Ing. Josef Kalát, CSc., Báňské projekty Teplice, a.s., Kollárova 11, 415 36 Teplice
Ing. Stanislav Volf, Báňské projekty Teplice, a.s., Kollárova 11, 415 36 Teplice
Spojení:
tel. 0417/559351
e-mail kalat@bpt.cz, volf@bpt.cz
A short history of the GIS use in the Project and Engineering Office "Báňské projekty Teplice" is described. The authors present brief characteristics of several chosen interesting projects made in the office during the period of the last 10 years. In conclusion they formulate some ideas about the futur use of GIS in the field of reclamation.
V příspěvku je krátce popsána historie pracoviště GIS v projektové organizaci Báňské projekty Teplice. Autoři podávají stručné charakteristiky vybraných zajímavých akcí, které za dobu deseti let existence byly na tomto pracovišti zpracovány. Závěr tvoří představy o dalším využití GIS v oblasti sanací a rekultivací.
V roce 1990 existovala naléhavá potřeba řešit problematiku životního prostředí v pěti okresech severních Čech. Jednalo se o oblasti postižené především lomovou těžbou hnědého uhlí. Tehdy před projektanty vyvstal nelehký úkol navrhnout způsob, jak nově zpracovávat informace o území. Původní představa směřovala do oblasti počítačem podporované práce s mapami a s popisnými informacemi. Bylo nutno nalézt takové prostředky, které by dovolovaly připojit k objektu různé popisné údaje. Zároveň se v té době postupně začínaly ve větší míře objevovat osobní počítače. Řešitelé se tehdy začali zajímat o to, zda někde v České republice existují vhodné programové systémy. Výsledkem průzkumu bylo zjištění, že i u nás jsou firmy, které by uměly v poměrně krátké době splnit intuitivní požadavky projektantů. Připomeňme, že programy tohoto typu byly v roce 1990 používány především ve vojenství a v civilním sektoru jen ve zvláštním režimu.
Na příklad již v osmdesátých letech byl v TERPLANU Praha značně rozvinut informační systém o území (se zkratkou ISÚ), který mohl přibližně plnit požadované funkce. Bylo by ovšem nutné posílit jeho grafickou stránku, s čímž se tehdy počítalo při jeho převodu na osobní počítače. Právě na TERPLANU jsme vedli poslední konzultace, kde a jak získat vhodné programové vybavení. Vzhledem k tomu, že v té době se ve světě již programy s hledanými vlastnostmi začínaly uplatňovat a navíc postupně přestávaly být embargované, bylo rozhodnuto, že v rámci projektové kanceláři životního prostředí a rekultivací Báňských projektů vznikne pracoviště GIS - geografických informačních systémů. Pro pracoviště byl zakoupen program PC ARC/INFO, který v době před 10 lety patřil ke světové špičce v geoinformačních systémech provozovaných na osobních počítačích. Je možné konstatovat, že v naší organizaci tak vzniklo jedno z prvních pracovišť geografických informačních systémů v republice.
V uplynulých deseti letech pracoviště prošlo značným vývojem po všech stránkách. V případě programu PC ARC/INFO se jednalo o programový systém pracující pod operačním systémem DOS a využívající ovládání a zadávání příkazů z tzv. příkazového řádku. Bylo to v době, kdy ještě nebyly plně nasazeny grafické operační systémy typu Windows a běžně dostupná technika zdaleka nedosahovala dnešních parametrů. Snad jen pro dokreslení - zpočátku byl systém provozován na PC AT s diskovou kapacitou 30 MB. Později byla technika, na níž se GIS provozoval, postupně vylepšována.
O několik let později se na poli geoinformačních systémů objevil český produkt TopoL. Jednalo se tehdy také o "DOSovskou" verzi programu, o níž tvůrci prohlašovali, že je určena především pro sběr dat převážně z malého území. Bylo tedy rozhodnuto doplnit pracoviště ještě o tento program. Navíc bylo velmi příjemné zjištění, jak snadný je převod dat mezi oběma systémy. Další velkou výhodou bylo, že nový český produkt disponoval možností pracovat s rastry, což tehdejší program PC ARC/INFO ve své základní verzi nedovoloval. Za zmínku ještě stojí, že výstupy se prováděly na tehdy velmi kvalitním perovém plotteru (HP draft master). Většinou jsme používali barevná pera. Později byl tento plotter nahrazen výkonnějšími rastrovými kresliči.
