Jiří Michalík, Pvel Krejčí
Magistrát města Ostravy
odbor životního prostředí a odbor městského informačního systému
Prokešovo nám. 8
729 30 Ostrava
Tel: 628 3217, 628 2263
E-mail: zajic@mmo.cz

Abstrakt

Příspěvek je zaměřen na řešení problematiky čistoty ovzduší s využitím GIS ARC/INFO. Cílem práce bylo získání informačních vrstev kromě jiného i s využitím disperzního modelu znečišťujících látek v ovzduší, které charakterizují kvalitu ovzduší a informačních vrstev, které vzniknou využitím analytických funkcí GIS ARC/INFO, a které by měly podstatně lépe postihnout a charakterizovat vliv míry znečištění ovzduší na obyvatelstvo města Ostravy. Tyto informační vrstvy budou postupně začleňovány do budovaného informačního systému o kvalitě ovzduší na území města Ostravy, jehož zavedení do praxe by se mohlo stát podpůrným nástrojem v rozhodování při výkonu státní správy a samosprávy na úseku ochrany ovzduší.

Úvod

Jako výchozí podklad pro hodnocení míry vlivu znečištění ovzduší na obyvatele města Ostravy byly použity výsledky rozptylových modelů pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku. Pro výpočet přízemních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší byl použit model skupiny ISC3 (Industrial Source Complex Dispersion Models) - ISCST3 (Short Term).

Jako vstupní data pro model byly použity emisní data z velkých, středních, malých a mobilních (NO_x) zdrojů znečišťování ovzduší a jednohodinová meteorologická data za rok 1995. Zájmová oblast zahrnuje celé území města Ostravy a tvoří obdélník velikosti cca 22,5 (ve směru osy X, tj. západ - východ) krát 21 km (ve směru Y, tj. jih - sever). Síť receptorů je tvořena pravoúhlou kartézskou sítí (36 bodů ve směru X a 32 bodů ve směru Y), která je doplněna 13 izolovanými body, které reprezentují síť imisního monitoringu. Výpočet byl proveden pro celkem 1165 receptorů.

Vyhodnocení výsledků modelování znečištění ovzduší na území města Ostravy v roce 1995

Hodnoty vypočtených průměrných ročních koncentrací pro jednotlivé škodliviny od všech zdrojů v jednotlivých referenčních bodech byly pro názornost zpracovány do map - izoploch průměrných ročních koncentrací.

Modelem nebylo vypočteno ani v jednom receptoru překročení ročního imisního limitu 60 m g/m³ (IH_r). Nejvyšší roční koncentrace vyšší než 2/3 IH_r byly vypočteny v obvodech Radvanice a Bartovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava a Vítkovice. Výrazně nejnižší průměrné roční koncentrace jsou v obvodech Martinov, Pustkovec, Poruba a Krásné Pole a Plesná.

Nejvyšší roční koncentrace byly vypočteny v obvodech Slezská Ostrava a Radvanice a Bartovice, kde je také překročen roční imisní limit 60 m g/m³ (IH_r). Koncentrace vyšší než 2/3 IH_r byly vypočteny na území obvodů Radvanice a Bartovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Michálkovice, Mariánské Hory a Hulváky a Ostrava-Jih. Výrazně nejnižší průměrné roční koncentrace jsou v obvodech Plesná, Hošťálkovice, Martinov, Polanka Pustkovec, Poruba, Krásné Pole, Lhotka, Třebovice, Svinov, Stará Bělá, Nová Bělá a Proskovice.

Nejvyšší roční koncentrace a to do 40 m g/m³ byly vypočteny v obvodech Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Vítkovice a Ostrava - Jih. Roční imisní limit 80 m g/m³ (IH_r) nebyl nikde překročen.

Srovnání výsledků modelování znečištění ovzduší na území města Ostravy v roce 1995 s imisním monitoringem

V následující tabulce je uveden přehled vypočtených modelových a monitorovaných koncentrací všech tří posuzovaných polutantů.

Vysvětlivky:
¹⁾ Monitoring Českého hydrometeorlogického ústavu

⁴⁾ Monitoring hygienické služby

Srovnání výsledků rozptylového modelu bylo provedeno na vybraném počtu referenčních bodů (monitorovacích stanic), ve kterých bylo možno získat statisticky validní hodnoty průměrných ročních koncentrací TZL, SO₂ a NO_x. Při srovnání modelovaných a monitorovaných hodnot SO₂ (viz. Tab.) zjistíme, že dochází k poměrně dobré shodě obou hodnot. Je to dáno především dostatečně kvalitními a úplnými emisními vstupy pro model.

V případě NO_x je shoda oproti SO₂ menší, což je pravděpodobně způsobeno nedostatečnými emisními vstupy do modelu a to především v případě mobilních zdrojů, jejichž 100 % evidence je prakticky nemožná. Emisní vstupy pro mobilní zdroje jsou tvořeny na základě sčítání dopravních intenzit. Kartogramy dopravních intenzit, které jsou vytvářeny ze sčítání dopravních intenzit jsou pouze na významných komunikacích a nejsou v nich většinou zahrnuty místní komunikace a ani provoz na parkovištích. Jelikož by provádění jakýchkoliv odhadů bylo v tomto případě velmi problematické, drželi jsme se pouze hodnot evidovaných.

Nejméně dobrých výsledků a tudíž i menší shody bylo dosaženo v případě tuhých znečišťujících látek. Domníváme se, že ten fakt, že modelované hodnoty jsou oproti monitorovaným o tolik nižší, je způsobeno především sekundární prašností (např. vítr, doprava) a taktéž částečně posypy při zimní údržbě vozovek.

Jelikož prvotním cílem bylo posoudit vliv zdrojů, jejichž geografická lokalizace je na území města Ostravy, je nutné při hodnocení výsledků vzít tento fakt v úvahu. V modelu tudíž nejsou zahrnuty transmise zdrojů regionální (např. zdroje v okrese Karviná) i nadregionální povahy. Příkladem může být dálkový přenos škodlivin z Polska, který nemusí být při druhé nejčastější četnosti větrů ani zdaleka zanedbatelný.

Začlenění výsledků rozptylových studií do informačního systému

Zpracování výsledků modelových imisních koncentrací do informačních vrstev GIS ARC/INFO je nezbytným mezičlánkem pro následnou kvalitní prezentaci dosažených výsledků a využití pro případné analýzy vlivu kvality ovzduší na životní prostředí.

Předem definované výstupy modelu byly ASCII soubory průměrných ročních koncentrací TZL, SO₂ a NO_x pro velké, střední a malé zdroje znečišťování ovzduší a v případě mobilních zdrojů NO_x pro mobilní zdroje. Výstupy byly zpracovány textovým editorem a tabulkovým procesorem (v případě slučování jednotlivých typů zdrojů pro danou znečišťující látku) do vstupního formátu programu SURFER verze 4.0, který umožňuje dvojrozměrné a trojrozměrné zobrazení imisních izolinií. V programu SURFER byla použita standardní Kriegingova statistická metoda pro získání rovnoměrně rozložených bodů ve zvolené mřížce na daném území. Pro znázornění izolinií nad vytvořenou gridovou sítí o velikosti 200x200 bodů byl využit topografický modul SURFERu. Soubory dat, exportované ze SURFERu ve formátu DXF, byly načteny do jednotlivých vrstev GISu a ty pak byly affinně transformovány do předem vytvořené a souřadnicově zorientované prázdné vrstvy. Vytvořené vrstvy byly postupně načteny do desktopu ArcView 2.1.a a v modulu Tables byly jednotlivým izoplochám přiřazeny modelované hodnoty koncentrací. Tímto způsobem byly zpracovány koncentrace ze všech zdrojů pro jednotlivé znečišťující látky na polygonové informační vrstvy znečištění ovzduší na území města Ostravy.

Jelikož se domníváme, že hodnocení kvality ovzduší separátně pro jednotlivé škodliviny je sice ve vztahu k platným imisním limitům správné, tak daleko významnější je hodnocení vlivu více polutantů současně, které tak má větší vypovídající schopnost. Jedním z takových komplexních pohledů na kvalitu ovzduší může být Index kvality ovzduší (IKO), jehož metodiku vypracoval RNDr. Bohuslav Kotlík ze Státního zdravotního ústavu v Praze. I přes možné výhrady k metodice sestavování Indexu kvality ovzduší je třeba konstatovat, že je to v současnosti jediný způsob komplexního posuzování vlivu škodlivin v ovzduší.

