Abstract
          The first rule of business success is strategic allocation of "sales" places. Retrieving of blank or overfill zones of market is on the top of interest for many experts. Producers of software makes conditions for these analyses nowadays. Software named ArcView and its extensions ArcView Network Analyst and ArcView Spatial Analyst were used for this project. The target of this project was presentation of scopes, how we can make these analysts by using standard software functions.

Abstrakt
          Strategické rozmístění "prodejních" míst je jedním z prvních předpokladů obchodního úspěchu. Nalezení hluchých či naopak přeplněných oblastí na trhu se dnes věnuje mnoho odborníků, v poslední době jim vychází vstříc také výrobci softwéru. Pro tento projekt bylo využito programového prostředku ArcView a jeho nádstaveb ArcView Network Analyst a ArcView Spatial Analyst. Cílem je prezentovat některé způsoby, jak lze tohoto geografického posouzení dosáhnout s využitím standardních softwarových funkcí.

Úvod
          Cílem této práce je určit rozmístění finančních ústavů v ploše, vyhledat přeplněná místa, či naopak místa hluchá, kde by bylo třeba některou ze služeb doplnit.
          Základní finanční ústavy lze rozčlenit na: obchodní banky, spořitelny, úvěrová družstva, hypotekární ústavy, splátkové banky, investiční banky a banky se specializovanými funkcemi.
          Každý finanční ústav se orientuje na určitý okruh klientů a určité služby a jim také přizpůsobuje síť svých poboček. Obecně platí, že ústavy, které se orientují na menší nebo střední spotřebitele a nabízí služby, které jsou intenzivněji vyhledávány, by měly být umístěny co nejblíže uživateli. Vytvářejí proto hustší síť poboček. Ústavy specializované, které se zaměřují na větší spotřebitele a služby méně časté, mohou být klientovi více vzdáleny. Specializované ústavy se pak soustřeďují do větších měst, kde se také zpravidla koncentrují jejich zákazníci.

Servisní území finančního ústavu
          Velikost servisního území provozní jednotky určité finančního ústavu je závislá na druhu poskytovaných služeb. Minimální rozsah této oblasti je dán od potřebné rentability provozní jednotky a maximální rozsah je omezen jen pro zákazníka přijatelnou docházkovou, resp. dojezdovou vzdáleností (dostupností). Mezi zkladní metody stanovení servisního území patří:

1. Kruhová metoda, která využívá parametru přijatelné docházkové vzdálenosti jako poloměru servisního území. Výsledky této metody mají podobu soustředných zón kolem provozní jednotky, kde jednotlivé zóny představují určité nákupní pravděpodobnosti.
2. Metoda časových vzdáleností, která zohledňuje také čas, který je nutný k překonání vzdáleností pěšky či dopravním prostředkem. I u této metody dojde k rozčlenění na zóny, primární zóna se bude vyznačovat minimální projevem překrývání servisního území, okrajová naopak nejintenzivnějším působením překrývání.
3. Speciální metody, které zahrnují také silnou přitažlivost větších měst.

• Seznam hlavních finančních ústavů (ČNB)
• Databáze počtů trvale bydlících obyvatel a ekonomicky aktivních obyvatel ze sčítání lidu z r.1991 k jednotlivým základním sídelním jednotkám (RIS)
• Počty podnikatelských subjektů v obci za čtvrté čtvrtletí 1997 (registr organizací Albertina Praha)
• DMÚ200 (VTOPU Dobruška)
• Polygonová a bodová vrstva základních sídelních jednotek

• Příprava
            V první řadě byly zjištěny služby poskytované finančními ústavy a připojeny do databáze. Jednotlivé provozní jednotky byly následně lokalizovány do mapy. Vrstva komunikací z DMÚ byla upravena tak, aby jednotlivé úseky ulic byly ohodnoceny z hlediska dopravního času.
• Tvorba kruhových diagramů zastoupení finančních ústavů ve městech
            Kruhové diagramy finančních institucí byly umístěny do obcí, jednotlivé výseče představují procentuální zastoupení finančního ústavu v obci. Velikost kruhu je odvozena od počtu obyvatel v obci (viz. Obr.1.).
• Stanovení servisních území finančních ústavů
            Servisní území byly vytvářeny jen pro určitou službu a tím pádem jen s některými provozními jednotkami.
  

• Stanovení počtu potenciálních zákazníků v servisních územích
            Podle druhu bankovní služby, pro kterou byla servisní území vytvořena, byly určovány počty potenciálních zákazníků v těchto oblastech. Pokud se jednalo o službu pro fyzické osoby, byly v daném území sčítáni všichni (popř. pouze ekonomicky aktivní) obyvatelé. U služby pro právnické osoby byly sčítány firny.
• Tvorba mapy hustoty obyvatel
            Tato mapa lze vytvořit přímo z bodové vrstvy základních sídelních jednotek (prostorové analýzy - Kernelova funkce), jestliže je k jednotlivým bodům připojena informace o počtu obyvatel. Druhou možností je zkonvertovat polygonovou vrstvu základních sídelních jednotek na grid tak, aby si jednotlivé pixly nesly informaci o hustotě obyvatel v daném místě.
• Lokalizační úloha
            Pod pojmem lokalizační úloha se v podstatě skrývá výběr vhodného umístění na základě nějakého kritéria. Na obr.6. je vyhledáváno místo, které je dostatečně vzdálené od ostatních finančních ústavů a kde je zároveň velká koncentrace obyvatel. Jedná se o další prostorovou analýzu.