Během činnosti našeho pracoviště jsme prováděli celou řadu akcí především pro státní orgány nebo pro větší akciové společnosti. Některé, dle našeho názoru nejzajímavější, jsou uvedeny dále.
Jednou z prvních akcí, pro niž jsme připravovali podklady, byl mezinárodní projekt výzkumu zdravotního stavu obyvatel v okresech Teplice a Prachatice, který byl koordinován Okresní hygienickou stanicí v Teplicích. Výzkum byl zaměřen na posouzení zdravotního stavu obyvatel ve dvou odlišně zatížených okresech. Teplický okres v té době představoval území s nejvíce znečištěným životním prostředím, naproti tomu Prachaticko bylo považováno za okres s nejčistším prostředím. Práce na výzkumných úkolech se účastnilo mnoho našich i zahraničních výzkumných pracovišť. Příkladem naší účasti může být mapa izolinií průměrného znečištění ovduší oxidem siřičitým a oxidy dusíku. Pro její zpracování byl tehdy použit tzv. Bubníkův model rozptylu. Ve své době se jednalo o významný model, dnes jsou podobné modely mnohem propracovanější a berou v úvahu konfiguraci terénu. Určitou zvláštností bylo, že jsme s ohledem na spolupráci se zahraničními institucemi pracovali se zeměpisnými souřadnicemi. Bylo tedy nutné mimo jiné realizovat převody mezi systémem JTSK a zeměpisnými souřadnicemi φ a λ.
Další dvě akce jsme zpracovávali pro Ministerstvo životního prostředí ČR. Jednalo se o "Komplexní geologicko-ekologický výzkum SHP" a následně i "Přehodnocení inženýrskogeologické situace Sokolovské hnědouhelné pánve pro umožnění obnovy krajiny, rozvoje sídel a infrastruktury". Pro naše pracoviště to představovalo mimořádně významné akce vzhledem k jejich plošnému rozsahu, počtu zúčastněných organizací a tím předávaných dat, a délce trvání úkolu.
Řešení prvního z obou úkolů bylo zahájeno v roce 1992 a trvalo 3 roky. Koordinátorem byl ČGÚ a podílelo se na něm 41 organizací. Výsledky byly předány na MŽP a na okresní úřady okresů postižených lomovou těžbou hnědého uhlí. Výsledkem celé práce bylo vytvoření asi 300 tématických geografických vrstev popisujících celé zájmové území. Vrstvy byly rozděleny do následujících tématických okruhů: Litosféra (podloží sloje, vlastní uhelná sloj a nadloží), Hydrosféra (výsledky výzkumu vodních zdrojů a kvality vody v tocích, kolektorech podzemních vod v zájmové oblasti a podobně), Atmosféra (zátěže plynoucí z obsahu oxidů síry a dusíku), Pedosféra (celkové zhodnocení půd v SHP, lokalizace odběrových míst, aritmetické průměry rozložení prašného aerosolu), Podpůrné Projekty (výskyt zachovalého povrchu krystalinika Krušných hor, zlomy, zemětřesné ohrožení, inženýrskogeologické rajónování), posledním okruhem byly Antropogenní Akumulace (doly, výsypky, rekultivovaná území, skládky, zajímavosti z oblasti rekultivací a obnovy krajiny).
V rámci akce geologicko-ekologického výzkumu jsme spolupracovali s výzkumnými ústavy (např. VÚHU Most, VÚMOP Praha, ÚNS Kutná Hora, Výzkumný ústav rybářský Vodňany, Ústav geoniky AVČR Ostrava), vysokými školami (VŠB, ČVUT, PřF UK), organizacemi s celostátní působností (např. ČHMÚ, GEOFOND ČR, ČGÚ), významnými společnostmi a organizacemi (Stavební geologie Praha, Geologické služby Chomutov, Vodní zdroje Praha, R-Princip Most) a mnohými dalšími. [1]
Navazující úkol "Přehodnocení inženýrskogeologické situace Sokolovské hnědouhelné pánve pro umožnění obnovy krajiny, rozvoje sídel a infrastruktury" byl řešen v letech 1994-1997. Struktura úkolu byla podobná jako u "Geologicko-ekologického výzkumu SHP" a hlavní organizace podílející se na jejím zpracování byly skoro stejné.
