GIS na referátu obrany a ochrany OkÚ Chrudim

Ing. Oldřich MAŠÍN - IDC, správce GIS
Aleš BOŇATOVSKÝ - referát obrany a ochrany
Okresní úřad Chrudim, Pardubická 67, 537 18 Chrudim
Tel.: 0455/657 111*, Faxmodem: 0455/622 006,
E-Mail: OKU@CHR.CZN.CZ

 

Dnes, při stále rostoucím tempu rozvoje průmyslu, dopravy a obchodu, se zvyšuje úměrně i riziko různých mimořádných situací. Tak k přírodním katastrofám přibývají průmyslové a ekologické havárie. Řada těchto havárií představuje vedle okamžitého ohrožení i pravděpodobnost vyvolání závažných druhotných následků. Současně nelze zcela pominout, sice teoretické, ale existující nebezpečí vojenského ohrožení a jeho důsledky na život společnosti. Ke zvládání všech těchto nebezpečí napomáhá podstatnou měrou technologie Geografického informačního systému (GIS).

Jeho postupné standardní zavádění do státní správy je samozřejmostí. Ne tak na referátech obrany a ochrany. Zde je GIS teprve v počátcích a zkušenosti s jeho využíváním pro havarijní a krizové plány jsou minimální. Je zřejmé, že v nejbližším období nastane zvýšená potřeba komplexního zpracování problematiky obrany a ochrany obyvatelstva s úzkou vazbou na geografické informace. Programové aplikace vyžadují nejen odpovídající technické a softwarové vybavení, ale i nový, systematičtější přístup k řešení úkolů, podložený znalostmi v oblasti obrany a ochrany. Prozatím však tyto snahy pocházejí víceméně z nadšení pracovníků.

Informační systém na referátu obrany a ochrany

V současnosti, kdy stále ještě není odpovídající legislativa a ani není přesně definována struktura potřebných informací, datových zdrojů a podkladů, přistupují jednotliví zpracovatelé k problematice z různých pohledů. Jejich výstupy jsou různorodé, bez koordinace a jasného strukturování. K řešení tohoto problému jsou v podstatě dvě cesty. Stále oprašovat a přepisovat původní „papírové" dokumenty a mapy po bývalých útvarech obrany ONV a štábech CO a pozvolna je přizpůsobovat současným podmínkám dle různých metodik a vzorů, anebo využít nových možností výpočetní techniky, databází, grafiky a technologie GISu. Popisovat výhody zpracování informací pomocí výpočetní techniky je snad již v současné době zbytečné. Informační systém na referátu obrany a ochrany musí sloužit krozhodování a řízení činnosti za krizové situace v mírovém životě i za stavu ohrožení státu. Zároveň musí být plně slučitelný s celým Informačním systémem okresního úřadu a datovými výstupy všech dalších organizací, které se zabývají návaznou problematikou. Z hlediska územní identifikace se jedná především o Územně identifikační registr (ÚIR), Registr obyvatel (RRO) a Evidenci katastru nemovitostí. Dále musí být dodržována doporučení Ministerstva vnitra ČR a Úřadu pro státní informační systém ČR, aby se zamezilo v budoucnosti duplicitní vytváření dat.

Obecné možnosti a význam GISu

Geografický informační systém umožňuje různé pohledy na reálný svět dle požadavků uživatele. Data představují soubor všech informací (údajů) o objektech, které lze získat abstrakcí nebo zjednodušením reálného světa. Informace o každém objektu se skládá ze tří částí: co to je, kde to je a jaký je vztah k ostatním objektům. Analýza potenciálního zdroje nebezpečí spočívá především v jeho identifikaci a prostorové lokalizaci.

Vývoj účelové aplikace GISu by měl projít těmito základními fázemi:

Většina těchto fází není dosud na referátech obrany a ochrany jednotlivých okresních úřadů prováděna, i když lze zaznamenat určitý vzestupný vývoj. Ten je nejvýraznější v oblasti získávání grafických dat pro základní a tematické geografické databáze.

S nástupem programu ArcView verze 3 je možné začít pořizovat pro potřeby jednotlivých situací poměrně rozsáhlé uživatelské aplikace ve vývojovém prostředí Avenue.

Jak již bylo řečeno, těžištěm GISu je hledání odpovědí na několik základních typů otázek. Jejich řešení a hlavně grafické znázornění vyžaduje prostorové operace a znalost zeměpisných souřadnic.

Lokalizace - "Co je v ...?"
Vybraný objekt může být popsán mnoha způsoby (mapa, název místa, číslo parcely, souřadnice X a Y ...)

Podmínka - "Kde je to?"
Kde všude se nalézají objekty určitých vybraných vlastností? Řešením je prostorová analýza, která nalezne všechny objekty vyhovující zadaným podmínkám.

Trend vývoje - "Co se změnilo od...?"
Co se změnilo za určité časové období? Odpovědí je nalezení změn v území za daný časový úsek.

Modelování - "Co se stane když...?"
Co se stane v určitém území, jestliže se změní některé ze současných podmínek.

