Úvod

           Předpokládám, že každý z Vás slyšel v posledních letech něco o haváriích produktovodu způsobených zloději přepravovaného produktu. Při těchto haváriích dochází k úniku poměrně nebezpečných chemikálií, které mohou znehodnotit životní prostředí a mohou ohrozit i životy lidí. Při likvidaci následků takových havárií je třeba pracovat s mnoha informacemi tak, aby sanace byla co nejefektivnější a aby bylo zamezeno dlouhodobým škodám. Po havárii je nutné jednat co nejrychleji - je tedy třeba mít všechny informace k dispozici na správném místě v co nejkratším čase. Pokud se tedy tyto informace podaří shromáždit, digitálně zpracovat, vyhodnotit a sdílet, bude mít správce produktovodu v rukou užitečného pomocníka pro souboj s následky havárií.

          Na počátku roku 1998 proběhla ve spolupráci firem Vodní Zdroje Chrudim spol. s r. o., Ing. Miloslav Šindlar Býšť a T-MAPY spol. s r.o., Hradec Králové vícekriteriální analýza prvního úseku produktovodu v celkové délce 50 km. V současné době probíhá stejná analýza na dalším úseku . Styl zpracování této akce považuji za natolik zajímavý, že se chci touto cestou podělit o získané zkušenosti z této práce.

           Na uživatelských konferencích ESRI v roce 1998 (v San Diegu a v Praze) byl vystaven poster dokumentující výsledky analýzy. Při pokusech o vysvětlení vystavených materiálů jsem si uvědomil, jak složité je vysvětlit tak komplexní práci. Pokusím se o to znovu a doufám, že alespoň trochu úspěšně.

Analýza

           Cílem analýzy je poskytnout provozovateli ve snadno využitelné podobě informace potřebné pro posouzení konkrétní lokality v případě havárie a dále vytipovat lokality, ve kterých by pro velké ekologické riziko mělo dojít ke stavebním úpravám omezujícím možnost havárií. Pro dosažení tohoto cíle je samozřejmě vhodné použít technologie GIS. V našem případě se jedná o ARC/INFO - systém, který pro společné projekty používáme již 6 let, a máme s ním proto bohaté zkušenosti. Pro vícekriteriální analýzy byl použit systém LABE, který je přes své DOSovské kořeny stále dobře využitelný, a v úlohách, ve kterých je třeba ladit mnoho parametrů, i nenahraditelný. Komunikace mezi ARC/INFO a LABEm zajišťuje spolehlivě ArcView díky své schopnosti pracovat v heterogenním proředí UNIXu a Windows. Zatímco všech zmíněných systémů bylo použito při zpracování projektu, pro využívání dat u zadavatele prací je připraveno ArcView, které zastane úlohu stolního GIS.

Jak tedy probíhala samotná analýza ?

           Na začátku prací byly stanoveny rizikové faktory, které budou posuzovány. Tyto faktory byly zmapovány v oblasti, která byla vymezena na základě empirických znalostí o možném dotoku media při havárii. Faktory byly stanoveny tak, aby popsaly všechna ekologická rizika, a přitom aby se vzájemně nepřekrývaly. Jako základ mapování byla použita ZM 1:10 000 pro povrchové a ZM 1:50 000 pro podpovrchové faktory. Všechny faktory byly klasifikovány jednotnou sedmibodovou stupnicí, která vyjadřuje stupeň rizikovosti pro havárii. Posuzované faktory:

• riziko zasažení zastavěných území
  
• riziko zasažení odvodnění
  
• půdní prostředí
  
• cennost biotopů a společenstev
  
• podzemní vody - zranitelnost
  
• povrchové vody- zranitelnost
  

           Zbývalo vyřešit základní problém - jak tyto faktory, které jsou plošně zpracovány, promítnout do produktovodu. Jednoduchá overlay operace zde nepomůže, protože médium uniklé z produktovodu nezůstává v místě havárie, ale putuje různou rychlostí (závislou na sklonu a povrchu terénu, na klimatických podmínkách v době havárie, na typu média, na vegetačním období, ...) po povrchu cestou nejmenšího odporu zmapovaným územím. Protože jednotlivé posuzované faktory plošně pokrývají celé území a nejedná se o izolované lokality, nebyla zvolena původně zamýšlená metoda promítání lokalit do produktovodu a přidělování váhy dle vzdálenosti od trasy produktovodu, ale byla zvolena metoda, která je použitelná obecně. Vytvořili jsme řadu fiktivních havárií v intervalu 100 m. V každém místě fiktivní havárie vyteče určité množství média, které se pohybuje po terénu a zasahuje území. Pro stanovení trajektorie média jsme vzali na pomoc model terénu vzniklý z vrstevnic ZM 1:10 000. V závislosti na sklonu a povrchu terénu byly trajektorie rozčleněny na tři zóny dotoku :
          1. zóna - jisté zasažení
          2. zóna - možné zasažení
          3. zóna - maximální možný dotok.

          Těmto zónám byla vytvořena obalová křivka, čímž ke každému místu narušení náleží pás území o šířce 100 m rozčleněný na tři zóny. Každá zóna zná identifikaci "svého" místa narušení, čímž je dána jejich vzájemná vazba. Těmito zónami byly provedeny overlay operace se všemi uvažovanými faktory a výsledky těchto operací byly zapsány do atributové tabulky jednotlivých míst narušení ve formě výměr a klasifikace jednotlivých parametrů. Tím vznikla databáze o 500 záznamech a 100 atributech, která byla předána pro vyhodnocení v systému LABE.

          Po nastavení příslušných váhových relací jednotlivých parametrů byla provedena vícekriteriální analýza všech vstupních parametrů a její výsledky byly předány zpět do prostředí ARC/INFO, kde byly provedeny grafické výstupy jednotlivých parametrů i výsledného parametru rizikovosti produktovodu.

          Kromě grafických výstupů je pro zadavatele připraven i uživatelský projekt v prostředí ArcView, který zpřístupňuje jak veškeré zmapované podklady, tak i kompletní výsledky analýz. To znamená, že připravená data může používat jak odborník, který se bude zajímat o jednotlivé faktory, jejich klasifikaci i jejich výsledné riziko, tak i provozní pracovník, který po vyhledání příslušné lokality havárie okamžitě vidí souhrnnou rizikovost produktovodu. Jestliže je souhrnná rizikovost nadprůměrná, může okamžitě zjistit faktor, který zavinil zvýšenou rizikovost a tento faktor se snažit ochránit vhodnými opatřeními bezprostředně po zjištění havárie.

          Při zpracování tohoto projektu jsme využili nejen dosavadních zkušeností všech zúčastněných firem, ale i nového hardware firmy SUN - ULTRA 5, bez kterého by tato práce byla jen těžko realizovatelná - vždyť strojový čas potřebný ke spočítání trajektorií, jejich obalových křivek a overlay operací pro jediné místo havárie činil takřka 10 minut (na starších stanicích, na kterých běžně pracujeme byl tento čas dvojnásobný).

Závěr
          Závěrem mi nezbývá než konstatovat, že výše popsaná metoda vícekriteriální analýzy prostorových rizik liniové stavby je naprosto obecná a lze ji použít pro posuzování vlivu všech liniových staveb na životní prostředí v nejširším slova smyslu. Tím jsme rozšířili své nástroje a zkušenosti z oblasti klasické liniové a plošné vícekriteriální analýzy na obecnou metodu pro rizikové analýzy.