Ing. Jan Růžička
Institut ekonomiky a systémů řízení
VŠB – Technická univerzita Ostrava
tř. 17. Listopadu
708 33 Ostrava – Poruba
E – mail: jencekruzicka@hotmail.com

Abstract

Abstrakt

Úvod

Odborníci v oblasti GIS, softwarové firmy působící v této oblasti a správci GIS si uvědomují, že v současné době je nutné zpřístupnit informace spravované v GIS co největšímu počtu lidí. Může se jednat o poskytnutí informací široké veřejnosti, stejně jako o zpřístupnění informací z vnitropodnikových informačních systémů co největšímu počtu zaměstnanců. Za tímto účelem jsou hledána různá řešení, která by umožnila co nejefektivnější způsob zpřístupnění těchto informací pro koncové uživatele. Většina těchto řešení staví na principu architektury klient/server. Na serveru je spravována báze geografických dat. Na straně klienta jsou informace prezentovány uživatelsky příjemným způsobem tak, aby s informacemi z GIS mohl pracovat téměř každý. Organizace, které mají zájem o zpřístupnění dat z GISu velkému počtu zaměstnanců, stojí před volbou mezi orientací na tzv. “tenkého” klienta a tzv. “silného” klienta. “Silný” klient bývá obvykle reprezentován klasickou aplikací, která komunikuje s centrální GIS databází. “Tenký” klient bývá reprezentován WWW prohlížečem, který zobrazuje data poskytnutá ze serveru. Implementace “silného” klienta klade určité nároky na uživatelův počítač a v menší míře zatěžuje centrální server. “Tenký” klient sice v menší míře zatěžuje uživatelův počítač, ale klade větší nároky na technické vybavení serveru. Cílem této práce bylo srovnání možností těchto dvou cest v prostředí geografického informačního systému Ostravských vodovodů a kanalizací a.s., kde technologie FRAMME Field View reprezentuje “silného” klienta a technologie GeoMedia Web Map “tenkého” klienta.

OVAK, a.s.

Akciová společnost Ostravské vodovody a kanalizace je provozovatelem vodárenské a kanalizační sítě na území města Ostravy. V této souvislosti provádí činnosti k tomuto provozování příslušející.

Od roku 1993 byla cíleně budována počítačová evidence mapového díla, která postupně přerostla v grafický informační systém budovaný s využitím nástroje LIDS od společnosti Berit, s.r.o. V roce 1998 byl zahájen přechod k jinému systému z oblasti GIS, který by byl specializovaný pro potřeby správy a údržby inženýrských sítí. Z takto orientovaných systémů byl zvolen systém FRAMME od společnosti Intergraph, Corp.

V druhé polovině roku 1998 proběhla fáze přechodu ze systému LIDS na systém FRAMME se zapojením i některých jiných technologií od společnosti Intergraph (např. GeoMedia). Technologie FRAMME se během svého vývoje přizpůsobila podmínkám tvorby “na míru šitých” aplikací pro potřeby uživatelů. Dnes je na trhu produkt nazvaný Active FRAMME, který je implementovatelný ve standardních programovacích jazycích jako je např. Visual Basic, Visual C++, Delphi. Pro potřeby společnosti OVAK byl tento produkt využit k vytvoření aplikace nazvané TeGIS, která slouží k práci s vnitropodnikovým systémem provozovaným s využitím technologie FRAMME. Tato aplikace byla vytvořena společností Espace Morava s.r.o. (dále jen Espace), která je jedním z řešitelských center takovýchto úkolů pro společnost Intergraph. Tato aplikace umožňuje práci nad grafickými a popisnými daty GIS OVAK, který je spravován v prostředí FRAMME Record Serveru a relační databáze Oracle. K práci s daty GIS OVAK jsou pro koncové uživatele, mimo aplikace TeGIS, využívány klientské prohlížečky nazvané TeGIS View (jedná se o uživatelskou úpravu produktu FRAMME Field View – viz. dále) a také technologie GeoMedia.

