V prostředí, kde jsou geografické informační systémy stále více využívány a nasazovány k běžným analytickým úlohám se do popředí našeho zájmu dostávají data stejně jako GIS systémy samotné. V podstatě pro většinu analytických úloh je možné v současnosti získat odpovídající data a problém již není mít minimální datové sady pro vytvoření projektu, ale ukládat, organizovat a spravovat velké množství datových sad velmi často různého původu, struktury, přesnosti či aktuálnosti. Z pohledu jednoduchosti implementace bylo prvním způsobem manipulace s daty jejich souborové uložení v počítači. GIS systémy měly a mají mechanismy, jak k takto uloženým datům přistupovat a jak s nimi pracovat. Takové způsoby jsou však řešeny na úrovni aplikace samotné. Přesto stále zvyšující množství informací, které potřebujeme uchovávat a také vývoj na poli databázových technologií vedl k logickému kroku využít databázové technologie ve spojení s geografickými informačními systémy. Díky tomu spojení můžeme využít výhody databází (organizace dat , indexace, komprimace, efektivní prohledávání a práce s pamětí, transakční přístup aj.) a ve vlastní GIS aplikaci již jen analyticky pracovat s výběrem dat. Hlavní výhodou a cílem je integrace dat do centrálních datových skladů, což umožňuje přístup nejenom z prostředí vlastních GIS systémů, ale i z libovolných aplikací, které využívají dotazy nad daty v databázi.
Dané předpoklady znamenají v databázi kromě libovolných popisných údajů tabulárního (relačního) charakteru uložit data, která jsou vztažná k prostoru - prostorová data. Základním modelem prostorových dat je vektorový a rastrový model. Vektorové modely mají obecně blíže k převedení jednotlivých entit a skupin entit do objektů či relací jak je chápe databáze (relační či objektově - relační) a proto můžeme nalézt více příkladů začlenění dat to databáze (např. prostorová rozšíření databází Oracle, IBM DB2, PostgreSQL). Začlenění rastrových dat je otázka nejenom odpovídajících datových typů v konkrétní databázové platformě, ale také výkonu a správy objektů (rastrů), které mají vyšší nároky na systém (paměť, jiný způsob indexace, jiná forma dotazování). Poster představuje současné možnosti integrace i rastrových dat do jednotného datového skladu v rámci infrastruktury prostorových dat v organizaci. Zároveň ukazuje možné formy dotazování a shrnuje současný vývoj a diskuse v oblasti databází v teoretické rovině a na příkladu databáze PostgreSQL, resp. jeho extenze PostGIS ve srovnání s dalšími databázovými produkty.