Mgr. Emil KUDRNOVSKÝ
Katedra geoinformatiky
Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
Tř. Svobody 26
771 46 Olomouc
E-mail: kudrnov@prfnw.upol.cz
The main present trend of GIS in the Czech Republic is the development of the new applications or products for the maintenance of data and the using of simple analysis by the government of regions. These applications are named "the information systems about area". In the year 2002 were used more then 15 Information System about Area (ISA) in the Czech Republic and some of them have the fixed place in the market of the geoinformation technologies.
The ISA can be classified by the environment, by the extent of regions, the platforms, the strength of used tools or by the openness ISA. The conference paper is focused at the present software solving of information systems in the Czech Republic, at its classification and at the possible trends of a next development this sphere of GIS.
Hlavním trendem současných geografických informačních systémů v České republice je vývoj nových aplikací nebo produktů pro správu dat a pro použití jednoduchých analýz podporujících správu určitých územních jednotek, které se obecně označují termínem "informační systémy o území" (dále ISÚ). Na sklonku roku 2002 bylo v ČR používáno více než 15 ISÚ různého softwarového řešení, jen některá z nich má pevné postavení na trhu geoinformačních technologií.
Současné ISÚ jsou klasifikovány podle prostředí, rozsahu území, síly používaných nástrojů, softwarové platformy či jejich otevřenosti. Příspěvek je zaměřen na současný stav softwarového řešení informačních systémů v České republice, na jejich klasifikaci a možné trendy dalšího vývoje.
Za posledních deset let zaznamenaly geografické informační systémy (GIS) v České republice obrovský rozmach. Pominula doba, ve které byly GISy převážně nástrojem na pořizování prostorových dat. Hlavním trendem je v současné době zejména vývoj nových aplikací, které usnadňují správu dat a provádění jednoduchých analýz na úrovni spravování územních celků. Těmi aplikacemi jsou právě tzv. informační systémy o území (dále ISÚ).
Polovina 90. let minulého století znamenala počátek vývoje českého softwaru pro informační systémy o území, které si postupně vydobyly pevné místo na trhu moderních geoinformačních technologií v České republice. V počátcích vývoje vznikaly samostatné "izolované" systémy podporující pouze své datové formáty. Se stoupajícím počtem uživatelů ISÚ i s jejich nároky stoupá i operabilita, schopnosti a využití ISÚ, jsou formulovány jejich standardy apod.
ISÚ v České republice jsou specializovanou skupinu geografických informačních systémů, zaměřenou na správu a prezentaci geografických dat určitého území. Lze je tedy definovat jako organizovaný počítačový systém hardwaru, softwaru a geografických informací vyvinutý zejména ke správě a prezentaci prostorových dat, jejichž použití je součástí řízení určité územní jednotky. ISÚ se používají ke správě územních celků veřejné správy a samosprávy, chráněných území či průmyslových areálů. K tomuto účelu se používají jak jednoduché prohlížečky (ArcExplorer, Topol Viewer at.) tak i specializované systémy, které nabízí více nástrojů a tedy i více možností využití. Tento příspěvek je zaměřen právě na tuto skupinu softwarového řešení ISÚ.
Obr č. 1 Katastrální mapa v prostředí MISYS (GEPRO, s.r.o.) (click on image to see it in original resolution)
Trh s ISÚ v České republice v současné době nabízí řadu softwarových řešení ISÚ zejména od domácích společností. Ke konci roku 2002 bylo na trhu v České republice k dispozici více než 15 softwaru ISÚ (viz Tab. 1). Více než 20 % trhu ISÚ zaujímá produkt MISYS (viz obr.1), jeho největším konkurentem je systém GISel. Dalšími produkty významnými v rámci celé republiky jsou AMEBA, CityWare či Gramis. Ostatní produkty jsou rozšířeny nahodile, zejména v regionech působnosti producenta nebo v organizacích, kde se využívá software, na jejichž platformě běží daný ISÚ.
Produkty | Firma | Sídlo |
AMEBA | DIGIS, s.r.o. | Ostrava |
BASET | Foresta SG, a.s. | Vsetín |
CityWare | GeoVap, s.r.o. | Pardubice |
ELGIS a ELIS | ELGEO, s.r.o. | Brno |
e-Muni, e-Region | GPlus, s.r.o. | Pardubice |
GIMIS | Geodézie Krkonoše, s.r.o. | Harrachov |
GISel | T-Mapy, s.r.o. | Hradec Králové |
Gramis | Topos, a.s. | Dobruška |
G-View | Ing. Svatopluk Sedláček | Brno |
LIDS (TOMS) | Berit, a.s. | Brno |
MacroGEO | HSI, s.r.o. | Praha |
Město@Web | CAD Studio, s.r.o. | České Budějovice |
MISYS | GEPRO, s.r.o. | Praha |
MONET | ESPACE, s.r.o. | Olomouc |
Obec2000i | DataSystem, s.r.o. | Teplice |
Sitewell CITY | Sitewell, s.r.o. | Praha |
T-MapViewer | T-Mapy, s.r.o. | Hradec Králové |
Tabulka č. 1 Zastoupení ISÚ v České republice
Konkrétní údaje o rozšíření jednotlivých ISÚ nejsou známy, společnosti si je chrání. A není divu, vzhledem k takové konkurenci jsou tyto informace přísným obchodním tajemstvím. Odhadem lze říci, že ISÚ v polovině roku 2003 používalo ve veřejné správě a samosprávě 40 % možných uživatelů. Takže v tomto odvětví má geoinformační trh stále obrovský potenciál.
Tuto specializovanou skupinu geografických informačních systémů lze klasifikovat podle prostředí, rozsahu území, síly používaných nástrojů či softwarové platformy. Softwarová řešení ISÚ se dělí podle uživatelského prostředí na lokální, Intranetové a webové. Dále se ISÚ klasifikují podle rozsahu území na ISÚ místní, oblastní, regionální, globální. Podle síly používaných nástrojů se ISÚ softwarově dělí na prohlížecí, vyhledávací, editační či analytická ISÚ. Posledním uváděným hlediskem je samostatnost ISÚ, dle kterého je možné ISÚ klasifikovat na dvě základní skupiny - platformní a samostatné.
Technologie softwarového řešení ISÚ plně sleduje vývoj informačních technologií zejména s ohledem na snadnější dálkový přístup uživatelů, proto lze v současnosti ISÚ třídit podle prostředí na:
Toto hledisko je jednak dáno historicky vzhledem k vývoji informačních technologií, ale i vzhledem k základním postupům při zavádění ISÚ na jednotlivých pracovištích. Vývoj používání ISÚ začíná v minulosti desktopovou aplikací v lokálním prostředí, která v rámci větších institucí později přecházela ve verzi Intranetovou. Posledním stupněm bylo rozšíření Internetu ve veřejné správě a následné přizpůsobení řešení ISÚ do webového prostředí (viz obr 2) dle požadavků uživatelů.
Obr č. 2 Webové řešení ISÚ v prostředí GIMIS (Geodézie Krkonoše, s.r.o.) (click on image to see it in original resolution)
V současné době je prvním stupněm při zavádění a používání ISÚ lokální úroveň ISÚ (desktopové instalace), s přibývajícími daty a počty uživatelů jejich potřeba roste na Intranetovou úroveň (např. pro zpřístupnění prostorových dat ostatním pracovníkům s různými uživatelskými právy), poslední fází je webové prostředí určené především (zatím) pro širokou veřejnost, jejichž funkce bývá pouze vizualizační. Mnozí producenti ISÚ již nabízejí spravování a místo pro prostorová data na svých serverech (např. řešení T-Map server od firmy T-Mapy či systém GIMIS od Geodézie Krkonoše, s.r.o. - viz obr. 2).
Rozsah spravovaného nebo zájmového území má vliv zejména na tématický obsah užívaných dat v ISÚ a na jejich podrobnost. Dle rozsahu území se ISÚ dělí obecně na:
Místní ISÚ zahrnují malá území průmyslových areálů (např. Facility Information Management) nebo sídel (obec, město), podrobnost prostorových dat se pohybuje v měřítku katastrálních map, které tvoří nejčastější obsah databází ISÚ. Oblastní ISÚ spravují informace mikroregionů, chráněných územních celků, velkých průmyslových areálů či vojenských výcvikových prostorů. Podrobnost oblastních ISÚ jde zřídka na úroveň katastrálních map, většinou je hraniční měřítko 1 : 10 000. Do regionálních ISÚ jsou zahrnuta data velkých správních celků (kraje), euroregionů či regionů NUTS II, podrobnost údajů se pohybuje nad hranicí 1 : 25 000. Do kategorie globálních ISÚ lze zahrnout ISÚ území státu (např. Ředitelství silnic a dálnic ČR, ČHMÚ), podrobnost informací je různorodá v závislosti na tématu.
