Mapový portál integruje výsledky několikaletého výzkumu probíhajícího na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, Parazitologickém ústavu Biologického centrum AV ČR, v.v.i., České Budějovice a Institutu srovnávací tropické medicíny a parazitologie, Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově, ve spolupráci s Institutem geoinformatiky, Hornicko-geologické fakulty, VŠB-TU Ostrava a dalšími partnery, jejichž kompletní přehled je uveden na konci této stránky. Většina epidemiologických dat byla získána v rámci projektu „Klíšťata a jimi přenášené nemoci v Jihočeském kraji a Bavorsku“ , některé části v rámci projektu „Výzkum klíšťat a klíšťaty přenášených patogenů v Jihočeském kraji a vybraných oblastí Bavorska s využitím GIS“.
Cílem mapového portálu je zpřístupnění výsledků výzkumu a dalších informací o výskytu klíšťat a jimi přenášených onemocnění v prostoru Jihočeského kraje a částech Bavorska pro širokou veřejnost, s možností zobrazení na podrobných mapových podkladech včetně možnosti tisku. Více o zobrazovaných datech se dozvíte zde:.
Epidemiologická data, jež máte možnost prozkoumat formou jednotlivých mapových vrstev, představují výsledek celé řady činností a kroků, které musely být provedeny, než vznikla jednotlivá mapa (vrstva). Postup přípravy map je popsán v následujících odstavcích.
Prezentované mapy jsou výsledkem kombinace terénních měření, analýzy v prostředí geografických informačních systémů (GIS), statistického testování dat a následného sestavení výsledku formou mapy v prostředí GIS a publikace v prostředí Internetu formou mapového portálu.
Většina epidemiologických dat (vyjma dat o počtech případů klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy z databáze EPIDAT) vznikla na základě terénních měření a sběrů klíšťat. Na základě prostorové analýzy bylo v Jihočeském kraji vybráno 30 testovacích ploch, kde v roce 2008 proběhly terénní sběry klíšťat standardizovanou metodou vlajkování (na vybraném místě je po zemi vlečen fábor a z něho následně klíšťata sbírána pinzetou do ampulí pro následné laboratorní vyšetření). Terénní sběry probíhaly ve třech časových periodách zohledňující aktivitu klíšťat v sezóně. Jarní sběry proběhly v květnu, letní sběry v červenci a podzimní sběry v září. Celkem bylo na 30 testovacích plochách v Jihočeském kraji nasbíráno 20 057 jedinců (18 829 nymf, 578 samic a 650 samců). Pro testovací plochy byly zaznamenány významné fyzicko-geografické charakteristiky (nadmořská výška, orientace ke světovým stranám, průměrná teplota atd.).
V následujícím kroku proběhlo laboratorní vyšetření klíšťat, které byly testovány na přítomnost viru klíšťové encefalitidy a patogenních bakterií komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato - původce lymeské boreliózy. Pomocí molekulárně-biologických metod byla detekována genetická informace výše zmíněných patogenů.
Na základě laboratorních výsledků jsme přistoupili na statistické testování dat s cílem vytvořit různé typy modelů v prostředí GIS, které by odhadovaly aktivitu klíšťat a riziko nákazy klíšťaty přenášenými patogeny v prostoru. V prostoru jsme se pokusili modelovat:
Výsledkem statistického testování byla rovnice, která byla aplikována pomocí mapové algebry v prostředí GIS. Všechna vstupní data modelu byla převedena do rastrové podoby. Velikost pixelu (buňky), se kterou systém pracoval je 250 m.
Poslední částí bylo publikování výsledných modelů a dalších dat z lokálního prostředí desktopového GIS do prostředí internetu formou interaktivního mapového portálu, jehož výslednou podobu máte možnost posoudit sami.
Pro úplnou správnost interpretace výsledných modelů je nezbytné upozornit na fakt, že model je kalibrován pouze pro biotopy, kde byly prováděny sběry klíšťat. Tedy o takové biotopy, které jsou vhodné pro život klíštěte. Jedná se tedy zejména o lesní oblasti do nadmořské výšky 700 m n. m. Všechny ostatní oblasti byly nahrazeny kategorií s minimálním rizikem, aktivitou a pravděpodobností nákazy klíšťat (týká se pouze modelů, např. počty případů KE či LB jsou na těchto parametrech nezávislé a vycházejí z dat SZÚ). Vodní plochy vzhledem k výše uvedenému spadají do kategorie nulové.
Závěrem bychom ještě jednou upozornili na fakt, že výstupy modelů mají pouze omezenou přesnost v prostoru i čase. Jsou tedy jakýmsi vodítkem mezi vysoce rizikovými a méně rizikovými oblastmi, ovšem neznamená to, že můžeme v nízce rizikových oblastech podceňovat preventivní opatření ochrany před napadení klíštětem a infekcí klíšťaty přenášenými nákazami.
Mgr. Václav Hönig (terénní sběry, laboratorní šetření, statistické testování dat a modelu)
Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. (vedení projektu)
Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita & Parazitologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., České Budějovice
RNDr. Pavel Švec, Ph.D. (GIS analýza, příprava GIS modelů, kartografické zpracování)
Bc. Ondřej Masař (zpracování GIS modelů)
Jan Poláček (tvorba mapového portálu)
RNDr. Daniela Szturcová, Ph.D. (statistické testování dat)
Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TU Ostrava
doc. RNDr. Tomáš Mrkvička, Ph.D. (statistické testování dat a tvorba modelu)
Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita
Prof. Dr. med. vet. Kurt Pfister
MVDr. Dana Čerňanská, Ph.D.
Maria Vögerl, Diplom-Biologin
Institut srovnávací tropické medicíny a parazitologie Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově
Na sběrech klíšťat a jejich testování se podíleli:
Mgr. Veronika Dorňáková, RNDr. Jarmila Dupejová, Jan Erhart, RNDr. Patrik Kilian, Helena Mondeková, Mgr. Martin Palus, Bc. Zuzana Vavrušková, Mgr. Vendula Vetišková
Poděkování patří také Mgr. Petru Halasovi, Ph.D. z ústavu GEONIKY AV ČR, v. v. i. Za pomoc při fytocenologickém snímkování.
Za spolupráci děkujeme i RNDr. Vlastě Danielové a RNDr. Milanu Danielovi za pomoc při výběru testovacích ploch.
Rádi bychom také poděkovali ČÚZK
za možnost využití podkladových map publikovaných přes ArcGIS Online.
Evropský fond pro regionální rozvoj (projekt: “Klíšťata a jimi přenášená infekční onemocnění v podmínkách Jihočeského kraje a Bavorska), Jihočeský kraj, granty SP/2010184 (SGS VŠB-TU, Ostrava), GAČR 206/09/H026 a Z60220518 (Parazitologický ústav BC AV ČR).