Nezanedbatelným aspektem zavádění GIS je současná nemožnost ručního zpracování velkého množství dokumentací jednotlivých, individuálně a různými dodavateli realizovaných akcí, do jedné dokumentace zahrnující všechny prvky telekomunikační sítě umístěné v daném území.
Na území Severní Moravy působí organizační složka SPT TELECOM, a.s. - oblast Ostrava, o z., která řídí činnost deseti telekomunikačních obvodů. Ve všech telekomunikačních obvodech byla technická dokumentace vedena klasickým způsobem na papírových podkladech do konce 1995. roku. V únoru 1996 bylo u odboru informační správy zřízeno oddělení GIS, které po doplnění pracovníky a sloučení s oddělením technické dokumentace začalo od května 1996 pracovat jako samostatný odbor. Na začátku 1996. roku byl autor této práce zařazen. do postgraduálního studia „Geografický informační systém. Od tohoto období se postupně k lepšímu mění názor provozních pracovníků, jejich nadřízených i pracovníků partnerských firem, na potřebu digitálního zpracování polohopisných map telekomunikačních sítí.
Pro poznání potřeb uživatelů GIS byl v rámci odštěpného závodu Ostrava vytvořen ze zástupců všech profesních skupin řešitelský tým. Úkolem tohoto týmu je definovat, které údaje jsou nezbytné pro efektivní činnost s přihlédnutím k novým možnostem, jež do tohoto procesu vnáší výpočetní technika. Není přitom rozhodující, zda tyto údaje obsahuje současná dokumentace. V případě, že tyto údaje jsou předmětem současné dokumentace, je úkolem týmu posoudit i jejich formu. Budou-li navrhovány na zavedení do informačního systému nové informace, je nutno určit, z jakých zdrojů budou čerpány, kdo je předloží ke zpracování a kdo bude odpovídat na jejich průběžnou aktualizaci.
Tato práce se zabývá vyhodnocením výsledků práce řešitelského týmu. „Uživatel grafického registru".
Složení i počet uživatelů GIS v podmínkách SPT se mění v závislosti na okolních vlivech. Mezi ně patří především změny organizační struktury SPT, výstavba nových spojovacích a přenosových zařízení, modernizace testovací i měřicí techniky a stále větší podíl zavádění výpočetní techniky. Také legislativní změny mohou významně ovlivnit okruh uživatelů GIS. Z hlediska vztahu uživatele k SPT lze odlišit dvě skupiny - interní a externí uživatele. Z hlediska přístupových oprávnění pak lze rozlišit uživatele na aktivní a pasivní.
Pracovníci pracující v terénu vyžadují údaje o poloze především z důvodu nutnosti rychlé lokalizace telekomunikačního zařízení pro uskutečnění provozních zásahů. V konečné fázi lokalizace na konkrétním místě mohou použít elektromagnetický hledač, kterým lze s dostatečnou přesnosti určit polohu a orientačně i hloubku uložení zařízení s metalickými prvky. Elektromagnetický hledač však nelze použít pro vyhledáni neobsazené trubky pro optický kabel a také optický kabel bez metalických prvků.
Pracovníci připravující podklady pro investiční záměry a vlastní projektanti využívají dokumentaci pro zjištění současného stavu. Ostatní potřebné údaje získávají šetřením v terénu a dotazy na katastrálních a obecních úřadech. Informace o průběhu ostatních inženýrských sítí získávají dotazem přímo u jejich správců.
Úkolem pracovníků technické dokumentace je mezi jinými také poskytování údajů o poloze podzemních telekomunikačních zařízení každému žadateli, jenž hodlá provádět zemní práce. Bez vyjádření SPT TELECOM, a.s. o existenci podzemních telekomunikačních zařízení není vydáno stavební povolení nebo územní rozhodnutí. Tento postup je v současné době pokládán za jediný, legislativou státu podporovaný, způsob ochrany podzemních telekomunikačních zařízení před poškozováním v důsledku zemních prací prováděných jinými investory. Do této kategorie patří také veškeré zemní práce prováděné občany. Pracovník oddělení technické dokumentace vydává tato vyjádření v kanceláři pouze na základě údajů zjištěných z mapových podkladů. V plné míře musí spoléhat na správnost a aktuálnost těchto map. Teprve při vzniku pochybnosti o věrohodnosti údajů nebo při zvlášť komplikované situaci je prováděno vytýčení přímo v terénu. Z výše uvedeného vyplývá, že za poškození zařízení SPT TELECOM, a.s. nese odpovědnost ten, kdo se dopustil pochybení. Může to tedy být projektant, investor i pracovník vydávající vyjádření.