Síla používaných nástrojů softwarových řešení ISÚ se odvíjí od jednotlivých požadavků uživatelů na práci s prostorovými daty, které se různí podle profesního zařazení, podle míry zodpovědnosti, pravomoci a úrovně rozhodování. V některých případech souvisí s uživatelskými právy. Dle síly používaných nástrojů lze software ISÚ klasifikovat jako:
Prohlížecí softwarové řešení ISÚ mají nejnižší stupeň využití nástrojů a jsou určeny pouze pro vizualizaci a prezentaci, vzhledem k tomu, že se často jedná o freeware, jsou přikládány k vizualizaci poskytovaných prostorových dat. Cílovými uživateli může být i široká veřejnost. Mezistupněm je možnost vyhledávání a dotazování, kterou mají vyhledávácí softwarová řešení ISÚ, uživatelem jsou osoby s rozhodovacími právy v dané oblasti (např. stavební úřady). Analytická softwarová řešení ISÚ umožňují složitější prostorové dotazování a zejména speciální nástroje dle potřeb uživatele (analýza sítí). ISÚ s největšími právy manipulace dat jsou editační softwarová řešení ISÚ, které jsou určeny pro správce informačních systémů a správce dat.
Posledním uváděným hlediskem je samostatnost ISÚ, dle kterého je možné ISÚ klasifikovat na dvě základní skupiny:
Platformní ISÚ jsou nadstavbové systémy položené nad "silnějším" geografickým informačním systémem, které fungují jako jejich extenze. Například ISÚ AMEBA od ostravské firmy DIGIS (viz. obr 3), s.r.o. pracuje nad platformou ESRI produktů, konkrétně nad ArcView GIS. Dalším příkladem je ISÚ MacroGeo od pražské fimy HSI, s.r.o., který pracuje na platformě Microstation atd. Na druhé straně stojí ISÚ, které jsou samostatně plně funkční - tzv. samostatná (soběstačná, nezávislá) softwarová řešení ISÚ, která pracují nezávisle na jakýchkoliv jiných softwarech. Typickým příkladem je systém GISel od firmy T-Mapy s.r.o. nebo systém MISYS firmy GEPRO s.r.o, které mají i své vlastní formáty dat a projektů. Některé z těchto soběstačných řešení ISÚ nepoužívají vlastní formáty, ale jako jejich základní formáty figurují formáty dat jedné skupiny GIS (např. ESRI formáty).
Obr č. 3 Platformní řešení ISÚ - produkt AMEBA (DIGIS, s.r.o.) jako extenze ArcView GIS (click on image to see it in original resolution)
S tímto hlediskem souvisí tedy i formáty dat a projektů, které se používají v prostředí informačních systémů o území a které se kategorizují dle použití na formáty vlastní (základní), importovatelné a exportovatelné. Jejich možnosti použití v daném ISÚ, ať je to import či export dat, udává schopnost informačního systému pracovat jako "otevřený GIS" (viz. kap 5).
Tématický obsah geografické databáze ISÚ se odvíjí individuálně podle jednotlivých požadavků uživatele, podle aplikační oblasti, ve které se ISÚ používá, či podle finanční situaci uživatele resp. kolik je ochoten vložit finančních prostředků do dat pro ISÚ. Nejvíce používanými systémy jsou místní ISÚ jako složka veřejné správy, proto je následující obsah zaměřen na ně.
Hlavním tématických obsahem těchto ISÚ, a mnohdy i jediným, jsou katastrální mapy. Jedním z hlavních důvodů, proč jsou v současné době pořizovány ISÚ ve veřejné správě, je potřeba snadné a rychlé orientace v katastru nemovitostí s kvalitním grafickým výstupem. Vlastní katastrální mapa bývá propojena s externími databázemi přes rozhraní ODBC. ISÚ pak umožňují výpisy z katastru nemovitostí (listy vlastnictví, informace o parcele, účelové seznamy apod.), jednoduché vyhledávání v databázi katastru nemovitostí, rychlé a snadné vyhledávaní parcel a budov v katastrální mapě, oboustranné propojení grafické a popisné části KN apod.
