Geografický informační systém polární stanice

Ústav krajinné ekologie
Agronomická fakulta
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
Tel.: +420 5 45133086
E-mail: zdimal@mendelu.cz

Abstract
          The polar station of the Czech Antarctic Programme is built on Nelson Island /South Shetland Islands, 62°15´ S, 59°69´ W of Greenwich/. One of the station's tasks is to study the minimalization of impact of human activities on the environment in connection to a global survival. As a part of this task the GIS dealing with two streams of activities was suggested in 1998. The first stream is the station itself where GIS is used to observe the material and energy flows /fuels, electricity, food and other materials vital for maintenance of the station/. The second stream, which is linked to the first one, characterizes a whole oasis and describes the fishing, collection of sea-weed and mussels used as food, and the material washed up by the sea while its origin is located.
Abstrakt
          Na ostrově Nelson (62°15´j.š. a 59°69´z.d.) v souostroví Jižní Shetlandy je vybudována polární stanice Českého antarktického programu. Jedním z úkolů řešených touto stanicí je minimalizaci vlivu lidské činnosti na životní prostředí v návaznosti na otázku globálního přežití. Jako součást tohoto úkolu byl v roce 1998 navržen Geografický informační systém zaměřený na dvě oblasti. První z nich je vlastní prostor stanice, kde GIS slouží ke sledování toku materiálů a energií (palivo, elektřina, potraviny a další materiály nezbytné pro provoz stanice). Na první část navazuje druhá rozsáhlejší zahrnující celou oázu a je zaměřena na evidenci vyplavenin z moří v souvislosti s následným určováním jejich původu a na sledování lovu ryb a sběru řas a škeblí, které slouží jako potrava. Tím zasahují do části první.

Úvod
          Na ostrově Nelson (62°15´j.š. a 59°69´z.d.) v souostroví Jižní Shetlandy je vybudována polární stanice Českého antarktického programu. Jedním z úkolů řešených touto stanicí je minimalizaci vlivu lidské činnosti na životní prostředí v návaznosti na otázku globálního přežití. Jako součást tohoto úkolu byl v roce 1998 navržen Geografický informační systém umožňující sledovat činnost stanice. GIS je navržen ve dvou měřítkách. Větší měřítko zahrnuje prostor vlastní stanice, menší měřítko zahrnuje celou oázu.
Zpracování jednotlivých vrstev
          Přestože se jedná o jednu z nejčastěji mapovaných oblastí na světě, mapy se získávají velice obtížně. Za základ byla použita mapa měřítka 1:20 000. Do digitálního tvaru byly převedeny následující vrstvy:

Tyto vrstvy byly doplněny terénním mapováním o vrstvy týkající se následujících oblastí:
Určení hmotně-energetických toků
          Polární stanice představuje vhodný objekt ke sledování hmotně-energetických toků. Byly navrženy tématické vrstvy týkající se zájmových oblastí. První vrstva sleduje vstup energií a materiálů. Většina potravin, spotřebních předmětů, stavebních a jiných materiálů, tuhých , kapalných i plynných paliv je dopravována lodí a lze je přesně evidovat. Odlišné je získávání elektrické energie, k jejíž výrobě slouží větrná elektrárna. Dalším způsobem získávání materiálu jsou vyplaveniny, které lze využít jako palivo (dřevo), stavební materiál (dřevo) nebo jsou zařazeny do odpadu. Z moře se získávají i potraviny - ryby, řasy, škeble a jiné.
          Dalším krokem bylo určení míst spotřeby jednotlivých materiálů. Největší spotřeba energie je na topení, kde jako hlavní palivo slouží nafta. Petrolej a plyn jsou v největší míře využívány na vaření a na svícení. Elektřina slouží ke svícení, k provozu vysílaček, k vaření, k topení, k pohonu závěsného lodního motoru a k pohonu vrtačky. Potraviny jsou většinou zpracovávány v kuchyni s výjimkou dlouhodobých pobytů mimo stanici. Značné množství materiálu je spotřebováváno k údržbě stanice, v tomto případě je místem spotřeby celá stanice.
          Důležitou otázkou v polárních krajích je vznik odpadů, protože zdejší křehké ekosystémy si s likvidací odpadů poradí jen velmi obtížně. Veškeré vybavení je pořizováno již s ohledem na minimalizaci odpadů, případně další použitelnost a snadnou spalitelnost (papír, dřevo).
          Po určení míst vstupů a míst výstupů byly stanoveny "dopravní" koridory. Ty slouží hlavně k dopravě paliva ze skladiště k místu spotřeby, ale také jsou vyznačeny z důvodu ochrany přírody a z důvody bezpečnosti pohybu po celé oáze.
          Poslední částí jsou neurčené vstupy a výstupy, protože ne ve se vždy podaří určit.
Závěr
           Navržený geografický informační systém má pomoci k lepšímu sledování hmotně-energetických toků a lepšímu poznání jejich vlivů na životní prostředí. V letním období 1998/99 projde zkušebním provozem a teprve pak bude možno vyhodnotit jeho přínos.