Mimo dat o objektech vodovodní a kanalizační sítě se v  GIS OVAKu nachází informace začleněné z Geografického informačního systému města Ostravy (GISMO). Na tvorbě GISMO se podílely (podílejí), kromě Magistrátu města Ostravy a firmy DiGIS, s.r.o. také správci devíti nejrozsáhlejších infrastrukturních sítí na území města

Prezentace dat OVAK s využitím FRAMME Field View

V rámci organizace OVAK jsou využívány dva způsoby prezentace dat s využitím FRAMME Field View. První způsob představuje práci v připojeném režimu, kdy jsou data poskytována přímo prostřednictvím FRAMME Record Serveru. Druhý způsob, který je aplikován pro odlehlá pracoviště (bez možnosti přístupu k serveru po síti), je založen na principu odpojeného prohlížení. Pro oba dva účely byl produkt FRAMME Field View upraven do uživatelské podoby požadované společností OVAK. Úpravu prováděla stejná firma, která pro potřeby OVAK vytvořila aplikaci TeGIS (viz výše). Takto upravené FRAMME Field View bylo nazváno TeGIS View.

Hlavní úprava, která byla společností OVAK požadována, byla implementace trasovacích funkcí, které jsou v prostředí FRAMME dostupné, ale aplikace FRAMME Field View tyto funkce standardně zabudovány nemá.

Do prostředí FRAMME Field View byly zabudovány dvě nejvíce používané trasovací funkce využívané v prostředí vodárenských sítí:

1.Nalezení nejbližšího funkčního uzávěru

2.Nalezení uzavřené oblasti – oblast vymezená zavřenými uzávěry

Práce s TeGIS View je založena na vytvoření datové sady, která je následně zobrazována. Datovou sadu si lze představit jako soubor datových informací, které jsou vztaženy k určitému území. Území, se kterým má uživatel zájem pracovat, je možno vybrat třemi způsoby.

• Interaktivním výběrem v mapě (indexový soubor).
• Výběrem podle čísla mapového listu
• Výběrem podle adresy

V okamžiku, kdy si uživatel zvolí zájmovou oblast jedním z vyjmenovaných způsobů, jsou do jeho datové sady umístěny informace o zobrazovaných datech. V případě připojeného prohlížení jsou příslušné datové soubory načteny ze serveru. Dále jsou tyto datové soubory převedeny do formátu, v jakém se nacházejí pro odpojené prohlížení a jsou umístěny do odkládacího adresáře na lokálním disku. Z tohoto adresáře jsou pak načteny k zobrazení. V případě odpojeného prohlížení odpadá nutnost načtení datových souborů ze serveru a jejich převod. Odpojené prohlížení dat je tak výrazně rychlejší než připojené.

Po vytvoření datové sady může uživatel využít pro práci v prostředí TeGIS View soubor nabídek, dvě nástrojové lišty a jednu kontextovou nabídku (na pravé tlačítko myši). Kromě prohlížení grafické reprezentace objektů FRAMME může uživatel provádět vyhledávací dotazy, zobrazovat informace o objektech, kreslit do poznámkových vrstev, měřit vzdálenosti, provádět trasovací operace atd.

GeoMedia Web Map

GeoMedia Web Map patří do skupiny produktů GeoMedia. Tato skupina je vytvářena partnerským sdružením nazvaným Team GeoMedia. Toto sdružení zastřešuje společnost Intergraph, Corp. a je také hlavním tvůrcem skupiny produktů GeoMedia. Do sdružení Team GeoMedia se může zapojit jakákoliv organizace, která má zájem přispět k vývoji těchto produktů. Součástí sdružení je např. česká firma Help Service, která pro GeoMedia vyvinula datový server pro přístup k datům programu Topol. Skupina produktů GeoMedia zahrnuje čtyři typy nástrojů pro práci s geografickými daty - GeoMedia, GeoMedia Pro, GeoMedia Network, GeoMedia Web Map.

Společnou vlastností těchto produktů je jejich přístup k datům prostřednictvím tzv. datových serverů, které dokáží souběžně zobrazovat a analyzovat v prostředí GeoMedia různé formáty dat GIS bez nutnosti jakýchkoliv převodů. Navíc se tato data mohou nacházet v různých souřadných systémech. Je tedy možné zobrazovat souběžně např. data z datových zdrojů FRAMME, MGE, ARC/INFO, Oracle SDO, DGN, ArcView a tyto se mohou nacházet v souřadných systémech WGS84, S-JTSK nebo S-42. Další společnou vlastností je možnost uživatelské úpravy pomocí OLE Automation.

