Ing. Václav Čada, CSc.
Katedra matematiky, oddělení geomatiky a geometrie
ZČU v Plzni, Fakulta aplikovaných věd
Univerzitní 22
306 14 Plzeň
E - mail: cada@kma.zcu.cz
The formation and performance of the Information Systems of Public Administration depend on a good analysis of basic registers required and their data contents. The registers must be not only well supported by the legistation but also provided with good organization and filled with the most reliable and high quality data permanently updated. The data from inconsistent sources should not be taken over. This study deals with the analysis of some problems concerning the Basic Register of Spatial Identification and Real Estates (ZRUIN), the proposed Register of Geographic Information (RGI), and the source data coming from the
Information System of Real Estates (ISKN).
Tvorba a provoz informačních systémů veřejné správy jsou závislé na dobře provedené analýze potřebných základních registrů a jejich naplnění daty. Tyto registry musejí být kvalitně ošetřeny nejen po stránce legislativní, ale též organizačně zajištěny a naplněny spolehlivými, kvalitními a kontinuálně aktualizovanými daty, která nemají být přebírána z nekonzistentních zdrojů. V příspěvku je analyzována problematika Základního registru územní identifikace a nemovitostí (ZRUIN), uvažovaného Registru geografických informací (RGI) a zdrojových dat pocházejících z Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN)
Problém sjednocení geodat (data vztahující se k územním prvkům, jedná se o geometrická, prostorová a popisná data. Data identifikující geografickou polohu a charakteristiky přírodních a antropogenních jevů a hranic mezi nimi. Reprezentuje abstrakce entit reálného světa.) jak po stránce obsahové, lokalizační, standardů atributů, ale i jednotné terminologie je v ČR řešen od počátku 90. let. V současné době je tato problematika stále více ovlivněna i požadavkem propojení vybraných registrů geodat se standardy EU. Snaha o koncepční řešení a především ošetření legislativní stránky problému je patrná v návrzích zákonů o základních registrech informačních systémů veřejné správy (ISVS).
Informační systémy veřejné správy (ISVS) jsou množinou informačních systémů , které slouží k výkonu veřejné správy [1]. Jejich hlavním účelem je zabezpečit cílevědomou, systematickou a kontinuální informační činnost. Jedná se především o získávání, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče s následnou možností poskytování informací reprezentovaných daty. Data předávají, šíří a zpřístupňují, prostřednictvím technických a programových prostředků, provozovatelé a správci informačních systémů.
Správci ISVS jsou zákonem pověřená ministerstva, ostatní ústřední správní úřady, jiné správní úřady nebo orgány státu, orgány územní samosprávy, ostatní orgány veřejné moci, orgány nebo organizace, které jsou určeny k výkonu nebo podpoře výkonu veřejné správy. Mezi jejich základní povinnosti, vyjmenované zákonem [1], patří dodržování závazných ustanovení standardů, zajišťování ochrany a bezpečnosti informací v rámci provozovaného informačního systému (IS).
Uživatelé informačních systémů musejí mít možnost data vyhledávat, třídit, analyzovat a využívat pro potřeby svých rozhodovacích procesů. Mít k dispozici kvalitní a aktuální informace v daném čase a na potřebném místě je nutností pro každý korektní rozhodovací proces.
Pro tvorbu a následný provoz ISVS je nezbytné konsenzuálně stanovit základní datové registry1 tak, aby tvořily konzistentní jádro informačních systémů veřejné správy a nedocházelo např. k opakovanému pořizování a ukládání dat často z nestandardních zdrojů. Registrem veřejné správy je podle [3] datový soubor nebo soustava datových souborů v elektronické formě obsahující údaje, které jsou využívány ISVS. Je součástí ISVS a je v něm také spravován.
(1) Registr
- (pojem informatiky) účelově zaměřený seznam určitých subjektů a jejich charakteristik, mající často, ale ne nutně i oficiální status. Též evidence nebo rejstřík. Také informační systém zajišťující vedení takového registru a informační služby s ním spojené.
- (pojem výkladového slovníku v rámci standardů SIS) množina souborů na papírových, elektronických nebo kombinovaných médiích, obsahující příslušné datové prvky, a k nim přidružené informace.
- distribuovaná databáze jednoznačných a jednotných vlastností (např. jednotné lokalizace, souvislé pokrytí celé republiky). Umožňuje na základě jednoznačně stanoveného referenčního rozhraní provádět jednotný a jednoznačný soupis a spojení využitelných datových fondů.
