Ing.Vratislav Mansfeld
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
Nábřežní 1326, 250 44 Brandýs nad Labem
Tel.: 326 904 481, E-mail: mansfeld@jablonec.uhul.cz
The strong accession of information technologies in every branch of human activity does not today leave anybody in the dark that the time when the users settled for an ordinary database is over. The current standard in the field of information technologies are advanced databases of geographic character, so co-ordinate connected. The report describes Information and Data Center of Forest Management Institute (IDC FMI) in relation with Regional Plans of Forest Development (RPFD). The huge amount of information collected in IDC is possible to administer with such tool, which primarily ensures an access to up-to-date data without problems. Such tool is data warehouse (DW), which is just developed by IDC FMI.
Regional Plans of Forest Development (RPFD) as a methodical tool of state forest policy are legislatively defined in forest law no.: 289/1995 Col. and in ordinance of Ministry of Agriculture of the Czech Republic no.: 83/1996 Col. on processing of Regional Plans of Forest Development and on definition of management sets of stands. Regional Plans of Forest Development recommend rules of forest management and their purpose is to create the base for expert decision process on plots appointed to fulfil forest functions (PUPFL) within condition of minimal conflict of public and proprietary interests in forests, to find appropriate proportions of particular forest functions support and recommendation of differentiated rules of forest management. The uniqueness of this subject confirms continuous digital display of RPFD within the Czech Republic. Except standard advantages of digital processing of GIS technologies this project enables to execute forest and ecosystem analyses above PUPFL of the Czech Republic. RPFD exceed the regional importance of ordinary "GIS" projects. The project is standardized, which enables its wide usage by ambient users. The authors of RPFD suspect that the RPFD project within its expert ecosystem conception and processing technology offers the initial platform for integration of Czech forestry into European Union, where the stress is put on ecology and other forest functions.
The report describes the main attributes of data warehouse - RPFD client (united database structures and continuous display of data and backgrounds). Without these limit points it is not possible effectively exploit the data warehouse. The thematic circles which are solved by data warehouse is data migration, data distribution, IS backup, RPFD publication and application above RPFD data. Over notice on up-to-data information from data warehouse implementation to FMI workplace the report is also focused on practical samples and analyses, how RPFD use the possibilities of data warehouse and how data warehouse uses RPFD data.
The report also evaluates the importance of data warehouse and over possibilities to serve general public is emphasized the service, which data warehouse provides to Forest Management Institute in intention of charge, which is defined by its establisher (Ministry of Agriculture). Further defines general groups of users, proposes possibility (advantages x disadvantages) and savings of money within publication (distribution) RPFD data through Internet.
In conclusion the report evaluates in general digital processing of RPFD. Personally we value the most the transition for digital form of work with information and filter, which RPFD project proved to organize data, which are saved in FMI archives within current confrontation of up-to-data trends in forestry. In near future the data warehouse with its substance and function will become denominator of particular activities in FMI that way which will enable their mutual connection and usage.
Mohutný nástup informačních technologií v každém oboru lidské činnosti dnes již nikoho nenechá na pochybách, že je dávno pryč doba, kdy se uživatelé spokojili s prostou databází. Současným standardem na poli informačních technologií jsou vyspělé databáze povahy geografické, tedy souřadnicově připojené. Příspěvek popisuje Informační a datové centrum Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (IDC ÚHÚL) ve vztahu k Oblastním plánům rozvoje lesů (OPRL). Obrovské množství informací soustředěných v IDC, je možné efektivně spravovat takovým nástrojem, který především zajistí bezproblémový přístup k aktuálním datům. Takovým nástrojem je datový sklad (DS), který IDC ÚHÚL Brandýs nad Labem právě buduje.
Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jako metodický nástroj státní lesnické politiky jsou legislativně zakotveny v lesním zákoně č.289/1995 Sb. a ve vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR (Mze) č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. OPRL doporučují zásady hospodaření v lesích a jejich smyslem je vytvářet základnu pro odborný rozhodovací proces nad pozemky určenými k plnění funkcí lesa (PUPFL) s předpokladem minimálního střetu veřejných a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření v lese. Jedinečnost tohoto tématu potvrzuje souvislé digitální zobrazení OPRL v rámci České republiky. Kromě standardních výhod digitálního zpracování technologií GIS, tento projekt umožňuje provádět lesnické a ekosystémové analýzy nad PUPFL České Republiky. OPRL tak přesahují regionální význam běžných "GIS" projektů. Projekt je standardizován, což umožňuje jeho široké využití okolními uživateli. Autoři OPRL se domnívají, že projekt OPRL při svém odborném ekosystémovém pojetí a technologii zpracování nabízí výchozí platformu pro integraci českého lesnictví do Evropské unie, kde je kladen důraz na ekologii a ostatní funkce lesa.
Dále příspěvek popisuje hlavními rysy datového skladu - klienta OPRL (jednotné databázové struktury a souvislé zobrazení dat a podkladů). Bez těchto limit nelze datový sklad efektivně využívat. Tématické okruhy, které DS řeší jsou migrace dat, distribuce dat, zabezpečení IS, publikace OPRL a aplikace nad daty OPRL.. Přes upozornění na aktuální poznatky z implementace datového skladu na pracoviště ÚHÚL se v příspěvku přechází na praktické ukázky a analýzy, jak OPRL využívají možnosti DS a naopak jak DS využívá data OPRL.
Referát též hodnotí význam datového skladu a přes možnosti posloužit široké veřejnosti je zde zdůrazněn servis, který datový sklad poskytuje Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v intenci náplně, kterou mu definuje zřizovatel (MZe ČR). Dále vymezuje rámcové skupiny uživatelů, navrhuje možnost (výhody x nevýhody) a úsporu finančních prostředků při publikaci (distribuci) dat OPRL po internetu.
V závěru příspěvek obecně hodnotí digitální zpracování OPRL. Osobně si nejvíce ceníme přechodu na digitální formu práce s informacemi a filtru, kterým projekt OPRL dokázal uspořádat údaje, které jsou uložené v archivech ÚHÚL Brandýs nad Labem za současné konfrontace aktuálních trendů v lesnictví. V blízké budoucnosti se datový sklad ze své podstaty a funkce stane jmenovatelem jednotlivých činností v ÚHÚL tím, že umožní jejich vzájemné propojení a využití."
Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jako metodický nástroj státní lesnické politiky jsou legislativně zakotveny v lesním zákoně č.289/1995 Sb. a ve vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR (Mze) č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. OPRL doporučují zásady hospodaření v lesích a jejich smyslem je vytvářet základnu pro odborný rozhodovací proces nad pozemky určenými k plnění funkcí lesa (PUPFL) s předpokladem minimálního střetu veřejných a vlastnických zájmů v lesích, nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření v lese.
Podle metodiky sestavené týmem odborníků z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se v rámci OPRL vyhotovuje analýza stavu lesů v jednotlivých přírodních lesních oblastech (PLO) České republiky. Lesnická typologie je výchozím stavebním kamenem OPRL.
Od začátku tvorby OPRL bylo jasné, že vzhledem k širokému spektru šetřených a prezentovaných informací bude digitální podoba pro uživatele nejpřehlednější. Digitální OPRL je postaven na kombinaci rastrového podkladu (státní mapy odvozené s lesnickým detailem) a vektorových objektů. Ty jsou tématicky uspořádány po vrstvách. Jednotlivé PLO v rámci ČR tvoří samostatné projekty, které jsou navzájem souvisle zobrazeny. To znamená, že společné objekty jednotlivých témat netvoří vzájemný přesah a plynule na sebe navazují, jak po stránce obsahu (témata), tak i prostorové identity. Jednotnost zpracování projektu (včetně databázových struktur) a souvislé zobrazení tvoří základní kvalitativní předpoklad. Každý, kdo se zabývá tvorbou GIS, může ocenit tyto vlastnosti z hlediska jeho dalšího využití - včetně aktualizace. Projekt se tak stává v pravém slova smyslu významným nástrojem a pomocníkem v oblasti informačních technologií.