Geomedia představují objektovou Windows aplikaci, která umožňuje prohlížet, prostorově dotazovat, analyzovat, upravovat a prezentovat geografická data nejrůznějších formátů. Nespornou výhodou tohoto produktu je schopnost, data z těchto formátů, uložit v databázi MS Access – a to i grafickou složku.

GeoMedia Pro představuje nástroj pro správu a tvorbu geografických databází, které jsou provozovány v prostředí relačních databází (např. MS Access). GeoMedia Pro umožňují používat ty samé funkce jako GeoMedia a navíc jsou vybaveny nástroji pro efektivní pořizování, správu a údržbu dat. Mezi hlavní funkce tohoto produktu patří např. logické umísťování geografických prvků (odpadá nutnost “čistit” data), kontrola integrity dat, prostorová analýza dat.

GeoMedia Network byl vytvořen společností RT-Soft Inc., která je součástí sdružení Team GeoMedia. Umožňuje provádění síťových analýz jako je např. vyhledání optimální trasy, nalezení servisních území na základě času, vzdálenosti a nákladů.

GeoMedia Web Map (dále jen GWM) je mapový server, který umožňuje zpřístupnění grafické reprezentace objektů GIS databáze v podobě aktivního vektorového formátu zvaného ActiveCGM a zpřístupnění popisných informací textovým či tabulkovým výpisem v prostředí standardního WWW prohlížeče. Tento prohlížeč však musí být rozšířen o tzv. Plug - in (resp. ActiveX) pro podporu zobrazení vektorového formátu ActiveCGM. Schéma prezentace dat z geografických databází pomocí GWM je znázorněno na obr. č.1.

GWM ve verzi 1.0 umožňuje přistupovat k datům MGE a FRAMME. GWM ve verzi 2.0 umožňuje přístup téměř ke stejnému množství formátů jako GeoMedia nebo GeoMedia Pro. Následující popis je věnován pouze produktu GWM ve verzi 1.0 (resp. 1.5).

K datům MGE umožňuje GWM přistupovat buď v připojeném režimu nebo v odpojeném režimu, kdy je nutné provést export dat do určitého formátu. K datům FRAMME umožňuje GWM přistupovat pouze v odpojeném režimu, kdy je nutné provést export dat do formátu FRAMME Field View (disconnected).

V případě GWM je výsledkem zpracování na serveru především mapa reprezentovaná ActiveCGM souborem (generování ActiveCGM souboru je popsáno dále). Jinými výsledky zpracování jsou výpisy výsledků vyhledávání v databázi (seznam nalezených objektů nebo popisné informace o zvoleném objektu).

Pro práci s popisnými daty FRAMME nabízí GWM specifické nástroje FVData.exe a FVQuery.exe. Pro práci s popisnými daty MGE, lze s výhodou využít některý ze “skriptovacích” jazyků k vytvoření CGI skriptu, který by sloužil pro přístup k datovému zdroji MGE přes ODBC rozhraní. Popisná data bývají obvykle prezentována formou textového výpisu, který může být formátován do tabulky.

Pro svůj běh využívá mapový server mimo jiné několik definičních souborů. V souboru FieldView.ini jsou uloženy informace pro práci aplikace Field View a ke své práci je využívá i GWM. Soubor je textového formátu a je rozdělen na několik sekcí. Pro GWM jsou důležité zejména informace o různých cestách k datům, zakládacímu souboru, indexovému souboru, k některým PERL skriptům, parametry dotazů a jiné.

Soubor MDF (Map definition file) obsahuje seznam pravidel na jejichž základě bude vytvářena výsledná mapa (ActiveCGM soubor). MDF soubor lze vytvářet v aplikaci zvané GeoMedia Web Map Administrator. V tomto souboru se definují: zdroj dat (je možno definovat i více zdrojů), zobrazovací pravidla, množiny objektů, zobrazení, množiny zobrazení, zobrazovací rozsahy.

