|
|
Následující závěry navazují na závěry
roku 2000. Nejsou příliš učesané. Adresné jsou jen pro toho,
kdo nejen vnímá, ale je i odhodlán k vlastní aktivitě. Sama četba,
naslouchání a zamyšlení nestačí k postupu vpřed. Vranov je seskládán
ze střípků, které samy o sobě neznamenají tolik, co spolu. Nepředstírá,
že řeší vše, jde ale do jinde neobvyklé hloubky i šíře. Každý může
přispět, každý si může vybrat. Vranov je místem setkávání těch,
kterým je práce více než zdrojem obživy a kdo své ideje bez ohledu
na nepříznivé poměry uskutečňují. Je školou praxe, ve které si
pozici učitele musí každý zasloužit.
Sešlost "ÚP a GIS ´01" na
vranovském semináři opět prokázala odbornou erudici, nadprůměrné
zaujetí, předvedla praktické výsledky na evropské úrovni a schopnost
komunikovat napříč a nad zavedenými obory. Zástupci zdánlivě
nesourodých profesí - pořizovatelé, projektanti a úředníci - v
diskusích ukázali, že problémy v růyných koutech republiky vnímají
podobně, že názorové proudy konvergují stejným směrem k obdobným cílům,
že mají dosti jasné představy, jak posunout proces územního plánování
kvalitativně výše, blíže informační společnosti.
Nové tváře opět obohatily tradiční
problematiku o nové souvislosti. Vranovský seminář se stává vážnou
akcí v kalendáři perspektivně uvažujících urbanistů a plánovačů.
Vynikající úroveň a skladba "seminaristů" opět prokázaly,
že nejúčinnější je plánovat ne detaily, ale prostor pro pohyb a
setkávání myšlenek. Účastníci třetího dne sami písemně
zformulovali priority, potíže a své návrhy. Jejich shrnutí uvádíme
níže.
Přítomnost a neautoritativní, racionální
vystoupení Martina Tunky, ředitele odboru územního plánování
Ministerstva pro místní rozvoj ČR v Praze jako ústředního orgánu územního
plánování, jeho výzva k participaci na procesu tvorby nových pravidel
- stavebního zákona, vyhlášek etc., rozšířily dosavadní
technologicko filozofické zaměření semináře o dimenzi úředně
procedurální. Objevné bylo zjištění, že ministerstvo nemá jiné cíle,
než vranovská komunita, jen intenzivněji řeší věci, které jsou v
jeho výlučné kompetenci. MMR nebrání a nebude bránit prověřování
nových přístupů, vítá inovativní podněty a zkušenosti,
budou-li předkládány kultivovaně. Úkolem ministerstva není řešit
lokální problémy, nýbrž opečovávat koncepci územního rozvoje státu
a vytvářet rozumná "pravidla hry". Aby si subjekty, jež
spoluvytvářejí dílčí územně plánovací produkty a služby, nepřekážely,
aby měly zajištěný přístup ke kvalitním geoinformacím, a aby byla
zaručena kvalita jejich činnosti. Aktivní účast zástupců MMR na
semináři lze shrnout dvěma slovy: otevřenost a vstřícnost.
Česká asociace pro geoinformace operativně
pomohla překonat organizační potíže uvnitř zanikajícího okresního
úřadu. CAGI byla letos prvním spolupořadatelem semináře po 3 letech
soběstačnosti referátu regionálního rozvoje OkÚ Znojmo. Je smutné,
že pro příští rok 2002 není jisté, že na Okresní úřad ve Znojmě
udrží vedoucí pracovníky, jejichž pochopení a nadhled umožnily uspořádat
uplynulé čtyři ročníky semináře. "Kmenoví" organizátoři
jsou odhodláni uskutečnit 5. ročník semináře ÚP a GIS bez ohledu na
průběh reformy veřejné správy, čas a sami účastníci ukážou, zda
šlo o pouhou kratochvíli.