Jeden z úkolů IDC v ÚHÚL v Brandýse nad Labem je poskytovat servis z oblasti informačních technologií (IT). To znamená, že prvořadým úkolem je zajistit, aby informační tok v analogové a digitální formě reagoval na požadavky uživatelů. To vše v souladu s předmětem činnosti, který definuje zřizovatel (MZe ČR). V závislosti na vývoji IT se IDC postupně přizpůsobilo modernímu způsobu zpracování a uložení dat. Zásadní přelom nastal v přístupu k těmto datům. Díky tomu si dnes uživatel může požadované informace vhodně přeměnit na znalosti potřebné k rozhodnutí o daném problému v zájmovém území. Základem této změny je datový sklad (DS) IDC ÚHÚL, který zefektivní činnosti, zajistí optimální uložení dat, sjednotí (standardizuje) struktury dat a umožní efektivní přístupy do DS prostřednictvím publikačních technologií.
Na DS a jeho architekturu můžeme nahlížet z několika úrovní - technické, systémové a organizační. Technická a systémová část včetně popisu funkcí v klientech DS na základě pilotní projektu je vyřešena. Nyní probíhá zavádění DS na pracoviště ÚHÚL, což přiblíží všechny funkce DS IDC uživatelům a proběhne úprava pilotního řešení a načtených datových zdrojů.
Obr č. 1 IDC ÚHÚL Brandýs nad Labem z pohledu lidských zdrojů
IDC je poměrně složitě technologicky strukturované a informace se do DS ukládají přes specifická klientská pracoviště, která musí podléhat přísné správě a organizaci. Každý stupeň sběru, zpracování a kontroly dat v rutinním provozu "GIS" pracovišť je vždy pod kontrolou odpovědného pracovníka (specialista za konkrétní technologie GIS). Migrace (načítání) datových zdrojů z pracovišť, kde probíhá pořizování dat do systému DS, je zajištěná pomocí dávkového procesu. Tento proces zajistí transformaci dat do struktur DS a následné optimální uložení do relační databáze. V úrovni migrace je potřeba vytvořit specializované importní filtry pro automatizované načítaní. Zde se objevuje řada nesouladů a chyb v datových zdrojích. Opomineme-li lidský činitel, pak důležitý faktor, který jsme schopni ovlivnit je dodržení jednotného zpracování dat v provozních technologiích. Za tím účelem jsou vyvíjené standardy (LHP, OPRL), které vylučují tzv. lidovou tvořivost a data nám umožní uložit do souvislého zobrazení. Tento pojem je klíčový pro datový sklad a proto se u něj na chvíli pozastavíme.
Máme tři případy, kdy se nám frekventuje slůvko souvislé:
1. Souvislé datové zdroje - jedná se o databázové položky, které jsou uspořádány tak, aby se informace DS mohly pomocí IT navzájem propojovat. Data jsou uložena do tabulek relační databáze (tzv. bezešvé datové zdroje) a pomocí speciálního počítačového jazyka SQL můžeme data efektivně prohledávat, vybírat, analyzovat a získávat i takové údaje, které dříve informatikům nebyly dostupné.
2. Souvislé zobrazení GIS - znamená technologický úkol - digitalizace projektu, který garantuje:
- že se linie, které mají být totožné, nebudou překrývat.
- že databázové položky z přechodu na sousední blok budou navazovat tak, jak stanoví konkrétní téma.
Tyto dva předpoklady jsou základní limitou pro úspěšné analýzy v DS. Projekt OPRL je od počátku navržen tak, aby tyto podmínky splňoval. Je nutné interpretovat na modelu GIS pravý obraz reálného světa, kde přece nedochází k překryvům! Teprve systémové propojení zdrojových databází DS IDC nám umožní tvorbu analýz napříč DS bez ohledu na klientskou příslušnost daného tématu.
3. Souvislé zobrazení podkladů - jedná se především o rastr obrysové mapy a letecký snímek. Tyto podklady musí být souvisle uspořádány tak, aby na sebe navazovaly. Pokud interpretují podklady zastaralé a nebo neúplné, dochází k celkové degradaci projektu.