Přistup k požadovaným údajům je možný především prostřednictvím čtení mapových podkladů předložených pracovníkem technické dokumentace. Je zřejmé, že tento způsob vedení i poskytování údajů vesměs vyžaduje přítomnost žadatele na pracovišti technické dokumentace.
V současné době se okruh externích žadatelů i jejich požadavky rozšiřují. Vzhledem ke stále většímu podílu využívání výpočetní techniky v projekčních činnostech, je již obvyklým požadavkem projektantů možnost předání informací o poloze kabelů v digitální podobě. Využití této možnosti výrazně zrychluje a zpřesňuje převod údajů mezi různými informačními základnami.
Mezi externí uživatelé se dnes řadí celá řada dalších provozovatelů GIS ve státní správě i podnikové sféře. Všichni tito uživatelé mají zájem o data SPT TELECOM, a.s. z důvodu vytváření svých vlastních informačních systémů. Hlavními představiteli jsou městské a obecní úřady, správci ostatních inženýrských sítí, České dráhy a jiní. Avšak i v případě, že daty o poloze podzemních telekomunikačních zařízeních disponuje jiný subjekt, není možné z procesu poskytování informací vynechat SPT TELECOM, a s.
2.3.1. Legislativní podpora tvorby polohopisné mapy v prostředí SPT TELECOM, a.s.
Od 1.11.1996 je v SPT TELECOM, a.s., tedy v působnosti celé České republiky, platná Směrnice 22/96 pro tvorbu účelové mapy telekomunikačních sítí. Tato směrnice upravuje tvorbu polohopisné dokumentace skutečného provedení staveb podzemních telekomunikačních sítí a kabelovodů, které jsou v majetku SPT TELECOM, a.s. Směrnice definuje základní pojmy a právní předpisy, povinnosti investora, geodetické referenční systémy a popisuje způsob tvorby a zpracování digitální i grafické podoby účelové mapy.
Popisované struktury jsou zpracovány do nástavby MacroTEL, která podporuje jednotný způsob práce v prostředí uST. Obsahuje knihovny přípustných značek a nastavuje všechny podstatné parametry kresby. Pro účely automatizované kontroly souborů předávaných externími dodavateli geodetických prací je využíván TesTEL, který po spuštění vytváří protokol o všech rozdílech zjištěných proti předepsané struktuře kresby. MacroTEL i TesTEL jsou produkty HSI, s. r. o Praha.
Pro tvorbu schematických výkresů je v současné době vytvářena směrnice, která stanoví hlavní zásady jednotného postupu pro jejich kreslení s využitím výpočetní techniky a v neposlední řadě potřebné vazby na účelovou mapu vytvořenou dle výše popisované směrnice.
2.3.2. Externí zdroje map požadované kvality
Parametry map použitelných pro SPT TELECOM, a.s. definuje směrnice 22/96. Základními požadavky jsou třída přesnosti 3 a měřítko 1:500 resp. 1:1000. Vektorizovaná katastrální mapa není svými parametry (přesnost a obsah) slučitelná s požadavky SPT TELECOM, a s. Digitální katastrální mapa vedena katastrálním úřadem neexistuje. Přes výše uvedené výhrady je jakákoliv forma digitální katastrální mapy považována za významný zdroj polohopisných informací v oblastech, kde neexistuje žádná jiná digitální mapa velkého měřítka. Současně je jediným zdrojem informací o majitelích pozemků, na nichž je vedena trasa zařízení SPT TELECOM, a.s. Význam informací o vlastnictví roste a jejich neznalost je dle vyjádření provozních pracovníků příčinou problémů při zemních pracích souvisejících s opravami podzemích telekomunikačních zařízení na soukromých pozemcích. Katastrální mapa je také prostředkem snadné komunikace s občany, protože své požadavky nejčastěji lokalizují prostřednictvím výřezů katastrální mapy.