Výsledky obou úkolů zpracované v prostředí PC ARC/INFO jsou uloženy v GEOFONDU ČR. [2]
Významným úkolem, který naše pracoviště řešilo, bylo "Záplavové území řeky Labe v úseku Mělník - státní hranice". Jednalo se o práci pro akciovou společnost Povodí Labe. Úkol byl reakcí na katastrofální záplavy, které postihly v létě 1997 Moravu. Krátce po zdolání moravských a východočeských povodní se naše pracoviště obrátilo na Povodí Labe s nabídkou zpracování výše uvedené akce. Po několika úvodních jednáních byly vlastní práce zahájeny v následujícím roce (1998). Opět se jednalo o poměrně rozsáhlé území řeky Labe v úseku Mělník - státní hranice, které bylo zobrazeno na 92 m.l. SMO 1 : 5 000. Pro řešení byly zvoleny právě tyto mapy zejména proto, že obsahují výškopis, jsou dostatečně podrobné a technická veřejnost je na ně zvyklá. Z předaných tabulek průtoků a hladin v jednotlivých profilech byly vždy pro příslušný profil nalezeny hranice, kam hladina při příslušném průtoku dosáhne. Přitom bylo nutné redukovat tabelovaná data z výškového systému Jadran na výškový systém Balt po vyrovnání (Bpv), v němž jsou uvedeny vrstevnice na SMO 1 : 5 000.
Při konstrukci bylo přihlédnuto k doplňujícím materiálům s udáním výškopisu, konfiguraci terénu na mapovém listu, hranicím pozemků a možným náspům a zdím, kde se výška terénu mění nespojitě, a k výškopisné a polohopisné situaci na sousedících mapových listech. Práce byla mimo jiné zajímavá i svou strukturou kontrol. Kontroly byly prováděny jednak ve fázi vlastní konstrukce záplavových čar a jednak po jejich stanovení pracovníky Povodí Labe, kteří ze znalosti toku a jeho chování při různých průtocích posoudili zkonstruované záplavové čáry, v některých případech je korigovali dle stávajících zkušeností při vyšších průtocích a tam, kde byli na pochybách, případně v místech, kde došlo ke změnám, které dosud nebyly v mapách zaneseny, provedli nivelační měření. Průběh záplavových čar byl následně vyhodnocen a upraven dle nově zjištěných skutečností. Zpracování jsme provedli v českém programovém produktu TopoL.
Vedlejším produktem byly bloky labského polygonu. Jedná se dva topolské bloky - levý a pravý břeh Labe. Podstatou je, že každý bod labského polygonu byl generován ze souřadnic S-JTSK a k takto vytvořenému bodu byly přidány atributy uvedené v příslušných tabulkách. Jednalo se o souřadnice S-JTSK, kótu ve výškovém systému Jadran a Bpv, katastrální území a způsob stabilizace bodu.
Za zpracovatele můžeme prohlásit, že konstrukce byla provedena s největší možnou pečlivostí na základě daných podkladů. Na některých místech je spolehlivost zkonstruovaných ploch menší z důvodu nedostatečných výškových podkladů, jinde je spolehlivost velmi dobrá. Výsledky je tedy možné považovat za velmi dobrá signální data. V každém případě ukazují, které plochy se budou zatápět dříve, které později a které záplavou ohroženy nejsou. V místech, kde dosud podobné práce nebyly provedeny, jsou tyto výsledky přínosem, v místech, kde již plány byly, se jednalo o zpřesnění.
Výsledkem po kontrolách byly barevně vykreslené mapové listy v měřítku 1 : 5 000 s obsahem polohopisu a výškopisu z SMO 1 : 5 000, plochy záplavových území (v členění jednoletá, pětiletá, desetiletá, dvacetiletá, padesátiletá a stoletá voda) a plavební staničení.
Na zpracované mapy rozlivů řeky Labe následovalo jejich překreslení na katastrální mapy okresu Litoměřice. Jednalo se tehdy o asi 150 katastrálních map různých měřítek (mapy FÚO 1 : 5 000, katastrální mapy 1 : 2 880, mapy 1 : 2 000 a 1 : 1 000). Hranice rozlivu byla překreslena do jednotného měřítka 1 : 2 000. Výsledek byl předán na okresní úřad do Litoměřic a odpovídající části vždy na obecní úřad v příslušném katastrálním území. Těchto území bylo 49. [3]
Tato úloha má volnou souvislost s dalším bodem, kterým jsou výkresové části územních plánů. V roce 1998 se naše pracoviště podílelo na zpracování výkresové části průzkumů a rozborů územního plánu Kolína. Podkladem byl zvlášť polohopis a výškopis řešeného území na SMO 1 : 5 000. Zvláštností bylo, že k dispozici byly i letecké snímky města. Rozlivové čáry jedno-, pěti-, deseti-, padesáti- a stoleté vody byly zkonstruovány a zakresleny standardním způsobem podobně, jako v předchozím případě. Komplexně území řešeno nebylo, jednalo se o doplnění nových dat.
