Obchvat města Chrudim a ŽP – posouzení variant s pomocí GIS
Josef Falt
Okresní úřad Chrudim, referát ŽP
Pardubická 67, 537 18 Chrudim
tel.: 0455/657 303, fax: 0455/622 693
E-mail: joseffalt@oku-cr.cz
Již několik desetiletí je řešen problém přeložky silnice I/37 Pardubice – Chrudim – Slatiňany. První konkrétní pozitivní krok k řešení byl uskutečněn v roce 1985, kdy poprvé byl do tehdejšího územního plánu zapracován návrh budoucího “obchvatu” města Chrudim, dnes znám pod názvem západní varianta. V roce 1992 byl zpracován další návrh “obchvatu” města Chrudim a Slatiňan, tzv. východní varianta. Následně v roce 1993 byla zpracována dokumentace dle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která posuzovala vlivy na ŽP u západní a východní varianty a současně porovnávala tyto dvě varianty mezi sebou.. Varianta východní byla řešena dokonce ve třech sobě podobných obměnách.
Západní varianta – předpokládaná délka komunikace 13,1 km, výškové převýšení 167 m, cena 243 mil. Kč (cenová relace rok 1993).
Východní varianta – předpokládaná délka komunikace 11,6 km, výškové převýšení 210 m, cena 255 mil. Kč (cenová relace rok 1993). (K tomuto je nutné ještě připočíst nutnost realizace doprovodných komunikací v délce cca 7,5 km).
Předpoklad uvedení do provozu rok 2010.
Dokumentace vlivů na ŽP v současné době po všech doplňcích čítá spis o síle 9,5 cm s obsáhlým textem, který popisuje všechny možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a obyvatelstvo. Dokumentace je doplněna orientačními zákresy v mapových podkladech středních a malých měřítek. Občané, zástupci organizací a především pracovníci úřadů, kteří se mají vyjádřit k takto zpracované dokumentaci, musí ji složitým způsobem porovnávat se svými podklady a s jistou mírou nepřesnosti zjišťovat případné střety zájmů s jednotlivými objekty a jevy, které mají chránit podle zvláštních předpisů nebo mají chránit místní zájmy.
Záměrem mého příspěvku je ukázat možnost využití prostředků DPZ a GIS pro následné posouzení předkládané dokumentace vlivů na ŽP, zhodnocení výsledků a zjištění případných oblastí chráněných zájmů a objektů, o které je nutno tuto dokumentaci dopracovat. Po provedení digitalizace všech negativních vlivů stavby popsaných v dokumentaci (např. hluk, exhalace apod.) a zjištění, zda jsou popsány všechny možné střety zájmů s chráněnými objekty v zájmovém území (střety přírodních faktorů, archeologické lokality, inundační území, biocentra, biokoridory atd.), byl učiněn první krok k přípravě stanoviska našeho referátu k předmětnému záměru. Jako základní podklad pro posouzení stavby jsem využil stávající ortofotomapy a současně tímto provedl vizualizaci negativních vlivů nad podkladem pro mnohé čitelnějším než je mapa a tím usnadnil ostatním pracovníkům zpracování jejich stanoviska. Nemohu nepřipomenout i další nespornou výhodu práce s digitálními daty a to je možnost okamžitě reagovat na případné další změny v záměru, jako je například změna trasy komunikace, a že jich nebylo do této doby málo, což je patrné z obrázku č. 2.
V případě, že by zpracováním posudku dokumentace vlivů na ŽP došlo ke zjištění, že v dokumentaci chybí zhodnocení některých oblastí chráněných zájmů, a že závěry této dokumentace nejsou z tohoto důvodu správné, příslušný orgán by byl nucen vydat záporné stanovisko a vrátit dokumentaci k přepracování. V konečném důsledku by to znamenalo celý proces posouzení vlivů stavby na ŽP zahájit znovu a tím by mohlo dojít k velkému časovému posunu celé akce. Proto je nutné, aby dotčené orgány státní správy, ale i ostatní účastníci procesu EIA měli možnost posouzení podobných a jiných záměrů s využitím technologií DPZ a GIS. Bohužel v oblasti EIA zatím není příliš mnoho případů využití těchto technologií jak ze strany zpracovatelů dokumentace tak i pracovníků dotčených orgánů a organizací.
Stávající legislativa neumožňuje požadovat grafické výstupy zpracované pomocí technologií GIS s případným využitím prostředků DPZ. Bylo by žádoucí, aby profesní komory začaly vyvíjet tlak na úpravy předpisů tak, aby obsahovaly povinnost využití metod DPZ a GIS při zpracovávání projektů dotýkajících se konkrétního území. Zákon 244/1992 Sb. upravuje velmi podrobně požadavky na dokumentaci, ale pouze ve formě popisu (výčtu jako např.: popis geografického nebo technologického charakteru, lokalizace životního prostředí, komplexní popis předpokládaných vlivů na ŽP atd.), není zde nikde zakotvena povinnost zpracovávat podklady v grafické podobě. Tento problém není jen u zákona č. 244/1992 Sb., ale zákonů obecně a to především předpisů, které se týkají zpracovávání projektových dokumentací obecně. V současné době není ještě všeobecné známo, že tyto technologie nám pomáhají kvalitně a rychle rozhodovat. Musíme si uvědomit, že prostorová představivost daná pouze popisem je naprosto nedostatečná.
Závěr:
Od realizace obchvatu se předpokládá zlepšení stavu uvnitř současných sídel ve třech hlavních faktorech:
bohužel zatím již více jak tři desetiletí je stále obchvat ve fázi vizí a papírové podoby. Vzhledem k tomu, že v současné době finišují přípravy na předložení návrhu na vydání územního rozhodnutí, lze předpokládat, že obchvat nebude jen věcí představ a bude jej možno brzy v praktické podobě využívat a jezdit auty v trase jako je např. tato:
