Vojtěch Zvěřina
GEPRO, s.r.o.
Štefánikova 52
150 00 Praha
E - mail: vojtech.zverina@gepro.cz
Planning documents provide important base for the development of towns and municipalities. Currently, great importance is placed on digital local plans which usually are becoming a part of a town or municipality GIS after approval.
This paper describes our experience up to now with the implementation into practice of the standard project designed for the digital forms of planning documents (DfÚPD). Developed in 2000 by CAGI expert group on the basis of ÚVIS order, this standard is designed to provide a defined interface as required for the communication between and among the subjects participating in the digital planning documents creation, maintenance and operation. Local plans have their phenomena described unambiguously by means of data element characteristics without any graphical interpretation.
The conclusions gained from the standard project were applied in the development and maintenance of local plans of the district town as well as small municipality sizes, and also in the operation of these plans in GIS environment. UPLAN product produced by GEPRO was employed for this solution.
Územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD) je významným podkladem pro řešení problematiky rozvoje měst a obcí. V současné době nabývají na významu územní plány digitální, které se po schválení stávají obvykle součástí GIS obce nebo města.
Tématem příspěvku je popis dosavadních zkušeností s nasazením návrhu standardu digitální formy územně plánovací dokumentace (dále jen DfÚPD) v praxi. Citovaný návrh zpracovala v roce 2000 odborná skupina ČAGI na základě objednávky ÚVIS a jeho pojetí umožní zajistit definované datové rozhraní pro komunikaci mezi subjekty, které se tvorby, údržby a provozu digitální formy ÚPD účastní. Jevy územního plánu jsou jednoznačně popsány vlastnostmi datových prvků, nikoliv jejich grafickou interpretací.
Závěry návrhu standardu byly využity při zpracování a údržbě územních plánů lokalit velikosti okresního města i malé obce a rovněž při provozu těchto plánů v prostředí GIS. K praktickému řešení této problematiky je využito produktu UPLAN firmy GEPRO.
Územní plán obce obsahuje část textovou (tou se zabývat nebudeme) a část grafickou, jak je uvedeno ve vyhlášce o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Grafická část ÚPD se skládá z výkresu s komplexním řešením celého území obce (tzv. hlavní výkres) a z dalších samostatných výkresů, které řeší problematiku dopravy, technického vybavení, zemědělského půdního fondu, územního systému ekologické stability a podobně. Nebudeme se v této souvislosti zabývat vlastním designem výkresů, ten je v kompetenci urbanisty, ale výhradně datovou částí DfÚPD. Rovněž se nebudeme zabývat problematikou mapových podkladů a jejich přenosových formátů.
Platné předpisy neurčují strukturu dat, pokud se územní plán tvoří digitálně. Proto existuje celá řada více či méně kvalitních technologií zpracování ÚPD, které využívají současné programové nástroje a grafické systémy. Rovnou vylučme ze sféry našeho zájmu ty technologie, pomocí kterých se územní plán pouze nakreslí, protože se zde nevyužívají nástroje pro systematickou tvorbu a kontrolu dat. V takovém územním plánu dokáže změny provádět často pouze autor digitálního zpracování, což nebývá někdy ani urbanista. Využití takového územního plánu v GIS obce je sporné, často nemožné. Rovněž prosím (a to berme spíše jako kuriozitu) nepovažujeme za digitální formu ÚPD rastrový soubor vyexportovaný z jakéhokoliv GIS produktu a vydávaný za digitální územní plán.
Za určitou nevýhodu považujeme i to, že pro zpracování jedné konkrétní ÚPD se používá několika různých produktů, mezi kterými se data během zpracování přelévají. Typicky se pro přípravu dat používají CAD produkty, pro zpracování dat GIS produkty. Při tvorbě změn územního plánu se potom často data převádějí zpět do CAD produktu atd. Preferujeme přípravu, zpracování a provozování dat ÚPD v rámci jednoho produktu, nebo alespoň na produktech se shodným jádrem, tedy v rámci jednoho vnitřního formátu.
Shrneme-li výše uvedené poznatky, současný stav není příliš dobrý a my se s tím nechceme smířit.
To, že se jevy dvou územních plánů různých zpracovatelů mírně liší ve významu a názvosloví, není na závadu, dokážeme-li data přenášet bez ztráty nebo změny významu. Vezměme v úvahu, že již existuje ve většině obcí nějak zpracovaný územní plán, byť třeba na papíře. Ten obsahuje popis jevů, které vyjadřují lokální situaci a potřeby. Bylo by iluzorní se domnívat, že vydáním přepisu pro standard DfÚPD dojde okamžitě ke sjednocení názvosloví a datových struktur územních plánů. Přepracování stovek dokumentací musí samozřejmě někdo financovat. Připusťme však, že by bylo velmi příjemné, kdyby postupně předpis pro popis jevů (názvosloví) územního plánu vznikl.