Index kvality ovzduší slouží k hodnocení stavu ovzduší na základě výsledků měření hmotnostních koncentrací látek v ovzduší. Hodnocení zohledňuje možný vliv na zdravotní stav obyvatelstva. Index kvality ovzduší používá, jak přímé numerické vyjádření tak slovní popis (key words). Lze říci, že se jedná o jeden z možných postupů jak kvantifikovat míru zátěže všemi škodlivinami.

Je koncipován jako otevřený systém lineárních nespojitých závislostí, jehož hodnotící škála je nezávislá na počtu a druhu zahrnutých látek, je možno ho využít k hodnocení delších časových řad. Naměřené a odvozené hodnoty (IZ a IO) jsou převáděny do bezrozměrného čísla charakterizujícího stav ovzduší, na základě velikosti spočtené výsledné hodnoty IKO lze stav ovzduší vyjádřit šesti úrovněmi, které jsou charakterizovány pomocí popisných kategorií.

(přiřazení jednotlivých hladin IKO a definice barevné škály pro barevné znázornění)

1. Pokud hodnota IKO leží v intervalu <0 ; 1) pak těmto hodnotám IKO přidělíme hodnotu JEDNA - tj. první úroveň IKO se slovním popisem ČISTÉ OVZDUŠÍ - variabilní název ZDRAVÍ PŘÍZNIVÉ OVZDUŠÍ. V barevné škále přísluší této úrovni z definice svěží zelená barva (v ideálním případě trávní zeleň).
2. Pokud hodnota IKO leží v intervalu <1 ; 2) pak těmto hodnotám IKO přidělíme hodnotu DVA - tj. druhá úroveň IKO se slovním popisem VYHOVUJÍCÍ OVZDUŠÍ - ZDRAVÉ OVZDUŠÍ. V barevné škále přísluší této úrovni z definice matná zelená barva se žlutým nádechem.
3. Pokud hodnota IKO leží v intervalu <2 ; 3) pak těmto hodnotám IKO přidělíme hodnotu TŔI - tj. třetí úroveň IKO se slovním popisem MÍRNĚ ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ - ZDRAVOTNĚ PŘIJATELNÉ OVZDUŠÍ. V barevné škále přísluší této úrovni z definice matně žlutá barva.
4. Pokud hodnota IKO leží v intervalu <3 ; 4) pak těmto hodnotám IKO přidělíme hodnotu ČTYŘI - tj. čtvrtá úroveň IKO se slovním popisem ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ - OVZDUŠÍ OHROŽUJÍCÍ CITLIVÉ OSOBY. V barevné škále přísluší této úrovni z definice matná okrová barva.
5. Pokud hodnota IKO leží v intervalu <4 ; 5) pak těmto hodnotám IKO přidělíme hodnotu PĚT - tj. pátá úroveň IKO se slovním popisem SILNĚ ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ - OVZDUŠÍ OHROŽUJÍCÍ CELOU POPULACI. V barevné škále přísluší této úrovni z definice matně červená barva.
6. Pokud hodnota IKO leží v intervalu <5 ; 6) pak těmto hodnotám IKO přidělíme hodnotu ŠEST - tj. šestá úroveň IKO se slovním popisem OVZDUŠÍ ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ - VELMI SILNĚ ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ. V barevné škále přísluší této úrovni z definice jasná karmínová barva.

Cílem bylo získat další informační vrstvu do IS kvality ovzduší. Jelikož pro vytvoření informační vrstvy v rozsahu celého území města Ostravy není na základě imisního monitoringu dostatek vstupních údajů, rozhodli jsme se jako vstupní hodnoty pro výpočet ročního IKO použít výsledků modelování průměrných ročních koncentrací TZL, SO₂ a NO_x.

Z výsledků průměrných ročních koncentrací výše vypočtených polutantů byly dle metodiky IKO_r vypočteny indexy pro všech 1165 receptorů, přičemž byl zahrnut do výpočtu i člen SYNERGIE (t.j. spolupůsobení TZL a SO₂). Výpočet odhadu množství sekundárních oxidantů do výpočtu zahrnut nebyl, neboť i podle autora metodiky v současnosti ještě není k dispozici dostatek kvalitních vstupních podkladů pro jejich stanovení.

