Abstract

          Verze v anglickém jazyce je v samostatném souboru

Abstrakt

          Záměrem tohoto příspěvku je zjistit, zda všechny pozemky, které podléhají režimu podle zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších změn a doplňků, mají v položce "poznámka" nebo "využití" v databázi katastru nemovitostí uvedeno omezení vyplývající z vyhlášené ochrany nerostu nebo z povolení těžby. Výsledek tohoto posouzení bude podkladem pro zahájení jednání s katastrálním úřadem za účelem zavedení těchto údajů do katastru nemovitostí k jednotlivým dotčeným pozemkům (parcelám) a nebo zajistit tuto povinnost změnou katastrálního zákona a předpisů souvisících.

Úvod

          Ochrana nerostných surovin je jednou z důležitých oblastí výkonu státní správy, na kterou je pamatováno Horním zákonem (dále HZ), tj. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších úprav. Tento zákon rozděluje nerosty na vyhrazené a nevyhrazené a podle toho je stanoven různý způsob jejich ochrany, aby mohly být případně v budoucnosti využívány. Za tímto účelem jsou ve správním řízení vyhlašována tzv. Chráněná ložisková území (dále CHLÚ). V případě, že vznikne zájem tuto surovinu využívat a těžit, je na základě výsledku správního řízení stanoven Dobývací prostor (dále DP). Tato rozhodnutí sebou nesou určitá omezení, která jsou dále přenášena na dotčené pozemky a nemovitosti.

Chráněné ložiskové území

          CHLÚ je ohraničeno mnohoúhelníkem, kde každý lomový bod má své souřadnice X, Y v souřadném systému S-JTSK. Stanovení CHLÚ má za účel chránit výhradní ložisko tak, aby nemohlo dojít ke ztížení nebo znemožnění dobývání. Stanovením CHLÚ je současně vyhlášena stavební uzávěra pro stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním nebo zpracováním suroviny. Je zde možné pouze provozovat obvyklou zemědělskou, lesnickou a jinou činnost, která byla do doby vyhlášení CHLÚ v zájmovém území provozována.
          Na území okresu Chrudim je vyhlášeno 27 lokalit o celkové výměře 12,719 km² (1271,9035 ha) což činí 1,24 % z celkové rozlohy okresu. Největší lokalita zaujímá 1,99 km² (199,9912 ha) a nejmenší 0,0416 km² (4,1602 ha) .

Dobývací prostor

           Další rozhodnutí, které nejen omezuje, ale současně postupně po určitých částech znemožňuje jiné doposud běžné využívání dotčených pozemků, zakazuje umisťování a povolování staveb a zařízení nesouvisející s těžbou v tomto území, je stanovení dobývacího prostoru. Stanovením DP je povolena samotná těžba v zájmové lokalitě. DP je opět vymezen mnohoúhelníkem a lomové body jsou stanoveny pomocí souřadnic X, Y.
          Na území okresu je vyhlášeno 31 lokalit o celkové výměře 4,4444 km² (444,4447 ha) což činí 0,43 % z celkové rozlohy okresu. Největší lokalita zaujímá 1,11 km² (111,1406 ha) a nejmenší 0,0194 km² (1,9470 ha) .

           Rozhodnutí o stanovení DP sebou nese především negativní jevy jako jsou seismické účinky, hluk a prašnost, které vznikají provozováním samotné těžby. Rozhodnutí o stanovení CHLÚ, ale i DP (dále jen chráněné území) sebou nese také záporné jevy charakteru omezování dalšího rozvoje této konkrétní zájmové lokality a jejího bezprostředního okolí a v neposlední řadě omezení práv v užívání pozemků a nemovitostí, vč. limitu pro stanovení jejich ceny. Musím podotknou, že se nejedná o omezení majetkoprávních vztahů, ty se nemusí měnit, ale jedná se především o omezení užívání nemovitostí ve vazbě k jejich dalšímu možnému rozvoji jako je např. plánování a realizace různých investičních záměrů - výstavba nových objektů, pro plánování a rozvoj přírody a krajiny apod.
           Posledně jmenovaný záporný jev, tj. omezení užívání pozemků nás vedl k myšlence zjistit, zda pozemky, které jsou dotčeny uvedenými právními akty, mají mimo jiné potřebné údaje uvedeny v listu vlastnickém (LV) např. v poznámce - tj. jiná omezení vyplývající z rozhodnutí č.j. .... ze dne .... o stanovení chráněného území. Tato rozhodnutí jsou jedny z důležitých podkladů, které určují důležité omezující limity v území např. pro zpracování a následné schválení územního plánu obce a plánování budoucího rozvoje sídla. Pro majitele pozemků a nemovitostí jsou důležitá mimo jiné i z pohledu reálné ceny a to především v době, kdy se rozhodne nemovitosti prodat nebo do nich investovat a nebo z jiného pohledu, kdy se rozhodne takovouto nemovitost koupit.