Obsah základních registrů je dán množinou objektů a seznamem údajů o nich vedených, který je stanoven výčtem identifikátorů nebo primárních datových prvků. Datové prvky musí odpovídat Standardu ISVS-Katalog datových prvků.
Údaje registrů jsou veřejně přístupné (s výjimkou osobních údajů), každý má právo do nich nahlížet a pořizovat z nich výpisy a opisy, a to i vzdáleným přístupem. Veřejně přístupné údaje základních registrů budou veřejnosti poskytovány zdarma, avšak na základě zvláštního zákona a v souladu s dosavadní praxí. Údaje převzaté z informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) do základního registru územní identifikace (ZRUIN) dle navržené struktury a obsahu budou dostupné zdarma, ostatní informace budou prostřednictvím ISKN poskytovány za úplatu.
V konečné fázi procesu přípravy věcného záměru zákonné úpravy registrů veřejné správy byly určeny tři základní registry:
Pro jednotlivé registry je nezbytné upravit speciálními zákony zejména vlastní zřízení registru, určit správce a organizaci odpovědnou za vedení registru. Dále je potřeba stanovit datovou strukturu a potřebné identifikátory, způsoby naplňování registru a aktualizace dat, podmínky a způsob využívání registru. Tím se zajistí
- sjednocení vybraných (např. územních) prvků a základních údajů o nich,
- vytvoření referenčních registrů pro jejich správu,
- určení subjektů, v jejichž kompetenci prvotní data vznikají (prvotní informační zdrojová místa), udržují se a aktualizují,
- jednotné mechanizmy poskytování a předávání údajů.
Pouze za těchto podmínek je možné uvažovat o tom, že budou základní registry sloužit jako referenční registry (registr, který slouží jako zdroj dat v jiných informačních systémech veřejné správy) a mohou splnit úlohu verifikačního nástroje. Na funkční základní registry budou následně navázány další registry veřejné správy, které vzniknou změnou stávajících evidencí, seznamů a rejstříků.
Základní registr územní identifikace a nemovitostí je navržen jako soustava datových souborů obsahující údaje o budovách, pozemcích a dalších vybraných územních prvcích včetně prostorové, ale i časové vazby územních prvků v České republice. Předmětem ZRUIN je evidence územních prvků1 včetně jejich územní identifikace, prostorové lokalizace a též evidence základních údajů o nemovitostech.
Problematika územní identifikace musí obsáhnout vymezení, identifikaci a lokalizaci územních prvků typu pozemek2 a budova3 (nemovitosti4) jak pro účely stavebně technické a ekonomické, tak jako předměty občanskoprávních vztahů.
Je zřejmé, že z těchto důvodů je nezbytné, aby elementárním územním prvkem5, jako základním výše skladebným prvkem, byla parcela s normativním vymezením a s geometrickým a polohovým určením podle [2].
(1)Územní prvek (dříve používán pojem prostorový prvek) - přírodní nebo umělý prvek na zvolené rozlišovací úrovni, který se nachází na zemském povrchu, pod nebo nad ním, lokalizovatelný a identifikovatelný v prostoru. Územní prvek může mít charakter územního celku, evidenční jednotky nebo elementárního územního prvku.
(2) Pozemek - část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků.
(3) Budova - nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí
(4) Nemovitosti - pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.
(5) Elementární územní prvek - elementární přírodní nebo umělý prvek jako je parcela, ulice nebo veřejné prostranství, stavební objekt nebo adresní místo.
Identifikačními údaji územních prvků jsou název, nebo číslo územního prvku a základní kód územního prvku (základní identifikátor) a slouží k určení nepřímé polohy územních prvků. Lokalizačními údaji územních prvků jsou souřadnice definičního bodu územního prvku, které slouží k určení přímé polohy územních prvků. Zdrojem lokalizačních údajů je katastr nemovitostí a státní mapové dílo. Souřadnicové vyjádření definičních bodů i hranic územních prvků je stanoveno v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK).
Územní prvek je jednoznačně určen kombinací identifikačních a lokalizačních údajů. Konkrétní způsob vymezení každého územního prvku je stanoven buď výčtem pomocí hierarchicky nižších územních celků v základním registru již popsaných nebo jako posloupnost lomových bodů obvodu územního prvku.
