Analýza rozmístění prodejen a služeb
na vybraném území 

• vselekce provozoven se sortimentem drogérie
• vanalýza pomocí Thiessenových polygonů
• vanalýza pomocí obalových zón

Pro tuto analýzu jsem vybral obchod se sortimentem drogérie. Zvolil jsem tento sortiment, protože je využíván všemi obyvateli bez rozdílu věku. Jednoduchým dotazem jsem vybral všechny provozovny se sortimentem drogérie. Na sledovaném území se vyskytuje celkem 12 provozoven s tímto sortimentem. Kolem obchodů se sortimentem drogérie jsem vytvořil Thiessenovy polygony. 

Obr. č. 3: spádová území jednotlivých drogérií vymezená Thiess. polygony

Na obrázku můžeme vidět 12 Thiessenových polygonů. Polygony číslo 1, 3, 9, 11, 12 jsou pro sledované území neuzavřené. Údaje v nich tedy budou zkreslené. Polygon číslo 4 je také neuzavřený. V tomto případě by to nevadilo, protože na druhé straně silnice (17. listopadu) území neobsahuje žádné obydlené budovy.

Další postup spočíval v zjištění potenciálních zákazníků v každém polygonu (pro každou drogérii). Spočítal jsem tedy celkový počet obyvatel a počet obyvatel podle věkových kategorií v jednotlivých budovách příslušného polygonu. Hlavní nevýhodou této metody je, že do sumarizace celkového počtu obyvatel nezahrnuje budovy, které leží na hranici sousedících Thiessenových polygonů. Údaje jsou tedy mírně podhodnoceny o obyvatele budov na těchto hranicích. Další nevýhodou je, že metoda nezohledňuje hlavní dopravní a docházkové trasy. 

Nyní jsem se zabýval zkoumáním počtu potenciálních zákazníků v jednotlivých Thiessenových polygonech. Údaje uvedené pro polygony 1, 3, 4, 9, 11, 12 by mohly být teoreticky vynásobeny dvěma z důvodu zahrnutí všech obyvatel v polygonu (obyvatelé na protější straně silnice). Tento způsob je ale nepřípustný, protože například polygon 4 nemá žádné obydlené budovy na druhé straně ulice.

Tab. č. 2: počet obyvatel v servisních územích jednotlivých drogérií vytvořených na základě Thiessenových polygonů

Pokud bych rozšířil zájmové území, tak bych zjistil, že např. v oblasti Vozovny (ulice Opavská) se nachází další drogérie. To znamená, že drogérie z polygonu 1 a 3 by přišly o část svých potenciálních zákazníků. Jedná se zde tedy o okrajový (hraniční) problém. Polygony 9, 11 a 12 jsou nadhodnoceny o obyvatele, kteří jsou mimo sledovanou oblast. Polygon 6 se jeví jako silně excentrický a podle počtu potenciálních zákazníků jich má také nejméně. Drogérie z polygonů 6 a 10 se nacházejí ve velmi těsné blízkosti. Z toho usuzuji, že i když má drogérie z polygonu 6 nejmenší počet potenciálních zákazníků, může prosperovat. Obyvatelé z polygonu 10 se mohou totiž rozhodnout pro obě dvě drogérie. Časová dostupnost a náklady spojené s dopravou obyvatel do těchto drogérií se budou nepatrně lišit. Rozhodujícím faktorem pro výběr tedy bude úroveň služeb, šíře nabízeného sortimentu, personál atd.

Jako nejlépe prosperující drogérie se jeví drogérie z polygonu 2. Má největší počet zákazníků a leží na Hlavní třídě. Hlavní třída svým množstvím obchodů a služeb přitahuje zákazníky a rovněž jde o jednu z hlavních dopravních a docházkových tepen v území. Thiessenův polygon je uzavřený v zájmovém území a proto počet potenciálních zákazníků není ovlivněn okrajovým problémem.

Na základě obalových zón (angl. buffer) jsem vytvořil jednoduché obslužné zóny v podobě kruhu kolem drogérií ve vzdálenosti 100 m, která je přijatelná z hlediska docházení. Vzdálenost jednoho sta metru je zákazník ochotný absolvovat při návštěvě nejbližší provozovny. 

Obr. č. 4: obalové zóny kolem drogérií (100 m)

Počet potenciálních zákazníků jsem vypočetl i pro obalové zóny. Obalové zóny jsou číslovány shodně s Thiessenovy polygony tzn. ID polygonu = ID obalové zóny.

Nyní jsem se zabýval zkoumáním počtu potenciálních zákazníků v jednotlivých obalových zónách. Největší počet potenciálních zákazníků se nachází v obalové zóně 2. Druhý největší počet potenciálních zákazníků má obalová zóna 8. Nejmenší počet má obalová zóna 4.

Tab. č. 3: počet obyvatel v servisních území jednotlivých drogérií vytvořených na základě obalových zón

Ve srovnání s počty potenciálních zákazníků v Thiessenových polygonech a obalových zónách zjišťuji, že obchod se sortimentem drogérie na Hlavní třídě č.p. 700 (ID polygonu 2) má nejlepší lokalitu. V obou analýzách má největší počet potenciálních zákazníků.

