Již druhým rokem se odborná veřejnost setkává s databázovým programem SEZ – Systém evidence zátěží (projekt SESEZ), který představuje krok MŽP k postupné evidenci informací o všech ekologických zátěžích, které spadají nebo by měly spadat do oblasti jeho působnosti. Jedná se o systém, jenž graficky i faktograficky eviduje lokality, které mají nějakým způsobem negativní dopad na životní prostředí.

Cílem bylo vytvoření jednotného systému ukládání dat tak, aby bylo možné vyhodnocení a vzájemné posouzení rizikovosti jednotlivých lokalit. Ačkoliv bylo potřebné vytvořit pevnou databázovou strukturu, současně byla požadována i otevřenost systému k využití dalších prostorových i atributových dat pro případné GIS analýzy. Snahou bylo rovněž vytvořit bázi pro jednotnou evidenci lokalit na Odboru ekologických škod a Odboru odpadů MŽP a ve státní správě, na OkÚ, ÚO MŽP a ČIŽP.

Databáze SEZ byla vyvinuta během 2 let a nyní je naplňována záznamy o průzkumných a sanačních pracích na jednotlivých zátěžích. Integruje v sobě areály průmyslových podniků, skládky i prostory sanované po Sovětské armádě. Zdrojů dat je několik, jednak jsou do databáze postupně zapisovány záznamy o všech kauzách s nimiž pracuje OEŠ a FNM. Dalším zdrojem by v budoucnosti měly být informace z okresních úřadů o sanačních či jiných pracích, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu nebo ne z prostředků MŽP a FNM. Jedním z hlavních zdrojů dat v databázi budou přímé záznamy o aktuálně prováděných pracích, které mají již nyní pořizovat supervizní, průzkumné a sanační firmy o právě probíhajících a dokončovaných zakázkách.

2. Prostředí databáze

Databáze je tvořena dvěma prostředími. Jednak v prostředí ArcView-Avenue a jednak v prostředí MS VFP 5.0. Obě prostředí jsou integrována tak, že GIS prostředí ArcView je voláno zevnitř programu SEZ, tedy z prostředí MS VFP. Uživatelé, kteří nemají instalován produkt ArcView 3.X, mohou používat samostatně databázi bez výhod GIS.

Jedná se o síťový produkt, který má vlastní evidenci oprávněných uživatelů. Každý evidovaný uživatel má právo vstupovat do systému, provádět výběry, tisky a export dat. Správce lokální instalace systému může každému uživateli přidělit práva ke změnám dat v různých částech databáze. Takže je možno například určit, že dotyčný uživatel bude evidovat pouze literaturu a adresy. Při každé změně se v databázi eviduje kým byla změna v dané části provedena a kdy se tak stalo (den, hodina, minuta).

Vazby v databázi jsou pevné, tzn. nelze oddělit samostatně jednotlivou datovou tabulku bez exportu. Při aktualizaci identifikačního klíče v nadřízené části se automaticky aktualizují všechny podřízené záznamy. Rovněž v případě označení záznamu pro vymazání se označí všechny související podřízené záznamy. Databázové prostředí umožňuje propojení jednoho záznamu na množství různých záznamů pomocí více různých propojovacích klíčů, což v samostatném ArcView je zcela neřešitelné.

Při pohybu databází se vždy rozsvítí tlačítka těch částí, které k dané lokalitě obsahují nějaké informace. Ostatní tlačítka zůstávají orámována šedivě. Systém má dvě hlavní okna, přičemž obě zabírají prakticky celou obrazovku. V jednomonitorovém systému lze mezi okny jednoduše přepínat (např. Alt-Tab) a tím je k dispozici vždy kompletní nezakrytý mapový list i ucelený přehled o všech navazujících a existujících datových tabulkách. K systému je zpracován obsáhlý help s kontextovou nápovědou a bohatým rejstříkem.

3. Obsažené údaje

Stručně lze rozdělit databázi na oddíl popisující vlastní lokalitu, oddíl popisující kontaminaci, oddíl popisující následky, rizika, případnou sanaci a rekultivaci. Tyto oddíly jsou doplněny evidencí literatury – archívem a adresářem spolu s mnoha dalšími podpůrnými seznamy.

Základní část databáze eviduje nejdůležitější údaje o lokalitě, jako takové. Lokalita – zátěž – je v grafické části reprezentována bodem. V každé části databáze dostupné volné textové pole k dalšímu popisu a doplnění. Zájmové území lokality je reprezentováno polygonem a podrobným popisem rozděleným do několika skupin – morfologie, klima, vegetace, hydrologie, geologie. Žádná z částí databáze není povinná.

