ZHODNOCENÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI VE VZTAHU K DOJÍŽĎCE ZAMĚSTNANCŮ
DO VYBRANÝCH FIREM NA ÚZEMÍ OKRESU BRUNTÁL
Ludmila Adamcová
Institut geoinformatiky
VŠB – Technická univerzita Ostrava
tř. 17. Listopadu
708 33 Ostrava – Poruba
E – mail: mailto:adam.lida@volny.cz
Abstract
This
thesis appreciate conditions trek citizen to chosen destination them they are
employers with numbers of employees greater than 100 and placed in choosen
territory. Is sight on appreciation traffic attendance from views exploitation
public wholesale transport implement railway's and bus transport, which count
not only from view citizen also from view master.
Results
appreciation may be using like a field for inquest and solving unsatisfactory situation
for example selection territory with unsatisfactory traffic attendance and find
scope possible improvement situation.
Abstrakt
Tato práce posuzuje
podmínky cestování občana k vybraným cílům jimiž jsou zaměstnavatelé
s počtem zaměstnanců větším než 100 a nacházející se v zájmovém
území. Je zaměřena na hodnocení dopravní obslužnosti z hlediska využívání
veřejné hromadné dopravy realizované železniční a autobusovou dopravou, která
je důležitá nejen z pohledu občana ale také z pohledu zaměstnavatele.
Výsledky hodnocení mohou být použity jako podklad pro zjištění a řešení nevyhovující situace např. vybrání území s nevyhovující dopravní obslužností a posoudit možnosti případného zlepšení situace.
1 Úvod
Dopravní obslužnost vyjadřuje souhrn přepravní nabídky v dané oblasti. V současné době je sledování a zabezpečení
dopravní obslužnosti velmi častou
úlohou, neboť dopravní obslužnost resp. její úroveň má významný vliv na rozvoj
území. Také je důležitá v podnikatelské oblasti, jelikož ovlivňuje
ekonomické využití daného území [6].
Dopravní inženýři, pracující jak u dopravců, tak ve státní správě
a samosprávě, se všemožně snaží udržet přijatelnou úroveň této obslužnosti, je
to však čím dále, tím těžší, neboť vzniká výrazný rozdíl mezi rostoucími
náklady na 1 km vozidla a stagnujícími (ne-li klesajícími) tržbami od
cestujících.Úřady veřejné správy se proto
snaží zlepšit nebo alespoň udržovat dopravní dostupnost hlavně menších obcí,
které potřebují spojení s většími městy, obcemi.
Dopravní obslužnost tedy představuje problém především pro menší obce, které jsou
nuceny dotovat podniky, které obci poskytují autobusovou dopravu. V těchto
obcích se mimo jiných problémů způsobených nedostatečnou obslužností veřejnou dopravou
může zvyšovat nezaměstnanost, lidé se stěhují do měst a podobně. Z toho
také vyplývá, že dopravní obslužnost je důležitá pro občany, kteří se rozhodují
o místě svého trvalého bydliště.
Jako zájmové území, pro které
je prováděna analýza, byl vybrán okres Bruntál.
Okres jako takový zůstává i po zrušení Okresních úřadů územní jednotkou NUTS ("LaNomenclature des Unités Territoriales Statistigues”), jež je základním systematickým a závazným nástrojem zejména pro statistické účely a pro poskytování statistických informací Evropské unii v rámci čerpání prostředků ze strukturálních fondů (podpůrných programů) EU [II].
Okres Bruntál je situován v
severovýchodní části ČR ve specifických podhorských a horských přírodních
podmínkách, které jsou jednou z příčin špatné dopravní dostupnosti. Tento okres je možno
charakterizovat jako průmyslový, s nízkou intenzitou zemědělské výroby a
nárůstem zaměstnanosti ve službách. Převažuje zde průmysl textilní,
strojírenský, hutnictví neželezných kovů, dřevozpracující a plastikářský
průmysl. Z hlediska míry nezaměstnanosti, která je v tomto okresu
15,1 % patří mezi problémové okresy v ČR.