Asi od roku 1996 se naše pracoviště věnuje i zpracování výkresové části územních plánů. První výkresy, které jsme v tomto směru dělali, byly pro ÚP města Slaného, etapa průzkumy a rozbory. Tato výkresová dokumentace byla zpracována prostřednictvím PC ARC/INFO. Jak již bylo konstatováno výše, tento program nepracuje s rastry. Přesto ale musely být funkční plochy (plochy funkčního využití) území nakresleny na vhodném polohopisném podkladu. Tím byly opět mapy SMO 1 : 5 000. Vektorizace podkladových map byla z časových a nákladových důvodů prakticky nereálná. Proto byl polohopis a výškopis skenován a programem pro automatickou vektorizaci vektorizován do formátu DXF. Před použitím těchto dat byla nutná transformace do soustavy S-JTSK. Tato operace byla provedena v programovém systému TopoL. Po opětovné konverzi vznikly soubory, z nichž byly vytvořeny vhodné polohopisné a výškopisné podklady (geografické vrstvy) pro použití v PC ARC/INFO. Tato technologie byla dále použita i v jiných případech tvorby výkresové dokumentace dalších územních plánů (Makotřasy, Velké a Malé Číčovice).
Zvláštní místo patřilo při zpracování výkresů ÚP Kolína. V tomto případě se zvažovalo, z jakých podkladů vyjít. K dispozici byly jednak SMO 1 : 5 000 a jednak katastrální mapy ve formátu DGN. Oboje podklady vykazovaly vůči sobě polohovou chybu. Vzhledem k tomu, že se pracovalo s rastry (tentokrát již bez automatické vektorizace do souborů DXF), bylo rozhodnuto použít pro zpracování programový systém TopoL. Výsledkem etapy průzkumů a rozborů byla sada map v měřítku 1 : 5 000 s různými tématy - funkční využití území, limity území, doprava a řada tématických výkresů a schémat. Je možné konstatovat, že zpracování bylo časově velmi náročné i náročné na technické a programové vybavení. Zobrazovalo se velké území s mnoha rastry a s mnoha geografickými vrstvami (TopoLskými bloky). To mnohdy vedlo k řadě problémů. Řešení lze označit za "školu tvorby výkresů ÚPD". Mimo jiné bylo nutno připravit celou škálu barevných vzorů pro výplň ploch a liniových značek při respektování požadavků urbanisty.
Na základě získaných zkušeností můžeme nyní zpracovávat výkresovou dokumentaci územních plánů menších i velkých území. Z našeho nejbližšího okolí jsme takto připravili výkresové části územních plánů obcí Štěpánov, Jeníkov a Lahošť. Další aktivitou v tomto směru bylo i překreslení a převod do digitálního tvaru návrhu ÚP města Bíliny.
Tato akce byla velmi zajímavá. Zadavatelem byl ČGÚ, kam byly na závěr předány výsledky ve formátu vrstev PC ARC/INFO. Byly zpracovávány formace krystalinika a permokarbonu ve výše uvedené oblasti, jež sahá od Doupovských hor po České Středohoří. Celou oblastí protéká řeka Ohře a její tok bylo možno sledovat i na reliéfu krystalinika. Výsledky úkolu byly velmi zajímavé i pro geologickou interpretaci. Je možné konstatovat, že výsledky ukázaly na dosud neznámé nebo jen tušené souvislosti, zejména pokud jde o strukturu zlomů v uvedené oblasti. Zajímavé v tomto případě bylo rovněž použití programu typu GIS. Potvrdilo se, že všechny používané nástroje jsou pouze prostředky pro vlastní interpretaci pohledem geologa. Výsledky zpracované prostřednictvím GIS mohou poodhalit skryté geologické struktury, ale konečné řešení přísluší geologovi, nikoliv prostředku výpočetní techniky.[4]
