Dopravní dostupnost zaměstnavatelů v okrese Jeseník ve vztahu k demografickým ukazatelům

Šeděnková Monika
Geoinformatika
VŠB - Technická univerzita Ostrava
tř. 17. Listopadu
708 33 Ostrava - Poruba
E - mail: sedamo@centrum.cz

Abstract

English version of abstract

Abstrakt

Česká verze abstraktu

Úvod

Práce se zabývá analýzou dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů a porovnáním se situací v nezaměstnanosti a s demografickou situací. Prostředí GIS k tomuto poskytuje vhodné nástroje. I když je poměrně těžké GIS jednoznačně definovat [8], je z celé řady definic zřejmé, že po fázích sběru a analytického zpracování dat následuje vždy snaha výsledky vhodným způsobem zobrazit.

Řešení dopravní dostupnosti je v současné době velmi frekventovanou úlohou, neboť dopravní dostupnost a obslužnost významně ovlivňuje rozvoj území. Proto zajišťování dopravní obslužnosti patří k důležitým úkolům orgánů veřejné správy, jenž vynakládají značné finanční prostředky na zlepšení nebo udržení dopravní dostupnosti především menších obcí, které potřebují spojení s většími městy či obcemi. V těchto obcích se mimo jiných problémů způsobených nedostatečnou obslužností veřejnou dopravou může zvyšovat nezaměstnanost, lidé se stěhují do měst a podobně. Z toho také vyplývá, že dopravní obslužnost je důležitá pro občany, kteří se rozhodují o místě svého trvalého bydliště.

Řešení, popis a analýza dopravní dostupnosti patří k významným nástrojům také prostorové analýzy trhu práce. Funkční vymezení regionálního trhu práce je určeno pomocí dopravní dostupnosti zpravidla jako území, odkud je možně dojíždět denně do zaměstnání v rámci tohoto území.

Sledování dopravní dostupnosti a především obslužnosti bylo prováděno na území okresu Jeseník, který patří mezi okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. Okres Jeseník nepatří mezi tranzitní okresy a navíc je zde dopravní situace komplikována horským charakterem části okresu. Byl sledován vztah dopravní dostupnosti a obslužnosti k úrovni nezaměstnanosti a k demografickým ukazatelům. Zabezpečení dopravní obslužnosti v okrese Jeseník je realizováno autobusovou dopravou a z části vlakovou dopravou. Dopravní dostupnost a obslužnost byla sledována k významným zaměstnavatelům, kteří sídlí v okrese Jeseník, tedy spojení k zaměstnavatelům ze sousedních okresů nebylo zahrnuto do zpracování.

Výsledky práce mohou být použity jako podklad pro zjištění a řešení nevyhovující situace např. vybrání území s nevyhovující dopravní obslužností a posoudit možnosti případného zlepšení situace.

Úkoly

• využití elektronických jízdních řádů IDOS a programu DOK pro získání údajů o dopravní obslužnosti v okrese Jeseník
• identifikace významných zaměstnavatelů v okrese Jeseník ve spolupráci s ÚP Jeseník
• lokalizace zaměstnavatelů využitím dat ČSÚ - SLDB 2001 a údajů o jejich adresách (data ÚP)
• vymezení spádových oblastí firem, dostupnost na základě veřejné dopravy (analýza jízdních řádů IDOS)
• výběr vhodných ukazatelů pro hodnocení dopravní dostupnosti
• porovnání se situací v nezaměstnanosti
• porovnání s demografickou situací

Cíl

• Cílem práce bylo na území okresu Jeseník analyzovat dopravní dostupnost a obslužnost ve vztahu k významným zaměstnavatelům, výsledky porovnat se statistickými daty ČSÚ o demografické situaci a situaci v nezaměstnanosti.

Použité programové produkty

• Program DOK
• IDOS Jízdní řády 2002/2003
• ArcView GIS 3.2
• ArcGIS v. 8.3
• Microsoft Access 97

Použité datové zdroje

• Vrstva hranic obcí a okresu Jeseník
• Bodová vrstva částí obcív
• Výpis významných zaměstnavatelů
• Vrstva stavebních objektů
• Výpis nezaměstnanosti v okrese
• Data SLDB 2001 - tabulky 2, 3, 6, 7, 8, 113, 714-718

1.Postup zpracování dat

Vrstva stavebních objektů

Poskytnutá vrstva stavebních objektů byla pro celý Olomoucký kraj. Bylo tedy nutné získat data pouze okresu Jeseník. Pomocí extenze Geoprocessing programového produktu ArcView GIS 3.2, přesněji operace Clip , která rozděluje jednu vrstvu podle druhé, byla oříznuta vrstva stavebních objektů hranicí okresu Jeseník.