Takže už víme, že DS se člení na klienty, kteří jsou tématicky různorodí, ale prostřednictvím standardů (OPRL, ISLH...) a souvislého zobrazení je možná jejich kombinace v rámci DS. Tento úvod považujeme za přínosný, protože pokud se mají demonstrovat možnosti DS, je potřeba vidět danou problematiku v širším záběru. Smyslem je upozornit na to, že DS není nic víc než to, co do něj dáme. Pokud do něj uložíme kvalitní a dobře zorganizované informace - lze očekávat výsledky, na které se běžnými způsoby nedá dosáhnout. DS není zaklínací šém, který vyřeší absolutně vše. DS je jen sklad informací v jiné formě, než jsme doposud byli zvyklí např. z technologie SW TOPOL. Co je zde nové, to je prostředí a podmínky uložení sledovaných informací. Následně DS přes stanovená klientská pracoviště "ožívá" a staticky uložená data jsou schopná dalších vypovídacích hodnot.
Každý klient DS a tedy i OPRL musí vždy dodržet tento cyklus:
1. Pořizování a editace dat - pořízení dat prostřednictvím specializovaných technologií, které podporují sběr a zpracování dat (OPRL - TOPMED).
2. Kontrola dat - kontrola dat získaná v grafickém SW, který je určený ke sběru dat (TopoL, Arcinfo, MicroStation, Kokeš ..) a jejich uložení do adresářových datových struktur.
3. Migrace dat - umístění do prostředí nezávislých datových struktur v systémovém prostředí relačních databází.
4. Zajištění přístupu k datovým zdrojům - nasazení systémových nástrojů, aplikací, operačních systémů a použití publikačních technologií.
5. Údržba dat - je logickým důsledkem celého procesu, přestože informace podléhají procesu stárnutí. Pokud by se data neaktualizoval, došlo by k znehodnocení budovaného informačního systému a v neposlední řadě i vynaložených finančních prostředků.
Každý tento bod obsahuje v sobě řadu specialistů, kteří připravují pro uživatel takové informace, které budou vždy k dispozici v aktuální podobě (správa a chod centrální a provozní databáze) a na správném místě (moderní komunikační technologie - wirelles).
Projekt OPRL se ve vztahu k DS nachází letos v závěrečné implementační fázi. Již při poloprovozu DS, kdy se zavádí SW Geomédia, je zřejmé o jak strategický nástroj se z pohledu budoucího využití jedná. V současné době je vyvinuté maximální úsilí, aby tzv. jádro OPRL bylo schopné provozního využití od roku 2003.
Co je to jádro OPRL? Jsou to ta témata, která jsou v kompetenci šetření specialistů ÚHÚL a také ta témata, která jsou jednotně zpracovaná a v souvislém zobrazením obsahují celou Českou republiku. Jinak řečeno, nemá v tuto chvíli význam zapracovávat do DS témata (data) regionálního významu. To znamená, že pokud je téma zpracované jen např. na Moravě a chybí v Čechách, přesouvá se do podkladových dat OPRL, protože tyto informace z hlediska celorepublikových analýz mají menší naléhavost zapracování do DS, než témata s celorepublikovou platností. Z tohoto pohledu do DS nepatří též téma s rozdílnou úrovní zpracování. Migrování takovýchto dat do DS je plýtvání vynaložených prostředků.
Další aspekt, který má vliv na efektivní využití digitálních OPRL v plné šíři, jsou podklady. Souvisle zobrazené máme k dispozici jen státní mapy odvozené (SMO). Přesnost dat se neodvíjí jen v jakém měřítku byla pořízena, ale a to především, nad jakým podkladem. OPRL přebírají informace, které vznikaly nad katastrem nemovitosti (KN), základní mapou ČR aj. Bylo by jen ku prospěchu věci, kdyby se v našem státě našlo východisko v tom smyslu, že společnost bude využívat jen jeden společný zdrojový podklad (např.KN).
DS je především servis společnosti a je tedy otázkou komu má sloužit. Zde je rámcový popis hlavních uživatelů:
Při budování klienta OPRL jsme si postupně uvědomovali jaké možnosti DS uživatelům poskytne a také jsme je nabízeli okolí. Hlavní cíl je přiblížit (formou jednoduchého servisu) okolním uživatelům možnosti DS. V tuto chvíli má DS největší význam pro ÚHÚL jako takový při naplnění všech úkolů, které mu zřizovatel MZe definuje a především při podpoře státní správy lesů (SSL). Přesto však věříme, že najde uplatnění i nad rámec ÚHÚL, jak to dokumentuje dosavadní spolupráce s okolními subjekty a konkrétní projekty např. s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, s Lesy České republiky, MŽP a MMR.
