MIDAS
jeho role při evidenci a analýze geodat veřejné správy

Dr. Ing. Bronislava Horáková
Česká asociace pro geoinformace
pracoviště CAGI na VŠB - TU Ostrava
tř. 17. Listopadu
708 33 Ostrava - Poruba
E - mail: bronislava.horakova@vsb.cz

RNDr. Štěpán Kafka
Česká asociace pro geoinformace
E - mail: kafka@email.cz

Abstrakt

Metainformační systém CAGI - MIDAS má v současné době statut oborového katalogu informačních zdrojů veřejné správy a během uplynulých dvou let, které byly ve znamení naplňování systému metadaty veřejné správy, prodělal i některé výrazné změny.

Článek předkládá nejen stručnou rekapitulaci činnosti během zmíněného období ale upozorňuje také na významné aktivity s celostátním dopadem na oblast geoinformací jejichž realizace by bez využití systému MIDAS nebyla možná.

Rekapitulace dvouletého provozu MIDAS

Metainformační systém CAGI datuje počátky svého vzniku do roku 1999, kdy byla připravena úvodní studie a byly zahájeny práce na tvorbě systému. Pilotní verze systému byla spuštěna už v tomtéž roce. Další rozvoj byl možný díky Ministerstvu zemědělství ČR.

V rámci CAGI vznikla odborná komise (dále jen OK), jejímž cílem byl postupný rozvoj systému a především jeho naplňování metadaty o geodatech dostupných v ČR, a to jak v rámci státní správy tak soukromé sféry. Důležité byly konzultace v rámci meziresortní skupiny tvořené zástupci CAGI, MMR, MZe, MV, MŽP a ÚVIS.

Od počátku kladla OK CAGI při tvorbě systému velký důraz na dodržování v Evropě platných norem a standardů. A to i proto, že v ČR obdobná závazná pravidla neexistovala.

Z technického hlediska prodělal metainformační systém CAGI během svého vývoje výrazné změny a proměny v souladu s přijímanými a do praxe aplikovanými novými technologickými směry, pravidly a doporučeními. Rozhodnou měrou zasáhly do tvorby systému také požadavky státní správy. Už zhruba od roku 1992 vyzývali odborní pracovníci pracovišť GIS OkÚ odpovědná ministerstva k účasti na organizaci koncepce v oblasti evidence geodat pořizovaných v rámci státní správy. Výzvy nebyly vyslyšeny, proto CAGI, jako profesní platforma všemožně podporující oblast geoinformatiky, učinila první a zásadní krok tím, že se rozhodla v rámci svých možností absenci veřejně přístupného katalogu o geodatech řešit. Důležitost a významnost tohoto rozhodnutí se v podstatě ukazuje až dnes, kdy CAGI za finanční a organizační podpory ÚVIS provozuje jediný oborový metainformační systém v ČR a veřejnosti tak poskytuje informace o cca 3000 datových souborech o geodatech a údaje o desítkách dalších informačních zdrojů.

V roce 2000 získal metainformační systém pro popis geodat označení MIDAS. MIDAS slouží jako centrální katalog geodat veřejné správy pod dohledem a patronací ÚVIS a do doby vybudování metainformačního systému ISVS také jako katalog informačních zdrojů veřejné správy. Projekt Provoz a rozvoj Metainformačního systému o zdrojích geodat MIDAS jako podprojektu metainformačního systému ISVS je zakotven v dokumentu Národní geoinformační infrastruktura České republiky, Program rozvoje v letech 2001-2005, který projednala a podpořila Rada vlády pro Státní informační politiku (SIP) 6. září 2001.

Přes uvedené úspěchy zůstává nadále situace v evidenci zdrojů geodat ale i dalších informačních zdrojů veřejné správy neutěšená. Problémy spočívají v dlouhodobém nekoncepčním přístupu státu k nastolení pravidel a procesních mechanizmů zajišťujících pravidelnou evidenci státem spravovaných informačních zdrojů. Důsledky této absence se dnes mimo jiné projevují také při naplňování metainformačního systému MIDAS.