Seminář byl třetího dne zakončený dílnou
upozorňující, jak málo máme osvojené metody zjišťování a
implementace názorů a postojů laických uživatelů území. Na
občany je pohlíženo více jako na beztvarou masu nepříliš solventních
konzumentů, než jako na aktivní tvůrce prostředí. Jde o názory a
vzorce chování obyvatel, jejich teritoriální chování, o jemné a
proměnlivé předivo vztahů. Jakkoli jde často o prostředí nehmotné,
není o nic méně závažné, než soubory staveb, technická, dopravní
či ekologická infrastruktura.
Internetové technologie ztrácejí nádech
exotičnosti a zevšedňují. Projektanti již nediskutují ZDA, ale JAK
unifikovaně digitálně projektovat. Vědí už, kde se lze zeptat, znají
dobré pořizovatele, informatiky i projektanty. Vědí, PROČ je výhodná
standardizace. Podrážděně diskutují o pojmosloví, o matoucích
rádobymoderních tendencích, rozkrývají příčiny neproduktivních
postupů, odhalují personální i procedurální brzdy. Podivují
se, proč veřejná správa více nepoptává kvalitativně pokročilejší
digitální projektování.
Závěrečné teze ÚP a GIS 2001:
- existuje
několikaletá rutinní praxe užití GIS v oboru ÚP v ČR
- byly vytvořeny řádově desítky až stovky digitální
ÚPD, ÚPP a ÚTP. Letošní přehlídka dala vzniknout myšlence
lépe tento vývoj dokumentovat, komentovat a zpřístupnit odborné
veřejnosti. Vranovská výstava tištěných posterů bude
vystavena v Praze a v Brně.
- drtivá většina projektantů zpracovává digitální
ÚPD v CADových systémech, mezi nimi vévodí Microstation a
formát DGN. Lze-li toto s jistou rezervou (Autocad,
Archicad aj.) prohlásit za de facto standard projekční praxe,
je situace u praktických uživatelů v decizní sféře fatálně
jiná. U uživatelů na obecních, stavebních aj. úřadech se
vyskytuje přepestrá směsice SW a datových formátů.
- Průzkum IS OkÚ provedený v r.2000 a 2001 na
pokyn MV přinesl exaktní údaje z okresů. Vyplývá z nich mj.,
že drtivá většina okresních úřadů používá GIS SW ESRI a
vévodí tam v současnosti datový formát ArcView SHP.
- Podobné reprezentativní šetření v úřadech
místní samosprávy zatím nikdy neproběhlo. CAGI zastává názor,
že před strategickým rozhodnutím o budoucnosti české národní
geoinformatické infrastruktury (pojem GIS je zavádějící),
bude žádoucí takové analýzy kvalifikovaně provést.
- Ukazuje se, že procesu ÚP digitální zpracování
samo o sobě nic nepřináší. Mnohá vzorová řešení stojí a
padají s osobou nadšence, který v příznivé konstelaci
pracovních podmínek podává abnormální výkon, anebo za nimi
v pozadí stojí abnormální náklady.
- Na semináři prezentované ukázky digitální
ÚPD snesou mezinárodní srovnání, jsou technicky, obsahově i
graficky na špičkové úrovni. Často jsou pojímány jako
segment šířeji pojímané soustavy informací zadavatele.
V r. 2002 bude vhodné do Vranova pozvat zahraniční účastníky,
umožnit a zdokumentovat mezinárodní srovnání legislativy,
pracovních metod a organizace systému plánování.
- Téměř každý projektant vytvořil svůj
vlastní firemní metodický postup, datový model a s větším
či menším úspěchem jej používá.
- Firemní technologické postupy jsou drahé od
chvíle, kdy různí zadavatelé přestanou respektovat doporučený
firemní formát a projektant se jim musí přizpůsobovat, vytvářet
verze svého datového modelu. Při diskusi k "Metodice
Brno" se prosadil názor, že projektanti podporují vznik do
jisté míry jednotného zadávacího předpisu pro projektování
ÚPD. Ten ovšem nesmí přinášet neúnosně nadbytečnou
pracnost a musí být flexibilní, aby vyhovoval potřebám praxe.