Soubor HTT představuje šablonu, na jejímž základě je vytvářen výstupní HTML soubor. Tento výstupní soubor zobrazuje výsledný ActiveCGM soubor a může, ale nemusí obsahovat prvky pro práci s mapou (např. tlačítka pro přibližování, oddalování a posun).

V případě generování mapy (Active CGM souboru), která je následně vyslána směrem ke klientovi jsou využívány dva základní principy tvorby mapy:

Mapa na základě dotazu do databáze – výsledkem je ActiveCGM soubor, v jehož středu zobrazení se nachází hledaný objekt. Tento hledaný objekt může, ale nemusí být zvýrazněn. Tento ActiveCGM soubor je pak umístěn na WWW stránku na základě šablony (tzv. HTT souboru).

Mapa na základě rozsahu – přiblížení, oddálení, posun mapy

Pro tvorbu mapy na základě dotazu do databáze se využívá PERL skript nazvaný MapByQuery.pl. Tomuto skriptu jsou předávány parametry na jejichž základě je pak vytvářena podmínka pro vyhledání v databázi a podmínka specifikující vytvoření mapy. Tyto parametry jsou rozdílné pro práci s datovými servery MGE a FRAMME.

Vlastní průběh zpracování parametrů pomocí MapByQuery probíhá v několika fázích: inicializace dalších PERL skriptů, nastavení různých cest, načtení údajů z MDF souboru, smazání souborů starších 60 min (tato doba je nastavitelná), vyvolání metody GWM_GetSeedFileName – načte zakládací soubor, spuštění programu FVData.exe a/nebo spuštění pkg_mge.pl – slouží k načtení popisných dat, vyvolání metody GWM_MarkElement – vytváří soubor symbolů značek, spuštění stěžejního programu pro tvorbu mapy GWMCreateMap.exe, spuštění procesu gwm::process_html_spec_file, v němž se na základě HTT souboru vytváří výstupní WWW stránka.

V případě generování mapy na základě rozsahu je využíván PERL skript MapByRng.pl, který obdobným způsobem jako MapByQuery.pl vytvoří výstupní soubor. Takto vytvořená mapa nemá ve svém středu nalezený objekt, ale znázorňuje území požadovaného rozsahu.

Prezentace dat OVAK s využitím GeoMedia Web Map

Datový model na jehož základě byla vytvářena prezentace dat OVAK, a.s. s využitím GeoMedia Web Map vychází z datového modelu, který byl použit pro prezentaci dat v prostředí FRAMME Field View. Použitý datový model je velice rozsáhlý, a proto bude uveden jen velice obecný popis, který by však pro popis struktury aplikace s využitím GeoMedia Web Map měl postačovat.

V datovém modelu pro aplikaci v GeoMedia Web Map byly využity “pouze” následující skupiny objektů: Vodovod, Kanalizace, Popisy, Detaily, Plotting, Katastr, Technická mapa a Doplňková mapa. Některé z těchto skupin jsou rozděleny do podrobnější struktury. Např. skupina Vodovod se dále člení na podskupiny Vodovodní řady, Uzávěry, Čerpací stanice atd. Tyto podskupiny pak obsahují jednotlivé objekty. V případě aplikace bylo toto podrobnější členění využito k vyhledávání některých objektů podle popisných informací (např. podskupina čerpací stanice nebo kanál) a k zobrazování popisných informací objektů podskupin patřících do skupin Kanalizace a Vodovod. Specifickou úlohu v aplikaci zajišťují skupiny Plotting a Popisy, které slouží k lokalizaci na mapový list resp. na adresu.

Pro prezentaci dat OVAK s využitím produktu GWM byla společností Intergraph zapůjčena verze 1.5 tohoto mapového serveru. Prezentace dat OVAK s využitím GWM 1.5 proběhla ve třech fázích.

V první fázi byl nainstalován mapový server GWM 1.5 a zpřístupněn příklad dodávaný s GWM 1.5.