Základní registr územní identifikace a nemovitostí obsahuje údaje o základních územních prvcích oblast, kraj, okres, obec, území vojenského újezdu, katastrální území, území základní sídelní jednotky, území správního obvodu (hl.m. Praha), území městského obvodu a území městské části, část obce, ulice nebo jiné veřejné prostranství, budova (včetně vedlejších budov), obvod dodávací poštovní provozovny, adresní místo, parcely.
Pro vymezení územního prvku, přidělení identifikačních a lokalizačních údajů a zjištění údajů o nemovitosti je zákonem jmenován povinný subjekt. Přehled územních prvků a povinných subjektů obsahuje tabulka č.1.
| základní územní prvek | povinný subjekt územního prvku | |
| vymezení, vznik a zánik prvku | datové naplnění registru | |
| 1. území oblasti | ČÚZK*) | ČÚZK |
| 2. území kraje | ČÚZK | ČÚZK |
| 3. území okresu | ČÚZK | ČÚZK |
| 4. území obce | MV**) | MV, ČÚZK |
| 5. území vojenského újezdu | ČÚZK, MOxx) | ČÚZK |
| 6. katastrální území | ČÚZK | ČÚZK |
| 7. území základní sídelní jednotky | ČÚZK | ČÚZK |
| 8 území správního obvodu | Hl.m. Praha***) | Hl.m. Praha, ČÚZK |
| 9 území městského obvodu, městské části | Hl.m. Praha | Hl.m. Praha, ČÚZK |
| 10 část obce | obec | obec, ČÚZK |
| 11 ulice | obec | obec, MPSVx), ČÚZK |
| 12 budova | obec | obec, ČÚZK |
| 13 dodávací obvod poštovní provozovny | držitel poštovní licence | držitel poštovní licence |
| 14 adresní místo | obec | obec, MPSV, ČÚZK |
| 15 pozemek | ČÚZK | ČÚZK |
Tabulka č. 1 Přehled územních prvků a povinných subjektů
*) ČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrální
**) MV - Ministerstvo vnitra
xx) MO - Ministerstvo obrany s ohledem na zákon 222/1999 Sb.
***) Hl.m.Praha - hlavní město Praha a statutární města
x) MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vedle základních územních prvků obsažených v ZRUIN je umožněno vytvářet účelové územní prvky, vyplývá-li tato potřeba z charakteru činností veřejné správy. Účelově vymezené prvky jako jsou liniové prvky (vodní toky, pozemní komunikace apod.), plošné prvky (sčítací obvody, volební obvody apod.), mohou být využívány účelově pro jednorázové projekty např. statistické, kalamitní situace, volební a jiné účely.
V průběhu mezirezortního připomínkového řízení k návrhu ZRUIN vyvstal požadavek několika resortů (MMR,MŽP) na zařazení registru geografických informací (RGI) do soustavy registrů veřejné správy. Tento požadavek je založen na tvrzení, že:
- geografické informační systémy (GIS) tvoří zvláštní třídu informačních systémů veřejné správy,
- obsah navrhovaného ZRUIN neuvažuje některé prvky ve zdrojových ISVS již registrovaných,
- prostorová struktura a prostorové relace navržené ve ZRUIN (model pracující s parcelami jako elementárními územními prvky) neumožňuje práci s prostorovými prvky tématických geodat typu např. silniční úseky, louky, hydrogeologické rajóny, geomorfologické celky apod.
Cílem založení a vedení RGI je podle [7] :
- vytvoření podmínek pro tvorbu, integraci a sdílení základních geodat na úrovni podrobnosti Základní mapy České republiky 1:10 000 (ZMČR 1:10 000),
- stanovení povinnosti pro všechny relevantní subjekty veřejné správy registrovat a vést ve vlastních účelových registrech specifická geodata s režimem aktualizace a učinit je tímto závaznými pro ISVS,
- vytvoření registru geodat na úrovni podrobnosti ZMČR 1:10 000 s možností budoucí propojitelnosti na úroveň vyšší podrobnosti (např. katastrální mapy),
- stanovení podmínek pro tvorbu, integraci a sdílení geodat na nižší úrovni podrobnosti generalizací dat ZMČR 1:10 000.
Definování obsahu RGI, jeho naplnění, správa a aktualizace jsou v [7] navrženy svěřit do působnosti ČÚZK včetně zpracování věcného záměru zákonné úpravy RGI do prosince roku 2002.
