2.1 Základní myšlenka

Proč se prostorová data publikují v prostředí Internetu je výchozí otázka, kterou je potřeba zodpovědět.

Je samozřejmě mnoho důvodů a mohou být různé přístupy k samotné publikaci, ale hlavní důvody které zůstávají platné jsou:

· Zpřístupnění prostorových dat co největšímu počtu uživatelů

· Možnost zvýšení počtu uživatelů pouhým zasláním WWW adresy

· Správa prostorových dat na jednom místě

· Prezentace možnosti těchto technologií ze strany dodavatelů, protože jsou velmi snadno použitelné i v intranetu, kde nahrazují tradiční desktop řešení

Výhody

Samotná prezentace v prostředí Internetu však přináší i problémy, které je nutné eliminovat:

· Nespolehlivost připojení

· Problematické zabezpečení dat

· Obvykle větší nároky na vybavení serveru

Nevýhody

Základní myšlenka prezentace prostorových dat (geometrických i popisných údajů o geoprvcích) v prostředí WWW je jednoduchá. Jedná se o řešení typu WWW klient/WWW server. WWW klient si po připojení k WWW serveru vyžádá informace z báze prostorových dat. WWW server tento požadavek zpracuje a zpět ke klientovi předá výstupní data v předem nadefinované podobě.

Je třeba upozornit na to, že se v případě publikování na Internetu nemusí jednat o využívání služby WWW. Ve většině případů se však služba pro publikování využívá a proto takovému řešení bude věnována větší pozornost.

Výstupní data mohou být formátována různým způsobem. Ve většině případů se však vždy jedná o kombinaci geometrické a popisné složky popisu geoprvků.

Prezentace popisné složky se řeší obvykle jako formátovaný textový výstup (nejčastěji ve formě atributové tabulky).

Prezentace geometrické složky je řešena s využitím rastrového nebo vektorového formátu grafických dat. Obvykle používané formáty jsou popsány v kapitole 4 .

Schéma prezentace prostorových dat v prostředí WWW je znázorněno na dalším obrázku.

Základní myšlenka

Obrázek 2-1: Princip publikování.

Princip publikování

Spustit animaci (vyžaduje Macromedia Flash Player)

Příklady vyžádání informace z báze prostorových dat může být následující požadavek:

1. Zobraz mapu České republiky, ve které budou vykresleny silnice 1. třídy, centroidy obcí a hranice okresů.

2. Zobraz popisné údaje o geoprvku na který jsem „klikl“ myší.

3. Zvýrazni obce s počtem obyvatel větším než 10000 žlutou barvou

 

SAMOSTATNÝ ÚKOL 3

 

Vyzkoušejte si podobné příklady vyžádání informace:

Zvolte http://www.cykloserver.cz/CykloServer/CsSIZbr.Asp?intRubrKis=1005 a klikněte do mapy do oblasti Moravskoslezského kraje. To co jste právě provedli odpovídá příkladu č.1.

Pomocí nástroje lupa přibližte město Ostrava, tak aby bylo celé obsaženo ve výřezu. Vyberte funkci identify a klikněte do mapy v blízkosti nějaké cyklotrasy. Výsledkem je zobrazení informací o objektech v mapě zobrazených v blízkosti kliknutí. To co jste právě provedli odpovídá příkladu č.2.

Vyžádání informace

 

Protože prostorová data nejsou obvykle spravována v takové podobě aby je mohl přímo vizualizovat WWW prohlížeč musí do procesu vizualizace (prezentace) vstoupit nějaký prostředník.

Tento prostředník může být umístěn na WWW serveru nebo na WWW klientovi (případně může být prostředníků více a mohou se nacházet na obou stranách).

 

V této souvislosti se rozlišují dva základní přístupy prezentace prostorových dat v prostředí WWW:

· S mapovým serverem

· Bez mapového serveru

Někdy se také hovoří o čtyřúrovňové architektuře a tříúrovňové architektuře. Takové dělení není přesně striktní a je spíše zavádějící. Můžeme se také setkat s více než čtyřúrovňovou architekturou. Proto dále budeme využívat dělení na aplikace s mapovým serverem a bez mapového serveru. Následující kapitoly se podrobněji zabývají strukturou obou zmiňovaných řešení.