V druhé fázi byla vytvořena prezentace dat z datového zdroje FRAMME, která jsou součástí příkladu. Pro prezentaci byl vytvořen MDF soubor, definující pravidla pro tvorbu ActiveCGM soboru bez přístupu k datům MGE. Dále byla provedena úprava HTT souboru. Další významná úprava spočívala v lokalizaci dotazů a částečně i výpisů do českého jazyka. Ve druhé fázi tvorby prezentace dat OVAK prostřednictvím GWM 1.5 tak byla vyzkoušena tvorba vlastní mapové prezentace s využitím cvičných dat.

Ve třetí fázi byla již k dispozici data vyexportovaná z FRAMME systému OVAKu, pro účely odpojeného prohlížení dat v prostředí TeGIS View (Field View Disconnected). Export do tohoto formátu byl proveden společností Espace.

S takto vytvořenými daty, které byly pro účely této diplomové práce zapůjčeny společností OVAK, byla vytvořena prezentace s využitím GWM 1.5. Ukázka okna WWW prohlížeče se zmiňovanou prezentací je znázorněna na obr č. 2.

Výsledná prezentace umožňuje uživateli základní práci s daty OVAKu. Jejími hlavními funkcemi jsou lokalizační funkce (nalezení mapového listu a adresy). Doplňkovými funkcemi jsou nástroje pro vyhledání některých objektů na základě zvolených kritérií. K takto nalezeným objektů lze zobrazit výpis popisných údajů. Pro práci se zobrazovanou mapou jsou k dispozici funkce pro změnu měřítka, posun v mapě, měření v mapě a odečet souřadnic z mapy, automatické zobrazování (skrývání) různých objektů v souvislosti se změnami měřítka (tzv. vrtulníkový efekt). Kliknutím v mapě na některý z objektů skupiny Vodovod nebo Kanalizace lze zobrazit popisné informace o zvoleném objektu.

Jinými funkcemi, které tato prezentace nabízí, jsou funkce, které jsou poskytovány ActiveX komponentou resp. Plug-inem, který je využíván pro zobrazení ActiveCGM souboru. Tato komponenta nabízí rovněž funkce pro změnu měřítka a posun. Velice zajímavou funkcí je zobrazení výřezu mapy s přednastaveným zvětšením. Tento výřez se zobrazí do samostatného okna a při pohybu myší v mapě je zobrazováno bezprostřední okolí kolem kursoru myši. Jiné velice důležité funkce, které by bylo možné využít při dalším vývoji aplikace jsou nástroje pro kreslení linií, kružnic, vkládání textu atd. do poznámkové vrstvy. Vytvořenou poznámkovou vrstvu lze pomocí další funkce odeslat ke zpracování na serveru (např. uložení, konverze do formátu DGN). Jiná funkce umožňuje nahrání poznámkové vrstvy. V nabídce funkcí jsou rovněž funkce pro kopírování mapy do Clipboardu a pro tisk mapy. Zmíněné funkce lze vyvolat klinutím pravým tlačítkem do prostoru zobrazené mapy.

Porovnání aplikace GeoMedia Web Map a Framme Field View v podmínkách OVAK, a.s.

Při volbě kritérií pro srovnání těchto řešení bylo čerpáno z literatury [2]. Pro hodnocení byla vybrána především ta kritéria, která měla v tomto případě zásadní význam a mohlo na jejich základě dojít k hodnocení.

V úvahu nebyla brána především ta kritéria, která se týkala výrobce těchto softwarů. To bylo způsobeno tím, že oba hodnocené softwary jsou vyvíjeny stejným producentem (přestože na vývoji GeoMedia Web Map spolupracují i jiné organizace). Tedy např. nebyla brána v úvahu síla dodavatele základního produktu.

Jiným zajímavým hodnotícím kritériem, které nemohlo být zohledněno, je síla a podpora ze strany společností, které by zajišťovaly vývoj (úpravu) aplikací. Tato skutečnost byla způsobena neexistencí společnosti (žádná potenciální nebyla zvolena), která by vyvíjela aplikaci s využitím GeoMedia Web Map.

Jiné kritérium, které je běžně používáno pro hodnocení aplikačních softwarů, je rychlost odezvy aplikace na požadavky uživatele (např. vykreslení mapy, vyhledání v databázi). Ani v případě tohoto kritéria však nemohlo dojít k jeho začlenění do hodnocení. Tato okolnost byla způsobena významnými rozdíly v hardwarovém vybavení počítačů, na kterých byly hodnocené softwary testovány (jak v případě klientských pracovišť tak v případě serverů) a především ve významném rozdílu rychlosti přenosu dat po síti.