Databáze zaměstnavatelů okresu Jeseník

Výpis významných zaměstnavatelů poskytnutým Úřadem práce v Jeseníku byl exportován do formátu *.mdb. Vzniklou databázi (tabulku významných zaměstnavatelů) bylo nutné upravit. Jelikož adresa zaměstnavatele byla vepsána do jednoho pole, byla provedena úprava této adresy. Byly vytvořeny nové položky (OBEC, CAST OBCE, CISLO POPISNE), tím byla adresa rozdělena do tří položek. Pro lokalizaci zaměstnavatelů byly vytvořeny položky JTSK_X a JTSK_Y a dále byla vytvořena položka STANICE, která obsahuje tvar pro zadání obce nebo části obce, ve kterém je nutno obec či část obce zadat do programu IDOS Jízdní řády (např. Bukovice/Jeseník).
Položka EKONOMICKA CINNOST byla upravena. Dle ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví (SLDB) byl zaměstnavatel zařazen do jednoho z jedenácti odvětví.Pro klasifikaci odvětví byla použita Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ), která je dostupná na www stránkách ČSÚ. Obecně dělíme odvětví na primární sektor, tj. zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, rybolov; sekundární sektor, tj. průmysl celkem včetně dobývání nerostných surovin, stavebnictví a terciální sektor, který zahrnuje ostatní odvětví OKEČ. Dále byla vytvořena položka SEKTOR, kde je uvedeno, zda zaměstnavatel patří do primárního, sekundárního či terciální sektoru. Tabulka významných zaměstnavatelů obsahuje 46 záznamů, což představuje 46 vybraných významných zaměstnavatelů okresu Jeseník. Do primárního sektoru patří 4 zaměstnavatelé, do sekundárního 21 zaměstnavatelů a do terciárního sektoru také 21 zaměstnavatelů.
Struktura databáze významných zaměstnavatelů byla tvořena v souladu se Standardem ISVS [4] a je znázorněna v tabulce 1.

Lokalizace zaměstnavatelů

Lokalizace zaměstnavatelů byla provedena pomocí vrstvy stavebních objektů okresu Jeseník. Lokalizace byla provedena automaticky pomocí aktualizačního dotazu a následně kontrolována ručně. Protože z adresy zaměstnavatele nebylo možno zjistit příslušnou část obce, přiřazení souřadnic z vrstvy stavebních objektů bylo provedeno pomocí atributů NAZOB (název obce) a CP (číslo popisné). Dle [3] je stavební objekt (budova, dům, stavba apod.) označen číslem popisným nebo evidenčním v rámci části obce. Z výpisu významných zaměstnavatelů nebylo patrné, zda položka CP obsahuje číslo popisné či evidenční. Proto při lokalizaci zaměstnavatelů byl kontrolován druh domovního čísla a také ulice. Pomocí aktualizačního dotazu se původně nepodařilo lokalizovat dva zaměstnavatele. V prvním případě vrstva stavebních objektů neobsahovala záznam příslušející zaměstnavateli v obci Zlaté Hory na ulici Lázeňská s č.p. 544. V registru UIR-ADR byla ověřena existence adresy. Následně byl poslán email na stavební odbor Městského úřadu ve Zlatých Horách s dotazem, kde se daný objekt nachází. Byl zaslán výňatek z územního plánu města s přesným označením místa daného stavebního objektu. Poté byla lokalizace stavebního objektu provedena ručně. V druhém případě u zaměstnavatele v obci Žulová existoval stavební objekt s daným číslem popisným, ale při kontrole neodpovídala uvedená ulice s ulicí uvedenou u zaměstnavatele. Proto byly použity poštovní směrovací čísla obcí a z nich bylo zjištěno, že pod obec Žulová patří obec Kobylá nad Vidnavkou, která nemá svou poštu. V této obci již souhlasilo číslo popisné s ulicí. Lokalizace zaměstnavatele v této obci byla provedena ručně.
Dle lokalizace významných zaměstnavatelů bylo zjištěno, že sídla těchto zaměstnavatelů se nachází v 17 částech obcí okresu Jeseník. Z databáze významných zaměstnavatelů byla vygenerována bodová vrstva významných zaměstnavatelů okresu Jeseník.

Výběr částí obcí

Pro zpracování byly vybrány všechny části obcí s výjimkou části obcí, které jsou blíž než 1km od zastávky vztahující se k definičnímu bodu sousední části obce, a které nemají autobusovou či vlakovou zastávku vůbec. Při kontrolním zadávání názvů obcí a částí obcí do programu Jízdní řády, bylo zjištěno, že některé části obcí v Jízdním řádu neexistují nebo existují, ale jmenují se jinak. Bylo tedy potřeba nahradit název konkrétní části obce názvem zastávky, která se v této části obce nachází. Celkem byla sledována dojížďka z 53 částí obcí z celkového počtu 62 částí obcí, neboť ze zpracování bylo vyloučeno 9 části obcí.

