Návrh GIS o dějinách dobývání uhlí v Ostravě (např. NPP Landek)

ABSTRACT

The bachelor thesis is intended on suggestion of GIS about coal mining history in Ostrava. As an area of interest NPP Landek has been chosen. Bachelor thesis contains all coal mines all over Landek and in its surrounding, touring paths and historical area of the most important coal mine in Landek’s history Anselm. Everything have appropriate description information and image. The work also contains text files speaking about history of coal mining on Landek.  History is divided into parts about Ostrava’s history, Landek’s history, Anselm’s history and history of Coal mining museum. Data were collected by various methods, for example with help of GPS system or by using a digitizer. It is a complete suggestion of GIS from data analysis and data model creation, via verifying data model, to the way how to show the work on Internet.

 

ABSTRAKT

Cílem bakalářské práce bylo vytvořit návrh GIS o historii dobývání uhlí v Ostravě. Jako oblast zájmu byla vybrána oblast Národní přírodní památky Landek. Práce v sobě zahrnuje veškerá důlní díla nacházející se na Landeku a v jeho okolí, poznávací stezky a historický areál nejvýznamnějšího dolu Anselm se všemi popisnými informacemi a fotografiemi. Obsahuje textové soubory zachycující historii dobývání uhlí na Landeku. Texty jsou rozděleny na historii Ostravy, Landeku, dolu Anselm a Hornického muzea OKD. Data byla shromážděna různými metodami, například mapováním pomocí systému GPS nebo digitalizací. Jedná se o kompletní návrh GIS počínaje analýzou datových zdrojů a návrhem vhodného datového modelu, přes ověření datového modelu až po návrh způsobu prezentace práce na Internetu.

 

1          ÚVOD

 

Oblast využití GIS je velice široká. Tato práce je zaměřena na využití GIS v turistice. Jejím cílem je vytvoření návrhu GIS nabízejícího svému uživateli možnost dozvědět se vše z historie dobývání v Národní přírodní památce (dále jen NPP) Landek. Práce obsahuje rozmístění jednotlivých důlních děl nejen v  NPP, ale i v jeho okolí, dále areál hornického muzea založeného na dole Anselm, jež byl v celé historii Landeku nejvýznamnějším důlním dílem, tak, jak vypadal v roce 1931 a jak vypadá dnes a stezky, pro jejichž zmapování byla použita moderní technologie určování polohy - globální družicový polohový a navigační systém (dále jen GPS). Jak sám název napovídá, jde o zaměřování polohy geoprvku družicemi. Toto vše je rozděleno do jednotlivých témat, která jsou zobrazována na podkladovou katastrální mapu či letecký snímek. Historie zapsána v jednotlivých dokumentech je spolu s fotografiemi připojena k příslušným geoprvkům. Cílem bylo navržení vhodného datového modelu a jeho ověření.

Posledním krokem práce bylo seznámení se s možnostmi publikace prostorových dat v prostředí WWW a navržení aplikace na prezentaci práce v tomto prostředí.

Výsledek práce bude poskytnut Hornickému muzeu OKD v Ostravě-Petřkovicích. Dále by mohl také sloužit jako vzor pro vybudování GIS o historii hornictví v jakékoliv jiné oblasti.

2         ZADÁNÍ PRÁCE

 

·        prostudování materiálů týkající se historie hornictví v dané lokalitě

·        provedení analýzy datových zdrojů

·        ověření metod sběru a konverze dat

·        navržení datového modelu a jeho ověření vložením potřebného množství dat

·        návrh funkčního schéma aplikace pro prezentaci práce v prostředí WWW

3         HORNICKÉ MUZEUM OKD V OSTRAVĚ – PETŘKOVICÍCH

 

Hornické muzeum (dále jen HM) v Ostravě patří k místům, které budou dalším generacím připomínat více než 200 letou historii hornictví, které dalo základ rozvoji tohoto regionu.