2 Základní pojmy
Doprava jako taková je obecně charakterizována jako konečná a
organizovaná činnost spočívající v přemísťování věcí a osob uskutečňovanou
dopravními prostředky a po dopravních cestách.Základním posláním dopravy je zabezpečit
s maximální efektivností uspokojování přepravních potřeb státního
hospodářství a obyvatelstva v souladu s rozvojem životní rovně a
životního prostředí [7].
Hromadná
doprava osob musí zabezpečovat nutné
přepravní požadavky a závisí na ní funkce celého osídleného území a měst. Při
rostoucích přepravních požadavcích a nárocích na rozvoj měst a oblastí, hlavně
zachování a zlepšení životního prostředí, se výrazně dere do popředí nutnost
dobré koordinace činností v celém dopravním systému.
Hromadná osobní doprava je stále více nutná k zvládnutí velkých
přepravních požadavků, přičemž má výhody v malých nárocích na dopravní
plochy, ve větší bezpečnosti a v relativně menším negativním ovlivňování
životního prostředí [4].
Dopravní
obslužnost je pojem, který vyjadřuje jak kvalitně je
objekt obsluhován veřejnou hromadnou dopravou.
Základ dopravní obslužnosti území tvoří doprava do
škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujícím základní
zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět a je zabezpečována
autobusovou dopravou a železniční dopravou.
Ostatní dopravní obslužnost je realizována všemi druhy
dopravních prostředků [1].
Dopravní dostupnost představuje určitý ukazatel, který na základě
přístupnosti, resp. dosažitelnosti daného objektu k ostatním objektům, určuje
jeho postavení v rámci dané prostorové struktury.
Je uváděna jako jeden z faktorů ovlivňujících ekonomickou využitelnost
sledovaného místa. Pomocí dopravní dostupnosti hodnotíme geografickou
charakteristiku místa, jeho topologickou dostupnost či jeho metrickou
dostupnost, ať už vzdušnou nebo cestní. Je vztahována např. k cestování autem
[1].
Autobusová doprava :
Autobusová linka – Jako
autobusovou linku můžeme chápat všechny jízdy autobusů, které obsluhují určité
území a v jízdním řádu jsou vyjádřeny tabulkou obsahující zastávky a
časové rozložení spojů. Každá linka má svůj název a číslo, které je
v rámci republiky unikátní.
Spoj - Dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určeno jízdním řádem
Zastávka - Označené místo, které je určeno pro výstup nebo nástup cestujících [4].
Vlaková doprava :
Vlak - Je obdobou spoje v autobusové dopravě. Jedná
se o průjezd konkrétní vlakové soupravy množinou zastávek daných jízdním řádem
v časech dle jízdního řádu.
3 Cíle
Zhodnocení dopravní obslužnosti pro obce ve vztahu
k dojížďce zaměstnanců na ranní směnu z bydliště do vybraných firem
na území okresu Bruntál. Zjišťování dojížďky ze všech částí u obcí s větším
územím na základě informací o spojení veřejnou hromadnou osobní dopravou.
Ověření
kvality optimalizace spojení nalezených vyhledávacími algoritmy elektronických
jízdních řádů pro části obcí postupným vyhledáním a následnou kombinací dílčích
spojů, které se na spojení podílí. Vizualizace výsledků analýzy dopravní
obslužnosti názorným způsobem včetně nástrojů tématické kartografie.
4 Metody hodnocení dopravní
obslužnosti
Zaměstnání, úřady,
školy a zdravotnická zařízení jsou nejčastějšími místy, kam občané dojíždějí.
Protože se k těmto zařízením občané
dopravují hlavně pomocí veřejné hromadné dopravy, měla by se dopravní
obslužnost určovat především vzhledem na tuto veřejnou hromadnou dopravu.Jako
zdroj dat při takovémto hodnocení dopravní obslužnosti může dobře posloužit
aplikace Jízdní řády, která je snadno dostupná, je přístupná každému, není
drahá a je zajištěna pravidelná aktualizace v kombinaci s programem
DOK jenž umožňuje automatizované vyhledávání.Další možnost jak posoudit
dopravní obslužnost daného území mohou představovat krajské úřady, které plní
funkci koordinátora všech druhů veřejných hromadných doprav a tudíž evidují informace o stavu dopravní
obslužnosti. Možnou avšak pracnější metodou hodnocení dopravní obslužnosti je
vytvoření statistiky na základě přímého dotazování vybrané skupiny obyvatel.
