Marie Novotná
Katedra geografie
Západočeská univerzita v Plzni
Veleslavínova 42
306 19 Plzeň
E - mail: novotnam@kge.zcu.cz
This article presents the research of evaluation of the conditions for the recreational exploitation of the region. It exploits the methods of "map algebra". This method is possible to use for evaluation of the potential of the landscape or to compare two different territories.
In this article have been localization and realization conditions. Eventually, spatial correlation of localization and of realization conditions is accomplished spatial correlation of localization and of realization conditions. The central part of Bohemian Forest round the town of VIMPERK was chosen as territory model of this survey.
V této studii využíváme pro analýzu předpokladů pro cestovní ruch geografické informační systémy, konkrétně metodu založenou na mapové algebře. Tuto metodu lze použít pro hodnocení jakéhokoliv potenciálu krajiny nebo při porovnávání různých území.
Ve studii jsou postupně hodnoceny lokalizační a realizační předpoklady. Na závěr je provedena prostorová korelace lokalizačních a realizačních předpokladů. Modelovým územím studie jsme zvolili centrální část Šumavy v okolí Vimperka, kde probíhal v minulých letech komplexnější regionální výzkum.
Významnou pozici v hospodářství mnoha venkovských a horských regionů zaujímá dnes cestovní ruch (CR). V souvislosti s nárůstem rekreačních potřeb obyvatel dochází v turisticky exponovaných oblastech ke zvyšování počtu návštěvníků. Pro ně se pak budují přístupové komunikace, parkoviště, kempy, hotely, penziony a další materiálně technické zabezpečení. Přitom může dojít i k degradaci přírodních či kulturních hodnot nebo i narušení ekologické stability krajiny. Hodnocení území z hlediska předpokladů pro CR má proto velký význam pro regionální rozvoj, vhodné je stanovení únosného rekreačního zatížení (kapacity) území (Bezzola 1975).
V této studii využíváme k analyzování předpokladů území pro CR geografické informační systémy, konkrétně metodu nazývanou "mapová algebra". Tuto metodu lze použít pro hodnocení jakéhokoliv potenciálu krajiny nebo ke srovnávání potenciálu různých území.
Jako modelové území jsme v této studii zvolili centrální část Šumavy v okolí Vimperka. Důvodem volby tohoto území byla podrobná analýza, kterou jsme prováděli v rámci projektu GA ČR "Postavení pohraničí v regionálním rozvoji České republiky se zřetelem na zapojení ČR do evropských struktur". Tato analýza je obsahem studie Novotná (2001).
Možnosti využití území pro cestovní ruch závisí především na lokalizačních a realizačních předpokladech pro různé aktivity lidí ve volném čase. Lokalizační předpoklady vyjadřují schopnost krajiny poskytovat hodnoty vhodné pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Realizační předpoklady pak zabezpečují účast na cestovním ruchu. Mezi realizační předpoklady zařazujeme především dopravní a materiálně technické předpoklady (Mirvald a kol. 1996). Různé formy cestovního ruchu preferují různé aktivity lidí. Tyto aktivity pak předpokládají, aby území mělo specifické dispozice.
Chceme-li tedy analyzovat potenciál oblasti pro CR, je potřeba nejprve stanovit aktivity, které jsou pro studované území vhodné (jak z hlediska krajiny, tak z hlediska zájmů lidí). Ze sociologického šetření, které prováděli pracovníci Ústavu ekologie krajiny AV ČR vyplývá, že návštěvníci Šumavy se nejčastěji věnují pěší turistice (23 % dotazovaných), zimním sportům - běžeckému a sjezdovému lyžování včetně snowboardingu (42 %), odpočinku a relaxaci v pěkném přírodním prostředí (14 %), dále následují jízda na kole (14 %), houbaření (12 %), návštěva historických a kulturních památek (6 %), trampování (5 %), rybaření, kanoistika a jízda na koni (1 - 2 %) (Kušová, Bartoš, Těšitel 2001). Budeme hodnotit lokalizační i realizační předpoklady pro 9 aktivit: pěší turistiku, zimním sporty - běžecké a sjezdové lyžování včetně snowboardingu, rekreaci v pěkném přírodním prostředí, cykloturistiku, houbaření a návštěva historických a kulturních památek, rybaření a myslivost, kanoistiku.