- je účelné rozlišovat vývojové fáze a pro příště
oddělovat začátečníky, kteří potřebují základní
informace a přehled, co vlastně lze čekat buďto od GIS, anebo
co obnáší ÚPD. Dosud nevzniknul dokument typu "Často
kladené otázky" opatřený kvalifikovanými odpověďmi.
- jsou diskutovány specifické a dosti odborné
problémy
- např. jak technicky řešit případ linií v souběhu: v
jedné trase jdou nad sebou dvě vedení inženýrských sítí.
GIS technologie vyžaduje topologicky čistá data, CADisté
podřizují požadavek na neduplicitní databázi ztrátě přesnosti
v poloze linie a vykreslují je fyzicky vedle sebe. Jsou
samosebou i další přístupy, nejednotnost způsobuje další
potíže při Změnách ÚPD, při užití a interpretaci atd.
- Podobně "problém značky zákaz vjezdu" -
ostrovní plochy vnořené do plochy, a další.
- autorizace, ochrana a šíření digitální ÚPD. Stále
nedošlo k diskusi o aplikaci zákona o digitálním
podpisu pro potřebu ochrany dat digitální ÚPD jako veřejnoprávní
listiny.
- jak řešit problém dalších dimenzí v ÚPD (3D, čas,
historie, predikce, fuzzy).
- podkladové referenční mapy - kvalita státního mapového
díla, nevhodnost stávající SMO-5 (státní mapy
odvozené 1:5.000 - pozor na změnu tvorby tohoto mapového díla!)
pro ÚPN obce,
- význam DTMM (digitální technické mapy města) a účelových,
vesměs měřených mapových děl zejm. pro Regulační
plány,
- význam GPS (globálního poloh. systému).
- Otevřené zůstávají otázky o použitelnosti měřítek
a odpovídajících referenčních mapových dílech pro úrovně
VÚC, ÚPN a RP: Jakou roli má hrát digitální Základní
mapa ČR 1:10.000 (Zabaged), kdo ji užívá, jak je kvalitní,
jaké jsou alternativy, proč se doporučuje? Jak s ostatními
mapovými díly?
- Vojenská topografická mapa 1:25.000 (DMÚ25) jako
alternativa pro ÚPN VÚC, Zásady rozvoje kraje, strategické
úvahy v širších vztazích etc. ?
- role DPZ (dálkového průzkumu Země) v ÚP - vzrůstá
dostupnost a přesnost a klesá cena leteckých a družicových
snímků.
-
objevily se zajímavé komprimované rastrové formáty vhodné
jak pro ÚTP, tak pro distribuci ÚPD
- cenou, jednoduchou administrací a množstvím obsloužených
koncových klientů se bezkonkurenčně nejvýhodnější stávají
technologie internetu a intranetu.
na začátek
stránky Závěry
- slabá
společenská objednávka GIS
- zadání
je až na výjimky technicky nedokonalé. Mluvíme-li o standardním
výkonu projektanta, mluvme o minimální kvalifikaci pořizovatele,
který musí být projektantovi odborným partnerem
- zadává, kontroluje a přebírá jeho práci, nese odpovědnost
za právní aplikovatelnost vyprojektovaného díla. Současné
zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro správní úředníky
nezaručují, že jejich absolvent umí dostatečně kvalifikovaně
zadat zpracování ÚPD (natož digitální), samotné proškolování
a přezkušování úředníků je pod hranicí prosté
reprodukce. Práce pořizovatelů je podhodnocená. Je nedostatek
kvalifikovaných pořizovatelů s praxí.
- zadavatelům
chybí představa o komplexní využitelnosti digitální ÚPD.
Chybí prezentace kladných příkladů. V soutěžní kolekci Geoaplikace
roku mnoho příkladů z ÚP nenajdeme, bude vhodné využít
ÚP a GIS k propagaci a vyzvat praxí ověřené autory k účasti
v příštím ročníku. Pokusit se dohodnout s MMR, parlamentním
výborem, Svazem měst a obcí apod. na účelné motivaci projektů
s přínosem pro územní plánování, popř. na zvláštní soutěžní
kategorii.