5 Použitá metoda hodnocení dopravní obslužnosti
K provedení zhodnocení dopravní obslužnosti byla zvolena metoda vyhledávání spojů pomocí elektronických Jízdních řádů. Dopravní obslužnost zaměstnavatelů byla hodnocena pro dojížďku ze všech obcí a některých částí obcí do obcí a částí obcí, ve kterých sídlí zaměstnavatelé okresu Bruntál a zpět. Kritériem, podle kterého byla hodnocena dopravní obslužnost byla zvolena doba dojížďky. Základní parametry dojížďky, podle kterých se jednotlivá spojení vyhledávala byly vybrány na základě toho, že většina z vybraných zaměstnavatelů je dělnických profesí. Dále se předpokládá, že nejvyužívanější je doprava na ranní směnu.
6 Použité datové zdroje
6.1 Topografická databáze DMU 25
Je to digitální model území v měřítku 1: 25000. Jedná se o digitální
mapové dílo, které je představováno souborem geografických informací (geodat)
uchovávaných, organizovaných a poskytovaných ve vektorové formě. Datová sada
pochází z Vojenského topografického ústavu v Dobrušce. Data jsou
organizována do sedmi logických vrstev (vodstvo;
komunikace; potrubní, energetické a telekomunikační trasy; rostlinný a půdní
kryt; sídla, průmyslové a jiné topografické objekty; hranice a ohrady; terénní
reliéf). Tyto logické vrstvy jsou fyzicky členěny do 20 datových vrstev. Geografická
data vztahující se k okresu Bruntál se nachází na 36 mapových listech a
jsou členěna do výše popsaných 7 logických resp. do 20 vrstev
fyzických. Pro projekt byla použita vrstva hranice obcí a vrstva zástavby.
6.2 Databáze vybraných zaměstnavatelů
okresu Bruntál
Pro
posouzení dopravní obslužnosti území vzhledem k zaměstnavatelům byly
vybrány firmy s počtem zaměstnanců nad 100. Tento výběr byl proveden na
základě evidence zaměstnavatelů a počtu jejich pracovníků vedené Úřadem práce
v Bruntále a poskytnuté
zaměstnancem tohoto úřadu, ve formátu *.xls. Výběr se týkal pouze
zaměstnavatelů na území okresu Bruntál, jelikož podle pracovníků úřadu práce v
Bruntále, není nutném pro regionální trh práce uvažovat zaměstnavatele sídlící
na území sousedních okresů.
6.3 Data
o obcích a částí obcí okresu Bruntál
Data byla převzata z databáze Regionálního informačního systému Agentury pro regionální rozvoj Ostrava. Data byla poskytnuta ve formátu *.dbf.
6.4 Elektronické jízdní řády
Jízdní řády jsou programem, který obsahuje databázi jízdních řádů ČD s.o., ČSAD a.s., vybraných MHD a jiných dopravců včetně Českých aerolinií. Vlastníkem autorských práv a tvůrcem programu je společnost Chaps spol. s r.o. , která se zabývá tvorbou specializovaných programů v oblasti dopravy, a společnost Datis o.z., která spadá pod České dráhy s.o.
7 Použité programové vybavení
7.1 MS Office 2000
Jedná
se o sadu programových prostředků pro kancelářské využití od firmy Microsoft.
Z
této sady byly použity tyto programové prostředky: Microsoft Word -
textový procesor, který byl použit pro zpracování textové části tohoto
projektu. Microsoft Excel - tabulkový procesor byl použit pro zpracování
vyhodnocení výsledků analýz. Microsoft Access - jedná se o databázový
systém určený k vytváření a provozování databází. Uživatel tohoto produktu si
může vytvářet vlastní relační databáze, jejíž vytvoření a provozování je
jednoduché a přehledné také díky příjemnému uživatelskému rozhraní. Microsoft
Access umožňuje uživateli vytvářet dotazy pro rychlé vyhledávání záznamů,
formuláře pro prohlížení a zadávání záznamů, sestavy pro jednoduchou úpravu
databáze pro tisk, makra a moduly.
