Tvorba tabulky

K založení nové tabulky v databázi slouží příkaz CREATE TABLE. Obsahuje několik povinných údajů. Tabulku musíme pojmenovat, pojmenovat její sloupce a určit datové typy pro tyto sloupce. Seznam konkrétních možných datových typů naleznete v referenční příručce jazyka SQL pro konkrétní SŘBD. Pro Oracle jsou DT uvedeny v dokumentaci Oracle. Dále je možné ke každému sloupci uvést různá omezení - default hodnotu, možnost hodnoty NULL či referenci na jinou tabulku (cizí klíč). Syntaxe příkazu:

CREATE TABLE [nazev_databaze.]nazev_tabulky 
        (<nazev sloupce> <datovy typ> 
        [DEFAULT <konstantni vyraz>]
        [NULL | NOT NULL]
        [<omezeni pro sloupec>]
        |[<omezeni pro tabulku>]
        [,...n]
   );

V [] jsou uvedeny nepovinné údaje - například [nazev_databaze.]. Za () je uvedena povinná část <nazev sloupce> <datovy typ> s možným opakováním až n-krát [,...n].

Typy omezení, která při tvorbě tabulky používáme:

PRIMARY KEY - definujeme primární klíč tabulky
UNIQUE - definujeme unikátní klíč
NOT NULL - definujeme požadavek, kdy se ve sloupci nesmí zadat prázdná hodnota
DEFAULT <výraz> - definujeme defaultní hodnotu/y pro sloupec (při vkládání nových záznamů SŘBD automaticky hodnotu vloží)
CHECK (<podmínky>) - definujeme podmínky, kterými jsou omezujeme přípustné hodnoty či kombinace hodnot ve sloupcích jednoho záznamu 

V případě, že omezení nejsou definována při tvorbě tabulky, je možné příkazem ALTER TABLE omezení přidat či změnit.

Další nepovinnou částí definice je pojmenování pomocí klauzuel CONSTRAINT:

 CONSTRAINT <nazev_tabulky> <definice omezení>