- Okresní
úřady přestanou být po r. 2002 klíčovým místem v systému
pořizování ÚPD. U prvoinstančních pořizovatelů přetrvává
velmi nevyrovnaná úroveň a) znalostí o výhodách a přínosech
soudobých informačních technologií, b) technického a
programového vybavení. Největší objem financí za ÚPD vynaložily
v posledních letech v ČR okresní úřady, je tam dnes nejvíce
kvalifikovaných pořizovatelů, pořizovatelská kompetence však
náleží podle zákona obcím. Situace na okresních úřadech se
prudce zhoršuje, zkušení pracovníci je opouštějí, stát přestává
samosprávě tuto službu poskytovat, radnice měst a obcí si asi
budou muset pořizovatelskou práci kupovat.
- Vážnou
se stává otázka osudu přehledů, sad informací o území,
mapoven a GIS databází, které OkÚ nashromáždily v rámci
přípravných prací pořizovatele a které operativně poskytují
projektantům.
- je
velmi málo cílených požadavků na dokumentaci zhotovovanou pro
systémy GIS
- V
tuzemsku velmi výrazně pokročilo využívání počítačových
sítí, intranetu a internetu pro synergizaci efektu užití GIS.
- Existují
zadavatelé, kteří mají za sebou roky objednávání digitální
ÚPD, dali vzniknout různým metodickým návodům a dnes řeší
problém integrace dat a hrozby rozpadu, delimitací či likvidace
vybudovaných pracovišť. Nebyla zmapována, doceněna ani zveřejněna
pokroková pracoviště. Úředníci nejsou motivováni k
publikování a širšímu srovnávání výsledků své práce.
- Výrazně
pokročila koncepční koordinace ze strany ústředních správních
orgánů, zejména Ministerstva pro místní rozvoj v
souvislosti s přípravou nového stavebního zákona. Nelepší
se monopolní postoj ČÚZK a resortismus dílčích správců
geoinformací. Pořadatelé pozvou na vranovský seminář v r.
2002 zástupce Úřadu pro veřejné informační systémy.
- pokrokem
téměř nepoznamenaní se jeví představitelé obcí jako koncoví
uživatelé (nejen digitální) ÚPD. Zde chybí i elementární
osvěta, je nejvyšší čas osvětlovat, že GIS nástroje nejsou
nedostupné i na této úrovni. Na Vranov 2001 jsme po zkušenostech
nezvali koncové uživatele. "Public relations" neumíme.
Územní plánování je v komunální úrovni zhusta podceňováno.
Musíme zvolit jinou rétoriku a zamyslet se nad okruhem obeslaných.
Diskuse přinesla např. tyto názory: "obec územní plán
nepotřebuje, jenom aby se dostala ke státním dotacím",
"územní plány brzdí rozhodování stavebního úřadu",
"ÚPN jsou nesrozumitelné a nejednoznačné, lépe je ÚPN
nemít".
- Dodnes
nevzniklo pro obce nic lepšího než brožura Geoaplikace CAGI a
materiály ÚÚR Brno. Zde je prostor pro účelný projekt
implementace IT GIS a zhodnocení v oblasti lidských zdrojů.
- Zacílit
na města "III. stupně", která se stanou sídly
"malých okresů".
- Zacílit
na prvoinstanční stavební úřady. Stavební úřady sledují
situaci zpovzdálí a s nezaslouženým nadhledem. Je jisté, že
je zajímá jednoduše použitelný a právně jednoznačný výsledek
a digitální ÚPD je nebude vzrušovat, dokud nebudou disponovat
fungující evidencí nemovitostí, aktuálním polohopisem,
stavem technické infrastruktury a uživatelsky přítulným
aplikačním SW. Na venkovských stavebních úřadech je problém
zakoupit solidní HW a SW, vybavit se daty ÚTP, není zvykem školit
pracovníky. Věc je systémově řešitelná: vždyť každý
stavební úřad je dnes v sídle orgánu ÚP!