2.Vyhledání spojení

Vyhledávání spojení bylo provedeno pomocí programu DOK a sady elektronických jízdních řádů. Vyhledávala se spojení ze všech částí obcí okresu Jeseník do všech částí obcí , v nichž sídlí významní zaměstnavatelé a zpět.
Základní parametry spojení pro sledování dojížďky:

• všední den
• maximální počet přestupů 5
• doprava do zaměstnání na 6., 7., 8.hodinu s předpokládaným příjezdem do části obce 15 minut před začátkem pracovní doby tzn. 5:45, 6:45, 7:45
• doprava ze zaměstnání v 14., 15., 16.hodin s předpokládaným odjezdem z části obce významného zaměstnavatele 45 minut po skončení pracovní doby pro vyřízení osobních záležitostí a přesun na zastávku tzn. 14:45, 15:45, 16:45
• pro svoz, příjezd v intervalu 3:00 – 8:00hodin
• pro rozvoz, odjezd v intervalu 14:00 – 19:00

Vyhledávání spojení pomocí programu DOK probíhalo ve dvou krocích. Nejprve se vyhledávala spojení do zaměstnání. Vyhledávání trvalo cca 2 hodiny a bylo vyhledáno celkem 2818 spojení vyhovující základním parametrům. Poté se vyhledávala spojení ze zaměstnání. Vyhledávání trvalo cca 3 hodiny a bylo vyhledáno 4536 spojení vyhovující základním parametrům. Nalezená spojení ukládá DOK do databáze spojení.mdb.

3.Volba vhodných ukazatelů pro hodnocení dopravní dostupnosti

Vyhledaná spojení byla zpracována v databázi spojení.mdb za účelem určení dopravní dostupnosti významných zaměstnavatelů v okrese Jeseník a dopravní obslužnosti části obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům zabezpečené veřejnou dopravou autobusovou a železniční. Dojížďka do zaměstnání byla sledována ve dvou úrovních – teoretická a vhodná dojížďka. U teoretické dojížďky je možná delší doba cestování a dřívější odjezd než u vhodné dojížďky. Podmínky pro vhodnou a teoretickou dojížďku jsou uvedeny v Tab.2.

Dojížďka do zaměstnání

Byla sledována dojížďka do zaměstnání ze všech částí obcí okresu Jeseník na určitou hodinu a zpět do části obce bydliště. Konkrétně ukazatel dopravní obslužnosti významných zaměstnavatelů pomocí počtu částí obcí, ze kterých lze k zaměstnavatelům a zpět vhodně či teoreticky dojíždět. Tento ukazatel sleduje spádovost jednotlivých významných zaměstnavatelů. Do části obce Městys Bílá Voda nelze teoreticky dojíždět na 6:00 a zpět z žádné části obce, jelikož první spoj z této obce odjíždí až v 16:00.
Teoretická dojížďka
Teoreticky dojíždět na 7:00, 8:00 a zpět lze do všech 17 částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé. Na 6:00 a zpět lze teoreticky dojíždět do 16 částí obcí.
Vhodná dojížďka Z hlediska hodnocení dopravní obslužnosti částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům je nejlepší dojížďka na 7:00 a zpět. Na 7:00 a zpět je možné vhodně dojíždět z více částí obcí než na jiný zadaný čas. Naopak je zde více nedostupných částí obcí v porovnání s dojížďkou na 6:00 a zpět. Dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům je nejhorší na 8:00 a zpět. Na 8:00 a zpět lze vhodně dojíždět z nejnižšího počtu částí obcí a teoreticky lze dojíždět z nejvyššího počtu částí obcí. Počet nedostupných částí obcí je stejný jako u dojížďky na 7:00 a zpět.

Části obcí s nedostatečnou dopravní obslužností ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům

Byly sledovány části obcí, ze kterých lze pouze teoreticky dojíždět do částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé na některý ze zadaných časů a zpět. Jde o části obcí Městys Bílá Voda, Ves Bílá Voda v severozápadní části okresu, části obcí Rejvíz, Horní Údolí v jihovýchodní části okresu, na jihu okresu části obcí Filipovice, Horní Lipová a na severu obec Velká Kraš.

Části obcí s neexistující dopravní obslužností ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům

Byly sledovány části obcí, ze kterých nelze ani teoreticky dojíždět ani na jeden ze zadaných časů a zpět. Jedná se o 4 části obcí, Červený Důl, Nové Vilémovice, Petrovice a Vojtovice. Do těchto částí obcí neexistuje spojení s odjezdem z místa zaměstnání po 14:45, poslední spoj z místa zaměstnání odjíždí v 14:30. Z částí obcí Kolnovice, Nová Červená Voda a Travná lze pouze teoreticky dojíždět na 6:00. Na 7:00 a 8:00 nelze ani teoreticky dojíždět, jelikož z části obce zaměstnavatele odjíždí poslední spoj po 15-té hodině.

Dopravní dostupnost částí obcí, v nichž sídlí vybraní zaměstnavatelé

Podrobně byla sledována vhodná vyjížďka do částí obcí, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé s největším počtem zaměstnanců. Vyjížďka byla sledována na 6:00, 7:00 a 8:00. Sledovaným kritériem byla doba cestování. Jedná se o části obcí Jeseník, Bukovice, Česká Ves, Lipová-lázně a Vápenná.

Vhodná dopravní dostupnost části obce Jeseník je nejlepší na 6:00 a 8:00, jak z hlediska počtu dostupných částí obcí tak z hlediska času a vzdálenosti. Na 8:00 jsou části obcí rychleji dostupné než na 6:00. Nižší počet dostupných částí obcí na 7:00 je způsoben, že z dané části obce neexistuje spojení na 7:00. Při zobrazení teoretické dostupnosti, což znamená dobu cestování delší než 45 minut, je možno se dopravit do této části obce z většího počtu částí obcí. Část obce Jeseník je celkově dostupná (vhodně i teoreticky) z největšího počtu částí obcí na 8:00 a z nejmenšího počtu částí obcí na 6:00.