Dalšími prvky, které je možno na lokalitě popisovat, jsou stavby. Zejména pak stavby z pohledu možného zdroje kontaminace. Stavbou se pro účely databáze rozumí antropogenní prvek, který je zobrazen v mapě polygonem, zejména budovy, zpevněné manipulační plochy, silážní jámy a betonové jímky apod. Není nutno, aby kterýkoliv z podřízených prvků se nalézal přímo na území lokality.

Rozsáhlá část databáze je věnována skládkám a obsaženým odpadům. Skládek může být na lokalitě rovněž více, a to jak přímo navazující tělesa skládek, tak i vzdálená vlastnímu polygonu vymezujícímu zájmové území lokality.

Na lokalitě mohou být rovněž popsány jednotlivé parcely. Popis se může rovněž týkat parcel mimo zájmové území, které mají s lokalitou nějakou souvislost.

V další části jsou popsány a bodově znázorněny průzkumné a pozorovací objekty. Vrty, vpichy, kopané sondy, plynové sondy, odběrná místa, kanalizační výpusti atp.. U každého objektu je odkaz na literaturu, která jej popisuje a dále skupiny analyzovaných látek, které jsou na objektu sledovány, a to jak ve vodách, tak i v zeminách. Ke každému objektu je rovněž možno doplnit libovolně dlouhý doplňující text.

Zastoupen je rovněž obecně použitelný archiv literatury a adresář, stejně tak jako seznam možných kontaminantů a sledovaných veličin s kritérii pro posouzení znečištění povrchových a podzemních vod a zemin.

Ke každé lokalitě je možnost evidovat stručnou historii, správní příslušnost k ÚO MŽP a OI ČIŽP. Dále je vodné evidovat v části ”Práce” odkazem na archiv literaturu, která o lokalitě pojednává, prováděné technické práce, jednotlivé etapy prací a provádějící organizace (odkazem na adresář). Samostatně je vedena evidence ekologických auditů s klasifikací odhadnutých škod.

V oddíle popisujícím kontaminace se nacházejí knihy provedených analýz s vazbou na jednotlivé průzkumné objekty a polygony s vyznačením a popisem kontaminace vod a zemin. Každý polygon obsahuje seznam kontaminantů včetně kritérií a stručného popisu vývoje v čase – trendu, pro každý kontaminant. Tyto části obsahují vazbu na seznamy kontaminantů – části ”Kritéria vod” a ”Kritéria zemin”, které jsou ovšem ve skutečnosti v databázi tvořeny jedinou evidenční tabulkou.

Poslední oddíl je tvořen pouze dvěma částmi. Jsou to části ”Rizika” a ”Sanace”. V části rizika lze vyznačit polygonem ohrožené území dle analýzy rizik (nejlépe vyrobit geostatistickými metodami za použití GIS analýzy) a připojit kvalitativní a kvantitativní hodnocení. Je zde rovněž popis havárií a námětů pro budoucí sanaci.

V části ”Sanace” lze vymezit prostorově plochy určené k sanaci a ke každé ploše vést přehlednou evidenci aktuálního stavu včetně čerpání finančních prostředků. V této části je rovněž evidován výsledek sanace a další doporučení.

Databáze je dále plněna daty z archívu OEŠ. V poslední expedované verzi obsahuje přes 600 zpracovaných archívních zpráv pojednávajících o více než tisíci lokalitách. V rámci tohoto počtu je evidováno přes 700 skládek. V databázi je rovněž cca 9 000 vrtů a přes 40 000 analýz. (Stav před připojením dat zpracovávaných do databáze v rámci projektu MŽP VaV530/2/98.)

4. Závěr

Systém SEZ je aktuálně nejkomplexněji pojatou environmentální databází v ČR. Přitom se jedná o databázi, která je schopna pracovat jak na jednotlivém PC, tak i na síti.

Stručný obsah databáze je v současné době dostupný na Internetu, kde je vystaven na serveru MŽP v Manažeru témat firmy T-mapy Hradec Králové. Pro organizace, které zpracovávají data pro databázi SEZ a nemají vhodný software k dispozici, je na tomto serweru k vystaven i software DBF Browser, který nabízí firma ProGeo Consulting zdarma k využití pro anotaci dat do databáze SEZ a následné kontroly. DBF Browser je však zcela univerzálně využitelný a je zde volně k dispozici kterémukoliv zájemci.

K budoucnosti celého systému je vhodné dodat, že v současné době se jedná o využití a úpravě systému tak, aby byl použitelný jako oficiální environmentální databáze ČR pro EU.