- Svébytným
tématem se stávají nově vzniklé kraje.
na začátek
stránky Závěry
- účastníci
semináře se shodli na potřebě standardizovat
ÚPD a její digitální formu
- pořizovatelé
z okresních úřadů jasně vyjádřili požadavek na sjednocení
formy ÚPD nejméně na úrovni ÚPN obce. Z iniciativy OkÚ
Brno-venkov vzniklo po loňském Vranově v r. 2000 sdružení
okresních úřadů a brněnského magistrátu (Brno-venkov,
Uherské Hradiště, Znojmo, Třebíč, Žďár n.Sáz., Hodonín,
Zlín, Blansko, Kroměříž a Magistrát města Brna). Sdružení
zadalo tzv. "Metodiku Brno": předpis, jak zadávat a
zpracovávat digitální ÚPD, aby byla integrovatelná. Výsledný
předpis byl na semináři veřejně oponován nezávislými
projektanty. Metodika je návodem k vyprojektování ÚPN obce v
CAD tak, aby dokumentaci bylo možné jednoduše převést do cílového
uživatelského GIS.
- Obdobné
koordinančí snahy se objevují i jinde v republice. Iniciativa
zatím zůstává jen na vůli zadavatelů ÚPD. Podezření
ze zaujatosti interními problémy okresu se brání, neboť
zdaleka nejde jen o "učesání sbírky originálů",
ale o řešení problémů nadobecní úrovně.
- Ať
už se ze stávajících okresů stane cokoli, rozhodování v území
nebude nikdy degradováno do hranic dílčích katastrů a
realitou dneška je hustota pokrytí území platnou ÚPD, ve které
se chtějí vyznat netoliko úředníci, ale také politici a malí
i velcí investoři. A o subjekty fakticky měnící území
jde!
- informatici
se vyjadřují skepticky k urbanisty vedené debatě o unifikaci
obsahu ÚPD - vedle obecně závazných předpisů (zákona o územním
plánování a stavebním řádu a prováděcích vyhlášek)
existují krajové zvyklosti, více a spíše méně dodržovaná
a polozapomenutá metodika ze 70. let, úzus i výstřelky v
"legendách". Při vší úctě k tradicím a košatosti
oboru, s vědomím unikátnosti konkrétního území tvrdíme, že
libovolné území popisujeme a regulujeme do jisté úrovně
obecně shodnými kategoriemi jevů a nástrojů. Není pravda, že
nejde o matematizovatelný a řešitelný problém. Za nejucelenější
považujeme v současné době sadu pojmů autorů Koubka a
Fischerové prezentovanou ve studii CAGI "Unifikace digitální
formy ÚPD" z 12/1999.
- Urbanistické
pojmosloví definuje a tříbí též FA ČVUT v Praze pod
vedením doc. Obersteina. Bylo by žádoucí zveřejnit dosažené
výsledky vyvolat k tomu odbornou diskusi.
- Diskutoval
se příklad z Rakouska, kde tzv. legenda plánovací dokumentace
- frekventované pojmy s právně jednoznačným významem a
obsahem - je součástí zákona.
- Citovaná
studie i Metodika Brno přinesly návrh datového modelu -
strukturované sady jevů, která se v obdobné podobě objektivně
musí objevit u každého řešitele ÚPD. Otázkou nyní už není,
má-li se unifikovat či standardizovat, ale nakolik
pojmosloví a datový model korespondují s filozofickým a mezinárodně
uznávaným fundamentem oboru a nakolik jsou schopné
absorbovat realitu a požadavky praxe, aby se standardizace
nestala brzdou.
- otevřená
zůstala otázka, co vlastně standardizovat: formáty, legendy,
rozhraní ... ? Všeho s mírou. Na definicích standardů se
pracuje a neměly by nás nechat klidnými. Na úroveň
eurounifikovaných předběžných technických norem - ČSN - se
již dostala geoinformatika, máme legislativu a standardy pro
Katastr nemovitostí, pro digitální technickou mapu města, pro
územní identifikaci, na konci roku 2000 byl předložený návrh
standardu výměnného (přenosového) formátu digitálního územního
plánu obce.