V případě cenových charakteristik pak nemohlo být zohledněno kritérium popisující cenu za uživatelskou úpravu základního produktu. V případě FRAMME Field View byla cena za úpravu tohoto produktu zahrnuta do ceny za implementaci celého systému FRAMME v OVAKu a jako samostatná položka nebyla uvedena.

Cenové charakteristiky by měly být hodnoceny z komplexního pohledu na cenu za základní produkt, ceny za nové verze, cena za údržbu a jiné doprovodné služby a cena za dokumentaci. Dále by měly být hodnoceny další faktory ovlivňující celkovou cenu investovanou do produktu a to zejména: nároky na technické vybavení serveru, celé sítě a klientských počítačů. Do hodnocení by měla být zahrnuta rovněž cena za uživatelskou úpravu základního produktu. Cenové charakteristiky nebudou uváděny jako konkrétní hodnoty v některé měně a pouze poměrovým způsobem tj. nižší ceně bude přiřazena hodnota 100 (% resp. bodů) a cena vyšší je ohodnocena relativně k nižší ceně.

Jako první hodnotící kritérium K1 byla zvolena cena za základní produkt. Cena za základní produkt byla v případě GWM stanovena za jednu licenci tohoto mapového serveru pro přibližně 100 současně pracujících uživatelů. U FRAMME Field View se cena odvíjí od počtu instalací na klientských počítačích, a proto stanovení ceny v tomto případě bylo problematické. Nakonec byla cena stanovena za takový počet instalací, které byly v OVAKu plánovány. Jednotlivá řešení byla hodnocena následovně: K1(GWM): 80 a K1(FV):100.

Jako kritérium K2 byla zvolena cena za zvýšení počtu uživatelů. V případě GWM je možnost zvýšení počtu uživatelů až na hranici 100, bez nutnosti pořízení výkonnější (a samozřejmě finančně náročnější) licence tohoto produktu. Zvýšení počtu uživatelů, v případě Field View, znamená finanční investici do každé nové instalace. Dále však bylo přihlédnuto, k nutnosti investice do výkonnějšího serveru, v případě výrazného zvýšení počtu uživatelů služeb GWM. Řešení byla ohodnocena následujícím způsobem: K2(GWM): 100 a K2(FV): 50.

Kritérium označené K3 by mělo ohodnotit cenu za vybavení serveru, celé sítě a klientských počítačů. U tohoto kritéria bylo přihlédnuto ke stávajícímu vybavení v OVAKu a bylo vyhodnoceno, že pouze v případě serveru by bylo při zavedení technologie GWM nutno určitým způsobem (nicméně ne příliš výrazně v případě stejného počtu uživatelů jako u Field View) posílit jeho technické vybavení. Kritérium pak bylo nazváno jako cena za zvýšení výkonu serveru a hodnoty pro toto kritérium byly stanoveny takto: K3(GWM): 95 a K3(FV): 100.

V další části byla hodnocena zejména možnost vazby jednotlivých řešení na kancelářský software jako je např. MS Office. TeGIS View poskytuje širší možnosti komunikace s takovýmto typem programů než aplikace vytvořená pro prezentaci dat ve standardním prohlížeči. TeGIS View (i samotné Field View) poskytuje možnosti pro přímé propojení s mnoha aplikacemi pomocí OLE technologie. Kritérium K4 bylo nazváno vazba na ostatní aplikace a hodnoceno následujícím způsobem: K4(GWM):75 a K4(FV):100.

Reference na dosavadní instalace patří bezesporu k významným hodnotícím kritériím. V případě tohoto kritéria bylo hodnoceno rozšíření GWM resp. Field View pro prezentaci dat FRAMME. Společností Intergraph, Corp. (ČR) byla sdělena orientační čísla za ČR (2 pro GWM a 5 pro Field View). Hodnoty poukazují na výrazně vyšší využití Field View pro prezentaci dat FRAMME než v případě GWM. Orientačně bylo rovněž zkoumáno rozšíření obou produktů pro prezentaci dat FRAMME ve světě a to prostřednictvím referencí uváděných na Internetu. I v tomto případě byly tendence obdobné jako v ČR. Kritérium K5 nazvané instalace pak bylo ohodnoceno takto: K5(GWM): 40 a K5(FV): 100.