Zdrojem map požadované třídy přesnosti (3.) a velkého měřítka (1 : 500, 1 : 1 000) mohou být geografické informační systémy měst a obcí. Státní správa obecně pociťuje potřebu existence digitální mapy spravovaného území. Velmi obtížně se však projednávají a realizují konkrétní kroky pro její realizaci. Je zajímavé, že ne vždy je příčinou tohoto stavu značná nákladnost celého projektu. Následující přehled popisuje stupeň využitelnosti digitálních map lokalit v působnosti oblasti Ostrava:
2.3.3. Interní zdroje mapových podkladů SPT TELECOM, a.s. - podíl digitální dokumentace
Z důvodu naprostého nedostatku digitálních map velkého měřítka definované přesnosti je pro SPT TELECOM, a.s. nezbytnosti zajišťovat vlastní mapy. Protože vytváření mapy celého území působnosti jednotlivých organizačních složek společností není z ekonomických důvodů možné, pořizuje se mapa pouze v okolí projektovaného průběhu sítě, resp. během realizace akce jako mapa okolí skutečného uložení kabelů. Je však nutno konstatovat, že takto pořízené mapy jsou aktuální pouze v okamžiku pořízení. SPT TELECOM, a.s. patrně nebude mít možnost tyto mapy průběžně aktualizovat a proto budou v částech obecného polohopisu postupně ztrácet svou informační hodnotu. Současná rychlost změny podílu digitální dokumentace odvozena z postupu investiční výstavby je patrná z následujícího grafu:
2.3.4. Technické a programové vybavení pracovišť GIS
Konfigurace grafických stanic
Programové vybavení
Aby nominování pracovníci mohli získat alespoň částečnou představu o možnostech, které do této oblasti vnáší výpočetní technika i současně dostupné programové vybavení, byla jím umožněna účast na prezentaci, která byla především z tohoto důvodu zajištěna v Ostravě. Hlavní důraz prezentace byl položen na možné výstupy a úmyslně byl potlačen při takovýchto akcích obvyklý důraz na úspěchy dosažené prezentující se firmou. Zástupci firmy Intergraph a jejich partneři předvedli ukázku praktického využití GIS v podmínkách plynárenského podniku. Toto prostředí je svým charakterem základních činností podobné prostředí SPT TELECOM, a.s. Hlavním účelem bylo demonstrovat především jednoduchost obsluhy i pro pracovníky, kteří jsou profesionály v jiných činnostech než obsluha GIS. Z reakcí účastníků prezentace lze usuzovat, že tohoto účelu bylo dosaženo.
Prvním úkolem týmu bylo definovat potřeby a očekávání jednotlivých profesních skupin. Zaslané materiály však byly příliš obecné a velmi „popisné", tedy ve tvaru, který je obtížně zpracovatelný. Členové týmu byli vyzvání, aby své požadavky formulovali pomoci jednoduchých pojmů jako např. délka, poloha, adresa. Tento požadavek vyplynul ze studia dříve předložených materiálů, kdy byly často použity formulace: všechny parametry, celý průběh, .......... Je zajímavé, že již v této fázi se vyskytly údaje, které byly poměrně blízko profesně zaměřenými skupinami označené za nepotřebné a současně jako velmi potřebné (parcelní čísla, majitel nemovitosti). Pro získání vyhodnotitelných výsledků byla připravena „Evidenční karta údaje", která formalizuje návrhy a určitým způsobem je strukturuje.