Na konci roku 2000 byl zahájen sběr vybraných resortních metadat o geodatech na jednotlivých ministerstvech. ÚVIS (v té době ÚSIS) rozeslal k rukám náměstků ministra žádosti o poskytnutí těchto metadat. Po zkušenostech, které jsme v rámci tohoto projektu získali, můžeme konstatovat, že se jednoznačně prokázala absence jasně vymezených pravidel a mechanizmů, které by jednoznačně určovaly kompetence, povinnosti, toky a procesy při pořizování a poskytování metadat o geoinformačních zdrojích veřejné správy. Ukázalo se, že poskytování metadat závisí na libovůli a ochotě úředníků.

Uplynulý rok 2001 znamenal pro MIDAS výrazný posun kupředu. Podstatné výsledky lze shrnout do tří základních bodů:

1. V první polovině roku probíhaly intenzivní práce na tvorbě nové, zcela přepracované verzi systému. MIDAS doznal změn jak po stránce uživatelského prostředí tak po stránce obsahu a struktury, které byly vyvolány přijetím nového Standardu ISVS pro strukturu a výměnný formát metadat informačních zdrojů (věstník ÚVIS), který byl vydán ÚVIS na začátku roku. Nová verze MIDAS je dostupná na adrese: http://gis.vsb.cz/midas nebo www.cagi.cz/midas.

2. Během prázdnin až zhruba do konce listopadu byla pod patronací ÚVIS a MV provedena v rámci veřejné správy první rozsáhlá evidence geodat na OkÚ. Základní informace jsou uvedeny v kapitole "Evidence GIS OkÚ", závěrečná zpráva "Analýza GIS na OkÚ" je k dispozici na stránkách MIDAS na adrese http://gis.vsb.cz/metis/Dokumenty/formular2.htm.

3. Byla připravena a pro účely veřejné správy předána aplikace MIDASLite. MIDASLite je lokální metainformační systém, který je určen pro pořizování a správu metadat a jejich přenos do centrálního skladu - systému MIDAS. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole "MIDASLite - lokální metainformační systém".

Sběr metadat je doplněn o služby poradenské. Pracoviště CAGI na VŠB-TU v Ostravě poskytuje uživatelům systému MIDAS poradenskou činnost, uživatelům státní správy zdarma.

Další formou podpory jsou výjezdy odborných pracovníků OK MIDAS za pracovníky resortů, kde na místě provádějí zaškolení pro práci se systémem MIDAS a případnou pomoc při vyplňování metadatových položek.

V současné době slouží MIDAS jako centrální oborový katalog geodat veřejné správy a do doby vybudování metainformačního systému ISVS také jako katalog informačních zdrojů veřejné správy.

MIDASLite - lokální metainformační systém

Během uplynulých dvou let, kdy probíhá intenzivní naplňování systému MIDAS, byly připraveny technické prostředky, které zohledňují různou technickou úroveň pracovišť a rovněž různost požadavků osob připravujících metadata k předání.

Pro sběr a aktualizaci metadat jsou připraveny tyto cesty:

• vyplnění tištěných formulářů pověřenými pracovníky,
• vyplnění elektronických formulářů,
• aplikace MIDASLite - lokální metainformační systém pro plnění a správu metadat v organizaci a přenos metadat do centrálního skladu - systému MIDAS,
• výměnný formát XML - export z resortních metaIS,
• vzájemná dohoda mezi poskytovatelem a správcem systému MIDAS a následná výměna export/import,
• přímá editace v systému MIDAS prostřednictvím webového rozhraní.

Důvodem vytvoření off-line aplikace MIDASLite (dále jen aplikace) bylo poskytnout organizacím veřejné správy, které upřednostňují lokální systém před řešením vyžadujícím vzdálený přístup do systému přes Internet, lokální metainformační systém jehož prostřednictvím bude možné pořizovat metadata a zasílat je do centrální databáze systému MIDAS. Druhým neméně důležitým důvodem bylo poskytnout organizacím jednoduchý metainformační systém pro pořizování, správu a prohlížení vlastních metadat o datových souborech (dále jen DS) ať už se jedná o DS s prostorovou lokalizací nebo bez ní.

