V roce 2014 pokračuje příprava nové strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020, na kterou by v blízké době měly navazovat implementační dokumenty. S tím je spojena řada otázek, počínaje koncepcí a přípravou Národní sady prostorových objektů (NaSaPO), Národní integrační platformy pro prostorové informace (NIPPI) či Národního geoportálu a konče celoživotním vzděláváním, které by implementaci GeoinfoStrategie mělo podpořit. Současně pokračuje implementace INSPIRE, budování a správa základních registrů (RÚIAN), byl připraven Digitální modelu území České republiky 4. generace a připravují se další produkty lidarového mapování a běží příprava či realizace řady dalších projektů, které mohou významně ovlivnit další rozvoj geoinformatiky v Česku a na Slovensku.
V návaznosti na anglickou část sympozia je větší prostor poskytnut příspěvkům zaměřeným na modelování povrchů z pohledu geoinformatiky, které představují klíčovou část řešení mnoha geoaplikací. Aplikační výsledky jsou úzce spojeny s kvalitou digitálního modelování povrchů. Proces vytváření a využití digitálních modelů povrchů je v každé části ovlivněn volbou zdrojů, metod a postupů a jim příslušející neurčitostí. Tradiční metody konstrukce DMR jsou stále více doplňovány poloautomatickými a automatickými postupy, s využitím nových směrů DPZ, včetně lidaru a dat pořizovaných drony. Vedle dominantních digitálních modelů reliéfu terénu se více setkáváme i s modelováním jiných typů povrchů, velkou výzvou je zejména modelování 3D urbánního prostředí a k novým trendům bezesporu patří i mapování vnitřních prostor, v budoucnu i s využitím nově koncipovaných osobních mobilních zařízení.
K rostoucí variabilitě zdrojů dat patří i větší důraz na vhodné metody jejich integrace, údržby a využití, evidence a využití prostorově variabilních parametrů kvality či zvyšování výkonnosti při zpracování velkých objemů prostorových dat. Na to navazují metody pokročilého analytického zpracování dat, prostorové interpolace, časoprostorové analýzy nebo 3D analytické operace. Přirozenou součástí celého procesu jsou metody vizualizace digitálních modelů povrchů, včetně rozvoje využití 3D tiskáren.
Konference rovněž poskytuje prostor i pro další tradiční témata, kde je možné prezentovat nové výsledky úspěšných aplikací či výzkumu. Patří k nim vývoj GIS aplikací, aplikace GIT ve vybraných oblastech jako jsou životní prostředí, hydrologie, zemědělství a lesnictví, hornictví a geologie, operační a krizové řízení, vzdělávání, popularizace GIT a etické a legislativní otázky.
Konference poskytne příjemné prostředí a zázemí pro prezentaci a diskuzi vývoje geoinformatiky v Česku a na Slovensku. Všichni, kdo se chtějí podělit o svoje zkušenosti a nechat se inspirovat ve své další práci, jsou srdečně zváni.
Historie předchozích ročníků GIS Ostrava je k dispozici zde.