Počátkem roku 2000 se na naše pracoviště obrátil Školský úřad v Ústí nad Labem s dotazem, zda bychom byli schopni zakreslit do mapy místa středních škol nově vznikajícího Ústeckého kraje. Ze zadání vyplynula poměrně jednoduchá, ale zajímavá úloha z oblasti geoinformačních systémů. Podkladem pro řešení byly adresy středních škol a jejich klasifikace (podle zjednodušené klasifikace to byla gymnasia, střední odborné školy a učiliště). Úkolem našeho pracoviště bylo tyto školy lokalizovat a zakreslit do mapy vhodného měřítka tak, aby z výsledného výstupu bylo možné udělat nástěnnou mapu. Vlastní lokalizace středních škol byla poměrně jednoduchá, ale zajímavá tím, že k lokalizaci adresy bylo využito map na internetu. Sestavení mapy s lokalizací škol by bylo příliš jednoduché a proto jsme zadavateli navrhli i zakreslení časové dostupnosti do zvolených měst. V našem případě se jednalo o okresní města. Technologicky bylo řešení zajímavé tím, že se k analýze časové dostupnosti použil programový systém PC ARC/INFO (modul Network), výsledky byly převedeny do programového systému TopoL a za použití vhodných značek vykresleny. K řešení této úlohy byly na přání zadavatele vykresleny 15 a 30 minutové dostupnosti do okresních měst (Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov, Louny, Děčín a Litoměřice). Výsledky se setkaly s kladným ohlasem zadavatele.[5]
Sestavení cenových map obcí lze zařadit do skupiny vcelku bezproblémových záležitostí (alespoň pokud jde o využití GIS). Ve skutečnosti je nutné respektovat při oceňování příslušné zákony a vyhlášky, jednat s Ministerstvem financí a při tvorbě obecní vyhlášky respektovat jeho připomínky. Zpočátku se dělaly cenové mapy ručně, pouze nakreslením do SMO 1 : 5 000 nebo do katastrálních map. S nástupem výpočetní techniky a značných možností kreslení je vhodné zpracovat cenovou mapu digitálně. Otevírají se zde možnosti navazovat na územní plány, doplňovat k daným plochám řadu vhodných atributů, kreslit potřebné výřezy ve vhodně zvolených měřítcích s přihlédnutím k různým požadavkům.
V našem případě se jednalo o cenové mapy měst Duchcov a Dubí včetně její aktualizace po dvou letech. Jednotlivé plochy byly oceněny a do katastrální mapy nakresleny v příslušné barevné škále. Součástí je doplnění databáze parcel s odpovídajícími cenami.
Navíc pro město Dubí byla zpracována i nástěnná mapa domů s popisnými a orientačními čísly. Barevně bylo provedeno rozlišení stavebních objektů dle jejich účelu. V digitální formě má i tato mapa vazbu na územní plán.
Naší nejvýznamnější činností dlouhodobého charakteru je tvorba a aktualizace informačního systému o rekultivacích na Dolech Bílina. První kontakty pocházejí z roku 1996. Tehdy vznikl požadavek zachytit stav rekultivací včetně toho, jak to vypadalo v minulosti. Prvním krokem bylo zjistit rozsahy rekultivací plošně a bodově. To znamená, že plošně byly nakresleny rozsahy rekultivovaných ploch a bodově zvolené vztažné body, k nimž se vztahovaly popisy rekultivací. Jednalo se v podstatě o "topologicky hybridní" mapu. Rekultivované plochy byly jen vybarveny, zatímco popisné údaje byly připojeny k bodům. Tak se mohlo stát (a také stávalo), že k jedné ploše příslušelo více vztažných bodů nebo naopak vztažný bod nemusel mít svoji odpovídající plochu. Podkladem pro toto zpracování byly ZM 1 : 10 000. Je možné konstatovat, že sestavení této - i když nepřesné - mapy, mělo značný úspěch a stalo se jedním z prvků budování GIS o rekultivacích na Dolech Bílina.
Od té doby již uplynulo několik let a za tu dobu se zpracování GIS pro oblast rekultivací značně rozšířilo. Především proběhla inventarizace rekultivačních akcí, takže dnes každé akci přísluší určitá plocha. Rozdíly, které vykazují vůči sobě pasportizace rekultivací a plochy stanovené geoinformačním systémem TopoL, se postupně odstraňují. V místech, kde byly zpracovány nové geometrické plány, se tyto zapracovávají do hranic rekultivací.