Aplikace umožňuje pořizovat, editovat, aktualizovat metadata a provádět základní vyhledávání. Metadata jsou ukládána do relační databáze (do souboru MDB), která svoji strukturou a obsahem zcela odpovídá platnému Standardu ISVS pro strukturu a výměnný formát metadat informačních zdrojů (věstník ÚVIS).

Aplikace je dále určena k tomu, aby metadata pořízena nebo aktualizována v organizacích veřejné správy byla v odpovídající formě předána do metainformačního systému MIDAS. Při splnění pravidel o publikování těchto zdrojů budou veřejnosti k dispozici prostřednictvím webového rozhraní systému MIDAS.

Aplikace je dostupná uživatelům veřejné správy zdarma. Zájemci mohou v této věci kontaktovat Dr. Ing. Bronislavu Horákovou - bronislava.horakova@vsb.cz (vedoucí projektu MIDAS).

Na základě písemné žádosti a provedení registrace a přidělení potřebných účtů, které umožní instalaci a zprovoznění aplikace, bude aplikace zaslána na nosiči (např. disketě) poštou, nebo elektronickou poštou.

Pro fyzický přenos metadat z jednotlivých míst pořizovatelů metadat - organizací veřejné správy do centra - MIDAS, bude možno použít buď fyzické nosiče (např. disketu), nebo elektronickou poštu - E-mail. Přenášet se bude soubor ve formátu MDB, do kterého jsou metadata zapisována a ke kterému aplikace přímo přistupuje. Soubory MDB budou v centru automaticky zpracovány a nové nebo aktualizované záznamy budou importovány do systému MIDAS.

Aplikace MIDASLite doplňuje metody sběru metadat a měla by být pro uživatele výrazným pomocníkem, který ulehčí, urychlí a tím zefektivní jejich práci.

V souvislosti s aplikací MIDASLite bude rovněž poskytována technická podpora pracovníkům veřejné správy zdarma.

Evidence stavu GIS na OkÚ a analýza evidovaných zdrojů geodat

Během měsíců červenec-listopad zrealizovala odborná komise CAGI (OK2 - odpovědná za projekt MIDAS), pod záštitou MV a za podpory ÚVIS, práce, jejichž cílem bylo provést evidenci na pracovištích GIS okresních úřadů ČR.

Evidence geodat, technologií a odborníků GIS na okresních úřadech byla jednou z etap probíhajícího projektu, který si klade za cíl zabránit hrozící ztrátě existujících dat, SW a HW nástrojů a kvalifikovaných pracovníků v souvislosti s restrukturalizací veřejné správy v ČR. Jeho cílem je využití stávajících GIS OkÚ (geodat, HW, SW a odborníků) a vytvoření podmínek pro účinné využívání GIS v rámci ISVS.

Po inventarizaci geodat provedla CAGI následnou analýzu evidovaných zdrojů z hlediska jejich obsahu, typu, pokrytí jednotlivých území různými druhy dat a zpracování doporučení pro garanty reorganizace ISVS i pro stávající správce geodat. Analýza ve formě ucelené zprávy byla předána 15. listopadu ÚVIS, který zprávu postoupil Odborné pracovní skupině při Radě vlády ČR pro státní informační politiku, ustavené pro potřeby plnění výše uvedených záměrů.

S ohledem na vážnost situace GIS na OkÚ, které od počátku devadesátých let představovaly při budování GIS jednu z nejaktivnějších složek veřejné správy v rámci ČR a díky kterým vznikly velké objemy geodat a byly vybudovány funkční informační systémy, považujeme realizaci evidence geodat a analýzu stavu zdrojů geodat za významný a nepostradatelný krok k jejich záchraně. Výsledky analýzy jsou přehledně shrnuty v následující části příspěvku.

Předmětem evidence GIS na OkÚ byly:

1. Údaje o pracovištích GIS okresních úřadů

Předmětem evidence pracovišť GIS byly údaje o softwarovém a hardwarovém vybavení pracovišť, údaje o zajištění personálního obsazení specializovanými pracovníky GIS včetně jejich úvazků na specializované práce v geoinformační oblasti a další doplňující údaje včetně základních identifikačních údajů OkÚ.

2. Metadata o geodatech okresních úřadů

Dalším předmětem evidence byla metadata popisující geodata vytvořená nebo spravovaná příslušným OkÚ.

