symposium. Singapore 11-16 May 1997. Vol. 1, str. 91-101.
/6/	Teichert, B.: National Spatial Data Infrastructure in an Europan Context. In: Symposium Proceedings of 64th FIG Permanent Committee Meeting and International Symposium. Singapore 1 -16 May 1997. Vol. 1, str. 125-132.
/7/	Tosta, N.: National Spatial Data Infrastructure Activities Within in United States. In: Proceedings of Joint European Conference and Exhibition on Geographical Information. Haag 27 – 31 March 1995. Vol. 1, str.18-21.
/8/	----------: EUROGI Mission to U.S. Federal Geographic Data Committee. EUROGI Report. 1995.
/9/	----------: The National Geographic Information Infrastructure (NGII). RAVI - Netherlands Council for Geographic Information. Amersfoort 1995.
/10/	----------: Towards a European Geographic Information Infrastructure (EGII). The EGII Discussion Document, GI2000. Brussels 31 December 1995.

Příloha
Přehled hlavních problémových oblastí – bariér rozvoje prostorově orientovaných informačních systémů a uplatňování geoinformačních technologií /1/ v členění odpovídajícím odst. 1

A1	Hlavní bariérou uplatňování informačních technologií GIS je stále značně omezený a retardující rozvoj prostorově orientovaných informačních systémů samých.
B1	Bariéra vysoké finanční náročnosti projektů tvorby (pořizovací náklady) a provozu (provozní náklady) prostorově orientovaných informačních systémů.
C1	Základní bariérou pořízení zdrojových údajů prostorové lokalizace je převod analogových map středních a velkých měřítek do digitální formy. Rozdíl míry bariérovosti mezi oběma měřítkovými skupinami spočívá především v rozdílu náročnosti jejich převodu. Přitom nejvýraznější bariéra vzniká právě u toho mapového podkladu, kde se nejvíce soustřeďují požadavky uživatelů, tj. u mapy velkoměřítkové.
C2	Technologický postup aktualizace katastrální mapy, obrážející rigorózně právní předpisy, neumožňuje udržovat mapu v reálném čase a stává se tak další bariérou rozvoje a využívání prostorově orientovaných informačních systémů.
C3	Bariérou v oblasti pořizování zdrojových údajů prostorové lokalizace dálkovým průzkumem Země a digitální fotogrammetrií je nízká akceptace netradičních metod.
C4	Bariérovým problémem pro prostorovou identifikaci pomocí Územně identifikačního registru základních sídelních jednotek (ÚIR-ZSJ) je jeho zpožďující se aktualizace a jeho jen částečná integrovatelnost s konkrétními uživatelskými systémy.
C5	Bariérou pro prostorovou identifikaci je však zejména absence druhé komponenty zdrojového registru pro územní prvky tzv. Územně identifikačního registru objektů (ÚIR-OBJ).
C6	Bariérou integrovatelnosti ÚIR-ZSJ a ÚIR-OBJ s konkrétními uživatelskými systémy je neuskutečnění projektovaného Informačního systému územní identifikace (ISÚI), příp. až do podoby Informačního systému prostorové identifikace.
C7	Shrnující - komplexní bariérou dalšího rozvoje prostorově orientovaných informačních systémů je jejich obsahová a provozní heterogennost.
C8	Bariéra integrace pomocí klasifikačních systémů spočívá v laickém přístupu ke klasifikaci, projevujícím se jednak v přesvědčení, že libovolnou klasifikaci určitého jevu může vytvářet libovolný subjekt a jednak v neznalosti metodiky klasifikace.
C9	Absenci klasifikace informační kvality údajů, vytvářející nebezpečí nesprávných vyhodnocení popisných údajů či nesprávných rozhodnutí lze označit jako další bariéru rozvoje prostorově orientovaných informačních systémů.
C10	Dosavadní absence koordinátora či řídícího subjektu vazby domácích na mezinárodní klasifikace je ne nevýznamnou bariérou rozvoje prostorově orientovaných informačních systémů.
C1	Nedostatek komplexně erudovaných profesionálů pro tvorbu, realizaci a efektivní aplikační využívání oborových prostorově orientovaných informačních systémů, koncipovaných v prostředí informační technologie GIS, je nemalou bariérou rozvoje této třídy informačních systémů.
E1	Bariérou informačních systémů obecně je právně nejasné postavení údajů a informací (zboží či služba či specifická komodita?).
E2	Bariéra právně nejasné povinnosti orgánů veřejné správy údaje poskytovat, jak co do rozsahu, tak co do míry takového poskytování, a to nejen ve vztahu k subjektům občanské a podnikatelské veřejnosti, ale i v jejich vzájemném styku: zcela zřetelně např. při vztahu orgánů a institucí územní samosprávy a orgánů a institucí státní správy.
E3	Bariéra finančních vztahů a povinností rozpočtové sféry požadovat za poskytování údajů a informací finanční úhrady a v jaké výši.
E4	Bariéra historicky vzniklé a specifické autorské ochrany kartografických děl a nejasnosti chápání a vymezení této ochrany v podmínkách digitálních map a digitálních forem map.