HM bylo otevřeno 4.12.1993. K HM je přidružen Klub přátel Hornického muzea OKD. V současnosti je HM samostatným odštěpným závodem v rámci OKD, a.s. a spravuje důl Anselm, Archiv OKD a zcela mimořádnou lokalitu  - Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Mimořádnost odštěpného závodu je podtržena reálnou možností vyhlášení lokality Mayrau za Národní kulturní památku a zapsání NPP vrchu Landek včetně lokality Anselm do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

V současné době HM nabízí návštěvníkům povrchové expozice, výstavní budovu, důlní expozici přístupnou fáráním původní těžní klecí a dětská hřiště a sportoviště.

 

3.1               NPP Landek

Landek se táhne podél levého břehu řeky Odry před jejím soutokem s řekou Ostravicí. Je to výrazný zalesněný vrch situovaný v severozápadní části Ostravy o rozloze 85,53ha. Tento unikátní přírodní výtvor, uváděný v odborné literatuře a obdivovaný účastníky četných exkurzí zejména ze zahraničí, přispěl nemalou měrou k tomu, že dnes chráníme Landek jako lokalitu evropského významu a stavíme jej mezi nejvzácnější přírodní a kulturní památky České republiky.

V 18. století se stal Landek předmětem průzkumu, jehož výsledkem bylo odkrytí výchozů dvou uhelných slojí v roce 1780. O dva roky později zde začala systematická těžba, která trvala až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby na Landeku vyčerpány. Tato lokalita je bezesporu první lokalitou na Ostravsku, kde se začalo dobývat cílevědomým těžařským způsobem. Nejvýznamnějším dolem v celé historii dobývání byl důl Anselm.

4         ANALÝZA DATOVÝCH ZDROJŮ

 

Práce byla zaměřena na vytvoření návrhu GIS, jehož cílem je informovat uživatele o historii hornictví v určité lokalitě, v našem případě na Landeku. Většina dat, která byla pro práci potřebná, jsou z dávnější doby a jsou tedy dostupná pouze v analogovém tvaru. Jedná se zejména o mapu areálu dolu Anselm tak, jak vypadal v roce 1931, katalogy štol a jam vyskytujících se na Landeku a v okolí a veškeré materiály týkající se historie dobývání.

Pro orientaci turisty v oblasti bylo vhodné do GIS zařadit prvky, podle kterých pro něj bude možné předem si naplánovat trasu své prohlídky. Nejvhodnější pro takovýto záměr byly průběhy poznávacích stezek na Landeku.

Kromě leteckého snímku všechna získaná data musela projít určitou úpravou.

Použitá vstupní data:

·        Katastrální mapa

·        Katalogy štol a jam

·        Mapa areálu dolu Anselm

·        Stezky

·        Letecký snímek

·        Knihy pojednávající i historii hornictví v dané lokalitě, historické spisy

5         POUŽITÉ PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ

 

ArcInfo 8.1 pro úpravu stezek zaměřených pomocí GPS a PC ArcInfo3.5.1 pro digitalizaci analogové mapy.

ArcView GIS 3.2a pro úpravy atributových tabulek měřených a digitalizovaných geopvků a pro ověření datového modelu.

Pathfinder Office 2.11 pro zpracování naměřených dat.

6         DATOVÝ MODEL

 

Po shromáždění všech dostupných vstupních dat bylo nutné navrhnout vhodný datový model (tab.1). Bylo důležité rozmyslet si, které vrstvy budou vytvořeny na základě katastrální mapy, které na základě historické mapy dolu Anselm, které na základě katalogů a nakonec, které budou vytvořeny měřením.

 

Tab.1 – Datový model – vrstvy

Všechny vrstvy uvedené v tab.1 jsou ve formátu SHP.

