1.1 Základní pojmy
Zvuk je mechanické vlnění. Je schopen se šířit například vzduchem nebo i jinými materiály. |
Co je zvuk |
Frekvence je základní charakteristikou zvuku (resp. vlnění). Frekvence se udává v jednotkách Hz, kde Hz = 1/s. V případě vlnění 1 Hz odpovídá vlnění, kde jedna vlna proběhne za jednu sekundu. Lidské ucho je schpno rozlišit zvuky v rozsahu 20 Hz až 20 kHz. Lidské ucho je obvykle nejvíce citlivé na frekvence kolem 1000 Hz. |
Frekvence |
Amplituda udává intenzitu daného vlnění. V případě zvuku se nejčastěji vyjadřuje v dB (decibely) nebo v Pa (tlak). |
Amplituda |
Zvuk, který vnímáme, je vždy kombinací mnoha složek, které ve výsledkumůžeme intepretovat jako změny amplitudy v čase. Základní rozdělení zvuků je na harmonické a neharmonické složky. Hramonické složky se nazývají tóny. Harmonikou složkou může být např. tón C (440 Hz) a k němu doprovodné harmonické kmity o frekveních např. 220 Hz, 660 Hz nebo 880 Hz. Neharmonické složky se obvykle označují souhraně jako šum. |
Složky zvuku, Tóny |
KONTROLNÍ OTÁZKA |
|
|
Co je zvuk za druh vlnění. |
KONTROLNÍ OTÁZKA |
|
|
Na jaké frekvence je lidské ucho nejvíce citlivé. |