Prvním krokem při hodnocení předpokladů CR musí být analýza uvedených aktivit a stanovení souboru jednoduchých lokalizačních podmínek, které umožňují uskutečňovat konkrétní rekreační činnosti. Například intenzivní využívání území pro pěší turistiku předpokládá:
- esteticky pěknou krajinu,
- časté výhledy do okolí,
- vysokou hustotu přírodních, kulturně-historických nebo i technických zajímavostí.
Pro cykloturistiku jsou dalšími podmínkami hustá síť využitelných komunikací a menší převýšení na nich.
Pro turistiku na lyžích se hodí opět méně členitý reliéf s převažujícím sklonem do 10° ve vyšších nadmořských výškách s dostatečnými zimními srážkami a průměrnou teplotou v zimních měsících pod bodem mrazu. Pro sjezdové lyžování jsou těmito předpoklady reliéf se sklonem 10 - 20° (Mirvald a kol. 1996), průměrná denní teplota v zimních měsících pod bodem mrazu, výhodná je severní a východní expozice svahů, protože tam v našich zeměpisných šířkách nemohou odpolední sluneční paprsky sníh roztávat. Areály sjezdového lyžování nelze provozovat na plochách přírodně cenných, tj. v maloplošných chráněných územích a v prvních zónách NP.
Ostatní rekreační aktivity jsou analyzovány v tabulce č. 1. Diferenciace území z hlediska elementárních podmínek pro jednotlivé rekreační aktivity byla vyjádřena v elementárních mapový vrstvách. Většina lokalizačních předpokladů byla zobrazena jako polygony. Pokud byly některým turistickým atraktivitám zobrazeny jako bodové lokality, pak jsme kolem těchto bodů vytvořili obalovou zónu ve vzdálenosti 500 nebo 1 000 m, která vyjadřovala prostorový dosah atraktivity (význam atraktivity).
Základními datovými zdroji pro toto hodnocení mohou být digitální mapy, zpracované s přesností map v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000, tedy především základní báze geografických dat (ZABAGED), vytvořená v měřítku 1 : 10 000 nebo digitální model území v měřítku 1 : 25 000 (DMÚ 25), dále tématické databáze získané v tomto případě většinou průzkumem v terénu nebo zpracováním tématických map - mapa klimatických oblastí Československa v měřítku 1 : 500 000 (Quit 1971) zpřesněná na základě meteorologických údajů měřených v lokalitách v zájmovém území. Pro naši analýzu jsme využili také digitální mapové vrstvy zpracované v rámci Trilaterálního konceptu rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel. Tato geografická databáze v měřítku 1 : 50 000 obsahuje i některá tématická data. Například lokality s turistickými atraktivitami - místa dalekého výhledu, dále esteticky pěkná území, rekreačně využitelné lesní komplexy, úseky při vodních tocích a vodních plochách vhodné k rybaření, trasy vhodné k vodní turistice. Informace z této databáze byly doplněny terénním průzkumem (tabulka č. 2).
Území vhodné pro konkrétní aktivitu jsme pak určili jako průnik nebo sjednocení prostorového vymezení všech elementárních lokalizačních podmínek pro danou aktivitu. Například území s předpoklady pro sjezdové lyžování bylo vymezeno jako průnik vrstvy reliéfu se sklonem 10 - 20°, vrstvy území, kde je průměrná teplota v zimních měsících pod bodem mrazu, a vrstvy, jde jsou vybrány svahy s orientací k severu až východu. Pro pěší turistiku je bylo vymezeno jako vhodné území vzniklé sjednocením ploch s esteticky pěknou krajinou, častými výhledy do okolí nebo s přírodními, kulturně-historickými i technickými zajímavostmi.