Výpočet byl proveden pomocí tabulkového procesoru a stejně jako výsledky rozptylového modelu je výstupem informační polygonová vrstva ročního indexu kvality ovzduší - IKO_r. Nejvyšší hodnoty IKO_r = 4 - ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ - OVZDUŠÍ OHROŽUJÍCÍ CITLIVÉ OSOBY bylo dosaženo pouze v městských obvodech Radvanice a Bartovice a Slezská Ostrava.

Hodnoty IKO_r = 3 - MÍRNĚ ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ - ZDRAVOTNĚ PŘIJATELNÉ OVZDUŠÍ bylo vypočteno na územích městských obvodů Slezská Ostrava, Petřkovice, Hošťálkovice, Lhotka, Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice, Nová Ves, Radvanice a Bartovice, Vítkovice, Ostrava - Jih, Hrabová, Stará Bělá a Nová Bělá.

Pro ostatní obvody byl vypočten IKO_r menší než 3.

Analýza vlivu imisního zatížení na obyvatelstvo města Ostravy pomocí prostředků GIS ARC/INFO a její výsledky

Výběr byl proveden pomocí programu, který byl vytvořen v programovacím jazyku AML (Arc macro language) v prostředí geografického informačního systému ARC/INFO verze 7.04 pod operačním systémem HP-UX 10.20 na počítači HP J282.

Vstupními daty pro výběr počtu obyvatel byly informační polygonové vrstvy imisních koncentrací TZL, SO₂, NO_x a IKO_r, které byly vytvořeny z výsledků imisního matematického modelu ISCST3. Nezbytnou podmínkou je, aby jednotlivé vrstvy obsahovaly atributovou položku s hodnotou koncentrací příslušného polutantu s názvem “konc”. Výběr je možno provádět najednou pro libovolný počet vrstev i hodnot koncentrací.

Po spuštění programu v dialogovém okně byla vybrána příslušná informační vrstva a v ní pak jednotlivé koncentrace, pro které chceme výpočet provádět. Tímto způsobem je možno si navolit i více vrstev najednou. Na monitoru se pro případnou kontrolu zobrazují všechny požadované vrstvy a koncentrace, pro které chceme výpočet provést. Jestliže jsou volby pro výpočet správné, můžeme výpočet spustit.

Pro každou požadovanou koncentraci se vytvoří spojením polygonů pomocná vrstva (buffer), která obsahuje všechny polygony se stejnou hodnotou koncentrace - funkce dissolve.

Výběry jsou prováděny z digitálních map evidence nemovitostí, které vznikly digitalizací map v měřítku 1:1000 a území města Ostravy je pokryto celkem 787 mapami. Tyto digitální mapy evidence nemovitostí jsou pro operativnost práce s nimi uloženy v knihovně, aby bylo možno pracovat vždy jen s nezbytným množstvím dat. Pomocnou vrstvou je potom proveden výběr příslušných mapových listů.

Jednotlivé mapové listy se postupně pomocí příkazu “identity” překryjou s pomocnou vrstvou a vyberou se z každého mapového listu parcely, které obsahují jedinečný identifikátor parcely - tzv. “gis” (řetězec), jehož hodnota se společně s plochou parcely zapíší do pomocného souboru.

Provede se složitá operace k ošetření jedinečnosti “gis”.

Přes “gis” se zjistí z databáze vedené v Informixu počet obyvatel přiřazených dané parcele. Z parcel, které leží celé uvnitř pomocné vrstvy se započte plný počet obyvatel a v případě parcel, které neleží celou plochou uvnitř pomocné vrstvy se započte pouze poměrná část obyvatel ve vztahu k celkové ploše parcely.

Postupně se počet obyvatel z jednotlivých “gis” sčítá a do textového souboru se zapíše celkový počet obyvatel, který odpovídá příslušné koncentraci. Vzhledem ke složitosti výpočtu (překryvné operace) a velkému množství zpracovávaných dat, se počet obyvatel vypočtený pro příslušnou koncentraci zapíše do textového souboru okamžitě po skončení a celý proces začíná znovu pro další hodnotu koncentrace.

I přes poměrně značný výpočetní výkon hardware je výpočet časově velmi náročný a pro stanovení počtu obyvatel zasažených příslušnými koncentracemi TZL, SO₂, NO_x a IKO_r trval cca čtyři dny.