V prvopočátku tvorby geoinformačního systému rekultivací na Dolech Bílina byly použity základní mapy ZM 1 : 10 000 v rastrovém tvaru. Později k nim přibyly i státní mapy SMO 1 : 5 000. Prakticky současně s pořízením SMO byla sada podkladů doplněna o katastrální mapy různých měřítek (1 : 1 000, 1 : 2 000 a 1 : 2 880). Katastrální mapy byly pro účely systému vektorizovány a byly k nim přidány údaje z KN. V době, kdy vznikl požadavek použít katastrální mapy pro účely rekultivací, předběhla technologie zpracování problematiky rekultivací technologii používanou na pozemkovém oddělení odboru přípravy území a rekultivací na Dolech Bílina. V současnosti jsou technologické možnosti přibližně vyrovnány, ale je nutno řešit konverzi dat z jedné technologie do druhé. Je to dáno tím, že pozemkové oddělení používá software geodeticky zaměřený, zatímco oddělení rekultivací pracuje s geografickým informačním systémem TopoL. Konverze dat zpravidla probíhá převodem DGN souborů do Bloků (což jsou základní jednotky dat v programovém systému TopoL).
Dalšími zmíněnými podklady jsou geometrické plány (GP), které jsou vytvářeny především pro potřeby Katastrálních úřadů. Je však nutno konstatovat, že zatím ve tvorbě GP převažuje přístup "vytvořit obrázek", který lze někdy lépe, jindy hůře převést do prostředí GIS. Důvodem mnohdy bývá rozdělení jednotlivých prvků GP do vrstev, které neodpovídají vyhlášce Katastrálního úřadu. Pro lokalizaci rekultivačních akcí byla s úspěchem také využita letecká fotografie. Vzhledem k tomu, že použitá fotografie není ortofoto, vyskytují se na ní polohové chyby. Všeobecně je však možné konstatovat, že použití fotografie znamenalo jednoznačně kvalitativní posun, protože na ZM i SMO nebylo možno plošný rozsah rekultivací jednoznačně identifikovat. Dalším důležitým mapovým podkladem jsou mapy zpracovávané v odboru důlního měřiče a geologa. Jedná se o vektorovou mapu, na níž jsou zobrazeny hranice skutečných objektů. K těmto hranicím je třeba přihlížet při stanovení hranice rekultivační akce.
Popisná data pocházejí především z pasportizace. Přechodem na technologii GIS bylo dosaženo možnosti propojit veškerá (popisná i obrazová) data s jejich prostorovým umístěním. Každé ploše je přidán jednoznačný kód, který danou rekultivaci jednoznačně identifikuje.
Data shromážděná programovým systémem TopoL byla využívána od samého počátku. V době svého vzniku byla použita pro generel rekultivací SHP, později pro zpracování výstupů pro Doly Bílina a pro některé prezentační účely. Již několik let se systematicky využívají při zpracování hlášení na Obvodní báňský úřad v Mostě i pro GEOFOND ČR. Každoročně probíhá kontrolní den mezi zástupci obcí a měst regionu a Doly Bílina, kde je prezentována práce odboru přípravy území a rekultivací. Data lze využít i pro zpracování ÚPD obcí ležících v blízkosti zájmového území dolu. [6]
Jak je zřejmé z tohoto příspěvku, naše pracoviště prošlo (a stále prochází) neustálým vývojem. Hlavní zaměření pracoviště GIS v současné době je orientováno na sanace a rekultivace území postižených lomovou těžbou hnědého uhlí. Obecně je možné konstatovat, že problematika rekultivací je v podmínkách SHP na všech lokalitách podobná. Vlastní rekultivační proces je realizován řadou subjektů. To vede k situaci, že sledování a popis rekultivací jsou pokaždé vedeny poněkud jiným způsobem. Z hlediska aplikací myšlenek GIS se jako nejhorší jeví problém používání různých programových prostředků k vedení záznamů o rekultivacích. Tento stav má za následek, že je jen velmi obtížné (ne-li téměř nemožné) jednotné zpracování informací o rekultivacích v celé pánvi. Data z některých oblastí jsou jen obtížně dostupná a tam, kde je lze získat, musí nastoupit konverze dat z jednoho systému do druhého. Domníváme se, že by bylo účelné zabývat se alespoň určitým sjednocením software pro sledování rekultivací v rámci SHP. Rovněž by stálo za zvážení širší publikování koncepčních záměrů rekultivací (např. na odborných seminářích nebo na internetu).
Prostředky GIS budou jistě nacházet své uplatnění v problematice sanací a rekultivací těžbou postižených území. Je to vhodný nástroj pro zpracování podkladů potřebných pro projekční a vývojovou činnost směřující k navrácení území všem jeho původním funkcím.
Recenzoval: doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc. (VŠB - TU Ostrava)