Epidemiologická data
Aktivita (výskyt) klíšťat
Výskyt lymeské boreliózy (LB)
Výskyt klíšťové encefalitidy (KE)
Topografický podklad
Územně správní členění
Mapový portál integruje výsledky několikaletého výzkumu probíhajícího na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., České Budějovice a Institutu srovnávací tropické medicíny a parazitologie, Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově, ve spolupráci s Institutem geoinformatiky, Hornicko-geologické fakulty, VŠB-TU Ostrava.
Kompletní informace o projektu naleznete zde a kontakty naleznete zde. Cílem mapového portálu je zpřístupnění výsledků výzkumu a informací o výskytu klíšťat a jimi přenášených onemocnění v prostoru Jihočeského kraje (a částech Bavorska) pro širokou veřejnost, s možností zobrazení na podrobných mapových podkladech. Více o zobrazovaných datech se dozvíte zde.
Mapové výstupy zobrazují, kromě epidemiologických dat, i vizualizace matematických modelů aktivity klíšťat, pravděpodobnosti toho, že klíště nese jeden ze sledovaných patogenů a aktivity infikovaných klíšťat. Výskyt klíšťat a jimi přenášených onemocnění je silně ohniskový - intenzita výskytu se mění nejen v čase ale zejména v prostoru. Nejsme proto schopní stanovit výskyt patogenů v každém místě mapovaného prostoru. Tato informace je však z hlediska ochrany veřejného zdraví zásadní. Nejschůdnější možností jak se pokusit vyhodnotit riziko v celém prostoru je použití matematických modelů. Tento přístup je založen na stanovení sledovaných parametrů (v našem případě intenzita výskytu klíšťat a patogenů v nich), hledání faktorů, které tyto parametry ovlivňují (faktory prostředí jako nadmořská výška, vegetační kryt, teplota apod.) a matematické vyjádření vztahu faktorů k hodnotě sledovaného parametru. Na základě této znalosti jsme schopni pak odhadovat aktivitu klíšťat, či pravděpodobnost výskytu nákazy v nich.
Je však třeba mít na paměti, že se jedná jen o matematický model, který má určitou míru přesnosti a tedy i nepřesnosti. Publikované mapy lze tedy brát jako vodítko, ovšem neznamená to, že bychom se, v případě vstupu do oblastí s nižším rizikem výskytu infikovaných klíšťat, neměli chránit.
V případě, že Vás tento portál zaujal nebo Vám naopak něco chybí, můžete nám zanechat vzkaz v sekci Napište nám! je několik
možností jak toto učinit.
V případě, že byste chtěli citovat naši práci, můžete využít tyto publikace:
Zubriková, D., Wittmann, M., Hönig, V., Švec, P., et al., 2020. Prevalence of tick-borne encephalitis virus and Borrelia burgdorferi sensu lato in Ixodes ricinus ticks in Lower Bavaria and Upper Palatinate, Germany. Ticks and Tick-borne Diseases. doi: 10.1016/j.ttbdis.2020.101375
Švec, P. et al. 2019: The use of multi-criteria evaluation for the selection of study plots for monitoring of I. ricinus ticks – Example from Central Europe. Ticks and Tick-borne Diseases. Vol. 10., No. 4., 905-910. doi: 10.1016/j.ttbdis.2019.04.014
Honig, V. et al. 2019: Model of Risk of Exposure to Lyme Borreliosis and Tick-Borne Encephalitis Virus-Infected Ticks in the Border Area of the Czech Republic (South Bohemia) and Germany (Lower Bavaria and Upper Palatinate). Int. J. Environ. Res. Public Health 2019, 16(7), 1173; doi:10.3390/ijerph16071173
Honig, V. et al. 2015: Ticks and tick-borne pathogens in South Bohemia (Czech Republic) - Spatial variability in Ixodes ricinus abundance, Borrelia burgdorferi and tick-borne encephalitis virus prevalence. Ticks and Tick-borne Diseases. Vol. 6., No. 5., 559-567.
Švec, P. et al. 2013: Use of GIS in spatial epidemiology - tick borne-diseases as a model example. SGEM 2013 : 13th international multidisciplinary scientific geoconference, conference proceedings. [Book 2].
Švec, P. et al. 2009. Využití GIS pro mapování klíšťat a klíšťaty přenášených patogenů v Jihočeském kraji. Geografie, 114, č. 2009/3, s. 157-168.