1.3.3 Metody grafického znázornění údajů do mapy

Metoda grafického znázornění objektů a vlastností objektů do mapy, se volí především s ohledem na potřebu vizualizovat údaje:

· kvalitativní

· kvantitativní

Některé mapy využívají výhradně skupinu metod kvalitativních, část map obě skupiny metod kombinuje, tedy zobrazuje jak údaje kvalitativní, tak také kvantitativní.

Pro znázornění kvalitativních údajů se používá metod:

· figurálních (bodových) znaků

· liniových znaků

· plošných znaků

Tyto metody jsou nejrozšířenější při přípravě elektronických map a při jejich publikování prostorových dat v prostředí Internetu

Kvantitativní údaje se znázorňují v mapě prostřednictvím metod:

· kartogramu

· kartodiagramu

· teček

· dasymetrických

· izolinií

Vyčerpávající poznatky o uvedených metodách lze najít v doporučené literatuře a dalších zdrojích.

Především metoda izolinií je v praxi uplatňována v kombinaci s metodami pro znázornění kvalitativních údajů do mapy, tedy s metodami bodových, liniových a plošných znaků. Jako výstižný příklad lze uvést vyjádření vertikální členitosti reliéfu formou vrstevnic v topografické mapě. V současnosti používané programové produkty nabízejí rovněž možnost tvorby kartogramu. Na www stránkách je však praktické využití této metody daleko méně rozšířeno.

Metody grafického znázornění údajů do mapy

V elektronických mapách publikovaných prostřednictvím Internetu se metody pro znázornění kvantitativních údajů do mapy (s výjimkou izolinií) uplatňují podstatně méně než metody kvalitativní. Tato disproporce je zřejmá především v případech, kdy by takové mapy měly být publikovány dynamicky, tedy jejich realizace by měla být ovlivňována uživatelem. Je to dáno především skutečností, že aplikace těchto metod vyžaduje hlubší znalosti problematiky a mnohdy vyžaduje některé podpůrné metody a nástroje (histogram statistického souboru, kontingenční tabulka, atd.). Reálné použití některé ze zmíněných metod vyžaduje mnohdy uskutečnění explorativní (zkusmé) analýzy, která umožní uživateli aplikujícímu tuto metodu optimalizovat parametry metody (volba počtu tříd a třídních intervalů, atd.). Možnost uplatnění těchto metod v aplikaci sice existuje, ale tvůrce aplikace musí s takovou eventualitou počítat. Tyto prostředky jsou poměrně rozvinuté na straně některých silných klientů (např. modul ArcMap z programového balíku ArcGIS).

Velice zajímavou ukázkou dynamického publikování map je systém, vzniklý spojením produktů Lava/Magma a Descartes (Intelligent Mapping and Visual Data Exploration in the WWW), který byl původně vyvinut v GMD (German National Research Center for Information Technology). Systém byl následně rozvíjen v rámci sdružení organizací nazvaného Consortium of CommonGIS (http://commongis.jrc.it/consortium.html).

Metody vizualizace v prostředí Internetu

Kromě obvyklých metod pro znázornění kvalitativních údajů do mapy jsou k dispozici i možnosti ovlivnění způsobu vizualizace. Systém navíc poskytuje i několik metod pro znázornění kvantitativních údajů do mapy, včetně základního statistického zpracování, které s tím souvisí. Takto je možné produkovat především kartogramy a kartodiagramy.

 

Obrázek 1-3: Kartogram (systém Lava/Magma a Descartes).

Kartogram (systém Lava/Magma a Descartes)

Obrázek 1-4: Kartodiagram (systém Lava/Magma a Descartes)

Kartodiagram (systém Lava/Magma a Descartes)

Plně funkční ukázkové aplikace popsaného systému, pracující s daty z censu a voleb jsou k dispozici pro shlédnutí a vyzkoušení na následující adrese: http://allanon.gmd.de/and/java/iris/.

Velkou výhodou tohoto systému je možnost využití standardního WWW prohlížeče (MS Internet Explorer). Systém je funkční i při použití jiných produktů ze skupiny WWW prohlížečů (Netscape Navigator resp. Mozilla, Konqueror) umožňujících podporu aplikací jazyka Java.

  

K ZAPAMATOVÁNÍ 4

 

Kartogram – jako kartografická metoda pro znázornění kvalitativních charakteristik se v anglickém jazyce vyjádří jako „choroplet map“. Na druhou stranu „cartogram“ v angličtině vyjadřuje pouze jednu z mnoha variant kartogramu, v českém jazyce označovanou jako kartogram anamorfózní.

Pozor na termín
“cartogram” v angličtině !!

SHRNUTÍ KAPITOLY KARTOGRAFICKÉ ASPEKTY PUBLIKOVÁNÍ PROSTOROVÝCH DAT V PROSTŘEDÍ INTERNETU

 

Po nastudování této kapitoly víte, že mapa či atlas mohou být zobrazeny na displeji počítače, tedy mohou být publikovány v elektronické podobě.

Je vám jasné, že vhodným mediem k jejich publikování je globální počítačová síť Internet či privátní síť - intranet.

Víte také to, že využití kartografických metod má svá pravidla, která by měla být aplikována v mapách elektronických, přičemž důležitou roli hraje rovněž kompozice elektronické mapy.

Pravděpodobně si uvědomujete, že využití počítačové sítě a zobrazení mapy na monitoru počítače přináší jisté specifické problémy a omezení, s nimiž je nutno počítat.

Je vám rovněž jasné, že tyto technologie přináší obrovské výhody, které je třeba s výhodou využít.

Shrnutí

PRŮVODCE STUDIEM 2

 

Právě ukončená kapitola představila elektronické publikovaní prostorových dat na Internetu jako směr rozvoje digitální kartografie. Celá problematika je však úzce spjata s technickým řešením, které je možno implementovat mnoha způsoby. Následující kapitoly podávají přehled nejrozšířenějších technických řešení, využívaných v této oblasti.

Průchod modulem