Tvorba RGI má být založena na využití Základní báze geografických dat (ZABAGED), jako základního digitálního modelu území, který obsahuje osm základních kategorií objektů (sídla, komunikace, sítě, vodstvo, územní jednotky, vegetace, zemský reliéf, geodetické body). Předpokládá se, že bude převzata kategorie, typ a územní poloha registrovaných územních prvků.
Registr geografických informací má být koncipován jako topografickovektorový model území s úrovní podrobnosti a způsobem kartografického vyjádření v ZMČR 1:10 000 včetně popisné informace týkající se právních vztahů k danému prvku. Registr má obsahovat pouze takové typy územních celků, které jsou předmětem zájmu orgánů veřejné správy.
Nesporným přínosem ZRUIN je systémové vymezení referenčního obsahu základního registru, stanovení povinných subjektů pro vymezení, vznik a zánik příslušných základních územních prvků zákonnou normou. Dále je zákonem stanoven odpovědný orgán za plnění registru, způsob fungování registračních míst a odpovědnost za kvalitu a důvěryhodnost těchto dat. Velice důležitým a koncepčním rozhodnutím je především snaha o hierarchické členění územních prvků při zachování skladebnosti těchto prvků, případně snaha o nové vymezení vyšších územních prvků. Jako příklad lze uvést skladebnost prvků parcela(katastrální území (kú) -> část obce (hranice části obce vymezena hranicí obce) nebo parcela -> katastrální území (kú) -> část obce (obalová křivka stavebních objektů daných výčtem budov s přidělenými čísly domovními). Protože jako základní zdroj elementárních územních prvků (parcel) je brán již funkční ISKN, a protože se daří měnit názor ČÚZK na závazný souřadnicový systém pro vedení digitálního souboru geodetických informací (dále D-SGI), je reálné mít po roce 2006 jednotný lokalizační podklad se závazně garantovanou přesností jednotlivých územních prvků včetně každého bodu hranice těchto územních prvků. Významným přínosem je závazná garance základních územních prvků z hlediska majetkoprávních analýz a vazby na ISKN.
Zásadním přínosem dosud navržené zákonné normy o ZRUIN je bezplatné poskytování těchto dat i mimo ISVS. Jsem přesvědčen, že to umožní výrazný rozvoj informačních technologií a bude to zásadní mezník na cestě budování informační společnosti.
V návrhu ZRUIN je nepřehlédnutelné výrazné posílení role ČÚZK v celém procesu. Jestliže např. v materiálu Standard ISVS k prostorové identifikaci [9] je tento ústřední orgán uveden jako správce pouze dvou datových prvků (katastrální území, parcela) z celkového počtu 12 prvků prostorové identifikace, v návrhu [4] garantuje již plně sedm základních územních prvků a ve spolupráci s dalšími orgány státní správy celkem 14 základních územních prvků z celkového počtu 15 (viz. tab. 1). Je proto zarážející, že tento významný legislativní návrh zákona nemá dosud odpovídající reflexi v připravované zásadní novele katastrálního zákona.
Návrhu zákona ZRUIN je však nutné vytknout zásadní nesystémové rozhodnutí ohledně jediného referenčního zdroje územní identifikace připuštěním dalšího možného základního registru - RGI. I když tato vlastnost ZRUIN je v předkládací zprávě k návrhu věcného záměru zákonné úpravy registrů veřejné správy několikrát citována, na základě zcela vágních, nijak blíže nespecifikovaných připomínek, bez konkretizace chybějících územních prvků, je toto ZRUIN vytýkáno. Pomineme-li skutečnost, že skladba i způsob připomínek MMR a MŽP vykazují totožný rukopis, není možné připustit, že ISVS není považován za GIS. Velice sporné je tvrzení, že územní prvky ZRUIN a data RGI se budou vzájemně doplňovat bez duplicity a jejich lokalizace bude jednotná a jedinečná, když si uvědomíme genezi těchto dat v ZABAGED (ZMČR 1:10 000) a D-SGI (katastrální mapa). Triviálním příkladem může být skladebnost prvků parcela -> katastrální území (kú) -> základní sídelní jednotka v pojetí ZRUIN a objekt základní sídelní jednotka v prostorové identifikaci ZABAGED. Obdobný problém nastává s vymezením prvku budova v topografickém pojetí vedení a údržby ZABAGED a definice podle §27 písm. k) Katastrálního zákona [2]. Jestliže se prokáže, že návrh struktury ZRUIN, tak jak je navržen, je nedostatečný, je potřeba hledat konsenzuální řešení v rozšíření tohoto základního registru tak, aby byly uspokojeny potřeby všech resortů veřejné správy a nikoli vytvářet další základní registr datově nekonzistentní.