7.2 Arc View GIS version 3.2
ArcView
je programový prostředek od firmy ESRI,
pro tvorbu, úpravu, správu, analýzu a prezentaci geografických dat.
Pracuje s daty ve formě tabulek a tématických vrstev. ArcView GIS poskytuje intuitivní grafické uživatelské
prostředí. Umožňuje vytváření map pomocí symbolů, volbu barevnosti, různé typy
klasifikace dat,
je zde možnost vytváření dotazů na
prostorová a tabulková data, funkce pro vykreslování různých druhů grafů.
Systém je rozšiřitelný o další moduly, poskytuje nástroje pro vývoj aplikací a
úpravu systému.
7.3 Jízdní řády 2000/2001
Jízdní
řády jsou programem, který obsahuje databázi jízdních řádů Českých drah, s.o.,
Českých státních autobusových drah, a.s., vybraných MHD a jiných dopravců
včetně Českých aerolinií.Tento program dokáže vyhledávat spojení mezi dvěma
místy, a to i v kombinaci jízdních řádů různých provozovatelů. Také dokáže
vyhledat odjezdy z určité obce v určitý den.Tento program se dá
využívat pro posuzování dopravní obslužnosti. Můžeme např. sledovat dojížďku do
zaměstnání, škol, k úřadům, k zdravotnickým zařízením apod.
Vlastníkem autorských práv a tvůrcem programu je společnost CHAPS spol. s r.o.
, která se zabývá tvorbou specializovaných programů v oblasti dopravy, a
společnost Datis o.z., která spadá pod České dráhy s.o. V souladu se zákonem o
silniční dopravě (111/94 Sb.) je od 26.10.2001 společnost CHAPS spol. s r.o. pověřena
Ministerstvem dopravy České republiky vedením Celostátního informačního
systému o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy.
Obr č. 1 Výběr jízdního řádu
Obr č. 2 Uživatelské rozhraní programu v režimu spojení
Uživatelské rozhraní v Jízdních řádech je velice jednoduché a přehledné. Vpravo nahoře si uživatel stiskem ikony volí, v jakém režimu bude chtít vyhledávat. Jestli chce vyhledávat spojení mezi dvěma místy, odjezdy a příjezdy z určitého místa nebo chce pouze nalézt určitý spoj. Pro každý režim je uživatelské rozhraní trochu odlišné. Přednastavený režim po spuštění Jízdních řádů je režim spojení. Pokud chceme vyhledávat spojení či odjezdy nebo příjezdy pro malé obce, tak do položky Seznam musíme vložit části měst a obcí. Jinak se při zadávání menších obcí Jízdní řády chovají, jako by tyto obce neznaly. Totéž platí i v režimu příjezdy. Pokud nezadáme čas nebo datum, Jízdní řády automaticky doplňují aktuální čas a datum.
V režimu
spojení si uživatel zadává do textových polí požadované parametry spojení, tj. Z, Kam, Přes, Datum, Čas příjezdu a Čas odjezdu. Po zadání parametrů
spojení stiskne tlačítko vyhledat a Jízdní řády vypíší do textového pole
uprostřed nalezená spojení
7.4 Program DOK
Tato aplikace vznikla v rámci diplomové práce Ing. Tomáše Kettnera v roce 2001.
Program DOK byl vytvořen v prostředí programovacího jazyka Microsoft Visual Basic 5.0. Byl vyvinut speciálně pro usnadnění určování dopravní dostupnosti obcí. Využívá program Jízdní řády 2000/2001, který si dokáže sám spustit, pomocí něj vyhledat požadované spojení a nakonec Jízdní řády opět zavřít. Umožňuje tedy automatizovanou obsluhu Jízdních řádů a ukládání získaných informací o nalezených spojích do databáze, kterou lze dále zpracovávat.