Příklady propojení IDC a OPRL začneme publikací projektu OPRL, protože zde nám DS (klient OPRL) z časového hlediska řeší základní problém a to přístup k uživatelům. Řešení lze shrnout do lakonického hesla: Publikace aktuálních dat OPRL s nízkými náklady. Ale podívejme se na to podrobněji.
První etapa OPRL publikovala data OPRL po jednotlivých přírodních lesních oblastech (PLO) na CD, což představuje stav, kdy je nutné data fyzicky distribuovat. Dosavadní způsob distribuce dat OPRL státní správě lesů na jednotlivá pracoviště prokázal, že takováto komunikace a distribuce dat je:
1. Komplikovaná - složitá cesta k uživateli např. doprava - individuální rozvoz dat na pracoviště SSL.
2. Nepružná z hlediska poskytovaného servisu:
- Různá úroveň uživatelů s dovedností obsluhy počítačů a následné uspokojování jejich dotazů.
- Různě vybavená pracoviště SSL hardwarem byla často limitou využití poskytovaných dat.
- Technologická závislost programů na poskytovaných datech často zasahovala do představ a koncepcí programového vybavení jednotlivých pracovišť, které se samozřejmě liší a ne každý počítá s využitím dat např. v TOPOLovském formátu.
3. Statická - z hlediska údržby dat a zapracování změn při tak rozsáhlém projektu musí následně tato činnost vést k nárůstu administrativy a chaosu v evidenci aktuálně využívaných dat.
Výčet těchto hlavních nedostatků působí negativně nejen na uživatele dat, ale také na vlastní projekt OPRL, který tak není plně využit a řada cenných informací zůstává tak nedoceněna.
Perspektivní způsob pohotového zpřístupnění aktuálních dat OPRL nabízí internet. Dnes je to prakticky jediný způsob, jak poskytnout v reálném čase aktuální informace o stavu lesa. Internetové technologie nabývají dnes stále na větším významu. Jejich hlavní předností není jen dostupnost v rámci celosvětové internetové sítě, ale vzhledem k jednotnému prostředí (snadná údržba) i ekonomické výhodnosti, nacházejí tyto webovské aplikace (prohlížeče dat) uplatnění v rámci vnitropodnikových sítí (intranet). Tento trend vyhovuje produktům technologie GIS, kde většina koncových uživatelů potřebuje data pouze prohlížet. Technologie internetu tak dovolují nabídnout GIS velkému počtu uživatelů. Není potřeba instalovat drahý a na obsluhu složitý software, ale stačí využít běžného PC s internetovým prohlížečem.
Tento přístup ve své konečné podobě sníží náklady na vývoj a údržbu softwarů, které jsou technologicky vázány na datový formát. "Webovské" aplikace jsou méně nákladné a internet je všem dostupný. Uživatel není omezen datovým formátem a poskytovatel dat efektivně publikuje informace, protože z jednoho místa spravuje jednu vlastní "webovskou" aplikaci a zdroj dat. Přesto dále bude existovat CD s daty OPRL a prohlížečkou dat. V tuto chvíli je rozpracováno několik řešení a nelze jednoznačně stanovit závěr. S jistotou však lze říci, že je to opět DS, který nám přes prostorové filtry umožní data distribuovat v souvislém zobrazení např. za kraj a např. ve formátu *.SHP, který je v počítačové grafice považován za mezinárodní standard a je krajskými úřady akceptován.
Tvorba rámcových směrnic hospodaření (RSH) je legislativně zakotvena ve vyhlášce Ministerstva zemědělství ČR (Mze) č. 83/1996 Sb. Definováním SQL dotazu s kombinací prostorového filtru je klient OPRL schopen dodat z DS autorům RSH velmi přesné informace. Tyto dotazy budou standardně definovány a to zajistí:
1. Srovnatelné výsledky z jakéhokoliv pracoviště ÚHÚL.
2. DS se tak přiblíží prakticky jakémukoliv uživateli na kterékoliv úrovni.
Naším cílem je vytvořit takový informační systém, který interaktivně poskytuje aktuální údaje (standardizované výstupy budou aktualizovány okamžitě po dodání aktuálních dat do DS).