Polygonová vrstva NPPLandek byla vytvořena na základě katastrální mapy. Vznikla spojením určitých jejích polygonů. Liniová vrstva Stezky vznikla měřením pomocí GPS a následnými úpravami naměřených dat. Vrstvy Muzeum1931, Stavby1931, Draha1931, Cesty1931 a Lanovka1931 byly vytvořeny digitalizací analogové mapy dolu Anselm. Až na vrstvu Lanovka 1931 jsou všechny vrstvy polygonové. Vrstvy Jamy a Stoly jsou bodové. Byly vytvořeny na základě katalogů štol a jam, které byly přepsány do databáze Microsoft (dále jen MS) Access. Každý katalog byl přepsán do samostatné databáze. Obě databáze jsou tvořeny pouze jednou tabulkou, která v sobě zahrnuje všechny údaje obsažené v katalogu. Vizualizací souřadnic z databází vznikly právě vrstvy Stoly a Jamy.

Jednotlivé položky vrstev jsou různých datových typů (tab2). Jedná se o datové typy numb a text.

 

Tab.2 – Datové typy použité v datovém modelu

Dalšími daty, které vstupují do této práce jsou letecký snímek, fotografie a texty (tab.3).

 

Tab.3 – Datový model – texty, fotografie, letecký snímek

Texty uvedené v tab.3 tedy Ostrava-historie, Landek-historie, Anselm-historie a Hor-muzeum jsou ve formátu DOC. Vznikly zpracováním získaných historických údajů a byly převedeny do digitální podoby. Fotografie obsažené v adresářích FotoJ a FotoS jsou ve formátu JPG. Vznikly převodem analogových fotografií z katalogů štol a jam do digitálního tvaru pomocí skeneru. Letecký snímek pokrývající celou sledovanou oblast se skládá ze čtyř částí, které jsou ve formátu MrSID. Letecký snímek neprošel žádnou úpravou.

7         SBĚR A ÚPRAVA DAT

 

7.1               Konverze katalogů štol a jam do digitálního formátu

Pro převod katalogů do digitálního formátu byl zvolen MS Access 2000. Zvlášť byla vytvořena databáze štol a zvlášť databáze jam. Obě databáze jsou koncipovány stejně, a to jednou tabulkou s názvem Stola, resp. Jama (tab.4).

Jako primární klíč tabulky bylo zvoleno číslo jámy/štoly. Pole je datového typu text a jeho délka je 10.

Tab.4 – Struktura tabulky databáze

Fotografie jednotlivých důlních děl uvedené v katalozích byly převedeny do digitální podoby pomocí skeneru. Jejich výsledný formát je formát JPG.

 

7.2               Převedení historických údajů do digitálního tvaru

Všechny historické skutečnosti byly rozděleny do oblastí týkajících se historie dobývání uhlí v Ostravě (nález uhlí v Polské Ostravě), historie dobývání na Landeku, dolu Anselm a Hornického muzea. Byly tedy zvlášť zpracovány čtyři dokumenty, jejichž výsledný formát je formát DOC (uloženo pro MS Word 6.0/95).

 

7.3               Zaměření průběhu stezek

Před jakýmkoliv měřením a plánováním měření je vhodné se s terénem osobně seznámit. Stezky na Landeku jsou označeny buďto jako naučné přírodovědné, hornické, turistické nebo žádné.

 

7.3.1           Příprava měření

Před vlastním měřením v terénu bylo třeba provést si jeho naplánování, tzn. připravit si vhodný datový slovník a zjistit nejvhodnější dobu měření. Nejvhodnější dobou měření je myšlena doba, kdy bude na obzoru dostatečné množství družic a hodnota parametru PDOP (zhoršení přesnosti určování polohy) bude uspokojivá. K naplánování vhodné doby měření a vytvoření datového slovníku (tab.5) posloužil program Pathfinder. V datovém slovníku byl nadefinován liniový objekt Stezka a k němu potřebné atributy.

