Data a služby poskytované leteckými a kosmickými agenturami se staly neodmyslitelnou součástí geografických informačních systémů. Rozvoj technologií dálkového průzkumu a navazujícího zpracování přináší v současnosti stále širší nabídku dat s vysokým rozlišením, nové radarové systémy, senzory středního či malého rozlišení s mnoha spektrálními pásmy a vynikajícími parametry. Na scénu vstoupily komerční společnosti, velkou aktivitu vyvíjí také takoví hráči kosmického společenství jako je Indie a Čína. V Evropě se realizuje program GMES včetně přípravy nových družic, který bude možné lépe využít pro monitoring prostředí a zabezpečení ochrany obyvatel.
Rovněž laserové skenování se stává stále dostupnější a připravuje se jeho rozsáhlé nasazení ve velkých projektech. Fenomén digitálních světů typu Google Earth a jiných virtuálních modelů podněcuje rozvoj nových mobilních systémů sběru dat zaznamenávající 3D realitu.
To jen doplňuje současné trendy v rozvoji lokalizačních a navigačních systémů, telematice a nejrůznějších senzorových sítí.
Nakolik tento rychlý rozvoj ovlivňuje vývoj GIS? Využívají nové aplikace všechny možnosti, které nové systémy přináší? Je digitální svět vhodně a výkonně budován? Jsme schopni efektivním způsobem analyzovat velké objemy nových typů dat? Je geoinformační infrastruktura připravena pro využití těchto systémů?
V roce 2010 ISPRS slaví 100 let od svého založení E. Doležalem, 1. profesorem fotogrammetrie ve Vídni. Budoucnost fotogrammetrie a DPZ je také budoucností geoinformačních technologií.
doc. Dr. Ing. Jiří Horák
předseda programového výboru
Historie předchozích ročníků GIS Ostrava je k dispozici zde.