Další oblastí využití ISÚ je správa územně plánovací dokumentace, která je právním podkladem pro řízení výstavby a činností s výstavbou souvisejících na území obce. Toto téma je důležité pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území pro navrhované období cca 15 let. Jeho součástí jsou návrhy řešení jednotlivých témat: komplexní urbanistický návrh, dopravní řešení, zásobování vodou, kanalizace, energetika a spoje, zábor půdy a veřejně prospěšné stavby.
Vizualizačně zajímavým tématem, které zláká řadu uživatelů, jsou letecké ortofotomapy (viz obr 4). Například v kombinaci s katastrální mapou poskytují ortofotomapy možnost věrohodně porovnat skutečný stav daného území s mapou např. skutečný průběh místních komunikací nebo při zjišťování černých staveb apod. Pořizovací cena je však zatím pro většinu uživatelů z veřejné správy vysoká, a proto je používají jen některé subjekty veřejné správy a samosprávy.
Obr č. 4 Letecká ortofotomapa v prostředí GISel (T-Mapy, s.r.o.) (click on image to see it in original resolution)
Dalším tematickým požadavkem obcí na ISÚ jsou inženýrské sítě, které jsou obsahem tzv. technických map. Důvodem je fakt, že většina obcí v České republice si spravuje některé místní sítě sama, také místní stavební komise vydává povolení k výstavbě menších objektů či jiných uprav a obec proto potřebuje mít nástroje správu těchto sítí či případně na zjištění stavu - jejich průběhu, kapacity apod. Obec je většinou vlastníkem a správcem sítí vodovodu, kanalizace, veřejného osvětlení, místního rozhlasu a místního plynovodu. Informace o průběhu vedení dalších sítí potřebuje obec znát o vedení elektrické energie, plynovodu, o telefonní síti a ostatních druhů spojů. Obsahem technickým map obcí jsou také pasporty zeleně, které prezentují jednotlivé prvky veřejné zeleně, kterou rovněž udržují obce sami (Technické služby měst apod). Obsahem tohoto tématu jsou jednotlivé biologické a technické prvky, systém letní a zimní údržby či výpočet cen údržby.
Doplňující informace o území poskytují tzv. účelové mapy. Jedná se o mapy základní báze geografických dat, samostatný výškopis, orientační plány, cenové mapy, mapy BPEJ, mapy životního prostředí, zátopových území, lesnické mapy, geologické mapy, vojenské topografické mapy či autoatlasy.
Ve vývoji jsou dále témata, která přicházejí na řadu až po naplnění ISÚ těmi základními uživatelskými tématy jako takové perličky na dortu geografických dat. Jimi jsou digitální modely terénu (DMT), které umožňují 3D modelování spravovaného území. Je možné je použit pro modelování tvorby krajiny (výsadba zeleně, rekultivace), posouzení staveb v zástavbě (komunikace, kanalizace, tunely, fasády), geodetické analýzy (podélné a příčné profily, výpočty kubatúr), součástí záchranného systému (modelace záplavové vlny, šíření škodlivin v údolí) či pohledové mapy. Tyto možnosti však neumí ISÚ bez propojení s dalšími aplikacemi.
Obce jsou také provozovateli záchranných systémů. ISÚ umožňují přímé propojení na GPS a tedy monitorování pohybu vozidel záchranného systému (první pomoc, hasiči, policie). Na dispečinku je možné z tohoto modulu ISÚ zobrazit aktuální polohu vozidla, rychlé vyhledání objektu podle adresy nebo zeměpisných souřadnic, automatický záznam jednotlivých výjezdů vozidla či zjištění adresy z polohy na mapě.
Tématický obsah ISÚ může být obohacen propojením s dalšími aplikacemi (zejména databázovými) jako jsou evidence obyvatel, kancelářský systém, správa domů a bytů, volební agenda, registr ekonomických subjektů, účetnictví a rozpočet, stavební řízení a další.
Určitým nedostatkem běžně používaných ISÚ je jejich práce v 2D prostoru, zejména při řešení specifických skupin úloh - jakými jsou posuzování terénních a architektonických úprav, nové zástavby a výsadby zeleně. 3D prostor reprezentovaný digitálním modelem terénu poskytuje i další možnosti využití jako je tvorba terénní profilů či barevné výplně. Z uvedených analýz je bezesporu nejzajímavější možnost rychlého vytvoření kvalitního prostorového pohledu na území. K tomu je ovšem nutné doplnit klasický model terénu o budovy (i se zobrazením jejich fasád) a o další objekty - zeleň, sloupy veřejného osvětlení apod. Příkladem realizace 3D analýz v informačních systémem o území je propojení systému MISYS firmy GEPRO s produktem DMT Atlas firmy Atlas, které je nasazeno na Magistrátu města Kladno.