Výsledky zpracování údajů o pracovištích GIS okresních úřadů

V rámci evidence byly požadovány tyto údaje:

• Identifikační údaje OkÚ (název OkÚ, kód okresu, adresa, telefon, fax, E-mail, www-adresa);
• Kontaktní místo pracoviště GIS (oddělení, identifikace a kontakt pověřeného pracovníka);
• Údaje o pracovnících GIS (počet specialistů GIS, úvazek specialistů, počet aktivních uživatelů GIS, počet pasivních uživatelů GIS);
• Údaje o zpřístupnění GIS dat okresních úřadů (prostřednictvím Internetu, intranetu nebo jinak mimo OkÚ);
• Údaje o softwarovém vybavení GIS na OkÚ;
• Údaje o hardwarovém vybavení pro GIS na OkÚ.

Údaje byly exportovány z formulářů do databáze, která byla k účelu analýzy zbudována.

Podrobné výsledky analýzy získaných údajů jsou k dispozici na adrese http://gis.vsb.cz/metis/Dokumenty/formular2.htm .

Výsledky zpracování metadat o geodatech okresních úřadů

Celkem bylo v rámci evidence DS o geodatech OkÚ zaevidováno 3136 metadatových souborů.

Současný stav naplnění systému MIDAS metadaty o DS OkÚ je přehledně uveden v následující mapce (Obr č.1).

Obr č. 1: Současný stav naplnění systému MIDAS metadaty o DS OkÚ

Při analýze metadat o geodatech OkÚ jsme se setkali s řadou problémů:

1. Problém počtu DS

Počet DS není rozhodující pro posouzení skutečného stavu GIS databáze na jednotlivých OkÚ. Velice totiž záleží na tom, jak je daný problém dekomponován ať již na úrovni metadat nebo skutečné fyzické reprezentace dat. Nejlépe je to možno ilustrovat příkladem. V analyzovaných metadatech byla problematika ÚSES pojímána následujícími způsoby:

• jeden DS na celý okres (fyzicky se sestává z řady vrstev),
• každá třída prvků ÚSES pojímána jako jeden DS v rámci okresu (biokoridory, biocentra, interakční prvky, ...),
• ÚSES je rozdělen např. po katastrálních územích, každé území tvoří jeden DS,
• možná je i dekompozice v každém KÚ několik DS po jednotlivých třídách.

Podobně tomu bylo u katastrálních map, územních plánů apod. Obecně není exaktní pravidlo pro jednoznačné vymezení DS (zde znovu vyvstává potřeba standardizace základních DS v rámci ISVS - jak ve vymezení, tak struktuře apod.).

2. Problém terminologie

Názvy DS jsou nejednotné. Je patrné, že řada respondentů nezná terminologii daného oboru v kontextu s odpovídajícími zákony. Často byly názvy i popisy tak nejednoznačné, že nešlo zjistit, o jaká data se vlastně jedná. Některé z těchto nesrovnalostí bylo nutné řešit telefonickými dotazy. Tento problém by bylo třeba systémově vyřešit zavedením standardizací obsahu GIS ve veřejné správě.

3. Problém klasifikace DS

Řada popisovaných dat je typicky mezioborových a jejich jednoznačná klasifikace je problémem. Zařazení se liší také podle zkušeností a názoru jednotlivých respondentů. Z těchto důvodů bylo nutné získaná metadata v řadě případů překlasifikovat.

4. Problém kvality metadat

Získaná metadata se značně liší v kvalitě. V řadě případů nejsou potřebné položky vyplněny nebo jsou vyplněny nesprávně (špatná interpretace) či nedostatečně. Je znatelný rozdíl v kvalitě dat mezi jednotlivými OkÚ. Důvody vidíme:

• v krátkém čase na pořízení značného množství metadat (cca 1 měsíc, a to v době dovolených),
• v rozdílu v pečlivosti a erudovanosti jednotlivých respondentů,
• ve velké fluktuaci pracovníků GIS - dnešní často nemají přehled o datech na svém pracovišti,
• v neexistenci dokumentace (metadat) k datům GIS na OkÚ - z toho vyplývá značný objem práce, který bylo nutné při pořizování udělat. Také řada údajů již není snadno k dispozici, proto nebyla respondenty vyplněna.