Vhodná dopravní dostupnost části obce Lipová-lázně je nejlepší na 7:00. Na 6:00 je možné vhodně se dopravit do zaměstnání z částí obcí v jihovýchodní, východní a severovýchodní části okresu Jeseník. Z částí obcí na severu není možné se dopravit vhodně, ale pouze teoreticky. Na 7:00 a 8:00 už tomu tak není. Z částí obce Ostružná a Horní Lipová se nelze dopravit do zaměstnání na 6:00 a 7:00, což je způsobeno, že první spoj vyjíždí po sedmé hodině. Část obce Lipová-lázně je celkově dostupná (vhodně i teoreticky) z největšího počtu částí obcí na 8:00.

Významný zaměstnavatel sídlící v části obce Vápenná má z hlediska počtu zaměstnanců velký význam a přesto je tato obec vhodně dostupná jen na 6:00 a to jen z nejbližších částí obcí jižním a jihovýchodním směrem. Na 7:00 a 8:00 se zaměstnanec vhodně nedostane do zaměstnání.

Část obce Bukovice je vhodně dostupná ze stejného počtu částí obcí na všechny zadané časy. Jen z obce Bělá pod Pradědem je nemožné se dostat do zaměstnání na 6:00 ani z jedné části této obce. Část obce Bukovice je celkově dostupná (vhodně i teoreticky) z největšího počtu částí obcí na 8:00.

Část obce Česká Ves je vhodně dostupná ze stejného počtu částí obcí na všechny zadané časy. Na 6:00 je možné se vhodně dopravit spíše z částí obcí na jihu okresu a na 7:00, 8:00 je možné se vhodně dopravit z částí obcí na severu a severozápadě. Část obce Česká Ves je celkově dostupná (vhodně i teoreticky) z největšího počtu částí obcí na 8:00.

4.Porovnání se situací v nezaměstnanosti

Dopravní obslužnost částí obcí byla porovnána s vybranými ukazateli nezaměstnanosti, které jsou vztaženy na obce. Všechny ukazatele byly vypočteny jako průměr údajů za období od 31.12.2002 – 30.7.2003. Byly vybrány následující ukazatele nezaměstnanosti:

• MN - míra nezaměstnanosti [%]
• PC5099 - podíl věkové skupiny 50 let a více [%]
• PCVABC – podíl uchazečů se základním vzděláním [%]
• PCE12 – podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců [%]
• PCKZAM9 – podíl uchazečů požadujících primárně KZAM9 [%]

Pro zkoumání závislosti dvou numerických veličin, ukazatele nezaměstnanosti a počet vhodně dostupných pracovních míst na všechny zadané časy, byl využit Spearmanův koeficient korelace viz následující tabulka. Z tabulky je patrné, že mezi veličinami je silná závislost.

Mnohdy souvisí závislost mezi ukazateli nezaměstnanosti a počty vhodně dostupných míst na územní poloze dané části obce.

5.Porovnání s daty SLDB 2001

Byla analyzována struktura obyvatel podle pohlaví a věku. Ve většině obcí okresu Jeseník žije více žen než mužů. Ve skupině ekonomicky aktivní jsou více zastoupeni muži. Poměr ekonomicky aktivní nezaměstnané ženy (uchazečky o zaměstnání) k celkovému počtu ekonomicky aktivních žen je vyšší než u mužů ve většině obcí okresu. Což znamená, že ženy hůře nalézají uplatnění na trhu práce.

Porovnání základních věkových skupin jsem zaměřila na výpočet Indexu stáří, který vyjadřuje poměr mezi poproduktivní a předproduktivní složkou obyvatel.

Nejvyšší index stáří je dosažen v obcích Kobylá nad Vidnavkou, Vlčice, Ostružná atd. Při zobrazení podílu věkové skupiny produktivních k celkovému počtu obyvatel v jednotlivých obcích je nejmenší podíl v obci Bílé Vodě a v Kobylé nad Vidnavkou. Což souvisí se vzdělanostní strukturou obyvatelstva v jednotlivých obcích. Tam, kde je vyšší podíl staršího obyvatelstva, tam je vyšší podíl obyvatel s nejnižším stupněm vzdělání.

Při hodnocení vzdělanostní struktury pomocí ukazatele vzdělanosti (HVZ), je nejhorší úroveň vzdělanosti v obci Kobylá nad Vidnavkou (-15,25%). Za ní s odstupem následují obce Vlčice (-10,33%) a Stará Červená Voda (-9,85%). Nejlepší úroveň vzdělanosti je v obci Jeseník (1,55%), jelikož HVZ je ne záporné, což přesahuje i průměr České republiky. Dále obce Lipová Lázně (-2,05%) a Ostružná (-2,70%), ale HVZ je menší než průměr České republiky. Lze říci, že tam, kde je nejhorší úroveň vzdělání, tam je i ukazatel míry nezaměstnanosti vyšší. Obce s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mají nejvyšší podíl obyvatel s nižším stupněm vzdělání a nejnižší podíl obyvatel s vyšším stupněm vzdělání.