Specifickým typem ISÚ je Facility Information Management, který zajišťuje efektivní správu informací o hmotném majetku, aktivech a podpůrných informací (výkresech, dokumentů) a je módním heslem, tak imperativem pro vlastníky průmyslových, obchodních či jiných nebytových prostor a areálů. Základní bází pro strategické a operativní řízení je úplná evidence majetku umožňující analýzy, přehledy a výstupy.
Paleta nástrojů používaných v ISÚ je široká. Jejich počet a síla využití je přímo úměrná nárokům uživatele, resp. přístupovým právům uživatelů. V rámci ISÚ lze nástroje rozdělit na zobrazovací, správní, vyhledávací, editační a ostatní (makra).
Zobrazovací nástroje jsou součástí všech ISÚ, slouží k jednoduchému prohlížení dat. Tyto nástroje umožňují geografická data zobrazit jako celek nebo část (výřez), dále umožňují transfokaci (zoom in/out), zobrazení dat v určitém měřítku, centrování, posun obrazu (pan), aktualizaci (obnovu) okna apod.
Nástroje správy jsou základní součástí ISÚ, slouží k jednoduché správě geografických dat. Součástí všech ISÚ jsou nástroje vstupu (načítání dat, volba dat podle témat či území), dále výstupu (tisk dat). Vyšší uživatelské úrovně umožňují navíc ukládání dat, import a export dat jiných formátů apod.
Vyhledávací nástroje podávají informace o vybraných objektech dle geometrie prvku (určení vzdálenosti, plochy, uhlů), dále pomocí vyhledávání na základě atributů v databázi (hledání parcel podle čísla, vlastníka atd.) nebo na základě geometrické polohy (vyhledání sousedních parcel, vlastníky v okruhu 500 m atd.).
Nástroje editace mají dvě úrovně. První úroveň editace poskytuje uživateli nástroje na vytvoření vlastního uživatelského tématu (např. průběžné změny vlastníků), nástroje umožňují jeho správu a editaci. Druhá úroveň má silnější nástroje určené k editaci již dodaných formátů dat, doplňování popisných údajů, změna geometrie apod. V rámci jednotlivých témat lze předem nastavit přístupová práva k těmto datům a tím znemožnit jejich případně znehodnocení.
Ostatní nástroje slouží ke specifickým účelům, které jsou odlišné uživatel od uživatele. Existuje např. možnost nastavení maker, možnost vlastního programování apod.
Minula doba, kdy jednotlivé ISÚ byly "izolovanými ostrůvky" různých datových formátů. V současné době informační systémy, které nepodporují tzv. otevřenost GISů, tedy nepodporují import a export ostatních datových formátů, nemají na trhu geoinformačních technologií budoucnost (podrobně Kudrnovský, 2003).
Formáty dat a projektů, které se používají v prostředí informačních systémů o území, lze rozdělit dle použití na formáty:
Jejich možnosti použití v daném ISÚ, ať je to import či export dat, udává schopnost informačního systému pracovat jako "otevřený GIS". Data a projekty, které dokáží data patřičně vizualizovat, tvoří nedílnou součást práce s informačním systémem.
Jejich vlastní (základní) formáty jsou rozdílné systém od systému. Základním hlediskem, ve kterém se použití vlastních formátů dat či projektů liší, je tzv. "samostatnost ISÚ". Formáty projektů většiny ISÚ jsou různé systém od systémů nezávisle na samostatnosti ISÚ, výjimku tvoří čistě platformní ISÚ, které používají formát projektu GIS softwaru, nad kterým pracují. Platformní ISÚ nemají vlastní datový formát a plně používají formát produktu, nad kterým jsou stavěny. U samostatných ISÚ jsou dvě možnosti - bud používají vlastní datové formáty nebo pracují s nějakým všeobecným formátem GIS.