- Je
třeba řešit otázky vertikálních souvislostí v systému ÚPD:
jak pojmout touž geoinformaci při přechodu mezi měřítky
podrobnosti, při generalizaci či zpřesňování (VÚC-ÚPN-RP).
na začátek
stránky Závěry
- Teze,
že na digitální ÚPD v GIS, přesněji
na geoinformace relevantní oboru územního plánování je nutné
pohlížet jako na subsystém GIS, byla potvrzena a rozvinuta
upozorněním na nutnost odlišovat samotné geoinformace od instrukcí
pro správu území. Jako prvotní je nutné vyřešit všeobecně na
celém území státu standardizaci obsahu, dostupnosti a kvality územně
technických podkladů.
- Stále
není dořešeno:
- Kvalita
a zaručená dostupnost vstupů (ÚTP, ÚPP) pro pořizování a
tvorbu ÚPD
- Oddělit
to, co činí ÚPD územně plánovací dokumentací, co je jí
vlastní, od dat a informací převzatých a přejímaných, které
si beztak žijí svým vlastním životem. - Zde je nutné
rychle doplnit definici republikové úrovně o ÚTP, které jsou
nezbytné, optimální a žádoucí pro zásady rozvoje krajů,
pro územní plány a pro regulační plány.
- Precizovat
vlastní obsah jednotlivých stupňů ÚPD. Chybí jednoznačné
definice frekventovaných jevů, chybí obecně uznávaný a tedy
standardizovatelný datový model, legenda. Situace se vyvíjí
nejintenzivněji v úrovni ÚPN obce, referovali např. Benešová,
Motl.
- V
další diskusi nelze odhlížet od existence např. Informačního
systému katastru nemovitostí, od účelových informačních
systémů měst a obcí (zde zejména DTMM), bude nutno definovat
rozhraní, kde se potkávají zájmy oboru ÚP s jinými.
- Je třeba uhlídat unesení pokrokem a korigovat digitalizace
nadivoko, kdy např. geoinformatik úřadu o své vůli a bez autorského
dozoru digitalizuje ÚPD, se kterou se pak v úřadu pracuje jako by
to byl originál, ačkoli jde mnohdy o trestuhodnou zjednodušeninu.
- Zůstává vykřičník za slovem pokora. Pokora vůči těm, pro
které se vlastně jejich vize o lepší budoucnosti nějakou formou
kodifikují. Forma nesmí potlačit účel. Sdělnost a přístupnost
nesmí být ve vleku zaslepenosti technikou, obecná vzdělanost a
kvalifikace musí jít ruku v ruce se vzrůstající schopností
zpracovávat dříve nevídané množství dat. Staronově jsme jen zdůraznili
nutnost systemizovaného výcviku účastníků procesu ÚP se zřetelem
k osvojení nových technologií: úředníků, politiků, projektantů,
občanů. ÚPD by měla ztratit patinu zednářské
nesrozumitelnosti ve své závazné a veřejné části. Koncovému uživateli
je srdečně jedno, nahlíží-li do papíru, zobrazuje-li mu hlavní
výkres GIS za miliony či freewarový browser. Forma je k ničemu,
chybí-li myšlenky a obsah.
na začátek
stránky Závěry
- Kultivovat,
publikovat a dokumentovat diskusi ...
Je třeba přiznat, že jsme nedokázali podstatně pozdvihnout úroveň
v této oblasti. O českém územním plánování se o mnoho víc než
dříve nedočteme ani v tisku ani na internetu. Kromě nadšení to
totiž vyžaduje odpovědnou a soustavnou profesionální práci. Tvůrci
stránek by se našli, kupodivu J! nechtějí pracovat zdarma. Nejdále
pokročilo MMR se svojí www.mmr.cz a
podporovanými stránkami typu IRI
(viz referát). Žádná z
asociací, spolků, ad hoc sešlostí se tomu nemůže rovnat.