Takto jsme vyhodnotili 9 rekreačních aktivit a získali jsme 9 tématických vrstev. Pro celkové zhodnocení všech lokalizačních předpokladů jsme využili metodu založenou na mapové algebře (Map Algebra - Johnston a kol. 2001). Tato metoda je dnes implementována v geografických informačních systémech a je založena na matematických operacích nad jednou nebo více vrstvami rastrových dat. V každé buňce (pixelu) rastrových dat je zapsána informace, která je při použití této metody zpracovávána pomocí různých matematických operací - aritmetických, logických, relačních a kombinatorických (Tomlin 1991). Získali jsme tak poměrně snadno syntézu prostorových informací. Výsledek použití mapové algebry závisí především na kvalitě vstupních informací.
Při použití této metody jsme nejprve vygenerovali pro jednotlivé rekreační aktivity rastrové vrstvy tak, aby v elementárních buňkách (pixlech) byly zapsány informace, které diferencují prostor podle toho, zda je nebo není vhodný pro konkrétní formu rekreační aktivity. Vhodnost pro pěší turistiku a zimním sporty, tady aktivity, které preferuje nejvíce návštěvníků, jsme ohodnotili dvěma body, vhodnost pro ostatní aktivity pak jedním bodem. Nad vrstvami jsme pak prováděli operace mapové algebry (Tomlin 1991). Konkrétně v tomto případě jsme vypočetli aritmetický součet hodnot na sobě ležících pixelů v tématických vrstvách, které představují výsledek hodnocení předpokladů území pro jednotlivé aktivity. Výsledná vrstva se stala vyjádřením rozmístění potenciálu pro rekreační využívání území. Body rastru mohly nabývat hodnot od 0 do 12 bodů. Vytvořili jsme stupnici atraktivity pro CR (tabulka č. 3).
Zároveň bylo možné vypočítat rekreační kapacitu území - stanovení ještě únosného rekreačního zatížení území, při němž nedochází k poškozování životního prostředí, zejména narušení ekologické stability. Rekreační kapacitě by měly odpovídat parkoviště, ubytovací a stravovací kapacity a další realizační předpoklady (Bezzola 1975).
Informace o realizačních předpokladech v rozsahu mikroregionu je potřeba získat terénním průzkumem. Z realizačních předpokladů jsou nejdůležitější ubytovací a stravovací zařízení, významnou roli hraje dopravní poloha. Při hodnocení ubytovacích zařízení jsme brali v úvahu objekty volného cestovního ruchu (hotely, penziony, kempy), tak objekty individuální rekreace (chaty a chalupy). U vázaného cestovního ruchu jsme předpokládali, že každý objekt individuální rekreace je využit v průměru 4 lidmi. Celkovou ubytovací kapacitu v jednotlivých lokalitách jsme pak počítali jako součet kapacit objektů volného cestovního ruch a kapacit objektů individuální rekreace.
Realizační předpoklady jsme přiřadili objektům polygonové vrstvy sídla (intravilány sídel) nebo nově vytvořené polygonové vrstvě areály (materiálně technická zařízení mimo intravilány sídel).
Celkové zhodnocení realizačních předpokladů bylo provedeno opět pomocí překryvů tématických vrstev jednotlivých typů realizačních předpokladů Porovnáním prostorového rozložení existujících realizačních a lokalizačních předpokladů lze zjistit rozpory v množství i rozmístění realizačních předpokladů.
Pro geografickou analýzu předpokladů pro cestovní ruch jsme zvolili území v centrální části Šumavy, jehož mikroregionálním střediskem je město Vimperk. Vymezený mikroregion Vimpersko se má rozlohu 401 km2 a zaujímá území deseti obcí - Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Huť, Kvilda, Nicov, Nové Hutě, Stachy, Strážný, Vimperk a Zdíkov. V 56 sídlech žije 12 605 obyvatel (k 1.1.2000). Hustotou zalidnění 31 obyvatel na km2 patří Vimpersko k nejméně osídleným mikroregionům České republiky (Novotná 2001).
