GISáček


Informační systém botanické zahrady Pdf UP

Michaela Vallová
Katedra geoinformatiky
Univerzita Palackého v Olomouci
Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc 
E – mail: mivall@email.cz

Abstract

The bachelor work is  engaged in creating of an information system of botanical garden of Faculty of Education UP. In particular this work includes a land mapping, a digitizing,  creating database of obejcts and database of  fields, which are situated in this botanical garden. Basic output is the project creating in program ArcView 3.1. Others outputs are a map and a web page, which have information about this bachelor work.

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá tvorbou informačního systému botanické zahrady Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Práce především zahrnuje terénní mapování, digitalizaci, tvorbu databáze objektů a tvorbu databáze polí nacházejících se na území botanické zahrady. Hlavním výstupem je projekt vytvořený v programu ArcView 3.1, který je dostupný na katedře geoinformatiky. Výstupem je i tištěná mapa a webová stránka informující o bakalářské práci.

 

Botanická zahrada

Území botanické zahrady Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se nachází na katastrálním území Lazce krajského města Olomouc, na Dlouhé ulici číslo popisné 128. Polohu města Olomouc znázorňují mapka Obr č. 1 a polohu botanické zahrady v rámci města Olomouc přibližuje mapka Obr č. 2. Zahradu spravuje katedra přírodopisu a pěstitelství, ale pozemek patří Pozemkovému fondu v Olomouci. Botanická zahrada slouží k praktické přípravě budoucích pedagogů, kteří budou vyučovat biologické a ekologické předměty na druhém stupni základních škol a na školách středních.

Obr č. 1 Vymezení zkoumaného území v rámci České republiky

Obr č. 2 Vymezení zkoumaného území v rámci města Olomouc

Zahrada je dělena do tří základních částí: sady, pěstitelská a okrasná část (viz. Obr č. 3). Oblast sadů se skládá ze starého sadu, mladého sadu a čtyř stromořadí. Pěstitelská část zahrnuje sedm polí, záhony s květinami, záhon s bylinami, dva skleníky a pařeniště. Okrasná část obsahuje okrasné dřeviny uvnitř zahrady a naučné dřeviny vysázené z vnější strany plotu zahrady.

Obr č. 3 Části botanické zahrady Pdf UP

Informační systém

Informační systém této botanické zahrady se skládá z tří částí: mapa, databáze objektů a databáze pěstitelských ploch. Mapa byla vytvořena v produktu firmy ESRI v programu ArcView verze 3.1., který je dostupný na počítačové učebně katedry geoinformatiky. Databáze objektů zahrnuje objekty stálé či časově málo proměnné, zatímco databáze pěstitelských ploch je zaměřena na evidenci pěstitelských plodin, jejichž umístění se mění každý rok.

Mapa

Vzniklá mapa je vůbec první digitální i analogovou mapou této botanické zahrady. Podkladovou mapou pro terénní mapování byla katastrální mapa Olomouc 8-0/14 v měřítku 1:1000. Terénní průzkum, mapování a sběr dat byl prováděn v průběhu letních měsíců roku 2003. Poloha dřevin byla zaměřena pomocí tří metrového pásma, jiná technika nebyla použitelná z důvodu hustoty porostu. Po vytvoření analogové mapy došlo k digitalizaci a úpravě mapy v programu ArcView. Vzniklý projekt (viz Obr č. 4) obsahuje 18 vrstev, z nichž stěžejní jsou vrstvy stromů, keřů, skupin dřevin a pěstitelských ploch (pole, záhony, skleníky a pařeniště).

Obr č. 4 Ukázka mapy v programu ArcView 3.1.

Mapa je interaktivní, pomocí nástroje Hot Link se může uživatel informačního systému odkázat na další okno programu ArcView (Obr č. 5), které obsahuje podrobnější rozdělení pěstitelských ploch v roce 2003, nebo na html stránky s podrobným popisem druhů dřevin (Obr č. 6) či s fotodokumentací různých objektů umístěných v mapě (Obr č. 7).