- Jednou
z výjimek je www.oku-kh.cz/gis/,
oceňme způsob organizace práce a poměr cena/užitek. Máme-li
pracovníky jako Dr. Kafka v Kutné Hoře, kteří dokážou na
freewarovém mapovém webu staženém z internetových stránek
univerzity v USA zprovoznit ostrá data v hodnotě desítek milionů Kč,
a platíme jim za to průměrnou mzdu stejně jako kterémukoli z nepřemýšlejících
polopovalečů zaměstnaných na bytnějících úřadech, je na
čase zmapovat lidské zdroje, nastavit nová kritéria jejich kvality
a stabilizovat je tam, kde potřebujeme. Máte pocit, že všichni šéfové,
úředníci a občané znají užitnou hodnotu GIS? Že jej umějí
využívat, zadávat?
- Kde
je hranice mezi tenkým klientem, prostým čtenářem a
dotazovatelem, a mezi specializovaným odborníkem, který dokáže
modelovat, projektovat, strategicky argumentovat?
- Nepodařilo
se dosud založit nezávislé otevřené diskusní fórum. Jakkoli je
kulantní ministerská nabídka navázat odkazy na diskusní sekci www
stránek MMR, předpokládá to, že takové nezávislé externí stránky
už existují a jsou kvalifikovaně administrované a moderované.
Samozřejmě není řeč o několikamegabajtové stránce slátanin,
kterou dnes umí vyprodukovat a dát na web každý druhý středoškolák.
Nelze odhlížet od toho, že komunita plánovačů je setrvačně vázaná
na "papírovou" dokumentaci. Spolehlivost a uchopitelnost vítězí
nad elektronickou módou. Může-li MŽP podporovat zčásti dokonce
opoziční nevládní organizace NGO, snad by bylo možné dosáhnout
analogického dílu z daňového koláče i pro krytí části nákladů
na provoz serveru, na němž bude možné diskutovat, zastávat své názory,
argumentovat, získávat studijní materiály, kontakty, přehledy,
odkazy a také levně a bez ztráty autorství publikovat. Důvěryhodnou
zastřešující instituci asi nebude tak obtížné najít?!
- Loňské
odkazy zopakujeme a doplníme - sami účastníci tento seznam odkazů
spoluvytvářeli podle hesla "vědět, vidět, ukázat,
najít": www.mmr.cz, www.iri.cz,
www.uniserver.cz, www.kiseb.cz,
www.utpcr.cz, www.env.cz,
www.cagi.cz, www.uvis.cz,
www.wmap.cz/region, www.hv.cz,
www.gplus.cz, www.gencat.es,
www.europarc.org, www.nppodyji.cz,
www.krajustecko.cz, www.topol.cz,
www.oku-kh.cz, www.prague-city.cz,
www.oku-lbc.cz, www.kraj-lbc.cz,
www.krnov.cz, www.umhk.cz,
www.nadacevia.cz, www.pps.org,
www.britanica.com, http://web.telecom.cz/usb
.
- Suchý
seznam adres se sluší okomentovat, nemáme-li neznalé odsoudit k
hodinám u poblikávajícího monitoru: Každý najde na internetu plné
znění ministerstvem řízeného časopisu Územní
rozvoj včetně starších ročníků. Časopis Veřejná
Správa informuje nejen o postupu správní reformy, ale publikuje
i užitečné vládní materiály. Hodně zjistíme v časopisech Zeměměřič,
GEOINFO. Asociace
pro urbanismus a územní plánování založila pracovní skupinu
pro GIS a dobře mapuje situaci v zahraničí, za občasnou četbu i
nečlenům jistě stojí Česká
komora architektů. Chybí-li jednoduchý přístup k seriózním
dokumentům, zjišťují lidé, že internet je efektivní. Diskusní
fórum České asociace pro
geoinformace (vyzkoušejte! mj. je tam kalendář konferencí)
ještě stále nezabírá: nelze se už vymlouvat na nezájem potenciálních
diskutérů (ty přece vyprovokovat umíme), vázne využívání webu
kvůli ignoraci reálných očekávání, potřeb a vybavení uživatelů?