 

Tab.5 - Struktura datového slovníku

Pro měření byla z VŠB – TUO zapůjčena jednofrekvenční mapovací GPS Pathfinder XL12. Byla zvolena metoda diferenčních kódových měření. Vytvořený datový slovník byl pomocí kabelového spojení s počítačem nakopírován do mobilního přijímače.

 

7.3.2           Referenční stanice

Referenční stanice musí být umístěna na bodu o známých souřadnicích zaměřených například geodeticky. Byl zvolen bod na střeše budovy A na VŠB-TUO.

GPS měří v souřadnicovém sytém WGS84. Souřadnice v České republice jsou uváděny v souřadnicovém systému JTSK, proto bylo nutné souřadnice referenční stanice udané v  JTSK transformovat do WGS84 a teprve poté je zadat do záznamníku referenční stanice. Tento úkon byl proveden v programu Vgskro, který škole zapůjčila firma GEODIS pro studijní účely.

 

7.3.3           Měření v terénu

Měření se uskutečnilo v průběhu celého listopadu 2001. Celé měření muselo být rozděleno do několika dnů, protože ne vždy se podařilo zaměřit všechny stezky. Některé stezky, přestože již zaměřeny byly, musely být zmapovány ještě jednou. Jednalo se o stezky, které byly obtížně měřitelné a po zaměření neodpovídaly ani mapě ani skutečnosti.

Stezka byla vždy mapována od rozcestí resp. hranice NPP po rozcestí resp. hranici NPP. K jednotlivým úsekum byly přímo v terénu zaznamenávány jejich identifikátory a doplňkové informace (podle datového slovníku).

Vrch Landek je kopec poměrně hustě pokrytý listnatými stromy, proto se při měření vyskytovaly problémy jako dočasná ztráta signálu družic nebo špatné geometrické uspořádání družic (hodnota PDOP vyšší než 7).

 

7.3.4           Úprava naměřených dat

Celá prvotní úprava probíhala v programu Pathfinder. Po přenesení obou souborů (z mobilní i referenční stanice) byla pomocí modulu Differential correction provedena korekce naměřených dat.

 V případě, že stezka byla zaměřena několikrát, byla z naměřených linií vybrána ta, která se nejvíce shodovala s leteckým snímkem a mapou, a jejíž body měly nejmenší hodnotu parametru PDOP. Na některých liniích se občas objevovaly body, ve kterých linie ostře vybočovaly (obr.1). Úseky stezek, v nichž se takovéto body vyskytly, byly překontrolovány v terénu. Pokud se ve sledovaných úsecích průběh linie s průběhem stezky ve skutečnosti neshodoval a PDOP sporných bodů linie byl vysoký, byly tyto body vyloučeny z dalšího zpracování.

Další úpravy proběhly v programu ArcInfo (úpravy z hlediska topologické čistoty) a ArcView (úprava atributové tabulky).

 

Obr.1 – Body vyřazené ze zpracování [7]

 

7.4               Převod analogové mapy dolu Anselm do digitální podoby

Aby mapa mohla být zařazena do práce, musela nejdříve projít převodem do digitálního tvaru. K tomu posloužil program ArcInfo. Úpravy proběhly z části v programu ArcInfo a z části v programu ArcView.

 

7.4.1           Příprava digitalizace

Před digitalizací musel být celý proces digitalizace promyšlen. Mapa byla vzhledem k ploše digitizéru příliš velká, proto byla pomyslně rozdělena na dvě poloviny.

V každé polovině mapy bylo potřeba určit si vlícovací body, tzv. tics, u nichž známe souřadnice. Tyto body jsou velice důležité, protože podle nich se určuje nejen souřadnicový systém digitizéru ale na jejich základě se také provádí transformace coverage do souřadnicového systému vybraného uživatelem (podle podkladové mapy). Při hledání vlícovacích bodů byla mapa porovnávána s digitální katastrální mapou. Bylo nalezeno sedm totožných bodů. Posledním krokem přípravy bylo pomyslné rozdělení mapy do tématických vrstev (tab.6).