DS sklad v této podobě umožňuje mapové výstupy a přehledové mapy, které nebylo možné doposud technologicky realizovat. Prvním příkladem je mapa lesních vegetačních stupňů (LVS). Téma LVS nachází odezvu ve Směrnici pro uznávání a zabezpečení zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin a pro jeho přenos. Souvislé zobrazení témat DS nám umožňuje různé kombinace informací, které v lesnické praxi nachází široké uplatnění. LVS se dají promítnout s tématem genových základen (vrstva GENO) a po upřesnění prostorovým filtrem na území jednotlivých LHC vznikne zajímavá informace pro lesní hospodáře. Po LVS se v ÚHÚL připravuje další téma - Přehledová mapa edafických kategorií.
DS najde uplatnění i v analýzách například při sledování dotačních titulů na jednotlivé vlastníky v návaznosti na pásma ohrožení imisemi.
Nástup nové IT v datovém skladu neznamená omezení využití SW TOPOL, ten zůstává a potvrzuje se v pozici grafického nástroje ÚHÚL. Do pozice analytického nástroje DS je předurčen SW produkt Geomédia. Následně bude podstatně jednoduší propojení údajů s daty LHPO a OPRL, protože GIS technologie zpracování informací v DS se zásadně odlišuje od vrstevnaté technologie "topolového" GIS pojetí. Zde pokud jsme k údajům LHPO chtěli připojit informace jiných témat musela se tato úloha řešit poměrně složitými technologickými postupy přes vzdálené databáze a aplikační formuláře. Pokud se toto povedlo, výsledek nebyl stále uspokojující, protože hlavní limitou byla absence souvislých datových zdrojů.
DS se prostřednictvím rastrovacího modulu připravuje na tzv. rastrování grafických výstupů. Dosavadní praxe byla postavená na analogových (tištěných) výstupech. Ty v budoucnosti budou ustupovat digitální formě. To přinese úsporu finančních prostředků za materiál, který spotřebuje tisk. Jako nejvhodnější se jeví využití univerzálních formátů *.TIF a *.JPG, které jsou uživateli obecně akceptovány a i po letech jednoduše uchopitelné. Sleduje se tím osvobození dosavadní technologie tiskových souborů od hardwarové závislosti na tiskárnách. Tento záměr bude mít zásadní pozitivní vliv na archivaci dat, což je též jedno z hlavních poslání IDC ÚHÚL Brandýs nad Labem.
Rastrování souvislého zobrazení dat LHP a LHO bez ohledu na vlastníka v rámci DS je dalším příkladem využití DS. Přerastrování těchto dat uspokojí poptávku po tomto druhu informací.
Je potřeba připomenout, že DS se nachází v implementační fázi a k jeho plnému využití zbývá ještě pořádný kus práce. Přesto však můžeme konstatovat, že DS nám umožňuje kombinace, které dříve nebyly prakticky realizovatelné. V nadcházejícím období bude záležet především na naší kreativnosti a nápadech jak DS využít, protože technologické možnosti zpracování dat DS budou mnohem větší než doposud.
Na mezinárodní konferenci FORESTSAT 2002 ve skotském Edinburgu bylo možné ověřit představy, které perspektivně naznačují další směr vývoje na poli IT. ÚHÚL tyto myšlenky ověřuje v mezinárodním projektu WIRELESSINFO IST-1999-21056 právě na datech OPRL. Tento projekt se zabývá bezdrátovou komunikací v zemědělských a lesnických informačních systémech. Wirelessinfo IST-1999-21056 je součástí Pátého rámcového programu Evropské unie. Projekt si klade za cíl praktickou aplikaci moderních bezdrátových komunikačních protokolů k přístupu k datům v porovnání se současnými technologiemi.
ÚHÚL Brandýs nad Labem je členem mezinárodního řešitelského týmu - konsorcia zmíněného projektu a měl možnost na konferenci představit konkrétní návrh řešení bezdrátového přístupu do datového skladu na datech lesnické typologie.