E-mailová konference GIS-CZ
vedená z FS ČVUT se ukazuje jako živá, nejdostupnější,
ale poněkud informatická. Stránky typu Autodesk,
Arcdata, T-Mapy,
ESRI, Topol apod.
jsou pochopitelně orientované komerčně. Ani školství se dosud
nepřekonává v šíření osvěty. Napadne-li Vás příklad www.utpcr.cz,
uvědomme si, že jde o další případ profesionálně řízeného a
financovaného rozsáhlého projektu. Analogicky stojí za návštěvu
stránky dodavatelů informatických služeb a produktů: Hydrosoft
Veleslavín už vloni referoval o publikování GI na webu
pro své klienty - např. Pražský
region, firma G-Plus Pardubice
je pojmem na východě Čech. Zvláštním vývojem prochází Urbanistické
středisko Brno, které si jako jeden z mála urbanistických
ateliérů udržuje solidní vlastní informatickou vyspělost a
autonomii. Bouřlivě se vyvíjejí nově konstituované kraje - na
Vranově se pochlubily Liberec, Ústí n.L., z magistrátů příjemně
překvapil Hradec Králové. Z okresů
pověstná Kutná Hora, z radnic
vystrčil růžky Krnov. Dobré
informace nalézáme spolehlivě na stránce Ústavu
územního rozvoje Brno a na stránce resortního MMR
ČR, kde se rozpoutala debata k přípravě úplně nového
zákona o územním (?) plánování a stavebním řádu. Významných
výkonů stabilně dosahuje Ministerstvo
životního prostředí, jeho loňský Katalog
datových a informačních zdrojů obsahuje soupis resortních
metainformací AOPK, ČGÚ,
ČEÚ, ČHMÚ,
ČIŽP, Geofondu,
SFŽP, SCHKO,
Národních parků Krkonoše, Šumava,
Podyjí, České
Švýcarsko, VÚKOZ, VÚV
TGM. Podnětným a optimistickým referátem o ochraně přírody
a GIS ve Španělsku letos přispěl
pan Kouřil. Jeho mateřský NP Podyjí nedávno získal ocenění Europarc.
Významné iniciativy vyvíjí Česká
komora architektů, na Vranově s nimi zatím bohužel celé
auditorium blíže neseznámila, a tak nevíme, jak pokročily práce
ČKA na standardech výkonů a standardech dokumentací. Letošní
březnová konference Internet ve státní správě a samosprávě v
Hradci Králové (ISSS-2001), kterou
zahajovali mj. místopředseda vlády a velvyslanec EU v ČR opět
jasně ukázala, že bez zainteresování aktivních politiků nemají
ani naše snahy šanci. Vzrůstá úloha nadresortního Úřadu
pro veřejné informační systémy, který t.č. zaštiťuje
hlavní informatické standardizační práce, včetně těch, které
se týkají územního plánování. Na jejich stránkách najdete mj.
aktuální znění závazných i rozpracovaných standardů. Za
sledování stojí postup reformy české veřejné správy,
postoj Civilně správního úseku Ministerstva
vnitra ČR k pracovištím GIS OkÚ, k necelé osmdesátce stávajících
okresů, které ukončí svoji činnost 31.12.2002, jakož i k téměř
200 navrženým okrskům měst III. kategorie ("malým okresům").
- Nemá-li
se našinec utopit v moři informací, zůstává mu vlastní e-mail,
www prohlížeč, osobní kontakty, zájmové organizace jako Asociace
pro urbanismus a územní plánování a samosebou - setkávání
na konferencích a seminářích dokumentovaných užitečnými sborníky.
O příštím Vranovu, dají-li reformátoři veřejné správy, se
dozvíte na stránkách pořadatelů.
- Pořadatelé
letos třetího dne rozdali archy papírů, na kterých zůstaly
zaznamenány postřehy, doporučení, hodnocení a návrhy samotných
účastníků. Nejen že si vyzkoušeli praktické postupy
empirického zjišťování názorů a očekávání obyvatel řešeného
území, sami dostali šanci graficky vyjádřit své návrhy na své
okolí na Vranovské přehradě a vypsali všechny vážné myšlenky,
se kterými na Vranov přijeli, které na místě vymysleli a které
sloužily k sestavení tohoto soupisu.
na začátek
stránky Závěry |