 

Tab.6 - Tématické vrstvy areálu dolu Anselm

Pro zvýšení přesnosti jednotlivých polygonových vrstev vůči sobě byl zvolen postup digitalizace všech polygonů do jedné coverage a teprve poté provedení jejich rozdělení.

 

7.4.2           Úprava dat

Coverage vzniklé digitalizací obsahovaly chyby. Tyto chyby vznikaly nepřesnostmi při digitalizaci. Jedná se o chyby v topologii, tedy přetahy či nedotahy linií, nepravé body a chybějící nebo nadbývající identifikační body.

Po odstranění všech chyb a rekonstrukci topologie byly obě digitalizované poloviny mapy transformovány ze souřadnicového systému digitizéru do souřadnicového systému podkladové katastrální mapy, tedy do JTSK. Transformované coverage byly nakonec spojeny do jedné (obr.2).

Pro další úpravy již bylo použito ArcView. Jeho prostřednictvím byla coverage rozdělena na jednotlivé vrstvy a byly upraveny atributové tabulky (obr.3).

Obr.2 – Spojované coverage

 

Obr.3 – Výsledný digitalizovaný areál

 

8         OVĚŘENÍ DATOVÉHO MODELU

 

Pro ověření datového modelu byl vybrán program ArcView. V něm byl vytvořen projekt, který do sebe zahrnul veškerá zdrojová data. Data v projektu jsou členěna přehledně do témat. Témata byla připravena již předem.

8.1               Připojení a úprava dat

Při tvorbě projektu bylo prvním krokem přednastavení různých parametrů, např. nastavení jednotek pro měření délek. Poté byla připojena všechna vstupní data. Data z databáze štol a databáze jam byla zobrazena do tabulky v ArcView pomocí funkce ArcView - SQL Connect. Souřadnice v tabulkách byly vizualizovány do podoby bodů v event theme. Výsledek byl z důvodu dalšího zpracování převeden do formátu SHP. Tímto vznikla samostatná vrstva štol a vrstva jam.

Spojením některých polygonů katastrální mapy (podle mapy turistické) byl vytvořen polygon představující oblast NPP Landek. Výsledná mapová kompozice viz. obr.4.

 

Obr.4 – Výsledná mapová kompozice Landeku

8.2               Připojení fotografií a textů

Připojení objektů k tématům se provádí pomocí externích referencí (hotlink). Po specifikaci geoprvku v tématu, ke kterému jsou objekty připojeny, se otevře jemu příslušející objekt.

ArcView nabízí předdefinované externí reference, které jsou součástí systému, ale také možnost vytvořit si vlastní. K tvorbě nejen vlastních externích referencí, ale i k různým úpravám prostředí a funkčnosti ArcView, slouží vnitřní programovací jazyk ArcView, Avenue.

Ve verzi ArcView, která byla použita neexistuje skript na připojení fotografií a textů k jednomu tématu zároveň, proto bylo třeba pomoci si vlastním skriptem. Skript se aktivuje specifikací geoprvku uživatelem. Texty se otevírají v programu MS Wordpad (obr.5), k němuž skript, aby jej mohl spustit, potřebuje znát cestu. K tomu, aby skript mohl fungovat bez jakýchkoliv problémů, bylo třeba upravit atributové tabulky. Do nich byly přidány dva sloupce - jeden pro externí referenci na fotografii a jeden pro externí referenci na text. Cesty v referencích jsou relativní.

Obr.5 – Otevření fotografie a textu

Po vyzkoušení několika předdefinovaných a několika uživatelských skriptů bylo zjištěno, že zatímco u předdefinovaných skriptů relativní cesty fungují vždy, u uživatelských tomu tak není. Proto byl vytvořen „instalační“ skript, který zároveň podchycuje problém s cestou k programu MS Wordpad, jež je pro různé verze operačního systému Windows různá.

