Cílem příspěvku je představit možnosti GIS pro optimalizaci prostorového rozmístění poskytování veřejných služeb. Na optimalizaci veřejných služeb lze pohlížet z různých hledisek. Jedním, a přitom zásadním hlediskem, je rozmístění služeb v prostoru. Současně prostorové parametry služeb a související prostorové vztahy je třeba posuzovat v kontextu dalších ukazatelů, zejména ekonomických. Vždy je třeba uvažovat v perspektivě zákazníka a poskytovatele a obě perspektivy vyvažovat. Z prostorového hlediska existují dvě varianty poskytování služby. První je stacionární služba a pohyblivý, dojíždějící klient, druhou je stacionární klient a pohyblivá, dojíždějící služba. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o pohyb po vymezené trase, liší se obě varianty jen směrem pohybu po dané trase a optimalizační algoritmus je víceméně identický. Dekomponujeme-li problematiku prostorové optimalizace na dílčí oblasti problémů, identifikujeme úlohy typu:
. návrh prostorové sítě poskytování služeb (struktura) a určení spádovosti;
. optimalizace kapacity služeb v jednotlivých místech poskytování;
. optimalizace počtu míst (redukce, posílení) poskytování služby - zejména v čase (ve vazbě na demografický vývoj), včetně zahrnutí prostorové dimenze problému.
Jakýkoli model a související postup použitý pro návrh možností optimalizace prostorového rozmístění poskytování veřejných služeb je samozřejmě nutným zjednodušením reality. Po pečlivém zvažování byly určeny jako klíčové parametry: . území (správní hranice území a vymezení řešeného prostoru) a jeho charakteristiky;
. osídlení a jeho struktura;
. doprava - tj. dopravní infrastruktura (síť) a možnosti veřejné dopravy;
. samotná služba, resp. na jedné straně poptávka a na straně druhé nabídka (poptávka a perspektiva klienta, nabídka a perspektiva poskytovatele.
Při řešení prostorové optimalizace je potřeba pracovat s vhodnými vstupními daty. Kromě výše uvedených je třeba zohlednit:
. demografická data zahrnující počet obyvatel, zastoupení pohlaví v populaci, věkovou strukturu populace atd.;
. maximální počet členů cílové skupiny dané služby;
. aktuální počet klientů, kteří využívají danou službu;
. data z jízdních řádů vlaků a autobusů;
. přehled provozně-ekonomických ukazatelů z jednotlivých středisek poskytování služby.
Jednotlivé kroky zpracování analýzy dekomponovány na:
. specifikaci standardů služeb;
. přípravu geodat;
. data mining (vytěžení jízdních řádů, ERP, evidencí, registrů);
. síťovou analýzu;
. deskripci nabídky a deskripci poptávky;
. nastavení cílových parametrů služeb;
. optimalizaci sítě;
. přerozdělení spádovosti;
. statistické vyhodnocování.
Smyslem analýzy je získat několik scénářů možných řešení optimalizace sítě služeb, které slouží jako podklad pro rozhodnutí vlastníka poskytovatele resp. garanta příslušné služby.

This paper introduces GIS possibilities for the optimization of the spatial localization of public services. The optimization of public services may be viewed from many aspects. The most important aspect is the spatial location of services. Besides that, the spatial aspect is meaningful only with respect to the other aspects, especially the economical ones. It is always necessary to consider the perspective of the supplier and the perspective of the client and to balance these two perspectives. With respect to the spatial aspect, there are two variants of the service delivery. The first variant is a static service and a commuting client, the second one is a commuting service and a static client. Both these variants represent a movement along an appropriate path and the difference is only in the direction of this movement, therefore the optimalization algorithm is in both cases more or less similar. When we divide the spatial optimization domain into partial areas, we can identify tasks as:
. Design of spatial network of service delivery and assignation of catchment areas (regionalization);
. Optimization of each service point's capacity adequately to parameters of its catchment area (its region);
. Optimization of service points count (i.e. a reduction or an expansion of the network) - especially in the perspective of time (demographic consideration).
Any model and the relating procedures used in spatial optimization are only a simplification of reality. The following parameters were considered as crucial ones:
. Territory (boundaries) and its characteristics;
. Settlement and its structure;
. Traffic networks, individual and public transport;
. Service itself - its demand (client perspective) and its supply (supplier perspective).
Appropriate input data are needed for proceeding of the spatial optimization. . Except of the parameters mentioned above, the data model must reflect also:
. Demographic characteristics (population, gender, age.);
. Maximal size of the target group;
. Actual number of service's clients;
. Public transport timetables;
. Economical parameters of each service point.
In the process of spatial optimization of service, the following steps are identified:
. Specification of service standards;
. Geodata preparation (topology etc.);
. Data mining (electronic transport timetables, ERP data, external databases);
. Network analysis;
. Description of the supply and description of the demand;
. Target service parameters setting;
. Optimization of the service network;
. Regionalization of the territory - assignation of catchment area to service points;
. Statistical evaluation.
The objective of analysis is to prepare several scenarios of possible optimization of the service network, which can be used in decision-making process in public service management.