Schématické znázornění obsahu a struktury ZRUIN je uvedeno na obr.1. Jeho datové naplnění je vázáno na technologii tvorby a vedení digitálního souboru geodetických informací (D-SGI) pro lokalizační údaje ZRUIN, a souboru popisných informací (SPI) v oblasti identifikačních údajů ZRUIN. Na příkladě základního územního prvku - pozemku v podobě parcely - je v tabulce 2 ukázána shoda evidovaných parametrů až na několik terminologicky nesjednocených výjimek (např. vlastnický podíl x právní vztah) a nebo nevyjasněných technických parametrů v ZRUIN (např. základní kód parcely). Další lokalizační údaje vyšších základních územních prvků uvedené v návrhu ZRUIN je možné skladebně odvodit z parcel, a je-li potřebné zjednodušené vyjádření těchto prvků, použít základních funkcí kartografické generalizace jednotně uložených dat, nikoli připustit vyjádření hranice územních prvků minimálně na úrovni dvou mapových děl, jak je uvedeno např.v komentáři k bodu 2.6 návrhu ZRUIN [4]. Toto řešení s použitím více datových zdrojů by v budoucnu pouze komplikovalo vedení a aktualizaci ZRUIN.
| základní územní prvek | údaje evidované pro | |||
| ZRUIN [4] | katastr nemovitostí [10] | |||
| fyzické osoby | právnické osoby | údaje o parcele | údaje o vlastníku | |
|
P O Z E M E K v podobě parcely |
parcelní číslo | parcelní číslo | ||
| základní kód parcely |
příslušnost do kú
druh číslování parcel |
příslušnost do kú | ||
| souřadnice definičního bodu parcely | souřadnice definičního bodu parcely | |||
| souřadnice hranice parcely | číselné vyjádření katastrální mapy[2] | |||
| výměra parcely | výměra parcely | |||
| druh pozemku | druh a způsob využití pozemku | |||
| základní kód vlastníka | ||||
| rodné číslo vlastníka | IČO vlastníka | IČO vlastníka nebo rodné číslo vlastníka | ||
| jméno vlastníka | název vlastníka |
úplné jméno vlastníka nebo
název vlastníka |
||
| příjmení vlastníka | ||||
| adresa trvalého pobytu vlastníka | adresa sídla vlastníka |
název sídla právnické osoby
adresa trvalého pobytu vlastníka |
||
| vlastnický podíl | vlastnický podíl | |||
| kvalita výměry | ||||
| typ a způsob ochrany nemovitosti | ||||
| číslo listu vlastnictví | číslo listu vlastnictví | |||
| právní vztah | ||||
| označení listu KM | ||||
Tabulka č. 2 Údaje evidované pro územní prvek pozemek v podobě parcely
Jestliže budeme chtít dosáhnout vyššího stupně automatické generalizace při tvorbě např. ulic, silničních úseků, úseků vodních toků apod., bude nutné provést některé úpravy ve stávajících resortních předpisech např. [10] z hlediska tvorby parcel, rozšíření atributů výměnného formátu DKM apod. . Jsou to však většinou řešitelné technické problémy, které je nezbytné překonat, aby byl prakticky naplněn §1 odst.4 [2].
Možnost využití více zdrojů státních mapových děl (SMD) se naopak jeví jako velice funkční např. při aktualizaci identifikačních údajů typu druh a způsob využití pozemku. Využitím topografických dat z ortofotografického zobrazení území ČR by bylo řešitelné provést objektivní naplnění této informace ZRUIN a po legislativních a technických úpravách dosáhnout zpětné vazby i do ISKN. Dále je možné využít tohoto datového zdroje pro zpřesnění geometrického a polohového určení nemovitostí v takových případech, kdy se prokáže hrubé chyby D-SGI, dané např. typem analogových katastrálních map a způsobem jejich vedení a údržby v minulosti (viz. např. [11] nebo [12]). Tyto prostory jsou takto jednoduše lokalizovatelné a vhodným technologickým postupem při vedení D-SGI je možné dosáhnout nápravy.