Doplňující ukazatel při hodnocení dopravní dostupnosti částí obcí významných zaměstnavatelů může být ekonomická činnost zaměstnavatele resp. sektor odvětví, tedy jestli patří do primárního, sekundárního či terciárního sektoru. U terciárního sektoru (služby) se předpokládá pozdější začátek pracovní doby. Ze sledování dopravní dostupnosti částí obcí, v nichž sídlí vybraní zaměstnavatelé, kteří představují významný pracovní potenciál, je patrné, že některé části obcí jsou lépe dostupné na určitý ze zadaných časů. V obci Lipová-lázně převažují firmy patřící do terciárního sektoru a z hlediska vhodné dostupnosti je vhodně dostupná z většího počtu částí obcí na 7:00. V obci Jeseník patří do primárního sektoru 1 firma, do sekundárního sektoru 8 firem a do terciárního sektoru 13 firem. Z hlediska vhodné dostupnosti je tato obec nejlépe dostupná na 6:00 a 8:00. Naopak v obci Vápenná jsou dva významní zaměstnavatelé patřící do primárního a sekundárního sektoru a tato obec je vhodně a teoreticky dostupná jen na 6:00. Na ostatní zadané časy je tato obec nedostupná.

Porovnání dopravní dostupnosti a obslužnosti části obcí na základě analýzy jízdních řádů s Tab. 714 – 716 SLDB 2001. Údaje ze SLDB 2001 o osobách vyjíždějících resp.dojíždějících do zaměstnání nerozlišují osoby, které využívají veřejnou hromadnou dopravu, a které osobní automobil pro cestování do zaměstnání. Byla provedena analýza obcí, kam dojíždí největší počet zaměstnaných (svozová místa) a odkud vyjíždí největší počet zaměstnaných. sMezi obce s nejvyšším počtem dojíždějících osob patří Jeseník, Lipová-lázně, Česká Ves, Mikulovice, Žulová, Velká Kraš a Javorník, což jsou obce, v nichž sídlí významní zaměstnavatelé. Obce, odkud se nejčastěji vyjíždí za zaměstnáním jsou taktéž Jeseník, Lipová-lázně, Česká Ves, Mikulovice a Bělá pod Pradědem, ale ve srovnání s počtem dojíždějících osob je tento počet mnohem menší. Nejnižší počet obyvatel vyjíždějících za zaměstnáním je v obcích Kobylá nad Vidnavkou, Bílá Voda, Hradec-Nová Ves a Ostružná. S tím může souviset míra nezaměstnanosti, která je v obcích Kobylá nad Vidnavkou a Bílá Voda vysoká. Obce Hradec-Nová Ves a Ostružná je míra nezaměstnanosti nízká ale tyto obce mají nejmenší počet obyvatel v celém okrese, Ostružná (154) a Hradec-Nová Ves (305).

Podrobně byla sledována dojížďka do obcí největšího svozu – Jeseník a Lipová-lázně. Do Jeseníku dojíždí zaměstnané osoby z celého okresu kromě obcí Bílá Voda a Ostružná. Obec Bílá Voda je jen teoreticky dostupná. Obec Ostružná má nejvyšší podíl vyjíždějících zaměstnaných osob v rámci kraje, což souvisí s ekonomickou aktivitou obyvatel podle odvětví. Obyvatelé se řadí podle ekonomické činnosti do odvětví pohostinství, ubytování, což dokazuje, že vyjíždí do okresu Šumperk, jehož severní část je oblast turistická a rekreační. Počet zaměstnaných osob vyjíždějících v rámci obce, okresu, kraje a do jiného kraje je znázorněn. Pro zajímavost byla sledována dojížďka do obce Vápenné. Podle dojížďky ze SLDB 2001 dojíždí do Vápenné zaměstnané osoby i z obcí ze severu. Jelikož je tato obec dostupná veřejnou dopravou jen na 6:00, podle analýzy jízdních řádů, musí nutně osoby dojíždějící do zaměstnání využít osobní automobil.

6.Celková interpretace

Pro celkové zhodnocení situace v okrese Jeseník byly vymezeny oblasti, z hlediska dopravní obslužnosti, na oblasti kritické, oblasti průměrně obslužné a oblasti nejlépe obslužné. Jednotlivé oblasti pak byly porovnány s ukazateli nezaměstnanosti a s demografickými ukazateli. Je zde třeba upozornit na to, že dopravní obslužnost byla zpracovávána pro části obcí pro rok 2003 a sledované ukazatele jsou vztaženy na obce a jsou z roku 2001. Jen ukazatele počtu a ekonomické aktivity obyvatelstva byla k dispozici pro části obcí. Celkově horší obslužnost je u částí obcí, jimiž neprochází hlavní silniční tah a jsou spíše na vedlejší silnici končící právě v části obce. Je vhodné také zmínit, že do zpracování nebyly zahrnuty malé firmy, které mají počet zaměstnanců menší než 50. Jelikož okres Jeseník je především turistickou, rekreační a lázeňskou oblastí, dá se předpokládat výskyt malých firem. U rozdělení oblasti na podoblasti se jedná o ryze subjektivní posouzení.