Obr č. 3 Úvodní okno programu DOK
Obr č. 4
Uživatelské rozhraní programu DOK v režimu spojení
Program DOK pracuje ve dvou
časově oddělených krocích:
V prvním kroku si DOK otevře databázi spojeni.mdb prostřednictvím formuláře Spojení viz.obr.5, kam uživatel zadává vstupní parametry hledaných spojení. Zadávání vstupních parametrů a prohlížení databáze je možno jak v prostředí Access, tak v prostředí programu DOK. Databáze obsahuje nejen již dříve vyhledaná spojení, ale i spojení, která se mají vyhledat. DOK čte databázi a jakmile narazí na požadavek, jenž ještě nebyl vyhledán, přečte si jeho vstupní parametry, které pak vkládá do uživatelského rozhraní jízdních řádů a nechává požadované spojení vyhledat. Jakmile Jízdní řády vyhledají spojení, DOK nechá uložit nalezené spojení do textového souboru, aby mohl zpracovat nalezené spojení.
Ve druhém kroku program DOK prohledává textový soubor a zjišťuje parametry nalezeného spojení. Jakmile DOK nalezne všechny požadované údaje, uloží je do databáze spojeni.mdb. Pak v databázi hledá další nevyhledané spojení a jestli jej nalezne, provede jeho vyhledání.
8 Zpracování
8.1 Rozdělení obcí na části
Jelikož některé obce okresu Bruntál mají větší rozlohu a
nebo, či zároveň, rozptýlenou zástavbu bylo nutné určit u takovýchto obcí
části, ze kterých se dojíždí. Tyto části pak přidat k místům odkud se sleduje
dojížďka. K určení těchto byly zvoleny dvě podmínky :
1. podmínka - část obce je
vzdálená od centra obce více než 1.5 km což odpovídá cca 10-15 minutám chůze; 2. podmínka - se sleduje platí-li 1
podmínka a stanoví, že část obce má počet obyvatel větší než 50
K zjištění těch částí obcí, které splňují první podmínku jsem
použila program Arc View 3.2 a v něm nástroj tzv. pravítko pro zjištění
vzdálenosti. Získala jsem tak celkem 77 částí obcí, ze kterých jsem pak
vyřadila ty, které měli počet obyvatel menší nebo rovno 50. Výsledkem bylo 41
částí obcí, ze kterých byla také sledována dojížďka. Celkem tedy byla sledována dojížďka ze 112 míst, z nichž je 71
obcí a 41 částí obcí.
Z databáze části obcí okresu Bruntál
jsem pak vygenerovala bodovou vrstvu, znázorňující vybrané části obcí.
8.2 Databáze zaměstnavatelů okresu Bruntál
Tato
databáze vznikla na základě výpisu zaměstnavatelů okresu Bruntál s počtem
zaměstnanců nad 100, který byl poskytnut ve formátu *.xls. Výběr se tedy týkal pouze velkých zaměstnavatelé a to z toho
důvodu, že poskytují nejvíce pracovních míst a dojíždí k nim tedy většina
obyvatel za prací.
Poskytnutou
tabulku jsem pro účely projektu exportovala do formátu *.mdb a upravila jí přidáním atributů jako např. název obce, kód
obce, název části obce, kód části obce, x- souřadnice a y- souřadnice (ty byly
nutné k lokalizaci zaměstnavatelů), stanice, číslo popisné.
Databáze obsahuje 37 záznamů, které
odpovídají počtu zaměstnavatelů v okrese Bruntál, vybraných jako
zaměstnavatelé s počtem zaměstnanců nad 100.
8.3 Lokalizace zaměstnavatelů
Lokalizaci
zaměstnavatelů jsem provedla pomocí vrstvy adresních bodů okresu Bruntál.
Jednotlivým zaměstnavatelům jsem na základě atributu NAZCOB (název části obce) a CP (číslo popisné) přiřadila souřadnice z vrstvy adresních bodů. Vybrané souřadnice jsem uložila do databáze zaměstnavatelů v položkách JTSK_X a JTSK_Y. Z databáze vybraných velkých zaměstnavatelů jsem pak vygenerovala bodovou vrstvu zaměstnavatelů okresu Bruntál.