Odborná skupina, která zpracovávala návrh standardu DfÚPD si byla samozřejmě vědoma toho, že popis jevů není stabilní ani konečnou množinou. Návrh obsahuje určitý vzorový popis jevů, ten je však rozšiřitelný a upravitelný, dokonce umožňuje popis jevů zcela přepracovat, aniž návrh, zejména jeho základní principy, ztratí platnost. Proč to lze tvrdit? Protože nepřenášíme jevy, ale jejich kódové označení a vlastnosti dat s tím spojené. Postačí tedy, aby ve výměnném formátu (dále jen VF) bylo řečeno, jakému jevu jaký kód náleží.
Rozumím tomu, že takovýto postup vyžaduje poměrně tvrdou technologickou kázeň, prostě, když se zjistí chyba nebo je potřebné provést opravu, nelze to tam pouze nějak "dokreslit". Na papíře se to nepozná, v datech je to potom tak, že ten zpracovatel, kdo má provádět změny v územním plánu, si musí buď data upravit (kdo mu to zaplatí ?), nebo to opět prostě dokreslí. Kvalita dat samozřejmě degraduje a jak to dopadne v prostředí GIS, o tom spekulujme, ale příliš dobře to asi nedopadne.
Uveďme několik příkladů toho, jak může technologická nekázeň zhatit celé dílo. První, dosti typický příklad, se týká tzv. hlavního výkresu. Určitá plocha je klasifikována pro kategorii "výhled", ale chybí klasifikace pro "stav". Možná to lze odvodit z textové části, ale to už potom není o digitální formě ÚPD. V zásadě máme v datech "díru". Druhý, opět typický příklad, je ten, že jeden výkres (např. doprava) jde do větší hloubky podrobností, než výkres hlavní. Očekávali bychom, že se vychází ze shodného výkresu ploch, které jsou jen různě do papírového výkresu prezentovány, ale najednou zjistíme, že máme dva různé výkresy ploch a plochy se liší geometrií. Data jsou proto nekonzistentní. Uvedené příklady představují základní nepochopení problematiky GIS a zpracování DfÚPD jako takové.
Z předchozího textu vidíme, že nejde jen o výměnný formát, ale o základní pravidla tvorby územních plánů, a nejen digitálních. Města a obce se dynamicky rozvíjejí a zrovna tak se vyvíjí i územně plánovací dokumentace. Nemá smysl bědovat nad nedostatkem pravidel pro tvorbu digitálního územního plánu. Rovněž nemá smysl budovat nějaké komplikované speciální technologie výměny dat, a už vůbec ne pro konkrétní grafický, CAD nebo GIS systém. Zahraniční společnosti budou ve vývoji svých CAD a GIS systémů a jejich vnitřních formátů pokračovat po svém bez ohledu na potřeby zpracování územních plánů v České republice. Je třeba zvolit přirozenou cestu, která vyplývá z principu územního plánu jako takového. Pořizovatel ÚPD nebude mít v budoucnu problém jak s přizpůsobením budoucímu standardu, tak s výběrem urbanistických ateliérů, neboť nebude muset pátrat, zda technické vybavení zpracovatele stačí na zpracování digitální ÚPD podle jeho požadavků. Vezměme jako důkaz pro naše tvrzení např. výměnný formát DKM, výměnný formát ISKN a principy již vyhlášeného výměnného formátu DTMM. Jsou to obecné textové formáty, jejich struktura je popsána, s přenosem dat nejsou zásadní problémy. Není proto žádný důvod se domnívat, že pro DfÚPD je třeba volit jinou, komplikovanější cestu. Ano, přinese to určitě jistá, i když nevelká omezení v rozletu urbanistických ateliérů a tvůrců GIS technologií, ale územní plán je veřejná listina, určená pro občana. Ten by jí měl rozumět, ať již nahlédne do územně plánovací dokumentace jakékoliv obce. Proto je potřebné, aby se VF ÚPD co nejdříve stal součástí standardů ÚVIS, tedy nejen návrhem, a zároveň aby se pracovalo na standardizaci jevů za účasti odborné veřejnosti. Jak bylo zdůvodněno, současná práce na VF a standardizaci jevů se nevylučuje.
Uváděné návrhy řešení problémů a údržba DfÚPD byly prověřeny na produktu UPLAN firmy GEPRO.