5. Metodika vyhodnocení

Vzhledem k nestejnorodosti dat i jejich kvalitě bylo nutné provést ruční vyhodnocení, které určitým způsobem zobecňuje získané poznatky. Hodnocení bylo rozděleno po jednotlivých oborech v návaznosti na jednotlivá oddělení OkÚ a obsahuje popis dat, srovnávací tabulky a doporučení pro další aktivity směřující k záchraně dat.

Největší podíl na celkovém objemu geodat OkÚ patří katastrálním a topografickým mapám, leteckým snímkům a ortofotomapám a mapám z oblasti územního plánování. Proto považujeme za vhodné uvést některé výsledky analýzy vztahující se k těmto geodatům.

Mapy katastru nemovitostí

Katastrální mapy jsou na úrovni okresu nejdůležitější částí GIS databáze, neboť většina rozhodnutí se provádí nad tímto podkladem. Přesto jen část okresů (dle průzkumu) tato data vlastní a využívá. Většinou jde o rastrová data ať již KN nebo PK, často jde o aplikace pozemkového úřadu. Jen část okresů má celoplošné pokrytí v rámci okresu. Aktuálnost dat je od 1 do 10 let. Katastrální mapy představují veliký objem dat. Dá se odhadnout, že jedna mapa v rámci okresu (např. KN) v rastrovém tvaru zabírá X00 MB (typicky 300-900 MB podle velikosti okresu, rozlišení pixelu, komprimace apod.). Pokud jsou udávány jiné hodnoty (např. desítky MB), dá se usuzovat, že respondenti uvedli chybné údaje (data nezabírají celý okres nebo je chybně udávaná velikost). Respondenti v řadě případů neuvedli některé položky, proto nejsou v tabulce č. 2 vyplněny.

Přehled udávají následující tabulky (Tabulky č.1 a č.2).

Struktura dat zhruba odpovídá struktuře dat katastrálních úřadů, data jsou většinou transformována do souřadnicového systému JTSK ( i mapy 1:2880), čímž se liší od metodiky ČÚZK, které hodlají ponechat mapy 1:2880 v jejich původních souřadnicových systémech. Otázka přesnosti katastrálních map a jejich souměřitelnosti je velice aktuální, nicméně je věcí mimo rámce provedené studie.

Mapy katastru nemovitostí nejsou chráněny autorskými právy. Přesto byly mapy katastru nemovitostí přebírány od katastrálních úřadů či z databáze ZÚ na základě dvoustranných smluv sestavených podle předpisů ČÚZK. Při jejich přebírání bude nutné brát v úvahu omezení vyplývající z těchto smluv. Data byla získávána následujícími metodami:

a) skenování zapůjčených fólií KM. Náklady hradily OkÚ (nebo spolupodíl správci sítí, obce apod.). Skenovaná data byla předána do databáze ZÚ,

b) získání skenovaných dat z databáze ZÚ (za úplatu či zdarma na základě vzájemné výměny),

c) získání DKM či KMD od katastrálních úřadů (předávání se upravuje vyhláškou ZÚ),

d) vytváření vektorové KM z rastrových map získaných dle a) nebo b). Takto vytvořené vektorové mapy byly dále udržovány těmito způsoby:

• údržba se neprovádí. Domníváme se, že jde o většinu případů na okresních úřadech,
• údržba se provádí v režii města nebo úřadu, který mapu pořídil. Tento případ je zejména u větších měst,
• mapa je předána zpět katastrálnímu úřadu, který ji dále udržuje (KMD). Domníváme se, že jde o velice řídké případy, neboť spolupráce ze strany katastrálních úřadů není nejlepší.

Zvláštní roli hrají magistráty. Zde jsou zpravidla katastrální mapy nejdůležitější složkou informačního systému. Je zaručena jejich pravidelná aktualizace, jsou jasně definována i pravidla poskytování dalším subjektům na základě vyhlášek.