8.4 Úprava programu DOK
a databáze spojeni_mdb
Pro účely tohoto projektu bylo potřeba upravit zdrojový
kód programu DOK tak, aby byl schopen obsluhovat i Jízdní řády 2002/2003. Při úpravě
databáze spojeni.mdb šlo hlavně o změnu datového modelu databáze.
8.5 Vyhledání spojení
Výsledkem
vyhledání je 1568 spojení ze všech obcí a částí obcí do obcí a částí obcí
zaměstnavatele a 1568 spojení nazpět. Celkem tedy 3136 spojení, podle kterých resp. podle parametrů těchto
spojení, jsem mohla provést zhodnocení dopravní obslužnosti okresu Bruntál. Celková doba vyhledávání
tohoto počtu spojení za předpokladu, že doba vyhledávání jednoho spoje trvá
programu DOK přibližně 7 sekund, byla 6 hodin.
8.6 Ověření kvality nalezených spojení
Pro ověření zda program Jízdní řády vyhledává optimální spojení jsem si
zvolila postup jakým toto ověření provedu. Vybrala jsem si 50 spojení,
z toho 25 spojení bylo z tabulky spoje_obce a 25 z tabulky spoje_zam.
Použila jsem program Jízdní řády 2000/2001 a vstupní parametry vybraných
vyhledaných spojů. Pak jsem v nabídce Možnosti
měnila nastavené podmínky pro vyhledávání např. max. počet přestupů, max.doba
přestupu, dát přednost vlakům před autobusy apod. Po provedení ověření jsem
zjistila, že u 41 prověřených spojů nenalezl program Jízdní řády jinou variantu
spojení i přes změněné podmínky a u zbylých devíti nalezl jiná spojení avšak
ani jedno z nich nebylo kvalitnější než při výchozím nastavení podmínek.
Z toho vyplývá, že program vyhledává optimálně, záleží však na tom jaké si
uživatel pro vyhledání spojení nastaví parametry v nabídce Možnosti.
Obr č. 5 Volba parametrů pomocí nabídky Možnosti v programu Jízdní řády
9 Vyhodnocení
Hodnocení
bylo provedeno ve dvou úrovních. V první úrovni jsem hodnotila zda vůbec
existuje nějaký dojezd do zaměstnání
(tzn. odjezd z bydliště a příjezd do práce v časovém intervalu 0:00
– 5:45 h) a nějaký odjezd ze zaměstnání (tzn. odjezd z práce a příjezd do
místa bydliště v časovém intervalu 14:45 – 23:59). Po vytvoření výběrového
dotazu v programu Microsoft Access jsem získala 363 spojů do zaměstnání a
1370 spojů ze zaměstnání.
Lze
tedy říci, že dopravní obslužnost zaměstnavatelů v ranních hodinách je
poměrně špatná, neboť pouhých 23% spojů vyhovuje této ranní dojížďce, tedy na 6
hodinu. Obslužnost zaměstnavatelů v odpoledních hodinách, tedy po skončení
pracovní doby, je podstatně lepší, z celkového počtu spojů jí splňuje 87%
spojů.
V druhé úrovni jsem stanovila časové intervaly v nichž lze považovat příjezd do zaměstnání a odjezd ze zaměstnání za vyhovující, a zároveň byla určena délka dojížďky, kterou je možno považovat za přijatelnou, pro cestování.Délku dojížďky pro dojezd na ranní směnu do/ze zaměstnání jsem stanovila na 1 min. - 45 min. Pro vyjádření výsledků jsem si zvolila tyto časové intervaly : časový interval,ve kterém je nejlepší až přijatelný dojezd do zaměstnání, byl zvolen 5:00h – 5:45h; časový interval,ve kterém je nejlepší až přijatelný odjezd ze zaměstnání, byl zvolen 14:45h – 15:15h.
Při
tomto kroku bylo nezbytné pracovat s tabulkou spoje_obce .
Z vytvořeného výběrového dotazu jsem získala 233 záznamů spojení do
zaměstnání vyhovujících zvolenému časovému intervalu a délce dojížďky.
