4.2 Střih zvuku
Střih zvuku může být lineární nebo nelineární. |
Úvod |
Při lineárním (analogovém) střihu pouze ovlivňujeme, která část ze zdroje má být ve výstupu. Jakmile jednou zaznamenáme něco do výstupu, není to již možné vzít snadno zpět. Při nelineárním (někdy také digitáním) střihu můžeme z výstupem a jeho částmi libovolně manipulovat. |
Lineární, nelineární |
Každý program pro střih zvuku musí umět otevřít a uložit nově vytvořený záznam. K tomuto musí využít příslušný CODEC, pokud je záznam komprimován. |
Otevřít a uložit záznam - CODEC |
Při spojování záznamů umožňují některé editory pro střih zvuku definovat způsob přechodu mezi záznamy. Např. se může postupně jeden zeslabovat a druhý zesilovat. Takovýchto efektů lze dosáhnout i jinými nástroji běžného editoru, pokud tento přímo nenabízí funkci přechodu. |
Spojení záznamů, přechod mezi záznamy |
Při stříhání se část zvukové stopy označí (definuje se počátek - obvykle v desetinách milisekundy - a konec). Následně je možné tuto část odstranit, přesunout, duplikovat, kopírovat apod. |
Střih - označit, vysřihnout, kopírovat, vložit, přesunout |