Možnosti předávání těchto dat jsou limitovány jednak rychlým zastaráváním jejich obsahu jednak dohodami s katastrálními úřady a ZÚ. Domníváme se, že tato otázka by měla být řešena systémově: Jediným zdrojem kat. map by měl být resort ČÚZK, který by měl veřejné správě tato data poskytovat standardním způsobem finančně dostupně (ne jako dnes) celoplošně pro celou republiku. Jelikož v současné době není zdaleka k dispozici digitální kat. mapa pro území celé republiky, považujeme pro překlenutí tohoto období za účelné využít existující mapy na OkÚ. Doporučujeme, aby ZÚ věnoval těmto datům pozornost a vzal v úvahu jejich možné převzetí v případech, že jsou pro to splněny podmínky kvality DS. Zájemce z řad např. krajských orgánů chceme upozornit, že rastrové kat. mapy v archívu ZÚ nejsou georeferencované, proto získání okresních dat může ušetřit mnoho práce s transformací. Také chceme upozornit na to, že pro účely sčítání obyvatel pořídil Český statistický úřad soubor rastrových georeferencovaných katastrálních map v letech 1999-2000, které by bylo možno dále využívat.

Tabulka č. 1: Počet jednotlivých druhů katastrálních map na OkÚ

Tabulka č. 2: Přehled map katastru nemovitostí na OkÚ

Topografické mapy

Topografické mapy jako podklad pro tématické mapy jsou používány v určitém tvaru téměř na všech okresních úřadech. Jejich kvalita i forma se však liší úřad od úřadu. Na některých úřadech byly zakoupeny mapy ZABAGED (I nebo II), jinde topografické mapy 1:25000 (VTOPÚ Dobruška). Většina okresních úřadu však vytvářela mapy vektorizací ZM 1:10000 v začátku 90. let. Výjimečně se objevují mapy SMO 1:5000. Digitalizované prvky i atributová výbava se liší úřad od úřadu. V některých případech byly mapy dále aktualizovány

• z leteckých snímků,
• digitalizací některých prvků z katastrálních map event. rozhodnutí OkÚ (nové prvky silniční sítě apod.),
• v rámci územních plánů.

Specifickou roli hrají magistráty. V rámci velkých měst jsou udržovány velkoměřítkové mapy (katastrální mapy, technická mapa apod.).

Vzhledem k nejednotnosti i různému stáří těchto map doporučujeme pro vyšší územně správní celky použít některé z celostátních mapových děl středního měřítka (ZABAGED, vojenské topografické mapy). Sehrávání a aktulizace stávajících map by patrně pracností a náklady byla značně nevýhodná oproti pořízení nového mapového podkladu. Soukromý sektor nyní nabízí řadu kvalitních map srovnatelných se státním mapovým dílem, domníváme se, že pro účely státní a veřejné správy by mělo být použito státní mapové dílo. Účelnost převzetí digitálních topografickým map z okresních úřadů vidíme vzhledem k nižším úrovním veřejné správy - pověřené obce.

Letecké snímky

Letecké snímky představují po digitalizovaných katastrálních mapách patrně největší investice GIS okresních úřadů. Celkový uvedený objem dat činí téměř 190 GB. Přestože jde o data různého charakteru pořízená za různým účelem, jejich vypovídací hodnota je vysoká a z technického hlediska je jednoduché je převést např. na vyšší územně správní celek. I data staršího data je možno efektivně využít při sestavování časových řad apod. Tato data považujeme za nejhodnotnější a nejlépe uchopitelnou část GIS systémů okresních úřadů. Proto doporučujeme věnovat jim nejvyšší pozornost při úvahách o budoucím využití dat GIS OkÚ.

Z hlediska autorských práv je možno rozdělit data do několika skupin:

• data jsou plně ve vlastnictví OkÚ. Jelikož vlastníkem těchto dat je stát, bude patrně v jeho kompetenci data převzít a delimitovat dle potřeby,
• data jsou vázána smlouvami se soukromými firmami. Tato data bude možno převést pouze na základě jednání se zainteresovanými subjekty. Záleží patrně na nástupnických organizacích OkÚ, zda budou mít o pořízená data zájem,
• data jsou převzatá od jiných majitelů, např. VTOPÚ Dobruška. Pokud v nich není další "přidaná hodnota", např. ortorektifikace, není třeba se hlouběji zabývat těmito daty, jelikož jsou k dispozici data originální od těchto poskytovatelů.