Jednotlivá pole Evidenční karty byla v řádcích „potřebuje, uložen, odpovídá a zpracoval" vyplněna dle číselného kódu uvedeného v následující tabulce.
| P.č. | Kdo potřebuje - uživatel | Kde je uložen dnes | Kdo odpovídá za správnost | Předložil-autor (ved. skupiny) |
| 1 | Kabelová údržba | Projekt stavby | Kabelová údržba | Lacina |
| 2 | Provozní mechanik-zřízení stanice | Dokumentace stavby -mimo mapu a schéma | Provozní mechanik-zřízení stanice | Valenta |
| 3 | Provozní mechanik-opravy poruch | TeDo - polohopisná mapa | Provozní mechanik-opravy poruch | Prusek |
| 4 | Měřič | TeDo - schematický výkres | Měřič | Skowronek |
| 5 | Ostatní pracovníci údržby (ved. údržby) | Úloha TEDO | Ostatní pracovníci údržby (ved. údržby) | Wawreczka |
| 6 | Technická dokumentace | Úloha ODIS | Technická dokumentace | Auerbach |
| 7 | Zkušebna (NSC) | Kartotéka P3 (APS) | Zkušebna (NSC) | Dostál |
| 8 | Obchodní oddělení | Archiv | Obchodní oddělení | |
| 9 | Konstrukce okruhů | Úlaha GIS | Konstrukce okruhů | |
| 10 | Příprava investic | Katastrální mapa | Příprava investic | |
| 11 | Projektant sítí SPT | Katastrální úřad | Projektant sítí SPT | |
| 12 | Projektant jiných inženýrských sítí | Úloha ETUZ | Projektant jiných inženýrských sítí | |
| 13 | Statistický údaj | Úloha ROP | Investiční účtárna | |
| 14 | Investiční účtárna | Profil tvárnicové komory | Katastrální úřad | |
| 15 | Geodet | Geodet | ||
| 16 | Tlaková ochrana kabelů | Zhotovitel stavby | ||
| 17 | ||||
| 18 | ||||
| 19 | Správce GIS | Správce GIS | ||
| 20 | Nikdo | Dosud nikde neevidováno | Nikdo | Niedoba |
Současně byl pro další zjednodušení zpracován seznam těch údajů, které nesporně budou v GIS obsaženy. Oslovení uživatelé měli do evidenční karty zadávat ty údaje, které jsou významné pro zvýšení efektivity jejich činností a přitom nejsou uvedeny v následující tabulce.
| Název údaje | Popis údaje |
| ADRESA | popisuje umístění rozváděče (používat číselníky obcí, ulic,...) |
| OZNAČENÍ (OČÍSLOVÁNÍ) | rozváděče (SR 8, UR 22..) ústředny (RSU, PK 201,...) zařízení (PCM, rádio) |
| DÉLKY (v metrech) | mezi spojkami, mezi zvolenými body jednoho úseku, rozváděči,...) |
| POLOHA (souřadnice SJTSK, kóty od pevných bodů) | trasa kabelu a ostatní prvky sítě nadzemní objekty (budovy, rozváděče....) ostatní prvky (markéry, opakovače,...) |
| TECH. PARAMETRY KABEL. ÚSEKŮ | typ kabelu v určeném úseku počet a druh prvků jader průřez jader |
| TECH. PARAMETRY SPOJEK | typ spojky způsob propojení vstupních a výstupních párů, rezervy počty vstupujících a vystupujících kabelů |
| VNITŘNÍ VYBAVENÍ ROZVÁDĚČŮ | typ skříně vybavení rozváděče mapa rozváděče (způsob propojení vstupních a výstupních párů) |
| ŘEZ KYNETOU | schematické zobrazení rozmístění kabelů v kynetě |
Zde je možné konstatovat, že údajová základna vybudovaná pro interní uživatelé plně vyhoví také potřebám externích uživatelů. Pouze rozsah poskytovaných údajů a způsob obsluhy těchto uživatelů se bude lišit.
Zkratkou SJTSK se pak rozumí souřadnice x,y,z souřadnicového systému SJTSK, pomocí nichž je možné lokalizovat objekt v terénu.
Tabulky s označením USEBAZE obsahují údaje, které jsou požadovány jednotlivými uživateli.