Výsledky provedených analýz počtu zasažených obyvatel příslušnými průměrnými ročními koncentracemi sledovaných škodlivin jsou doplněny ještě údaji o ploše města, která je příslušnou hodnotou koncentrace zasažena. Přehledně jsou tyto výsledky zpracovány v následujících tabulkách.

Z tabulky je patrné, že pouze v případě tuhých znečišťujících látek dojde k překročení ročního imisního limitu IH_r = 60 m g/m³ (příslušné hodnoty jsou v tabulce zvýrazněny). Celkově je nadlimitními hodnotami koncentrací TZL zasaženo 797 obyvatel, což činí cca 0,25 % celkového počtu obyvatel. Na tomto místě je třeba podotknout, že celkový počet obyvatel vstupující do analýz činí 308 996. Je to zhruba o 13 000 obyvatel méně, než činí skutečnost, což je způsobeno nepropojením geografických a databázových prvků. Nezbývá než předpokládat, že tato chyba je rovnoměrně rozložena na celém území města a tudíž je možno tuto chybu z relativního hlediska zanedbat. V budoucnu by měla být tato chyba postupně odstaňována. Celkové území, které je zasaženo nadlimitními koncentracemi potom činí 4,208 km², což činí přibližně 1,95 % z celkové rozlohy města.

V případě SO₂ jsou všechny koncentrace podlimitní (IH_r = 60 m g/m³). Můžeme konstatovat, že nad 2/3 imisního limitu je zasaženo 2058 obyvatel, což činí přibližně 0,66 % celkového počtu obyvatel, přičemž je takto zasaženo 4,993 km², což činí 2,31 % celkové rozlohy města.

Hodnoty koncentrací NO_x se pohybují výrazně pod imisním limitem (IH_r = 80 m g/m³) a pohybují se do poloviny tohoto limitu.

Z hlediska IKO_r můžeme konstatovat, že nejvyšší hodnotou IKO_r = 4 - ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ - OVZDUŠÍ OHROŽUJÍCÍ CITLIVÉ OSOBY bylo zasaženo pouze 283 obyvatel města Ostravy (0,09 %) a to v městských obvodech Radvanice a Bartovice a Slezská Ostrava, přičemž postižené území zaujímá 1,466 km² (0,68 %).

Hodnotou IKO_r = 3 - MÍRNĚ ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ - ZDRAVOTNĚ PŘIJATELNÉ OVZDUŠÍ bylo zasaženo na územích městských obvodů Slezská Ostrava, Petřkovice, Hošťálkovice, Lhotka, Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Michálkovice, Nová Ves, Radvanice a Bartovice, Vítkovice, Ostrava - Jih, Hrabová, Stará Bělá a Nová Bělá celkem 33 272 obyvatel (10,77 %), přičemž postižené území zaujímá 20,802 km² (9,66 %).

Pro území ostatních obvodů byl vypočten IKO_r menší než 3.

Rovněž byla provedena podrobnější analýza, tj. v měřítku jednotlivých městských obvodů, včetně vyhodnocení, ale vzhledem k její rozsáhlosti není tato součástí příspěvku.

5. Závěr a diskuse výsledků

I přes tu skutečnost, že modely v sobě v některých případech zahrnují nepřesnosti a nejistoty, je možno konstatovat, že poskytují nenahraditelnou možnost simulovat různé situace výskytu škodlivin v ovzduší. Jejich největší předností je ekonomika provozu, síla výpovědní schopnosti a rychlost, s jakou lze dosáhnout výsledku. Přesnost výsledku zde zpravidla nehraje takový význam, jako vlastní podchycení charakteru distribuce škodlivin v ovzduší. Vzhledem ke všem nejistotám, které do statistických modelů rozptylu znečišťujících látek v ovzduší vstupují (emisní data, meteorologická data atd.), se nelze ani divit, že není možno dosáhnout ideální shody mezi modelovanými a monitorovanými daty a právě procento vzájemné nejistoty, případně faktor odklonu jsou nezbytné pro interpretaci výsledků modelování. Optimální variantou by bylo začlenit modelování a monitoring do jednoho systému a vytvořit tak interaktivní systém sledování kvality ovzduší. Toto řešení však v současnosti v našich podmínkách spadá spíše do kategorie snů, než do každodenní reality.

I vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsme se rozhodli dosažených výsledků použít a zařadit je do budovaného informačního systému kvality ovzduší a taktéž je využít k analýze vlivu a především dosahu znečištění ovzduší ve městě Ostravě. Pomocí rozptylového modelu jsme získali informace o stavu kvality ovzduší na celém území města Ostravy, což je nesporná výhoda oproti monitoringu, který zaznamenává imisní situaci jenom na omezeném počtu vybraných lokalit. Dosažené výsledky potvrdily tu skutečnost, že ačkoliv se kvalita ovzduší ve městě Ostravě od počátku devadesátých neustále zlepšuje (viz. násl. Tab., která vznikla pro jednotlivé roky a škodliviny jako průměr ze všech dostupných stanic a vyjadřuje tzv. “oblastní průměr”), jsou dominantním problémem čistoty ovzduší tuhé znečišťující látky, jejichž průměrné roční koncentrace se (kromě roku 1997) stále pohybují nad imisním limitem (IHK_r = 60 m g/m³).

Relativně dobrá je situace v případě znečištění ovzduší SO₂, kdy se monitorované hodnoty pohybují hluboko pod imisním limitem (IHK_r = 60 m g/m³) a dosahují tak v současnosti v průměru poloviny hodnoty imisního limitu. Pokles úrovně znečištění ovzduší v případě TZL a SO₂ souvisí s poklesem výroby, přechodem na kvalitnější paliva a zaváděním účinných technologických opatření, které vedou k celkovému snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Poněkud odlišná je situace v případě znečištění ovzduší NO_x, kdy je úroveň znečištění v průběhu devadesátých let v průměru na stálé úrovni a to většinou do 50 m g/m³ (IHK_r = 80 m g/m³). Zajisté došlo stejně tak jako v případě TZL a SO₂ k celkovému poklesu znečištění, ale nezlepšující se situace je zapříčiněna mobilními zdroji znečišťování ovzduší, neboť právě automobilová doprava ve městě Ostravě zaznamenává v devadesátých létech vysoký nárůst, který je nejlépe charakterizuje ten fakt, že nárůst počtu osobních automobilů v letech 1990-1997 činil 33 852, což je víc než celkový počet osobních automobilů, který po Ostravě jezdil v roce 1975.

Popsání stavu znečištění ovzduší na území města Ostravy v roce 1995 a jeho zanesení do informačních vrstev GIS ARC/INFO bylo zpracováno s použitím již existujících databází o počtu a lokalizaci obyvatel k analýze počtu a plochy území, které jsou zasaženy příslušnou úrovní znečištění jednotlivých posuzovaných škodlivin. Dosažené výsledky jenom potvrdily a především kvantifikovaly již výše uvedené závěry, z kterých vyplývá, že zvláštní pozornost by si z hlediska kvality ovzduší zasloužily především městské obvody Radvanice a Bartovice a Slezská Ostrava. Avšak i z výsledků IKO_r vyplývá, že velkým problémem by se v budoucnosti mohla stát automobilová doprava a to především v centru města (Moravská Ostrava a Přívoz), kdy právě v této oblasti je při IKO_r = 3 zasaženo 20140 obyvatel, což je z nemalé části způsobeno znečištěním ovzduší NO_x z dopravy. I výsledky získané touto analýzou, která byla v jednom případě provedena pro celé území města najednou a posléze i pro jednotlivé obvody, budou zahrnuty do informačního systému kvality ovzduší města Ostravy. Třebaže hodnocení pomocí Indexu kvality ovzduší nemá v ochraně ovzduší legislativní podporu, tak se domníváme, že jeho zahrnutí do této práce ji obohatilo o jiný možný pohled na kvalitu ovzduší a to především z hlediska zdravotního.

Domníváme se, že především výsledky získané analytickými prostředky by bylo možno dále využít např. k hodnocení zdravotních rizik obyvatelstva, k ohodnocení ceny pozemků ap. Rovněž si myslíme, že po dokončení budování informačního systému kvality ovzduší a jeho zpracování do uživatelsky přijatelné podoby se může tento informační systém za předpokladu jeho včasné aktualizace stát mocným podpůrným nástrojem v rozhodovacích procesech při výkonu státní správy a samosprávy v oblasti životního prostředí.