Dnes, při stále rostoucím tempu rozvoje průmyslu, dopravy a obchodu, se zvyšuje úměrně i riziko různých mimořádných situací. Tak k přírodním katastrofám přibývají průmyslové a ekologické havárie. Řada těchto havárií představuje vedle okamžitého ohrožení i pravděpodobnost vyvolání závažných druhotných následků. Současně nelze zcela pominout, sice teoretické, ale existující nebezpečí vojenského ohrožení a jeho důsledky na život společnosti. Ke zvládání všech těchto nebezpečí napomáhá podstatnou měrou technologie Geografického informačního systému (GIS).
Jeho postupné standardní zavádění do státní správy je samozřejmostí. Ne tak na referátech obrany a ochrany. Zde je GIS teprve v počátcích a zkušenosti s jeho využíváním pro havarijní a krizové plány jsou minimální. Je zřejmé, že v nejbližším období nastane zvýšená potřeba komplexního zpracování problematiky obrany a ochrany obyvatelstva s úzkou vazbou na geografické informace. Programové aplikace vyžadují nejen odpovídající technické a softwarové vybavení, ale i nový, systematičtější přístup k řešení úkolů, podložený znalostmi v oblasti obrany a ochrany. Prozatím však tyto snahy pocházejí víceméně z nadšení pracovníků.
Vývoj účelové aplikace GISu by měl projít těmito základními fázemi:
Většina těchto fází není dosud na referátech obrany a ochrany jednotlivých okresních úřadů prováděna, i když lze zaznamenat určitý vzestupný vývoj. Ten je nejvýraznější v oblasti získávání grafických dat pro základní a tematické geografické databáze.
S nástupem programu ArcView verze 3 je možné začít pořizovat pro potřeby jednotlivých situací poměrně rozsáhlé uživatelské aplikace ve vývojovém prostředí Avenue.
Jak již bylo řečeno, těžištěm GISu je hledání odpovědí na několik základních typů otázek. Jejich řešení a hlavně grafické znázornění vyžaduje prostorové operace a znalost zeměpisných souřadnic.
Lokalizace - "Co je v ...?"
Vybraný objekt může být popsán mnoha způsoby (mapa, název místa, číslo parcely, souřadnice X a Y ...)
Podmínka - "Kde je to?"
Kde všude se nalézají objekty určitých vybraných vlastností? Řešením je prostorová analýza, která nalezne všechny objekty vyhovující zadaným podmínkám.
Trend vývoje - "Co se změnilo od...?"
Co se změnilo za určité časové období? Odpovědí je nalezení změn v území za daný časový úsek.
Modelování - "Co se stane když...?"
Co se stane v určitém území, jestliže se změní některé ze současných podmínek.
Při budování „Informačního systému referátu obrany a ochrany OkÚ" je nutné zvolit souřadný systém. Jako optimální se jeví vojenský systém S-42, ať již z důvodu kompatibility s vojenskými zdroji dat, tak i z důvodu přesnosti a způsobu ukládání těchto souřadnic v GISu. V současnosti neexistuje žádné závazné doporučení volby souřadného systému pro okresní úřady a jejich referáty obrany a ochrany. Pokud je nutné přebírat údaje z nadřízených orgánů a ministerstev, z Českého úřadu zeměměřického a kartografického i z dalších organizací, se musí používat zastaralý systém S-JTSK. Z hlediska aktualizace i velikosti objemu dat není možné uchovávat veškeré informace duplicitně v obou souřadnicových systémech. I přesto však jsou některé geografické vrstvy zpracovány v obou s tím, že S-42 používá výhradně referát obrany a ochrany.
Část DATABÁZE včetně položek územní identifikace a lokalizace objektů
DATABÁZE je určena jako zdroj vybraných informací o důležitých právnických a fyzicky podnikajících osobách z hlediska využitelnosti jako sil a prostředků k likvidaci havarijní a krizové situace.
Vhodným příkladem je prostředí MS Access kde jsou vytvářeny drobné účelové aplikace, které splňují požadavky územně identifikačního registru (ÚIR). Vestavěnou funkcí SQL Conect umožňuje zobrazovat „živé" údaje z databáze přímo v ArcView
Část GIS je zobrazení některých údajů z části DATABÁZE a části SERVIS na podkladě zpracovaných vrstev (rastry i vektory), zobrazení připojených obrázků, doprovodných textů, pokynů, scénářů. GIS je určen jako základní část informačního systému sloužící k prezentaci provedených výběrů, kdy „práce nad mapou" podává mnohem více informací .
Část MANAGER je jakýmsi správce celého informačního systému. Měl by umožňovat jednoduché propojení nejen výše uvedených částí, ale i vzít v úvahu přidělení přístupových práv na jednotlivé části, programy, skupiny dat, atd.
Všechna data lze doplnit údaji získanými z leteckého černobílého snímkování okresu Chrudim v měřítku 1:37.000 (rok 1993) a družicovými daty francouzské družice SPOT (rok 1995) s rozlišením 10m pixel. Údaje svojí aktuálností dávají řešeným úlohám zcela novou dimenzi v prostorové lokalizaci.
2. Digitalizace podkladů a tvorba odborných vrstev
Vlastními silami zpracované datové vrstvy pro referát obrany a ochrany:
3. Vlastní tvorba speciálních datových struktur v prostředí MS Access
4. Aktualizace údajů v programu I.S.Havárie
5. Modelování pravděpodobných následků úniků látek
Pro širší a plošné nasazení je potřebné konečně celostátně definovat alespoň základní vrstvy GISu, základní databáze, přehledy a dokumenty a stanovit jím závaznou datovou strukturu a formát. Tento požadavek je bezpodmínečně nutný v části identifikace, jako jsou položky kódu okresu, kódu obce, kódu základní sídelní jednotky a adresní části.
Křešení nastíněných problémů vcelostátním měřítku vblízké době podstatnou měrou přispěje program zInstitutu Civilní ochrany Lázně Bohdaneč „GIS CO". Bude distribuován jak do systému CO ČR, tak i na všechny referáty obrany a ochrany OkÚ. Pokud se do tohoto systému vpříštím roce podaří Správě státních hmotných rezerv včlenit i část zaměřenou na problematiku hospodářské mobilizace, bylo by konečně zajištěno celostátní strukturování informací referátu obrany a ochrany.