Příspěvek se zabývá průběžnými výsledky týkajícími se výzkumného záměru MSM 6293359101 Výzkum zdrojů a indikátorů biodiverzity v kulturní krajině v kontextu dynamiky její fragmentace, části Kvantitativní analýza dynamiky vývoje krajiny ČR. Zaměřuje se především na mapové podklady, které byly pro účely záměru získány, seznamuje s topologickými problémy, které vyvstaly při jejich vektorizaci, a také ukazuje dílčí výstupy, kterých bylo doposud dosaženo. Mapové sady, které slouží jako podklady, jsou tyto: mapové sady 2. rakouského vojenského mapování v měřítku 1:28 800, které byly pořizovány v letech 1836-1852, 3. rakouského vojenského mapování v měřítku 1:25 000 z období 1876-1880, československé vojenské topografické mapy z 50. a 90. let 20. století v měřítku 1:25 000 z období 1952-1955 a 1988-1995 a základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000 z let 2002-2006. Rovněž se postupně daří získávat mapy z období meziválečného a válečného (reambulované mapy 3. vojenského mapování, mapy prozatímního vojenského mapování z let 1923-1933, mapy definitivního vojenského mapování z let 1934-1938 a mapy z mapování moravské části Protektorátu Čechy a Morava tzv. Messtischblätter z let 1939-1945). Vzhledem k nekompletnosti mapových sad 2. a 3. vojenského mapování je nutno tyto sady doplnit. To se doposud zcela nepodařilo, především u 3. vojenského mapování. Co se týče georeference, mapy 2. a 3. vojenského mapování byly zgeoreferencovány na katedře Geomatiky ZČU s topologickou přesností mxy 13 m, ostatní na pracovišti autorů s topologickou přesností 10-15 m. U map 3. vojenského mapování s v oblasti Moravy zjistila polohopisná chyba až 120 m. Proto jsou vybrané mapové listy s polohopisnou chybou větší než 50 m opětovně georeferencovány. Při vektorizaci mapových sad se rozlišuje devět kategorií využívání krajiny podle metodiky VÚKOZ, v.v.i. (nepublikováno). Jsou vektorizovány pouze plochy větší než 0,8 ha (0,5 ha u vodních ploch) s ohledem na výstupní měřítko (1:200 000) projektu, který se zabývá celou ČR. Samotná analýza spočívá v překryvu zvektorizovaných mapových sad a výpočtu počtu změn využití krajiny pro celé sledované období. Škála změn se pohybuje v rozmezí 0 (žádná změna) až 4 (maximální možná změna). Při překryvu sad se objevily tzv. zbytkové polygony, především při hranicích výsledných polygonů, které díky svému charakteru - protáhlý tvar, velmi malá až nulová výměra, spíše zobrazují topologickou chybu něž skutečné změny krajiny. Proto se přikročilo k jejich opravě pomocí nástrojů, které nabízí program ArcInfo. Území, která byla doposud zvektorizována, jsou ukázána na přehledových mapách. Z nich je patrné, že kompletní výstupy (všech pět mapových sad) jsou k dispozici z Brněnska, Vyškovska, Kuřimska, Ivančicka, Náměšťska, částečně z Břeclavska a Znojemska.