           Za použití Arc View 3.0a jsem provedl průnik následujicích vrstev - vybranou lokalitu CHLÚ Úhřetice I. z vrstvy CHLÚ (vektor) s mapou 1 : 5 000 také ve vektorovém tvaru s atributem číslo parcely a podloženou katastrální mapou v rastrovém formátu. Stejně tak jsem provedl průnik vybrané lokality Zárubka z vrstvy DP. Takto jsem získal databázi všech dotčených pozemků a nemusel jsem mít obavy, zda je seznam parcel úplný a zda jsou nebo nejsou obsaženy v katastru nemovitostí. Po slinkování s databází z katastru nemovitostí bylo možné zjistit, zda mají tyto pozemky proveden příslušný zápis ve svých popisných údajích. Následně jsem ještě provedl jak grafické tak i datové porovnání s aktuálním stavem v katastru nemovitostí přímo na katastrálním úřadu.

           Jednáním na Katastrálním úřadu v Chrudimi jsem zjistil, že problém základních informaci o nemovitostech začíná při tvorbě legislativy. Tak významná omezení v užívání pozemků jako jsou stanovená chráněná území nejsou "zatím" předmětem souboru nemovitostí přesto, že je zde stanovena stavební uzávěra, což považuji za velmi významné omezení v právech užívání nemovitosti.
           V současné době "neumí" katastrální úřad zapsat tento údaj do katastru nemovitostí a to především vzhledem k tomu, že polygon stanoveného chráněného území nekopíruje hranice dotčených pozemků, ale při stanovení chráněného území dochází u některých pozemků k jakémusi dělení na díly.
           Pokud průběh hranice chráněných území není totožný s hranicemi parcel nebo jinými čárami polohopisu, nebo nejsou jinak určeny obsahem polohopisu katastrální mapy, mělo by být stanoveno nové parcelní číslo pomocí zpracovaného geometrického plánu, jinak nelze provést zápis o uvedení omezení do takto neoddělené části parcely. V takovémto případě se potom stanovená ochrana neprojeví v katastru nemovitostí a následně ani při vypracování listu vlastnického (LV).

Co by to mělo znamenat pro praxi?

          V případě, že bude vyhlášeno chráněné území o rozloze cca 0,0416 km² (4,1602 ha - nejmenší CHLÚ na území okresu) nebo 1,11 km² (111,1406 ha - největší DP) lze předpokládat, že dojde k protnutí stávajících pozemků a bude velké množství parcel rozděleno na "díly". Zde by mělo následně dojít k provedení geometrického odměření částí parcel a vypracování geometrických plánů pro pozemky, které jsou zahrnuty do stanovené ochrany a stanoveno nové parcelní číslo. Pro navrhovatele na stanovení chráněných území by toto bylo finančně velmi náročné a ne vždy účelné, neboť existují např. lokality CHLÚ, které doznaly i po mnoha letech existence změn nebo byly dokonce zrušeny. Pokud bychom se omezili pouze na nutnost vypracování geometrických plánů, lze předpokládat, že bude možné zavést předmětná omezení do katastru nemovitostí. To jsem se domníval také! Nelze!
           Přesto, že pro způsob využití nemovitosti existuje ve vyhlášce č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem (zák. .č 265/1992 Sb. v platném znění), a zákon o katastru nemovitostí (zák. č. 344/1992 Sb.v platném znění), kód 71 plocha těžební činnosti, jedná se ale o plochu, která je již fyzicky využívána k těžbě a byly zde provedeny další nezbytné kroky k zahájení provádění těžby jako např. vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF), příp. z pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), převedení pozemku do kultury ostatní nebo těžba apod. Není to případ ochrany nerostů, o kterém tady doposud hovořím. V bodě č. 3 - způsob ochrany nemovitostí přílohy citované vyhlášky není zaveden kód pro ochranu nerostů, jako je tomu např. u menších chráněných území (národní přírodní rezervace ...), kde je kód doplněn o č. ...1, rozsáhlých chráněných území (národní parky, CHKO ....), kde je kód doplněn o č. ...2 apod. Stejně tak je tomu i v případě grafických kódů. Do mapy je grafický kód zaveden v případě, kdy je již provedena fyzická změna kultury pozemku, ale ne v případě když je vyhlášena ochrana nerostů. Zajímavé je, že systém ochrany nerostného bohatství byl v této republice aplikován již zákonem č. 41/1957 Sb. a přesto se dosud takto stanovená ochrana neprojevila v katastru nemovitostí (KN).

Závěr

           Celý problém by měl být vyřešen převedením KN do digitální podoby, kde bude možnost promítnout si katastr s grafickým souborem ochrana nemovitostí, pak dojde k promítnutí všech omezení do souboru katastru a bude je možno zavést do zpracovávaného výpisu z LV. Má to však jeden háček. Horizont převedení KN z celé ČR do digitální podoby je někde kolem roku 2005-7. Další cesta je iniciovat změnu zákonů s tím, že bude zaveden do části způsob ochrany nemovitostí nový údaj, tj. CHLÚ a DP vč. dalšího kódu pro tato chráněná území. Horizont případné změny zákona si ovšem nedovoluji ani odhadnout a tudíž nevím, která z těchto cest je rychlejší a reálnější. V každém případě jsou obě řešení dlouhodobá záležitost.

          Na úplný závěr lze pouze zkonstatovat, že subjekt, který je majitelem nemovitostí nebo vstupuje do území, by si měl konkrétní omezující limity v území velmi důkladně prověřit, než začne se zájmovou lokalitou pracovat a nemůže se spolehnou na to, že tyto omezující faktory budou obsaženy ve vypracovaném LV.