Poloha mikroregionu v přírodně zachovalé Šumavské hornatině a v povrchově členitém Šumavském podhůří předurčuje území pro využití k intenzivnímu cestovnímu ruchu. Z geomorfologických celků sem zasahují méně členité Šumavské pláně, rozkládající se při státní hranici, dále Boubínská hornatina a Vimperská vrchovina, vyplňující vnitrozemskou část. Území leží v nadmořské výšce od 525 do 1 350 m n. m., nad 1 000 m nad mořem je 24 % plochy, nejvýše položenými vrcholy jsou Černá Hora (1 315 m n. m) na jihozápadě a Boubín (1 362 m n. m) na východě mikroregionu (Novotná 2001).
Mapa č. 1 Povrch mikroregionu Vimperska (prohlédnout v plném rozlišení)
Území mikroregionu má vysokou přírodní hodnotu, na 45 % území mikroregionu se rozkládá Národní park Šumava a na 90 % území pak Chráněná krajinná oblast Šumava. Velkou část území mikroregionu pokrývají lesy - 65,9 %. Území je pramennou oblastí Teplé Vltavy a Volyňky. Plochý reliéf a vyšší srážkové úhrny umožnily vznik rozsáhlé sítě oligotrofních až mezoeutrofních rašelinišť. Klimatické podmínky můžeme celkově charakterizovat jako drsné, v nadmořských výškách nad 800 m, kde se rozkládá většina mirkoregionu, je podnebí ve svém souhrnu mírně chladné až chladné. Centrální část Šumavských Plání patří k nejchladnějším a na srážky bohatým územím v České republice. Jiné lokality leží naopak ve srážkovém stínu - Zdíkovsko, okolí Vimperka, a srážky jsou zde výrazně nižší, především v zimním období, sněhové podmínky jsou zde o něco méně příznivé než v hraničním pásu. Sněhová pokrývka přetrvává průměrně jen 3-4 měsíce (Chábera 1987). Naopak klimatické poměry příhraničního pásu území a Boubínské hornatiny umožňují intenzivní využití pro zimní sporty, nejlepší podmínky zde má především zimní turistika na lyžích.
Poloha a přírodní potenciál území mikroregionu zesiluje význam vazeb na vyšší regionální struktury, Vimpersko jako součást Šumavy je důležitou rekreační oblastí v rámci České republiky (Trilaterální koncept rozvoje Šumava / Bayerischer Wald / Mühlviertel 1994.).
Současné využívání krajiny je ovlivněno jak přírodními podmínkami, tak socioekonomickou polohou a historickým vývojem. Mikroregion můžeme zařadit do krajinného typu s převahou lesů (mapa č. 2).
Mapa č. 2 Využití krajiny mikroregionu Vimperska (prohlédnout v plném rozlišení)
Pro hodnocení jsme zvolili předpoklady pro ty činnosti, které návštěvníci uvádějí nejčastěji. Mikroregion má pěkné přírodní prostředí s velkými plochami lesů, které umožňují regeneraci fyzických i duševních sil člověka, a proto se hodí pro pobytovou letní rekreaci celý, nejatraktivnější pro návštěvníky je území Národního parku Šumava, zaujímající 45 % plochy regionu. Lesnatý ráz krajiny dává podmínky pro zdravotní rekreační pobyty, pěkné zachovalé přírodní prostředí je vhodné pro turistiku. Naopak některá omezení činností v národních parcích mohou limitovat využití pro některé typy pobytové rekreace. Střediska na území Národního parku Šumava mohou mít nižší vybavenost z hlediska sportovního vyžití. Z těchto důvodů je pro umístění některých rekreačních aktivit (golfová hřiště, areály vodních sportů) vhodnější území mimo NP Šumava, popřípadě mimo CHKO. Zde vystupují možné perspektivy území Šumavského podhůří s kvalitním přírodním prostředím a méně omezovanými podnikatelskými aktivitami.