Do kritické oblasti z hlediska dopravní obslužnosti částí obcí se řadí obce, z jejíchž částí se nedá dojíždět nebo se dá dojíždět jen teoreticky do zaměstnání na aspoň dva ze zadaných časů tzn. že převažuje větší počet částí obcí špatně obslužných. Do kritické oblasti byly zařazeny obce Rychlebského výběžku, Bílá Voda, Javorník, Bernartice, Vlčice, Skorošice, Velká Kraš a Vidnava. Z částí těchto obcí se dá teoreticky dojíždět k malému počtu částí obcí významných zaměstnavatelů a k malému počtu pracovních míst. Obec Uhelná má sice tři části obcí (Uhelná, Horní Fořt, Dolní Fořt), ze kterých se dá vhodně dojíždět do zaměstnání na všechny zadané časy. Ale u dalších dvou částí nelze dojíždět ani na jeden ze zadaných časů a jedna část obce nemá zastávku vůbec, proto byla obce zařazena do kritické oblasti.

Do oblasti průměrně obslužné byly zařazeny obce, z jejíchž částí se dá vhodně i teoreticky dojíždět k významným zaměstnavatelům. Jedná se o oblast ve středu okresu, přesněji obce Žulová, Kobylá nad Vidnavkou, Stará Červená Voda a Černá Voda. Patří zde i obce na jihu okresu, Ostružná, Lipová-lázně, Bělá pod Pradědem a Zlaté Hory. U obce Zlaté Hory jsou tři části obcí, u nichž existuje vhodná obslužnost na všechny zadané časy, ale u dalších tří částí obce existuje jen teoretická obslužnost.

Do oblasti nejlépe obslužné byly zařazeny obce Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice, Hradec-Nová Ves, Supíkovice, Velké Kunětice a Vápenná. Z těchto obcí lze vhodně dojíždět k významným zaměstnavatelům na všechny zadané časy.

Je nutno zmínit, že do zpracování není řada faktorů zahrnuta. Každá obec je specifická určitým ukazatelem. Pro hodnocení je důležitý počet obyvatel v obci, zda je vysoký podíl poproduktivní složky obyvatelstva, jaké je zastoupení produktivní složky obyvatelstva, zda v obci sídlí významný zaměstnavatel atd.

Obce kritické oblasti Rychlebského výběžku vykazují celkově nejvyšší míru nezaměstnanosti. Také ukazatel podílu uchazečů požadujících primárně KZAM9 je vysoký. Z hlediska vzdělanosti obyvatel je v obcích vyšší podíl obyvatel s nižším stupněm vzdělání. Proto i podíl uchazečů o zaměstnání se základním stupněm vzdělání je vysoký. V těchto obcích je také vysoký podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných nad 12 měsíců. V obci Bílá Voda existuje jen teoretická obslužnost k významným zaměstnavatelům a hodnoty ukazatelů nezaměstnanosti nejsou v této obci nejvyšší, jelikož v obci je vysoký podíl zaměstnaných osob vyjíždějících v rámci obce. Tedy z hlediska trhu práce je obec schopná poskytnout svým obyvatelům zaměstnání. V obci je podíl produktivní složky obyvatel nejnižší v okrese (53%). Ekonomicky aktivních je 117 obyvatel z celkových 316 a nezaměstnaných je 16 obyvatel. Z obce Uhelná jsou vhodně obslužné tři části, ve kterých bydlí 256 ekonomicky aktivních obyvatel z celkového počtu obyvatel 549 a 37 je nezaměstnaných. Zbylých 17 obyvatel, z toho 5 ekonomicky aktivních, bydlí v neobslužných částech (Nové Vilémovice, Červený Důl a Hraničky) a 4 jsou nezaměstnaní. Obyvatelstvo má nižší stupně vzdělání a nejspíš proto nemohou nalézt zaměstnání. Míra nezaměstnanosti v této obci je 23,7%. V obcích Uhelná a Skorošice je nejvyšší podíl uchazečů o zaměstnání věkové skupiny 50 let a více. Z hlediska dopravní obslužnosti je jedna část obce Skorošice zcela neobslužná k významným zaměstnavatelům a druhá část teoreticky na dva časy a vhodně na jeden čas obslužná. Obslužnost obce Uhelná je popsána výše. Tedy vyšší podíl uchazečů o zaměstnání věkové skupiny 50 let a více může být ovlivněn špatnou obslužností obce.

