1.1 Základní pojmy

Zvuk je mechanické vlnění. Je schopen se šířit například vzduchem nebo i jinými materiály.

Co je zvuk

Frekvence je základní charakteristikou zvuku (resp. vlnění). Frekvence se udává v jednotkách Hz, kde Hz = 1/s. V případě vlnění 1 Hz odpovídá vlnění, kde jedna vlna proběhne za jednu sekundu. Lidské ucho je schpno rozlišit zvuky v rozsahu 20 Hz až 20 kHz. Lidské ucho je obvykle nejvíce citlivé na frekvence kolem 1000 Hz.

Frekvence

Amplituda udává intenzitu daného vlnění. V případě zvuku se nejčastěji vyjadřuje v dB (decibely) nebo v Pa (tlak).

Amplituda

Zvuk, který vnímáme, je vždy kombinací mnoha složek, které ve výsledkumůžeme intepretovat jako změny amplitudy v čase. Základní rozdělení zvuků je na harmonické a neharmonické složky. Hramonické složky se nazývají tóny. Harmonikou složkou může být např. tón C (440 Hz) a k němu doprovodné harmonické kmity o frekveních např. 220 Hz, 660 Hz nebo 880 Hz. Neharmonické složky se obvykle označují souhraně jako šum.

Složky zvuku, Tóny

KONTROLNÍ OTÁZKA

 

Co je zvuk za druh vlnění.

KONTROLNÍ OTÁZKA

 

Na jaké frekvence je lidské ucho nejvíce citlivé.