Při budování „Informačního systému referátu obrany a ochrany OkÚ" je nutné zvolit souřadný systém. Jako optimální se jeví vojenský systém S-42, ať již z důvodu kompatibility s vojenskými zdroji dat, tak i z důvodu přesnosti a způsobu ukládání těchto souřadnic v GISu. V současnosti neexistuje žádné závazné doporučení volby souřadného systému pro okresní úřady a jejich referáty obrany a ochrany. Pokud je nutné přebírat údaje z nadřízených orgánů a ministerstev, z Českého úřadu zeměměřického a kartografického i z dalších organizací, se musí používat zastaralý systém S-JTSK. Z hlediska aktualizace i velikosti objemu dat není možné uchovávat veškeré informace duplicitně v obou souřadnicových systémech. I přesto však jsou některé geografické vrstvy zpracovány v obou s tím, že S-42 používá výhradně referát obrany a ochrany.

Členění „Informačního systému referátu obrany a ochrany "

Referát zabezpečuje na úseku obrany a ochrany obyvatelstva poměrně širokou oblast, která úzce souvisí s velkým množstvím informací. Jedná se o výkon státní správy ve věcech civilní ochrany obyvatelstva (individuální a kolektivní ochrana), výkon státní správy v oblasti hospodářské mobilizace a krizového plánování, zabezpečení úkolů pro uvedení státu do branné pohotovosti a ochrana utajovaných skutečností.Tento objem dat (obecně) by bylo ideální uspořádat do určitého celku - „informačního systému", který by tvořily následující ucelené části:

Část DATABÁZE včetně položek územní identifikace a lokalizace objektů

DATABÁZE je určena jako zdroj vybraných informací o důležitých právnických a fyzicky podnikajících osobách z hlediska využitelnosti jako sil a prostředků k likvidaci havarijní a krizové situace.

Vhodným příkladem je prostředí MS Access kde jsou vytvářeny drobné účelové aplikace, které splňují požadavky územně identifikačního registru (ÚIR). Vestavěnou funkcí SQL Conect umožňuje zobrazovat „živé" údaje z databáze přímo v ArcView

Část GIS je zobrazení některých údajů z části DATABÁZE a části SERVIS na podkladě zpracovaných vrstev (rastry i vektory), zobrazení připojených obrázků, doprovodných textů, pokynů, scénářů. GIS je určen jako základní část informačního systému sloužící k prezentaci provedených výběrů, kdy „práce nad mapou" podává mnohem více informací .

Část SERVIS (pracovní název) obsahuje volně přiřaditelné standardní či vytvářené programy a aplikace, ve kterých probíhají výpočty a vyhledávání a jejichž výsledky se zobrazují buď samostatně nebo, pokud to má smysl a je to žádoucí, i na platformě GISu. Příkladem je velmi rozšířený program „I.S. Havárie" Ministerstva životního prostředí ČR od firmy SPIS Praha. Tento program by se měl stát samostatným základem tzv. „Havarijního informačního systému".

Část MANAGER je jakýmsi správce celého informačního systému. Měl by umožňovat jednoduché propojení nejen výše uvedených částí, ale i vzít v úvahu přidělení přístupových práv na jednotlivé části, programy, skupiny dat, atd.

Tvorba „Informačního systému referátu obrany a ochrany OkÚ Chrudim"

1. Využívání základních topografických podkladů

Všechna data lze doplnit údaji získanými z leteckého černobílého snímkování okresu Chrudim v měřítku 1:37.000 (rok 1993) a družicovými daty francouzské družice SPOT (rok 1995) s rozlišením 10m pixel. Údaje svojí aktuálností dávají řešeným úlohám zcela novou dimenzi v prostorové lokalizaci.

2. Digitalizace podkladů a tvorba odborných vrstev
Vlastními silami zpracované datové vrstvy pro referát obrany a ochrany:

3. Vlastní tvorba speciálních datových struktur v prostředí MS Access

4. Aktualizace údajů v programu I.S.Havárie

5. Modelování pravděpodobných následků úniků látek

Závěr

Dosavadní výsledky u Okresního úřadu Chrudim ukazují, že v oblasti krizového řízení může být vhodně koncipovaný geografický informační systém velmi cenným pomocníkem především v etapě přípravy dokumentů. Také může sloužit jako zdroj informací o zájmovém území či objektech v okamžiku vzniku krizové situace. Takto byl GIS využíván i při nedávných povodních.

Pro širší a plošné nasazení je potřebné konečně celostátně definovat alespoň základní vrstvy GISu, základní databáze, přehledy a dokumenty a stanovit jím závaznou datovou strukturu a formát. Tento požadavek je bezpodmínečně nutný v části identifikace, jako jsou položky kódu okresu, kódu obce, kódu základní sídelní jednotky a adresní části.

Křešení nastíněných problémů vcelostátním měřítku vblízké době podstatnou měrou přispěje program zInstitutu Civilní ochrany Lázně Bohdaneč „GIS CO". Bude distribuován jak do systému CO ČR, tak i na všechny referáty obrany a ochrany OkÚ. Pokud se do tohoto systému vpříštím roce podaří Správě státních hmotných rezerv včlenit i část zaměřenou na problematiku hospodářské mobilizace, bylo by konečně zajištěno celostátní strukturování informací referátu obrany a ochrany.