 

8.2.1           „Instalační“ skript

„Instalační“ skript (obr.6) při spouštění projektu po uživateli požaduje cestu k projektu (nabízí příklad C:\Landek\) a cestu k programu MS Wordpad. Tyto cesty zapisuje do souboru s názvem Path.log, který umisťuje opět do adresáře Landek.

Ze souboru Path.log pak cesty čte skript na zobrazení objektů. Cestu k projektu spojuje s cestou vyhledanou v atributové tabulce do jedné. Pro ošetření jeho běhu do něj byl vložen „instalační“ skript (obr.7).

Obr.6 – Funkční schéma „instalačního skriptu

Obr.7 – Funkční schéma skriptu na zobrazení objektů

 

8.3               Zajištění funkčnosti projektu

Projekt se všemi daty se nachází v adresáři Landek. Tento adresář musí být umístěn vždy s celým svým obsahem a nesmí být nijak modifikován. Při prvním stejně jako při každém dalším umísťování adresáře je vhodné jej zkopírovat z CD.

9         NÁVRH APLIKACE

O publikaci práce na svých webových stránkách projevil zájem MMO. MMO již má zkušenosti s publikováním prostorových dat na Internetu, neboť na svých stránkách již publikuje například letecké snímky Ostravy, cenovou mapu města, apod. K publikaci dat v celosvětové síti používá technologii společnosti ESRI, Inc., Arc Internet Mapping system (dále jen ArcIMS).

 

9.1               ArcIMS v praxi

Pozorně bylo prostudováno co vše nabízí mapový server MMO. Jedná se o standardní avšak nezbytné a zároveň dostačující nástroje pro práci s mapou. Prostředí je velice příjemné a práce s mapou jednoduchá, což je ideální.

 

9.2               Aplikace ArcIMS na navržený GIS

Prezentace navrženého GIS pomocí ArcIMS by neměla činit vážnější problémy. Na WWW by měl vypadat stejně a mít stejné funkce jako GIS publikovaný MMO, tedy nástroje pro práci s mapou, vyhledávání, zobrazení atributů, nápovědu, atd. Navíc by ale obsahoval funkci, po jejíž aktivaci by se zobrazil text uvádějící do historie dobývání v Ostravě, a funkci pro externí reference, s jejíž pomocí by si uživatel mohl zobrazovat fotografie a texty(obr.8). Funkce pro tisk by uživateli neumožňovala interaktivní práci s mapou (volbu symbolů, barev), ale pouze nastavení rozsahu mapy a výběr vrstev pro tisk.

ArcIMS nabízí možnost využít jednoho z jím nabízených klientů nebo si vytvořit klienta vlastního. V tomto případě by stačilo jít cestou základního HTML klienta a rozšířit jej s pomocí jazyka ArcXML a Java skripty. Nejdříve bude potřeba vytvořit mapovou kompozici, což znamená zobrazení a obarvení vrstev tak jako v ArcView. Připojení fotografií a textů bude potřeba vyřešit právě Java skripty a ArcXML. Pro přenos dat by bylo vhodné použít tenkého klienta.

Obr.8 – Funkční schéma aplikace

 

10   ZÁVĚR

 

Při sběru dat bylo shromážděno mnoho historických údajů týkajících se Landeku a to nejen údajů o hornictví, ale také o majitelích panství, atd. Prameny byly nejen knihy, ale také staré spisy. Materiály, na jejichž základě byly vytvořeny výsledné vrstvy byly ve většině případů dostupné pouze v analogovém tvaru nebo vůbec. Bylo tedy nutné provést určité konverze dat do digitálního formátu nebo potřebná data získat vlastním měřením. Jednalo se o vytvoření databáze štol a jam, převod analogové mapy do digitálního tvaru (s pomocí digitizéru), ale také zmapování všech stezek probíhajících Landekem, které mohou budoucímu turistovi usnadnit pohyb v lokalitě, systémem GPS. Přestože měření pomocí GPS je moderní, rychlé a jednoduché, v tomto případě se tato metoda příliš neosvědčila (z důvodu zalesněného terénu – špatná nebo žádná viditelnost družic).

