Jednou z hlavních předností dat získaných metodou dálkového průzkumu je jejich obrovský potenciál pro monitorování časových změn v území. Změny, kterým podléhá naše okolí v průběhu času mohou mít různou dynamiku. Pro sledování vývoje využívání ploch v zastavěných oblastech v podrobném měřítku jsou v současné době nejvhodnější archívní letecké snímky, které jsou pro většinu území našeho státu k dispozici v několika časových intervalech většinou již od konce 2. světové války (STRUHA, 1988). Vzhledem k omezenému prostorovému rozlišení a ke krátkosti intervalu, po který jsou tyto snímky vytvářeny, je použití družicových obrazových záznamů problematičtější, i když v zahraničí lze nalézt řadu prací využívajících např. snímků z družice SPOT (MUCSI, 1995).

Hlavním cílem předloženého příspěvku je charakterizovat využití ploch na území města Třebíč ve druhé polovině 20. století. Jako základního vstupního materiálu bylo využito archívních leteckých snímků. Po jejich převedení do digitální podoby, geometrické transformaci a interpretaci byly za pomoci terénního průzkumu a dalších dostupných materiálů vytvořeny mapy využití ploch podle předem sestaveného klasifikačního schématu a z nich bylo možné kvantitativně i kvalitativně zhodnotit vývoj jednotlivých kategorií landuse.