Smyslem nabízeného řešení je:
Tyto představy jsou již ověřovány na prvních jednoduchých aplikacích. Vychází tak najevo, že vlastní technologické řešení není limitující. Co realizaci tohoto záměru komplikuje, jsou možnosti internetového připojení. Navrhované řešení musí počítat s přenosem větších objemů dat a s počtem připojených uživatelů. Dalším aspektem je reálná doba po kterou uživatel čeká na internetovou odpověď z datového skladu. Aby tato technologie fungovala optimálně je zapotřebí rychlých a vysokokapacitních internetových linek. To je technicky možné, ale vzhledem k cenovým poplatkům v této kategorii zatím příliš drahé. Z technického hlediska je vývoj a následné uplatnění v praxi limitován nalezením úspěšného východiska při hledání efektivního připojení uživatele IT k síti internetu. ¨
Z pohledu IDC ÚHÚL Brandýs nad Labem je potřeba v projektu OPRL řešit toto:
1. Větší oporu v legislativě ať už v návaznosti na správu a aktualizaci dat, ale především využití DS (aktuální rastry hospodářských map, projekt SLT do KN) a další meziresortní dohody o vzájemném poskytování dat - podpořit propojování jednotlivých informačních systémů v ČR (snaha o maximální zhodnocení prostředků vložených do GIS projektů).
2. V rámci novelizace legislativy upřesnit rozsah šetření dat OPRL.
3. Využití dat OPRL při přibližování k Evropské unii prostřednictvím mezinárodních projektů.
4. MZe schválit připravené metodické materiály - Standard OPRL a Metodiku údržby dat OPRL, které projekt OPRL mění z vrstevnatého pojetí TOPOLu do podmínek vyhovující DS.
5. Vypracování rutinních postupů údržby dat na provozní úrovni a to zejména z pohledu migrace dat do DS a kontroly dat OPRL.
6. Přes klienta LHPO bližší provázání na lesní hospodářské plány a osnovy v rámci DS.
Pouze na základě porovnání dat získaných z různých časových období lze hovořit o plně funkčním informačním systému. Výsledkem budou analýzy a rozbory trendů hospodaření v lesích jednak na úrovni PLO a jednak na úrovni libovolně vybraných území, podle uživatelských požadavků. Proto se přistoupilo k budování DS, který má lepší předpoklady naplnit očekávání uživatelů než dosavadní informační systém, který je především technologicky ohraničen PLO. DS díky souvislému zobrazení má možnost jít napříč bez ohledu na téma a správní uspořádání.
První etapa OPRL splnila svůj úkol, ukázala řadu možností, které se podařilo lépe či hůře realizovat. Osobně si nejvíce ceníme přechodu na digitální formu práce s informacemi a filtru, kterým projekt OPRL dokázal uspořádat údaje, které jsou uložené v archivech ÚHÚL Brandýs nad Labem. To vše za současné konfrontace aktuálních trendů v lesnictví. V blízké budoucnosti se datový sklad ze své podstaty a funkce stane jmenovatelem jednotlivých činností v ÚHÚL tím, že umožní jejich vzájemné propojení a využití.
DS | - Datový sklad |
DPZ | - Dálkový průzkum země |
GIS | - Geografický informační systém |
HS | - Hospodářský soubor |
HW | - Hardware (počítače) |
IDC | - Informační a datové centrum |
ISLH | - Informační standard LH |
IT | - Informační technologie |
KN | - Katastr nemovitosti |
LH | - lesní hospodářství |
LHC | - Lesní hospodářský celek |
LHE | - Lesní hospodářská evidence |
LHO | - Lesní hospodářská osnova |
LHP | - Lesní hospodářský plán |
LVS | - Lesní vegetační stupeň |
MMR | - Ministerstvo pro místní rozvoj |
MZe | - Ministerstvo zemědělství |
MŽP | - Ministerstvo životního prostředí |
OPRL | - Oblastní plány rozvoje lesů |
PLO | - Přírodní lesní oblast |
PUPFL | - Pozemky určené k plnění funkcí lesa |
SMO | - Státní mapa odvozená |
SLT | - Soubor lesních typů |
SSL | - Státní správa lesů |
SW | - Software (programy) |
ÚHÚL | - Ústav pro hospodářskou úpravu lesa |