Reliéf celého vymezeného prostoru dává velmi dobré předpoklady pro pěší turistiku, jde o krajinářsky pestrý terén s množstvím míst s dobrým výhledem a s mnoha přírodovědně i historicky zajímavými lokalitami (viz tabulka č. 2). Pro pěší turistiku je vhodný celý mikroregion. Většina území mikroregionu má také výborné podmínky pro cykloturistiku (viz mapa č. 4), protože zde převládají menší sklony terénu (do 10°) a na území Národního parku Šumava jsou kvalitní zpevněné cesty, pozůstatek po vojenské obsluze "železné opony".
Dostatek sněhu v zimním období podmiňuje především turistiku na lyžích v oblasti Kvildy, Nových Hutí, Borových Lad, na Stašsku i v okolí Kubovy Huti. Na mapě č. 3 jsme vymezili areály, které považujeme z hlediska sklonu terénu (do 10°) a sněhových podmínek vhodné pro lyžařskou turistiku. Z těchto ploch jsme vyjmuli území, zařazená do 1. zóny NP a maloplošná chráněná území (MCHÚ). Takto vymezeným podmínkám vyhovuje téměř polovina sledovaného území.
Mapa č. 3 Analýza území z hlediska vhodnosti pro lyžování (prohlédnout v plném rozlišení)
Naopak pro sjezdové lyžování nejsou v mikroregionu příliš vhodné podmínky. Členitější terén s většími sklony a s průměrnou denní teplotu nižší než 0° C alespoň ve třech zimních měsících je na malých plochách v oblasti Zadova, v okolí Nových Hutích, Kubovy Huti a Horní Vltavice a Strážného. Areály sjezdového lyžování není možné umístit na území Národního parku Šumava ani v maloplošných chráněných územích. Další vylučující podmínkou je orientace svahu k jihu, jihovýchodu, jihozápadu či k západu. Svahy, které vyhovují zvoleným podmínkám, většinou nemají dostatečnou délku, výjimkou je zalesněný svah Boubína a okolí Churáňova. Malé areály vhodné pro sjezdového lyžování v Nových Hutích, v Kubově Huti, Horní Vltavici a ve Strážném jsou už dnes také využívány.
Mapa č. 4 Lokalizační předpoklady pro vybrané aktivity cestovního ruchu na Vimpersku (prohlédnout v plném rozlišení)
Prostorovou diferenciaci z hlediska podstatných lokalizačních předpokladů ukazuje mapa č. 4. Jsou v ní vyznačeny plochy vhodné pro cykloturistiku a pro turistiku na lyžích, rekreačně využitelné lesní komplexy, přírodně cenná a zajímavá území a lokality s atraktivitami z hlediska cestovního ruchu (viz tabulka č. 2).
Mapa č. 5 Hodnocení lokalizačních předpokladů pro CR na Vimpersku (prohlédnout v plném rozlišení)
Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů provedené pomocí mapové algebry je obsahem mapy č. 5. Pro účely této studie jsme hodnotili pouze existenci předpokladu, nehodnotili jsme jeho kvalitu. Tam, kde byl předpoklad pro danou aktivitu splněn, jsme přiřadili hodnotu 1, tam, kde splněn nebyl pak hodnotu 0. Celé území má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, proto se zde vyskytuje jako nejnižší průměrný stupeň atraktivnosti (v porovnání s jinými oblastmi ČR). Nejatraktivnější je pak okolí Kvildy, Borových Lad, Churáňova, Kubovy Hutě a příhraniční pás území od Černé hory po Strážný. Méně atraktivní je Zdíkovsko a okolí Vimperka.