Zaměstnavatelé k nimž je tato ranní dojížďka spolu s počtem spojů jsou
uvedeni v tabulce ze které jsem vyhodnotila, že nejhorší obslužnost veřejnou
hromadnou dopravou má zaměstnavatel sídlící v obci Zátor část Loučky se 3
spoji, dále pak Karlova Studánka a Horní Benešov část Luhy, s počtem spojů
4. Naopak nejlépe jsou na tom zaměstnavatelé se sídlem v městě Bruntál
s 51 spoji.
V dalším
hodnocení jsem zjišťovala počty spojů ze zaměstnání, splňující zadané kritéria.
K tomu jsem opět použila výběrový dotaz aplikovaný na tabulku spoje_zam a získala tak 175 spojů z celkových 1568. Přehled
o počtu spojů z jednotlivých obcí resp. částí obcí zaměstnavatele jsou
uvedeny v tabulce, ze které jsem taktéž provedla vyhodnocení. Za
stanovených podmínek má nejhorší obslužnost firma Hobes, spol. s r.o. v obci
Horní Benešov část Luhy s počtem spojů 0. Dále pak obec Karlova
Studánka a obec Břidličná s počtem
spojů 4. Nejlepší dopravní obslužnost v daném časovém intervalu má opět
město Bruntál se 40 spoji.
Pro
občana, který se rozhoduje o pracovní příležitosti nebo jí hledá je však důležité aby byl schopen se nejenom
dostat v daném časovém úseku do práce, ale aby měl zajištěný
i
odpovídající spoj ze zaměstnání v daném odpoledním časovém úseku. Abych
získala takové ranní resp. odpolední spoje kterým odpovídá odpolední resp.
ranní spoj, provedla jsem průnik dat ze získaných tabulek. Výsledkem
tohoto kroku bylo 129 párů spojů.
Z vyhledaných spojení jsem však zjistila, že ne vždycky odpovídá délka
cestování ráno do práce délce cestování z práce. Pokud jsem zvolila že
nejlepší délka cestování je max. 45 min. tam a max. 45 min. zpátky a nechala
provést výběrový dotaz, přišla jsem o ty páry spojů, kde např. ranní cestování
trvá 40 min. a odpolední 50 min. Takový pár spojů lze taktéž považovat za
vyhovující. Abych tedy zahrnovala i takovéto páry spojů nechala jsem pro každý
pár spojů spočítat součet obou délek cestování a provedla rozdělení párů spojů
podle celkové doby dojížďky. Ke stanovení
celkové doby dojížďky jsem si zvolila
vzorec CDD = DRD + DOD, kde :
CDD ……celková
doba dojížďky
DRD ……doba ranní
dojížďky
DOD ……doba
odpolední dojížďky
Nejlepší celková doba dojížďky je pokud CDD je maximálně 90min (tzn. průměrně
45
min jedna cesta). Pro tato kritéria vyhovuje 148 záznamů viz. graf č.1.
Graf č. 1
Přehled o počtu párů spojů s celkovou dobou dojížďky v intervalu 1- 90 min.
10 Závěr
Cílem této bakalářské práce
bylo zhodnotit dopravní obslužnost území okresu Bruntál z hlediska
dojížďky obyvatel do zaměstnání. Byla zaměřena na hodnocení základní dopravní
obslužnosti, která je realizována pouze veřejnou hromadnou dopravou, tzn. autobusovou
a železniční dopravou. Základním úkolem bylo zjistit jednotlivá spojení mezi místy, ze kterých se dojíždí do míst kam
se dojíždí. Místy, kam se dojíždí, byli zvoleni zaměstnavatelé s počtem
zaměstnanců nad 100. Pro toto hodnocení byla zvolena metoda vyhledávání spojení
pomocí elektronických Jízdních řádů a programu DOK. Výstupem byla databáze
jednotlivých spojů obsahující požadované informace, na základě kterých jsem
provedla zhodnocení.