Pro stejné údaje byly vyhotoveny vždy 3 tabulky. První popisuje, který uživatel údaj požaduje. Druhá popisuje zda, a když ano, tak kde, je údaj uložen. Třetí popisuje kdo odpovídá za správnost údaje. Jednotlivé řádky a sloupce jsou sečteny. Součty řádků naznačují, kolik uživatelů označilo údaj za potřebný. Součet sloupce naznačuje, kolik údajů uvedených v seznamu bude užívat jeden konkrétní uživatel. Je zřejmé, že tento způsob ohodnocení dává všem údajům stejnou důležitost, což neodpovídá skutečnosti. Budou-li však všechny údaje uvedené v tabulkách k dispozici, bude tím fakticky sjednocen jejich význam. Rozdíl se pak projeví pouze frekvenci použití určitého údaje skupinou uživatelů.
Určitou komplikací bylo, že většina uživatelů zadala své požadavky bez ohledu na to, zda se tyto vztahují ke GIS nebo jsou evidovány v jiných úlohách. Pro úplnost však byly vesměs všechny tyto údaje zpracovány do tabulek. Tato skutečnost jasně demonstruje, že uživateli je lhostejné, kde bude jemu potřebný údaj veden.
Výsledky jsou zpracovány v prostředí tabulkového procesoru Excel. Tříděním výstupů dle zvolených kriterii byly zpracovány další přehledy, které nejsou pro tuto práci podstatné.
| Tabulky: | GIS - „potřebuje", „uložen", „odpovídá" jsou přílohou 1 ÷ 3 USE - „potřebuje", „uložen", „odpovídá" jsou přílohou 4 ÷ 6 |
V tabulkách USE je evidováno rovněž 28 údajů. Některé z nich zcela určitě budou předmětem evidence jiných komponent informačního systému SPT TELECOM, a.s. . Je nesporné, že k velmi těsně spolupracujícím úlohám budou patřit:
Zde se velmi zřetelně projevuje nutnost urychlené aktivace funkce jediného integrátora, jehož úkolem by mělo být především shromažďovat informace o všech požadavcích uživatelů, určitým způsobem je třídit a zařazovat do příslušných databází tak, aby nevznikaly duplicitní záznamy nebo opomenutí. Samozřejmým úkolem řešitelů jednotlivých úloh by pak mělo být řešení vzájemných vazeb, které umožní efektivní výměnu informací mezi úlohami.
Z textů blíže popisujících jednotlivé údaje je zřejmé, že některé z nich byly zadány ze značným předstihem před současnými možnostmi GIS. Patří mezi ně především marketingové rozbory a všechny ty údaje, které pracují s počty bytů, počty obyvatel a rodin a dalšími udají, které nejsou předmětem evidence v SPT TELECOM, a.s. Je zřejmé, že bez údajů, které má dnes k dispozici pouze státní správa (katastrální úřad, evidence obyvatelstva, statistický úřad, .......) bude zpracování těchto údajů vždy jen přibližné, velmi pracné a se spornou aktuálnosti.
Obecně je možné podmínky dosažení pokroku rozdělit do tří kategorii: technické vybavení, mapové podklady a znalosti a dovednosti pracovníků. Zatímco neexistenci vhodných mapových podkladů nemůže SPT TELECOM, a.s. uspokojivě vyřešit, jsou otázka technického vybavení a úroveň vlastních pracovníků interně ovlivnitelné.
Přes určité pokroky dosažené v oblasti převodu mapových podkladů do digitální podoby se nedaří posunout jejich využití mimo kanceláře, v nichž je dokumentace zpracovávaná. Příčiny je možné hledat v mnohá oblastech činností SPT TELECOM, a.s. počínaje od zatím příliš „surové" obsluhy grafického prostředí, neochoty některých pracovníků přizpůsobit se nové technologii, až po nedostatečné technické vybavení pracovišť, jejichž pracovníci budou údaje vedené v geografickém informačním systému užívat.
Přes všechny pozitivní i negativní skutečností zavádění geografického informačního systému do praxe SPT TELECOM, a.s. je potěšitelné, že proces byl zahájen a nezbývá, než si přát, aby jeho praktické výsledky v co nejkratší době mohli ocenit všichni ti, jejichž pracovní výsledky souvisí s dokonalou orientaci v terénu.
Autor děkuje všem členům řešitelského týmu za aktivní spolupráci a souhlas s použitím výsledků činnosti týmu pro tuto závěrečnou práci.