 Digitalizace analogové mapy areálu dolu Anselm byla poměrně úspěšná. Digitalizované geoprvky, pokud v současnosti ještě existují, tzn. jsou zachyceny v katastrální mapě, si s katastrální mapou odpovídají.

Při navrhování aplikace, pomocí které by bylo možné prezentovat data na Internetu, bylo nutné se nejdříve seznámit s možnostmi publikace prostorových dat v prostředí WWW. O publikaci práce projevil zájem MMO. Ten již některá svá data publikuje prostřednictvím svého mapového serveru založeného na licencovaném produktu ArcIMS společnosti ESRI, Inc. Byla by tedy možnost publikovat práci prostřednictvím ArcIMS. Aby celá práce měla všechny náležitosti, které má mít, bylo by ještě nutné provést úpravy pomocí vnitřního programovacího jazyka ArcIMS, jazyka ArcXML a Java skriptů.

Prvním krokem k publikaci musí být žádost HM směřovaná na MMO. Pokud by žádost byla vyřízena kladně, byla by data publikována bezúplatně. Tuto práci je možno použít jako předlohu pro práce podobného typu tedy práce zabývající se historií určité oblasti.

LITERATURA

1.      Bařinka, A.: Porovnání využití mapových serverů pro publikování prostorových dat na Internetu. Diplomová práce, VŠB-TU Ostrava, Institut ekonomiky a systémů řízení, Ostrava, 2001, 57s.

2.      Exnerová, J.: Software firmy ESRI, Inc., Arcinfo [online]. [cit.2003-02-20]. Dostupný na WWW:

3.      <http://www.arcdata.cz/arcdata/start.html?software/software_uvod/software_esri/software_esri_arcgis#ArcInfo>

4.      GIS by ESRI: Using ArcView GIS, ArcView GIS, The geographic information system for everyone, ESRI, 1996, 340s.

5.      Matouch, R.: Rozšíření možností vizualizace geodat prostřednictvím WWW s využitím technologie mapového serveru. Diplomová práce, VŠB-TU Ostrava, Institut ekonomiky a systémů řízení, Ostrava, 2001, 39s.

6.      Rapant, P.: Globální družicové polohové a navigační systémy. Manuskript, 2001. Dostupný na: <http://gis.vsb.cz/Publikace/Knizni_Publikace/knizni_publikace.htm>

7.      Rapant, P.: Úvod do geografických informačních systémů. Geoinfo, ročník II, č.1/99, Ostrava

8.      Sedláriková, R.: Mapování výskytu neofytů a příprava GIS pro NPP Landek. Bakalářská práce, VŠB-TU Ostrava, Institut ekonomiky a systémů  řízení, Ostrava, 2002, 59s.

9.      Veselý, P.: Možnosti přenosu geografických dat v prostředí Internetu a práce s daty na straně klienta systému GIS [online]. [cit.2003-04-08]. Dostupný na WWW: <http://gis.vsb.cz/Publikace/Sborniky/GIS_Ova/GIS_Ova_2002/Sbornik/Referaty/vesely2r.htm>

10. Vokřínek, P.: Landek svědek dávné minulosti. Nadace Muzeum pod Landekem, Librex, Ostrava, 1996, 120s. + 1 mapa, ISBN 80-85987-60-0

11. Vopasek, S. a kol.: Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku. Klub přátel hornického muzea OKD, Ostrava, 2001, 116s.

12. ArcIMS [online]. 23 January 2003 [cit.2003-02-20]. Dostupný na WWW: <http://www.esri.com/software/arcims/index.html>

13. Create maps showing your data [online]. 8 January 2003 [cit.2003-02-20].Dostupný na WWW: <http://www.esri.com/software/arcview/index.html>