V první části hodnocení
jsem zkoumala existuje-li vůbec nějaké spojení. Po prozkoumání výsledků jsem
zjistila, že z celkového počtu 1568 požadovaných spojení do zaměstnání
bylo vybráno jako vyhovující dané podmínce (tzn. že, zaměstnanec vyjíždí do
zaměstnání v den zahájení pracovní doby)
363 spojů. Procentuálně vyjádřeno 23%. Naopak, ze zaměstnání bylo
nalezeno při zadané podmínce (tzn. že, zaměstnanec přijíždí do místa bydliště
v den ukončení pracovní doby) 1370 spojů nebo-li 87% z celkového
počtu 1568 spojů. Pro další hodnocení byly nejdříve určeny podmínky stanovující
časové intervaly v nichž je nejlepší až přijatelná dojížďka do/ze
zaměstnání a dále byla určena přijatelná délka cestování.
Těmto kritériím vyhovuje 233
spojů do zaměstnání z předešlých 363 spojů a 175 spojů ze zaměstnání
z předešlých 1370 spojů.
Nakonec jsem provedla
přiřazení ranních spojů příslušným odpoledním spojům, a prováděla pro každý
takový pár součet jejich jednotlivých dob cestování. Získala jsem tedy celkovou
dobu cestování jednotlivých párů spojů a podle této celkové doby jsem rozdělovala
páry spojů do skupin. Výsledkem je 148 párů spojů s nejlepší celkovou
dobou cestování tedy 1 – 90 min. Dále
pak 84 párů spojů s celkovou dobou cestování 91- 180 min., 14 párů spojů s celkovou dobou cestování 181 –
270 min. a 2 páry spojů v intervalu 270 min. a více.
Zaměstnavatelé
s nejlepší dopravní obslužností ve stanovených časových intervalech a při
přijatelné celkové délce cestování, která činí maximálně 90 minut jsou ti, se
sídlem v obci Bruntál a s o něco menším počtem spojů jsou to zaměstnavatelé
v částech obce Krnov, Pod Bezručovým Vrchem a Pod Cvilínem. Naopak
zaměstnavatelé s nejhorší dopravní obslužností sídlí v obcích Karlova
Studánka, Moravský Beroun část Ondrášov a Zátor část Loučky. Zaměstnavatelé
sídlící v obci Horní Benešov část Luhy nemají v daném časovém
intervalu žádná spojení. Z grafických výstupů lze říci, že nejlepší
dostupnost k zaměstnavatelům v dané obci mají obyvatelé
z přilehlých obcí, ale v některých případech to tak bohužel není, což
může být zapříčiněno právě tím, že malé obce nemají peníze na dotaci podniků,
které by jim zajistily požadovanou dopravu. Z toho důvodu nebylo z
některých přilehlých obcí k těmto zaměstnavatelům nalezeno žádné
spojení a nebo zde sice existuje spojení, avšak naprosto nevyhovující daným
podmínkám.
Celkově lze konstatovat, že
ekonomicky vyspělejší obce mají zajištěnou lepší dopravní obslužnost jež
výrazně ovlivňuje mimo jiného i současný stav nezaměstnanosti okresu Bruntál.
Výsledky hodnocení
v této práci mohou posloužit jako podklady pro zjištění a řešení
nevyhovující situace v dopravní obslužnosti některých částí okresu. Např.
vybrání území s nevyhovující dopravní obslužností a posouzení možností
případného zlepšení situace.
Literatura
1 Kettner,
T.: Analýza dopravní dostupnosti
s využitím programu Jízdní řády.
2 Bala, P.: Analýza dopravní dostupnosti obcí v prostředí GIS.
3 Kulczycká, I.: Analýza dopravní dostupnosti okresu Bruntál.
4 Gába,M.: Analýza dopravní dostupnosti zdravotnických
zařízení ambulantního charakteru pro Ostravský kraj.
5 Peňáz,
T., Horák, J., Horáková, B.: Analýza
územní dostupnosti významných firem na území okresu Nový Jičín
6 Horák, J.: Analýzy dopravní dostupnosti a obslužnosti, GIS Ostrava 2001
7 Stehlík,
A.: Dopravní soustava.
Alfa, Bratislava 1990.
8 Hůrský, J.: Metody grafického znázornění dojížďky do práce.
9 Kaňok, J.: Tématická kartografie. Ostravská univerzita, Ostrava, 1999
10 Mládek, J.: Základy geografie obyvatelstva. SNP, Bratislava, 1992
Internetové stránky:
II
www.kraje.cz
III
www.cssz.cz