V rámci projektu "Povodňová rizika a jejich prevence v malých a středních povodích" zařazeného do programu COST je na pracovišti katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulty stavební, ČVUT v Praze řešena problematika stanovení míry povodňového rizika pro malá povodí. Tato problematika navazuje na filosofii strukturovaného přístupu k odhadu produkce povrchového odtoku z malých povodí. Jedná se o metodiku zabývající se povodňovými riziky souvisejícími s přívalovými dešti. Z hlediska povodní se jde tedy pouze o jednu část širokého spektra problematiky povodňových jevů. Míra rizika je v rámci tohoto projektu určována s pomocí matice rizik. U této matice je na jedné ose zranitelnost a na ose druhé možnost výskytu nebezpečných průtoků, přičemž míra rizika se mění po diagonále této matice. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o metodiku pro klasifikaci povodí v rámci velkých ploch, je kladen důraz na možnost automatického zpracování s využitím dat GIS. Z toho důvodu je ke stanovení míry ohrožení i ke stanovení možnosti výskytu nebezpečných průtoků užíváno faktorů, jejichž hodnotu je možno stanovit na základě snadno dostupných dat GIS a prostřednictvím zpracování pomocí obecných GIS prostředků (ArcGIS, Idrisi). Při zpracování odhadu výskytu extrémních jevů jsou zpracovávány především faktory klimatické, faktory morfologické a faktory využití území v kombinaci s půdními faktory. Na základě hodnot jednotlivých faktorů je pak určena kategorie pravděpodobnosti výskytu extrémního průtoku. V rámci určení zranitelnosti je pak pracováno především s faktory určujícími množství objektů, které mohou být extrémním průtokem ohroženy, jsou ovšem brány v potaz také okolnosti, které mohou celkovou míru zranitelnosti snižovat. Na základě kombinace všech uvažovaných faktorů je pak stanovena kategorie zranitelnosti. Detailní zpracování rizikové analýzy v lokalitách odhalených tímto postupem je pak prováděno pomocí prostředků využívajících opět data GIS. Je nutno podotknout, že zpracovávaný postup má své limity. Ty tkví především ve skutečnosti, že pomocí takto obecného postupu nelze kvantifikovat ani jeden z posuzovaných fenoménů - výskyt extrémních průtoků a míru zranitelnosti. Tento postup má sloužit především ke kategorizaci malých povodí z hlediska rizika povodně.