Jednotlivá mapová témata o využitelnosti území pro různé aktivity CR lze ohodnotit pomocí rekreační kapacity (Samek, Šindelářová 1979), a to na elementární jednotku rastru - pixelu. Kapacity území pro jednotlivé rekreační aktivity jsou v územně plánovací dokumentaci uváděny na jednotku plochy, tedy můžeme je přepočítat na jednotku rastru. Jestliže při celkové syntéze pomocí mapové algebry nebudeme počítat součet, ale vybereme maximální hodnotu rekreační kapacity pixelu, pak získáme mapu rekreační kapacity zkoumaného území.
Z realizačních předpokladů jsme zhodnotili dopravní a materiálně technické předpoklady mikroregionu. Protože mikroregionem prochází regionální železniční trať a silniční komunikace 1. třídy, je dosažitelnost z různých regionů Česka i z Bavorska dobrá. Samotný Vimperk - východisko do celé oblasti, má spojení dálkovými autobusovými linkami s velkými městy ČR - s Prahou, Plzní a Českými Budějovicemi. Ve městě jsou soustředěny služby pro návštěvníky. Město má dobré dopravní spojení s ostatními lokalitami v okolí. Také Zdíkov a Stachy mají dobrou dopravní polohu, jsou spojeny dálkovými autobusovými linkami s významnými středisky. Spojení s velkými městy mají i další sídla, která se nacházejí při hlavních dopravních tazích (Novotná 2001).
Základem materiálně technického vybavení pro cestovní ruch jsou ubytovací a stravovací zařízení. Z mapy č. 6 vyplývá, že dnes jsou poměrně dobře (co do množství) vybaveny ubytovacími zařízeními pro volný cestovní ruch obce Stachy, Nové Hutě a Kubova Huť. V celém mikroregionu přesto poptávka převyšuje výrazně nabídku (Regionální rozvojová agentura Stachy 2001). Významným fenoménem pro mikroregion je také vázaný cestovní ruch, mnoho domů především v menších sídlech je využíváno k rekreaci. Velké množství objektů individuální rekreace je v malých sídlech okolí Vimperka. Největší koncentrace ubytovacích kapacit celkem je v mikroregionu na Stašsku, dále v Nových Hutích, Kvildě, Kubově Huti a Horní Vltavici. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu nevidíme problémy v množství ubytovacích kapacit, ale v jejich kvalitě (mapa č. 6).
Mapa č. 6 Ubytovací kapacity v mikroregionu Vimpersko v roce 1999 (prohlédnout v plném rozlišení)
Při hodnocení stravovacích kapacit se projevil problém s datovou základnou, především nepřesná lokalizace dat do prostorových jednotek a dále neúplná databáze, která se zatím nepodařila doplnit. Ostatní realizační předpoklady jsou vyjádřeny v mapě č. 7.
Mapa č. 7 Ostatní realizační předpoklady pro cestovní ruch na Vimpersku (2000) (prohlédnout v plném rozlišení)
Mapa č. 8 Prostorová korelace lokalizačních a realizačních předpokladů pro cestovní ruch na Vimpersku (prohlédnout v plném rozlišení)
Celkové zhodnocení realizačních předpokladů jsme provedli pomocí překryvu jednotlivých typů realizačních předpokladů (mapa č. 8). Opět hodnotíme pouze kvantitativní zastoupení realizačních předpokladů. Vybavenost území z hlediska potřeb cestovního ruchu roste, kladně působí blízkost bavorské hranice, protože část klientely tvoří právě obyvatelé příhraniční oblasti sousedního státu, kteří vyžadují takové služby, na které jsou zvyklí z domova. O růstu i kvalitě vybavenosti vypovídá také sociologické šetření pracovníků Ústavu ekologie krajiny AV ČR (Kušová, Bartoš, Těšitel 2001).
Vybavenost území je dnes také více využívána. Dříve většina návštěvníků přijížděla na Šumavu v letní nebo v zimní sezóně, v té době se stává Šumava přelidněnou. V posledních letech se tento trend mění a stále více turistů přichází i v jarním a podzimním období. Pokud tento trend bude pokračovat, dá se předpokládat ještě mírný nárůst celkového počtu návštěvníků.