Obce oblasti průměrně obslužné. Ukazatele nezaměstnanosti u obcí na jihu okresu vykazují nízký podíl uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti je v obci Ostružná (12,3%), Lipová lázně (12,8%), Bělá pod Pradědem (12,2%) a Zlaté Hory (21,5%). Obec Zlaté Hory patří mezi obce s nejvyšším podílem uchazečů o zaměstnání věkové skupiny 50 let a více. Pro tři části obce (Rejvíz, Horní a Dolní Údolí) existuje jen teoretická obslužnost k významným zaměstnavatelům, ale tyto části mají malý počet ekonomicky aktivních obyvatel, spíše jsou zde obyvatelé starší složky obyvatelstva. Obec Bělá pod Pradědem má dvě části, kde je malý počet ekonomicky aktivních obyvatel. Z hlediska dopravní obslužnosti jsou obslužné jen teoreticky a počet nezaměstnaných je velmi malý. Z obce Ostružná existuje vhodná obslužnost jen na 6:00, na 7:00 a 8:00 existuje jen teoretická obslužnost. Tato obec je specifická tím, že z obce nevyjíždí obyvatelé do obcí okresu vůbec, ale vyjíždí do sousedního okresu Šumperk. Proto také obec vykazuje nejnižší hodnoty všech ukazatelů nezaměstnanosti. Patří s společně s obcí Lipová lázně k obcím s nejlepším ukazatelem hodnocení vzdělanosti. V obci Lipová-lázně sídlí 4 významní zaměstnavatelé s počtem 668 pracovních míst, což umožňuje obyvatelům obce nalézt práci přímo v obci. Ukazatele nezaměstnanosti u obcí ve středu okresu jsou různorodé. Nejnižší míru nezaměstnanosti, z obcí ve středu okresu, má obec Žulová (17,2%) a nejvyšší Kobylá nad Vidnavkou (29,9%). Dva významní zaměstnavatelé sídlí v obci Žulová a jeden v obci Kobylá nad Vidnavkou. V obci Kobylá nad Vidnavkou je podíl věkové skupiny produktivní k celkovému počtu obyvatel 56%, což představuje druhý nejnižší podíl v okrese. V obci je velmi početně zastoupena složka poproduktivní v poměru ku počtu dětí do 14 let. Podíl uchazečů o zaměstnání věkové skupiny 50 let a více patří mezi nejnižší v okrese, naopak u obce Žulová patří mezi nejvyšší. Podíl ekonomicky aktivních nezaměstnaných mužů je v Kobylé nad Vidnavkou nejvyšší z celého okresu (40%). Podíl uchazečů o zaměstnání se základním stupněm vzdělání je nejvyšší v obcích Kobylá nad Vidnavkou a Stará Červená Voda. Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných nad 12 měsíců je nejvyšší v okrese u obcí Kobylá nad Vidnavkou a Černá Voda. V Žulové je tento podíl nízký, ale podíl uchazečů o zaměstnání požadujících primárně KZAM9 je vysoký. Z hlediska vzdělanosti obyvatel je v obcích Kobylá nad Vidnavkou a Stará Červená Voda větší podíl obyvatel s nejnižším stupněm vzdělání a v obcích Žulová a Černá Voda má obyvatelstvo vyšší stupeň vzdělání.

Obce oblasti nejlépe obslužné vykazují nízkou míru nezaměstnanosti. Podíl uchazečů o zaměstnání požadujících primárně KZAM9 a podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných nad 12 měsíců jsou nízké. Jen v obci Vápenná je podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců vyšší. V obcích Vápenná a Mikulovice je podíl uchazečů o zaměstnání věkové skupiny 50 let a více vysoký, což znamená, že tato věková skupina nemůže nalézt uplatnění na trhu práce. V obci Mikulovice je jedna část Kolnovice zcela nedostupná na dva ze zadaných časů. V obci Hradec-Nová Ves je podíl uchazečů o zaměstnání se základním stupněm vzdělání vyšší. A z hlediska celkové vzdělanosti je ukazatel hodnocení vzdělanosti nízký oproti ostatním obcím, které byly zařazeny do oblasti nejlépe obslužné. V obci je podíl produktivní složky obyvatel k celkovému počtu obyvatel nízký (62%). A patří mezi obce s nejnižším počtem obyvatel (305). V obcích Jeseník, Lipová lázně, Vápenná a Česká Ves sídlí významní zaměstnavatelé s největším počtem zaměstnanců, čímž představují významný pracovní potenciál.

