1.3 Principy a pravidla

Příprava elektronicky publikovaných map klade na své tvůrce srovnatelné nároky jako na tvůrce mapy tradiční. Každý, kdo má v úmyslu připravit kvalitní elektronickou mapu je postaven do velice nesnadné role, spočívající v dodržení maximálního množství klasických kartografických zásad s tím, že digitální technologie nabízí prostřednictvím Internetu nedostatečné instrumenty pro jejich uskutečňování.

Elektronické mapy publikované prostřednictvím Internetu se dostávají do rukou široké skupině uživatelů (čtenářů mapy) a ti mají navíc možnost ovlivňovat způsob jejich vizualizace. To je situace, která byla ještě před několika lety téměř nemyslitelná. Marné jsou snahy většiny těch, kteří na vzdáleném konci Internetu mapu připravovali. Uživatel při vizualizaci stejně udělá co se mu zlíbí. Z nabízených prostorových dat si zvolí skupiny témat pro zobrazení, nastaví si výřez a tím tedy i měřítko zobrazení, změní nabízený symbol, jeho barvu ... a ... a konzervativně uvažující kartograf je otřesen. Kde jsou zažité standardy a konvence donedávna s pokorou dodržované většinou kartografů. Vše co kartografie a její specializace za celá staletí a tisíciletí připravily, všechny zásady, zvyklosti, konvence a metody jsou zpochybněny, ignorovány, narušeny, dány k dispozici širokým masám, laikům. Řekněme si otevřeně, lepší to nebude. Alespoň ne v nejbližší době.

Takže jak by se měli zachovat aktéři této různice ? Dobrá rada drahá. Autor elektronicky publikované mapy, by měl tedy spíše minimalizovat následky tohoto, až příliš vstřícného kroku směrem masám. Měl by se poradit s kartografem a připravit aplikaci vytvářející základní rámec, respektující kartografické zvyklosti a přitom poskytující uživateli dostatečný stupeň volnosti. Čtenář mapy (uživatel) si příliš starostí dělat nebude a proto na něj žádné zvláštní požadavky klást nemůžeme. Snad jedině obecný požadavek ve smyslu klasického rčení, že méně je někdy více.

Úskalí elektronického publikování map