Další možností využití tohoto zdroje topografických geodat se zpětnou vazbou na tvorbu SMD je zpřesnění územní polohy a aktualizace nadzemních vedení inženýrských sítí, prokáže-li se potřeba rozšíření obsahu ZRUIN o tyto prvky, které nejsou předmětem evidence katastru nemovitostí. Plánovaná tříletá perioda aktualizace ortofotografického zobrazení území ČR k tomuto záměru poskytuje reálné zázemí.
Obr č.1 Vazby ZRUIN a státních mapových děl
Obdobně lze nahlížet na možnost vyžití ZMČR 1:10 000 (resp. digitálního ekvivalentu ZABAGED) pro rozšíření ZRUIN o prostorové vyjádření územních prvků, prokáže-li se toto jako objektivní potřeba uživatelů ISVS. Nezastupitelnost ZMČR 1:10 000, jako dalšího zdroje SMD, je v tomto případě zřejmá. Tento zdroj má však jisté limity jak z hlediska přesnosti, způsobu topografického vyjádření, tak především z hlediska aktuálnosti. Některé kvalitativní charakteristiky byly analyzovány např. v [13] a navřeno možné řešení postupu zpřesnění.
Snaha Úřadu pro veřejné informační systémy (ÚVIS) o koncepční řešení v oblasti základních registrů geodat na základě zákonné normy, která by vymezila obsah, základní technické parametry a organizační opatření, je v návrhu ZRUIN zřejmá. Významným přínosem je vytvoření jediného zdroje identifikačních údajů, které by byly společné celé široké množině ISVS i dalším informačním systémům mimo oblast veřejné správy. Obsah tohoto základního registru je navržen střízlivě včetně vymezení zdrojů pro naplnění jeho základních územních prvků. Problémem zůstává, že nedošlo ke konsenzuální shodě v názoru na základní obsahovou strukturu s tak významnými subjekty státní správy, jako je MMR a MŽP.
Je nezbytné zajistit, aby tato legislativní norma našla odpovídající reflexi v tak významných novelách zákonů jakým je např. Katastrální zákon nebo Stavební zákon. Při tvorbě prováděcích vyhlášek je nutno vyřešit, propracovat a definovat vztah ZRUIN a ISKN tak, aby byly omezeny duplicitní činnosti při sběru a vedení základních územních prvků.
Věřím, že posílená pozice ČÚZK ve všech těchto činnostech, vnese významnou racionalizaci do procesů legislativních, technologických i řídících jak v roli správce a provozovatele nejvýznamnějšího informačního systému - ISKN, hlavního garanta ZRUIN, tak i jako orgánu státní správy pro vydávání státního mapového díla. Je reálná šance využití ZRUIN pro zkvalitnění základních lokalizačních i identifikačních údajů SMD. Je však potřeba připomenout, že projekty již odsouhlasené k řešení i v tak významných dokumentech jako je Národní geoinformační infrastruktura ČR [8] pro základní datové fondy (datové báze) geodat není možné řešit odděleně, ale pouze při zachování velice úzkých vzájemných vazeb.
Myslím, že bude nezbytné vyhodnotit již téměř desetileté zkušenosti z realizace projektu ZABAGED, široce pojatého topologického digitálního modelu území, který však po stránce garancí obsahu široké škály atributů není dostatečně legislativně podpořen. Otázkou zůstává, zda některé deklarované atributy mají relevantní kvalitu, a zda je vůbec reálné tyto atributy z pozice ČÚZK naplnit a vést pouze na základě dvoustranných dohod správce prvku a správce ZABAGED. Uvážit, zda je vhodné prosazovat tento model jako základní registr ISVS, nebo jej využít jako prostředku k automatizované tvorbě státního mapového díla středního měřítka a dalších odvozených mapových děl prostředky počítačové kartografie. Zda nevyužít předpokládaných kvalitativně lepších parametrů ZRUIN pro zlepšení geometrické kvality a polohového určení územních prvků v tomto modelu obsažených. Je zřejmé, že většina budoucích požadovaných analýz v ISVS bude směrovat do oblasti majetkoprávních vztahů, využití území apod., nebo rozhodovací procesy těmito vztahy budou významně ovlivněny. Je zřejmé, že v době, kdy byl projekt ZABAGED koncipován a naplňován nejen že nebyla možnost využití jednotné digitální mapy velkého měřítka reálná, ale ani pro účely katastru nemovitostí uvažována. A zde osobně vidím zdroj obav některých orgánů státní správy za garanci kvality a jednotnosti základních územních prvků.
K naznačení některých problematických míst v tomto rozhodovacím procesu by mohla přispět i tato stať.