Závěr

Hlavním cílem této diplomové práce byla analýza dopravní dostupnosti k významným zaměstnavatelům v okrese Jeseník ve vztahu k demografickým ukazatelům. K získání údajů o dopravní obslužnosti v okrese byly využity elektronické jízdní řády IDOS a program DOK.
Významní zaměstnavatelé byli identifikováni ve spolupráci s Úřadem práce v Jeseníku a byli lokalizováni pomocí dat z Registru sčítacích obvodů (ČSÚ) a údajů o jejich adresách. Na základě dostupnosti, zabezpečené veřejnou hromadnou dopravou, jednotlivých významných zaměstnavatelů byly vymezeny spádové oblasti pro pět vybraných zaměstnavatelů s největším počtem zaměstnanců, čímž představují významný pracovní potenciál.
Byla sledována dopravní obslužnost částí obcí ve vztahu k dojížďce k významným zaměstnavatelům, která klesá směrem k hranicím okresu, což je způsobeno menší hustotou významných zaměstnavatelů v těchto částech. Většina významných zaměstnavatelů je soustředěna v obcích Jeseník a Lipová lázně. V této práci nebyla sledována spojení k významným zaměstnavatelům v sousedních okresích a také nebyly identifikovány malé firmy zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců. Z dat SLDB 2001 Tab.714, 716 - obyvatelstvo vyjíždějící do zaměstnání podle obce vyjížďky a obce dojížďky lze usuzovat, že občané z hůře dostupných částí obcí používají osobní automobil pro cestování do zaměstnání. Ti, kteří nemají možnost cestovat osobním automobilem, využívají veřejnou dopravu a často musí absolvovat dlouhé cestování. Stanovení času odjezdu z části obce významného zaměstnavatele 45 minut po skončení pracovní doby je v některých případech omezující, jelikož poslední spoj do obce bydliště odjíždí ve 14:30. Tímto se tyto části obcí stávají neobslužnými.
Ukazatele dopravní obslužnosti (počet firem a pracovních míst) byly dále posuzovány ve vztahu k ukazatelům nezaměstnanosti (míra nezaměstnanosti, podíl věkové skupiny 50 let a více, podíl uchazečů se základním vzděláním, podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců a podíl uchazečů požadujících primárně KZAM9 z celkového počtu uchazečů o zaměstnání). U míry nezaměstnanosti se prokázal její pokles s rostoucím počtem dostupných pracovních míst. Dopravní obslužnost obcí má určitý vliv na ukazatele nezaměstnanosti.
Pro zhodnocení situace v okrese Jeseník byla dopravní obslužnost částí obcí porovnávána s demografickými daty ze SLDB 2001, a to především s daty o věku, pohlaví, ekonomické aktivitě a vzdělanosti obyvatelstva, vyjíždějící a dojíždějící zaměstnané osoby za zaměstnáním a také dojíždějící žáci, studenti, učni do škol.
Na závěr byly vymezeny oblasti, z hlediska dopravní obslužnosti, na oblasti kritické, oblasti středně obslužné a oblasti nejlépe obslužné. Situace v těchto oblastech z hlediska dopravní obslužnosti byla podložena jednotlivými ukazateli. Celkově lze říci, že v obcích s vhodnou dopravní obslužností k významným zaměstnavatelům, je menší nezaměstnanost a lidé mají vyšší stupeň vzdělání. Především obyvatelé starší věkové skupiny mají nižší stupně vzdělání.
Některé obce s nedostatečnou dopravní obslužností, kde by se daly očekávat vyšší hodnoty ukazatelů nezaměstnanosti, jsou zcela specifické např. Bílá Voda, Ostružná. Naopak obce s vhodnou dopravní obslužností vykazují vyšší hodnoty ukazatelů nezaměstnanosti např. Kobylá nad Vidnavkou, Velká Kraš. Tuto situaci lze vysvětlit tím, že do zpracování nebyla řada faktorů zahrnuta.
Porovnávání dopravní obslužnosti s danými ukazateli je ovlivněno rozdílnými zdroji dat, jejich rozdílnou vypovídací schopností a především rozdílným časem dat. Mnohem průkaznější by bylo, kdyby dané ukazatele byly vztaženy na části obcí, jelikož dopravní obslužnost byla hodnocena právě pro části obcí.

Literatura

[1] Stehlík, A.: Dopravní soustava. Alfa, Bratislava 1990.
[2] Kettner, T.: Analýza dopravní dostupnosti s využitím programu Jízdní řády. Diplomová práce, VŠB-TUO, Institut ekonomiky a systémů řízení. Ostrava 2001, 95 s.
[3] Metainformace o územních informacích SLDB 2001. ČSÚ Praha – oddělení statistických územních jednotek, 2003.
[4] Tuček, J.: Geografické informační systémy. Principy a praxe. Praha, ComputerPress, 1998, 424 s.
[5] Šotkovský, I.: Úvod do studia demografie. VŠB-Technická univerzita Ostrava, fakulta ekonomická, 1996, 158 s.
[6] Voženílek, V.: Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. Olomouc, Univerzita Palackého, přírodovědecká fakulta, 2001, 198 s.
[7] Horák, J., Šimek, M., Horáková, B., Hančlová, J., Tvrdý, L., Boroň, M., Růžička, L. : Praktické ukázky využití geoinformačních technologií v činnosti úřadu práce. VŠB- Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky, 2003.
[8] Horák, J.: Analýzy dopravní dostupnosti a obslužnosti, GIS Ostrava 2001.
[9] Autoatlas Česká a Slovenská republika 1:200 000, Geodézie Brno, a.s., 3.vydání 2000.
[10] Hearnshaw, H., Unwin, D.: Visualization in GIS, Willey&Sons, 1994, 243 s.
[11] Standard ISVS k prostorové identifikaci 008/04.02 [online].
[12] Standard ISVS Katalog jednoduchých datových prvků 009/02.01[online].
[13] IDOS Jízdní řády 2002/2003[online].
[14] Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 v okrese Jeseník [online].

Copyright (C) VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. 
V případě, dotazů, komentářů, připomínek kontaktujte www-gis.hgf@vsb.cz
Tato stránka byla naposledy aktualizována: 29.03.2006 16:16
Stránky jsou optimalizovány pro Microsoft Internet Explorer v. 5.0 a vyšší.
Jsou vytvářeny v programovém prostředí FrontPage 2003.