Z následují tabulky je zřejmé, že řada respondentů neuvedla podrobnější údaje, proto se lze pouze domnívat o charakteru dat. Pro získání detailnějších informací by bylo vhodné provést doplňující průzkum např. v rámci krajů.

Význam položek v tabulce:

okres: název okresu,

ortofoto: zda jsou snímky ve formě ortorektifikovány,

barva: zda jde o barevné snímky,

úplnost: zda je pokryté celé území okresu. V řadě případů jde pouze o snímky vybraných katastrálních území např. pro potřebu pozemkových úprav,

přesnost: vyjádření očekávané přesnosti snímků (buď v měřítku mapy nebo metrech),

poznámka: další poznámky,

velikost: udávaná velikost souboru v MB.

Tabulka č. 3: Zpracování leteckých snímků

Územní plánování

Okresní úřady měly plnit významnou úlohu v oblasti územního plánování. Data týkající se této oblasti lze rozdělit do 2 skupin:

• územně technické podklady (z hlediska územního plánování a stavebního zákona jde o data, která slouží jako podklady při vytváření územních plánů. V praxi může jít téměř o všechna data GIS, zvláště pokud se jedná o určité limity - ochranná pásma, chráněná území apod.),
• územní plány v digitální podobě.

K převzetí připadají v úvahu data jednotlivých územních plánů. Jelikož neexistuje metodika k vytváření digitálních územních plánů, bude mít každý územní plán jinou strukturu. Navíc není zaručena aktuálnost verzí jednotlivých územních plánu. Domníváme se, že z těchto důvodů bude uchopení těchto dat velice problematické. Převzetí připadá v úvahu zejména směrem dolů na pověřené úřady a obce. Je možné, že v řadě případů tato data již tyto úřady sdílejí a používají ke svým správním činnostem.

Tabulka č. 4: Data týkající se územního plánování na OkÚ

Na OkÚ byly vytvořeny další GIS data, z nichž některá jsou značně specifická. Zájemcům doporučujeme projít metainformační systém MIDAS případně se informovat přímo na jednotlivých OkÚ.

Závěry a doporučení

Data GIS okresních úřadů představují deset let práce řady lidí a velký objem vložených prostředků. Vzniklo mnoho dat, která mají značnou hodnotu. Velikou nevýhodou byl chaotický růst těchto systémů, který měl několik příčin. Řada z nich byla odrazem doby vzniku. Ze strany nadřízených orgánů převládal resortní přístup bez vzájemné koordinace. Geografické informační systémy vznikaly na okresních úřadech v podstatě jako pilotní řešení odpovídající specifickým podmínkám konkrétního území. Byly zakládány v době, kdy neexistovaly technologické podmínky a technická infrastruktura umožňující integraci tak, aby odpovídala požadavkům a možnostem počátku 21. tisíciletí. Prvotní řešení GIS vznikala entusiasticky a odrážela spíše možnosti technologií než skutečné potřeby a právní a terminologický rámec platný pro výkon veřejné správy. Také oborové normy (standardy a terminologie) procházely v 90.letech postupným vývojem. Důsledkem toho je:

• nejednotnost v obsahu GIS databáze,
• nekompatibilita dat na úrovni metodiky sběru dat, klasifikace (domén), datové struktury i prostorové přesnosti,
• nedostatečná dokumentace (metadata), která znemožňuje automatické převzetí dat a jejich jednoznačnou interpretaci.

Geodata a geografické informační systémy vytvořené v průběhu posledního desetiletí mají bezesporu velký význam z hlediska aplikačního výzkumu, osvěty a vzdělávání. (Popsaná situace odpovídá vývoji lidského poznání a příliš se neliší od vývoje v ostatních zemích.)

Další využití evidovaných dat GIS OKÚ na úrovni celorepublikové, krajské nebo obcí III. stupně je ale značně diskutabilní. Data mohou být teoreticky převedena na:

• kraje,
• pověřené úřady,
• resortní organizace (např. AOPK, VÚV,...).