Úroveň lokalizace byla hodnocena především jako přizpůsobení aplikace v oblasti jazykové. TeGIS View umožňuje úplnou práci v prostředí českého jazyka na rozdíl od GWM, kde při použitím standardních nástrojů pro práci s daty je nutná určitá úprava např. pomocí PERL skriptu pro plnou lokalizaci do českého jazyka. Tento nedostatek však nebyl shledán natolik závažným, a proto byly hodnoty pro kritérium K6 nazvané lokalizace stanoveny následujícím způsobem: K6(GWM): 95 a K6(FV): 100.

Možnost vývoje, především ve smyslu uživatelských úprav bylo ohodnoceno v obou případech na srovnatelné úrovni a proto byly u kritéria K7 (možnost vývoje) hodnoty stanoveny takto: K7(GWM): 100 a K7(FV): 100.

Hodnoty pro kritérium K8 (uživatelské prostředí) byly stanoveny na základě subjektivního pohledu autora této práce na obě řešení. V obou případech samozřejmě záleží na schopnostech autora aplikace jak dalece bude uživatelsky příjemná. Přesto v případě prezentace dat v prostředí WWW prohlížeče byly shledány nedostatky, které vedly k následujícímu ohodnocení: K8(GWM):85 a K8(FV): 100.

Vzhledem k tomu, že v obou případech by teoreticky bylo možné vytvořit stejné funkční nabídky včetně síťových analýz, bylo by vhodné oběma řešením pro kritérium funkční možnosti přiřadit hodnotu 100. Nicméně v případě TeGIS View bylo přihlédnuto k možnosti práce s daty v připojeném režimu a pro kritérium K9 (funkční možnosti) byly stanoveny tyto hodnoty: K9(GWM): 90 a K9(FV): 100.

Na základě výše uvedených kritérií byla sestavena prostá srovnávací matice. Tato matice představuje ohodnocení obou řešení na základě jednotlivých kritérií bez přihlédnutí k rozdílnému významu těchto kritérií.

Kritérium	GWM	TeGIS View
K1(cena za základní produkt)	80		100
K2 (cena za zvýšení počtu uživatelů)	100		50
K3 (cena za zvýšení výkonu serveru)	95		100
K4 (vazba na ostatní aplikace)	75		100
K5 (instalace)	40		100
K6 (lokalizace)	95		100
K7 (možnost vývoje)	100		100
K8 (uživatelské prostředí)	85		100
K9 (funkční možnosti)	90		100

Tabulka č. 1 Prostá srovnávací matice

V případě vážené srovnávací matice byly váhy stanoveny pomocí párového srovnávání jednotlivých kritérií tak jak zobrazuje tabulka č. 2. Srovnávají se postupně vždy dvě kritéria a vybere se to o kterém je hodnotitel přesvědčen, že má větší význam. Takto se postupně srovná každé kritérium se všemi ostatními. Potom se provede součet výskytů jednotlivých kritérií v tabulce a tak vzniknou váhy. Těmto vahám se přičte hodnota 1, aby posléze nedošlo k násobení nulou.

1	-	-	-	-	-	-	-	-	-	Váhy	Upravené váhy (+1)
2	1	-	-	-	-	-	-	-	-	K1: 4	K1: 5
3	1	2	-	-	-	-	-	-	-	K2: 3	K2: 4
4	1	2	3	-	-	-	-	-	-	K3: 1	K3: 2
5	1	2	5	5	-	-	-	-	-	K4: 0	K4: 1
6	6	6	6	6	5	-	-	-	-	K5: 3	K5: 4
7	7	7	7	7	7	7	-	-	-	K6: 4	K6: 5
8	8	8	8	8	8	8	8	-	-	K7: 6	K7: 7
9	9	9	9	9	9	9	9	9	-	K8: 7	K8: 8
	1	2	3	4	5	6	7	8	9	K9: 8	K9: 9

Tabulka č. 2 Párové srovnání kritérií

Na základě matice prosté užitnosti a stanovených vah byla vytvořena vážená srovnávací matice hodnocených řešení. Srovnávací vážená matice vznikne vynásobením členů prosté srovnávací matice příslušnými upravenými vahami.