Využití GIS při regionálních výzkumech se dnes stává samozřejmým standardem. Prostředky, kterými GIS operuje, umožňují nejen vytvořit kvalitní mapovou dokumentaci prováděných analýz, ale především se na analýzách a hodnocení území přímo podílet. Silnými prostředky prostorové analýzy se stávají různé geostatistické metody, k nimž mapová algebra patří. Využití těchto prostředků předpokládá preciznější přístup k informacím a poznatkům o území. Hlouběji a kvalitněji je potřeba provádět analýzu všech datových podkladů a především se zaměřit na jejich funkční klasifikaci. Geostatistické metody pak mohou velmi dobře analyzovat regionální diferenciaci území.
Aktivita | Podmínky |
rekreace v pěkném přírodním prostředí | Celé studované území - vyloučit území imisním zasažením - vyloučit území s převahou orné půdy - vyloučit území v okolí průmyslových areálů, skladů - vyloučit území v okolí skládek odpadu - vyloučit území v okolí silníc s intenzivní dopravou |
Cykloturistika | - území se zpevněnými komunikacemi, kde není intenzivní doprava motorovými vozidly |
Houbaření | - lesní plochy mimo 1. zóny NP a maloplošně chráněná území |
návštěva zajímavých lokalit | - lokality s historickými zajímavostmi - lokality s kulturními zajímavostmi - lokality s technickými zajímavostmi - muzea - informační střediska¨ - naučné stezky - maloplošná chráněná území |
Rybolov a myslivost | - horské potoky a říčky zařazené do rybářských revírů - myslivecké honidby |
Kanoistika | - vodácky využívané vodní toky a plochy |
Tabulka č. 1 Hodnocení ostatních rekreačních aktivit
Přírodní pozoruhodnosti | rašeliniště Jezerní slať, Chalupská slať, Buková slať, Žďárecká slať, Spavské rašeliniště; údolí kolem potoků a malých říček - pramen Vltavy pod Černou horou, údolí Teplé Vltavy a Řásnice, Časté, Vydří potok, Losenice, horní tok říčky Volyňky; lokality zachovalého horského lesa - úbočí Boubína, okolí Kvildy, hraniční hřbet od Černé hory po Strážný; horské louky v oblasti Kvildy, Knížecích Plání, Stodůlek a Zlaté Studny; geologické a geomorfologické zajímavosti - kamenné moře na svahu Popelné hory, U Kyzu - jezírko po těžbě křemene, Sudslavická jeskyně ve vápencích, Hamerský a Kvildský potok se sejpy po těžbě zlata, Pravětínský potok se sejpy po těžbě zlata, Arnoštovský potok se sejpy po těžbě zlata; místa dalekého rozhledu; |
historické a kulturní památky | lidové stavby - ve Vimperku, na Kvildě, Stachách, Šebestově, Masákově Lhotě, Borových Ladách; místa zaniklých osad - Bučina, Knížecí Pláně, Stodůlky, Dolní a Horní Světlé Hory, Žďárek, Šeravská Huť; archeologické naleziště - Obří hrad nad Popelnou; církevní stavby - kostel v Kvildě, kostel v Nicově, kostel, zvonice a kaple ve Vimperku, fara a kostel v Horní Vltavici, kaple a kostel ve Zdíkovci, křížová cesta ve Vimperku, boží muka a kříže v okolí Stach a v Úbislavi; hrady, zámky a zříceniny - Kunžvart, Vimperk, Zdíkov; technické památky - nejvýše položená železniční stanice v Čechách, meteorologická stanice na Churáňově; |
Tabulka č. 2 Turistické atraktivity
Atraktivita | body |
Nejvyšší | 11 - 12 |
velmi vysoká | 9 - 10 |
Vysoká | 7 - 8 |
Nadprůměrná | 5 - 6 |
Průměrná | 3 - 4 |
Podprůměrná | 1 - 2 |
Žádná | 0 |
Tabulka č. 3 Hodnocení atraktivity pro CR