Obr č. 5 Interaktivní mapa s odkazem na další okno projektu

Obr č. 6 Html stránka s popisem dřeviny

Obr č. 7 Html stránka s fotodokumentací objektu mapy

Databáze objektů

Databáze objektů je vytvořena formou atributových tabulek projektu botanické zahrady v programu ArcView. Především zahrnuje inventarizaci dřevin botanické zahrady, ale obsahuje i informace o ostatních objektech v mapě, z větší části se jedná o informace o výšce, rozloze, obvodu a názvu objektu. Dřeviny jsou rozděleny do dvou tabulek: tabulka stromů (Obr č. 8) a tabulka keřů. U stromů byly určovány tyto atributy: latinský a český název (okrasné dřeviny určila Ing. P. Škardová z katedry přírodopisu a pěstitelství, ovocné dřeviny zahradník O. Štěpánek), výška (měření či odhad s přesností na půl metru), rozpětí koruny (měření či odhad s přesností na desítky centimetrů), báze koruny (měření s přesností na centimetry), průměr kmene (měření s přesností na centimetry ve výšce 30 cm) a stáří stromu (stáří dřevin určoval zahradník O. Štěpánek). U keřů byly zjišťovány tyto parametry (přesnost stejná jako u stromu): latinský a český název, výška , rozpětí keře, průměr keře (ve výšce 30 cm) a stáří keře.

Obr č. 8 Atributová tabulka stromů

Databáze pěstitelských ploch

Databáze pěstitelských ploch byla vytvořena v programu Access a obsahuje informace o polích, záhonech, sklenících a pařeništích. K naplnění databáze byly zahradníkem botanické zahrady poskytnuty údaje o stavu pěstitelských ploch v letech 1999, 2000, 2001, 2002 a 2003. Databáze se skládá ze dvou základních tabulek: tabulka pěstitelských ploch (rozdělené do úseků o stejné velikosti) a tabulka pěstovaných plodin (Obr č. 9), které jsou propojeny spojovací tabulkou. Výstupem z databáze jsou výběrové dotazy a formuláře k prohlížení dat a formulář pro plánování výsevu plodin na příští roky.

Obr č. 10 Atributová tabulka stromů

Literatura

  1. Boček, Černík, Večeřa (1961): Malá pomologie I. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 212 s.
  2. Boček, Černík, Večeřa (1961): Malá pomologie II. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 212 s.
  3. Bremnessová L. (1988): Bylinář. London, Dorling Kindersley Limited, 286 s.
  4. Dlouhá, J., Richter, M., Valíček, P. (1995): Ovoce. Praha, AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., 223 s.
  5. Dolejší A. (1982): Zelenina na zahrádce. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 209 s.
  6. Drobný, I. (1993): Všechno o letničkách. Bratislava, Slovart, 96 s.
  7. Dvořák, A. (1978): Atlas odrůd ovoce. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 399 s.
  8. Kott L., Moravec J. (1989): Pěstování a použití méně známých zelenin. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 268 s.
  9. Kreuter, M.L. (2001): Bylinky. Mnichov, BVL Verlagsgesellschaft mbH, 95 s.
  10. Kutina a kol. (1982). Encyklopedie pro zahrádkáře 1. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 430 s.
  11. Kutina a kol. (1984). Encyklopedie pro zahrádkáře 1. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 443 s.
  12. Osvald Z., Vreštiak P. (1994): O jehličnanech. Bratislava, Slovart, 96 s.
  13. Voženílek, V. (1999): Aplikovaná kartografie I. - tematické mapy. Olomouc, UP, 170 s.
  14. Větvička, V. (2001): Stromy a keře. Praha, AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, s. r. o.,  288 s.

     


Copyright (C) VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. 
V případě, dotazů, komentářů, připomínek kontaktujte www-gis.hgf@vsb.cz
Tato stránka byla naposledy aktualizována: 29.03.2006 16:16
Stránky jsou optimalizovány pro Microsoft Internet Explorer v. 5.0 a vyšší.
Jsou vytvářeny v programovém prostředí FrontPage 2003.

NAVRCHOLU.cz