Kritérium	GWM	TeGIS View
K1(cena za základní produkt)	400		500
K2 (cena za zvýšení počtu uživatelů)	400		200
K3 (cena za zvýšení výkonu serveru)	190		200
K4 (vazba na ostatní aplikace)	75		100
K5 (instalace)	160		400
K6 (lokalizace)	475		500
K7 (možnost vývoje)	700		700
K8 (uživatelské prostředí)	680		800
K9 (funkční možnosti)	810		900
Součet	3890		4300

Tabulka č. 3 Vážená srovnávací matice

Závěr

Z vážené srovnávací matice je vidět mírná převaha aplikace TeGIS View nad možnou aplikací vytvořenou s využitím GeoMedia Web Map 1.5. Přesto tato převaha není příliš výrazná a poukazuje na významnou potenciální možnost využití GeoMedia Web Map pro prezentaci dat FRAMME. Zvláště výhodné by bylo nasazení tohoto produktu v případě velmi vysokého počtu zaměstnanců vyžadujících pro své potřeby data GIS, neboť cena na straně klienta je v tomto případě nulová narozdíl od Field View. Tato implementace by však byla vhodná pouze v případě, že by tito lidé využívali služeb GeoMedia Web Map jen jako doplňkový zdroj informací a v omezené míře. Při každodenním využívání služeb GeoMedia Web Map velkým počtem uživatelů by se výrazným způsobem zvýšilo zatížení serveru, na kterém by byl tento produkt provozován a doba mezi zasláním požadavku uživatelem a navrácením výsledku zpracování by se mohla neúnosně prodloužit. Pro každodenní práci s daty FRAMME se zdá výhodnější implementace FRAMME Field View a v podmínkách OVAKu je tato prohlížečka skutečně využívána velice intenzivně. Z tohoto důvodu se implementace FRAMME Field View v podmínkách OVAKu v současné době jeví jako výhodnější řešení. Ideální situace by byla implementace obou produktů v OVAKu. Field View by bylo využíváno zaměstnanci, kteří vyžadují rychlou a efektivní každodenní práci s daty FRAMME a služby GeoMedia Web Map by byly poskytovány těm uživatelům, kteří ke své práci využívají data FRAMME v menší míře.

Určitým nedostatkem při hodnocení obou řešení, by mohla být skutečnost, že při hodnocení GeoMedia Web Map bylo vycházeno z možností verze 1.5, přestože se již na trhu nachází tento produkt ve verzi 2.0. To, že při hodnocení GeoMedia Web Map, nebylo přihlédnuto k možnostem verze 2.0, bylo způsobeno tím, že možnosti této verze nebyly vyzkoušeny přímo v praxi. Hodnocení, pouze na základě referencí na tuto verzi, by mohlo výrazně zkreslit výsledky srovnání. Možnost prezentace dat OVAKu ve verzi 2.0 nebyla vyzkoušena především z důvodu obavy, že instalace nové verze by mohla způsobit problémy běhu verze 1.5. Druhým důvodem byl nedostatek času, který by byl nutný pro obdobné otestování jako v případě verze 1.5.

[1] Bayer, I. Diplomová práce, Ostrava 1996

[2] Dohnal, J., Pour, J.: Architektury informačních systémů, EKOPRESSS, s.r.o., Praha 1997

[3] Greer, T.: Intranety principy a praxe, Computer Press, Brno, 1999

[4] Intergraph, Corp.: GeoMedia Product Dream Team, 1999

http://www.intergraph.com/gis/dream_team/default.asp

[5] Plewe, B: GIS Online information, retrieval, mapping, and the internet, OnWord Press, Santa Fe, USA, 1997

[6] Růžička, J., Stančík, P.: Seminář GIS a WWW, 1999

http://gis.vsb.cz/konference/GIS_Ova/99/seminar/uvod.htm

[7] Satrapa, P: Web Design, Nekortex, 1997