Ve střední části Hlavní třídy je zde patrný shluk kružnic. Potenciální zákazníci zde tedy mají na výběr z více provozoven.

Objevují se zde i hluchá místa (bez výskytu drogérie). Z předchozí analýzy pomocí Thiessenových polygonů a následného výpočtu potenciálních zákazníků v jednotlivých polygonech usuzuji, že vhodnou lokalitou pro umístění nové prodejny se sortimentem drogérie je roh ulice 17. listopadu a ulice Opavská. Jedná se o hraniční oblast mezi polygony 1 a 2. Oba polygony obsahují největší počty potenciálních zákazníků. Je zde také velmi dobrá doprava pomocí MHD. Při dopravě osobním automobilem je možnost využít parkoviště VŠB-TUO.

Další vhodnou lokalitou pro umístění nové prodejny je roh ulice Opavská a Francouzská. Jedná se o hraniční oblast mezi polygony 3 a 12. Tyto polygony rovněž vykazují vysoký výskyt potenciálních zákazníků. Do těchto míst je opět snadná doprava pomocí MHD.

Při pohledu na velikost a umístění obalových zón se naskýtá ještě třetí možnost pro umístění nové provozovny se sortimentem drogérie. Provozovna by mohla být umístěna v hraniční oblasti 7, 10 a 11 polygonu. Tyto polygony ale čítají méně potenciálních zákazníků než polygony předchozí. Je zda také horší dostupnost pomocí MHD. Doprava osobním automobilem by byla náročná vzhledem k vysokému počtu jednosměrných ulic v hraniční oblasti polygonů 7 a 10. Není zde vybudováno ani žádné parkoviště. Ze záznamů získaných z terénu jsem zjistil, že v této oblasti (konkrétně na ulici U Oblouku) již dříve prodejna s tímto sortimentem byla, ale byla zrušena. Je na místě domněnka: byla zrušena jako neprosperující a nebo zde byl jiný faktor pro její zrušení?

Pro ověření nových lokalit drogérií, jsem pokusně umístil do vrstvy provozovny další tři provozovny s tímto sortimentem. První drogérie se nachází na rohu ulice 17. listopadu a ulice Opavská . Druhá se nachází na rohu ulice Opavská a Francouzská a třetí nalezneme poblíž ulice Porubská na již zmíněném místě. 

Obr. č. 5: spádová území jednotlivých drogérií včetně nově navržených

Obr. č. 6: obalové zóny včetně nově navržených drogérií (100 m)

Po pokusném umístění třech dalších drogérií jsem porovnával potenciální zákazníky nové vrstvy drogérií (15 provozoven) se starou vrstvou (12 provozoven).

V metodě Thiessenových polygonů má největší počet potenciálních zákazníků drogérie z polygonu 15. V metodě pomocí obalových zón již má srovnatelný počet s ostatními prodejnami. Polygon 15 totiž obsahuje řadu výškových domů, takže metodou Thiessenových polygonů bude vždy nabývat vysokých hodnot potenciálních zákazníků.

Drogérie s druhým největším počtem potenciálních zákazníků je v polygonu 3 (ve staré vrstvě polygon 2). Tato drogérie má největší počet zákazníků i přes to, že v jejím okolí přibyla nová drogérie (polygon 1). Drogérie z polygonu 3 má resp. měla největší počet potenciálních zákazníků v nové resp. staré vrstvě, to znamená, že by mohla nejlépe prosperovat. 

Nově vzniklé drogérie v polygonech 1 a 14 mají srovnatelně stejný počet zákazníků jako ostatní drogérie. Třetí nově vzniklá drogérie v polygonu 7 má počet potenciálních zákazníků velmi malý. Z toho usuzuji, že na tomto místě by nebylo vhodné budovat novou drogérii.

Tab. č. 4: počet obyvatel v servisních území jednotlivých drogérií na základě Thiessenových polygonů po umístění nových provozoven

Tab. č. 5: počet obyvatel v servisních území jednotlivých drogérií na základě obalových zón po umístění třech nových provozoven

  Jak již bylo zmíněno, sortiment drogérie byl vybrán z důvodu, že je využíván všemi obyvateli bez rozdílu věku. Úvahy o nalezení vhodného místa pro novou prodejnu mohou být do značné míry ovlivněny dnešním trendem při nakupování. V okolí mé zájmové oblasti se totiž nachází hypermarkety Tesco a Kaufland. Dnešní trend nakupování je ten, že zákazník raději absolvuje delší cestu do takového hypermarketu, protože se mu nabízí několik výhod. Je jich hned několik: 

•    zákazník zde má větší výběr sortimentu (drogerie),

•    ceny jsou nižší než ve specializovaných prodejnách,

•    do nákupu zahrne výrobky z více sortimentů,

•    k hypermarketům je kvalitní přístupová cesta,

•    k dispozici je sociální zařízení,

•    možnost občerstvení.

Nakupování v malých obchodech je dnes již většinou potřebou akutního a rychlého doplnění zásob. Proto také byly vybrány drogérie a byla zvolena malá docházková vzdálenost.

Výhody a nevýhody metod