Lze předpokládat, že mnohdy bude méně pracné tato data pořídit znovu, a to standardním způsobem.

Za snáze realizovatelné považujeme data převést směrem dolů na pověřené úřady spíše než data sjednocovat a spojovat na úrovni krajů, neboť nikde není kraj zcela pokryt kompatibilními daty. Tento převod je však organizačně velice náročný a záleží spíše na dohodě jednotlivých správců systémů než na organizaci "shora". Domníváme se, že při současném vybavení pověřených úřadů jde o nerealizovatelnou záležitost.

Za data, která mají největší hodnotu pro další využití považujeme letecké snímky a ortofotomapy, poté katastrální mapy. Využití tématických map považujeme za problematické vzhledem k nekompatibilitám. Schůdnou variantou pro tato data se jeví převzetí dat resortními organizacemi, které je mohou dále odborně zpracovat. Zde je však nutné přímé a aktivní zapojení jednotlivých resortů a příslušných resortních organizací.

Data je možno rozdělit do několika skupin z hlediska gesce:

a) Data vzniklá na OkÚ jako zákresy rozhodnutí OkÚ;

b) Data vzniklá jako zákresy rozhodnutí jiných subjektů než OkÚ (nižší-pověřené úřady nebo vyšší-ministerstva);

c) Data nemající charakter správních rozhodnutí, avšak poskytující informace, které mohou sloužit jako podklady pro další rozhodování (půdní mapy, geologie, poškození dřevin apod.).

Do skupiny a) patří celkem malé množství dat z celkového objemu GIS databáze. Jsou to např. pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, přírodní parky, přírodní památky apod.

Velká část dat patří do skupiny b) (významné krajinné prvky, dobývací prostory, kulturní památky apod.) a c) (geologie, ovzduší, záplavy apod.).

Z hlediska dalšího vývoje GIS v rámci státní správy v ČR je nutné, aby byly jasně standardizovány:

• datové toky (tj. kdo bud povinen data vytvářet a komu předávat. Každá organizace by měla mít povinnost pořizovat a poskytovat data svých rozhodnutí, nikoli duplikovat jiné organizace, pokud nejsou práva z nějakého důvodu delegována za jasných pravidel),
• metodika pořizování dat,
• obsah a struktura dat ,
• způsob poskytování.

Z analýzy metadat okresních úřadů je zřejmé, jak se nekoordinovanost pracovišť GIS OkÚ podepsala na kvalitě dat i jejich použitelnosti v rámci republiky. Dalo by se říci, že úsilí i peníze byly vynaloženy značně nehospodárně vzhledem k další použitelnosti těchto systémů v podmínkách transformace veřejné správy.

Co se týče zavádění technologie GIS, v podobné situaci jako byly okresy zhruba před 10 lety, jsou dnes krajské úřady. Pokud nebude vyřešena urychleně koncepce budování GIS ve veřejné správě, setkáme se zde opět s živelným a nekoordinovaným vývojem.

Apelujeme na ÚVIS a další kompetentní orgány, aby vytvořily a prosadily koncepci vytváření a poskytování geodat ve veřejné správě v návaznosti na platnou legislativu definující jednotlivé správní úkony ve veřejné správě.

Literatura

1. Horáková B., Kafka Š.: MIDAS. Analýza GIS na OkÚ. Závěrečná zpráva, Česká asociace pro geoinformace, pracoviště CAGI na VŠB-TU Ostrava, 2001, 51 stran.
2. Horáková B., Fojtík D.: MIDASLite - lokální metainformační systém pro pořizování, správu a přenos metadat do MIDAS. Dokumentace k aplikaci MIDASLite, Česká asociace pro geoinformace, pracoviště CAGI na VŠB-TU Ostrava, 2001, 12 stran.
3. Horáková B., Kafka Š.: MIDAS. Stávající metody sběru metadat ve státní správě a návrh nové metodiky. Závěrečná zpráva, Česká asociace pro geoinformace, pracoviště CAGI na VŠB-TU Ostrava, 2001, 5 stran.
4. NEMOFORUM: Národní geoinformační infrastruktura České republiky. Program rozvoje v letech 2001-2005. Praha, 2001, 8 stran.