Import dat je důležitým nástrojem ISÚ a je prvním krokem "otevřenosti" ISÚ. Možnost importování vektorových dat jednotlivých formátů do ISÚ je přímo úměrná s jejich obsazením trhu. Proto vzhledem k zastoupení produktů ESRI na českém trhu umožňuje importování formátů firmy ESRI (.shp, i Arc/Info) více než 90 % systémů. Vzhledem k počtu uživatelů produktů Bentley (zejména mezi geodety) umožňuje stejné procento ISÚ také importování formátu .dgn. Následují formáty Autodesku .dxf (60 % ISÚ) a .dwg (30 % ISÚ). Formáty dat digitálních katastrálních map (katastrů) - tj. .vkm, .vkf, .dkm - umožňuje importovat více než 30 % ISÚ, toto téma tvoří nejčastější obsah databáze ISÚ. Další formáty vektorových dat, které lze importovat do ISÚ, jsou .mid /.mif, .bna, .csv, .gmp, .obr, .vtx, .bd, .txt, GEUS a MOSS. Kromě vektorových dat se v ISÚ používají také rastrová data. Z rastrových formátů umí 90 % ISÚ importovat zejména .bmp a .tif . Následují formáty .cit (75 % ISÚ), .jpg (66 % ISÚ), .sid, .rle, .ras a .gif (40 % ISÚ). Ostatní formáty je možné importovat maximálně ve 25 % ISÚ, jsou jimi .gis, .lan, .vil, .bip, .bsq, .rlc, .rs, .sun, .pcx, .png, .cot, .hmr, .img, .hrf aj.
Druhým krokem "otevřenosti" ISÚ je možnost exportování do určitých datových formátů. Uživatelé ISÚ nejsou konečným článkem v poskytování dat, u kterých distribuce prostorových dat končí. Sami totiž mohou pomocí ISÚ aktualizovat datové sady nebo i vytvářet data nová a poskytovat je dalším uživatelům. Noví uživatelé ale používají jiný software ISÚ, který pracuje s daty jinými formátů než ISÚ poskytovatele. Proto stejně jako je potřeba zobrazit data různých formátů, tak je třeba jejich exportování do standardních datových formátů GIS (dle požadavku zadavatele). Exportování je již poměrně silný nástroj, který umožňují pouze dvě třetiny stávajících ISÚ. Mezi vektorové formáty dat, které je možné exportovat, patří zejména (u minimálně 70 % ISÚ) formáty ESRI (.shp, i Arc/Info), Bentley (.dgn) a AutoDesk (.dxf). Systém GRAMIS navíc umožňuje exportování do formátů .dkm, .vkm, .vvr, .vfk a GEUS. Exportování v dalších ISÚ je již omezeno na jeden až dva vektorové formáty. Mezi další formáty, do kterých je v ISÚ možné exportovat patří .mid /.mif a .txt. Z rastrových formátů umí 100 % ISÚ, umožňujících export rastrových dat, exportovat formát .bmp. Následují formáty .cit, .jpg, .rle, .ras, .gif, .emf, .pcx, .png, .cgm aj.
Na základě charakteristik softwarových řešení informačních systémů o území používaných v ČR vyplývá, že všechny sledované ISÚ podporují importování alespoň jednoho standardního formátu GIS a dvě třetiny z nich umožňují exportování minimálně jednoho formátu. U exportování rastrových dat je podíl nedostatečný, umožňuje jej pouhých 50 % ISÚ. Obecně lze však říci, že otevřenost informačních systémů o území je velmi dobrá a neustále se zlepšuje. Nedostatkem je pouze nabídka exportovaných formátů u některých ISÚ.
V první polovině roku 2003 bylo k dispozici na trhu v České republice více než 15 softwarových řešení informačních systémů o území. Ve většině případů se rychle přechází z desktopových instalací k síťovému provozu ISÚ, na Internetu se začínají objevovat první aplikace uživatelsky určené jak pro vzdálenou správu tak i pro širokou veřejnost (tenký klient). Stejný trend je sledován i v "samostatnosti" softwarového řešení , resp. trendem je postupný přechod platformních řešení k samostatným.
Oproti klasickým programovým prostředkům GIS (ESRI, Intergraph atd.) softwarová řešení ISÚ v ČR plní zcela svou funkci lepší uživatelskou podporou - uživatelsky přístupné prostředí v rodném jazyce, možnost výběru široké palety nástrojů či aplikací pro konkrétního uživatele, český producent ISÚ zajišťující plnou podporu a vývoj či snadné zaškolení uživatelů. Se vzrůstajícím množstvím a zejména dostupností prostorových dat roste poptávka po řešení ISÚ (především v oblasti veřejné správy), uživatelský prostor v ČR stále není zcela obsazen.