Většina z nás bude souhlasit, že svět, ve kterém žijeme, není bezpečný a že nás ohrožuje řada problémů od globálních po těch s lokálními rozměry, přírodního původu i antropogenních, útočících na naše zdraví či dokonce život, majetek, prostředí či „pouze“ civilizační vymoženosti jako jsou naše data, dodávky elektřiny či přístup k internetu. Nezřídka se události kumulují a vytváří tak ještě vyšší tlak na společnost i jedince. Jsme svědky přírodních a sociálních hrozeb v nedávné minulosti nebývalých rozměrů a není na místě neodůvodněný optimismus, že nás se to netýká. Současně je však potřeba rozvíjet systémy pro prevenci, kontrolu a represi patogenních jevů ve společnosti a rovněž prostředky a metody pro posilování vnější bezpečnosti.
Z podstaty geografických informačních systémů a jiných geoinformačních technologií vyplývá jejich mimořádná role při monitoringu, přípravě na tato ohrožení a včasné varování, při řízení operací i následném odstraňování či zmírňování následků, při řešení bezpečnostních problémů a v boji s kriminalitou. Nové družicové mise, rozšiřování použití dronů a autonomních vozidel, aktivních i pasivních senzorových sítí či využití sociálních sítí jako zdroje informací přináší pro GIS nebývalé možnosti, jak rychle získávat potřebné komplexní informace, kombinovat je, analyzovat a využívat pro podporu rozhodování. Schopnosti modelování, simulací a predikcí umožňují připravovat stále dokonalejší scénáře pro řešení jednotlivých situací a současně díky rostoucímu výkonu a mobilním řešením je mít k dispozici rychleji a efektivněji.
Vzhledem k různorodosti příčin ohrožení, různorodosti prostředí a ohrožených subjektů, v různorodosti jejich možných kombinací chceme poskytnout široké spektrum témat, které dovolí se seznámit se současnými možnostmi a problémy využití GIS a geoinformačních technologií při krizovém plánování, analýzách rizik, tvorbě krizových scénářů a map, řešení krizových situací, mapování přírodních i antropogenních rizik, navrhování a rozmísťování objektů, sil a prostředků, přípravě a realizaci systémů včasného varování, monitorování dynamického pohybu obyvatelstva, modelování a simulacím šíření nebezpečných látek i ohrožujících dynamických jevů, analýzách a predikcích kriminality, přípravě a realizaci bezpečnostních opatření, součinnosti složek integrovaných záchranných systémů a složek krizového řízení až po efektivní metody vizualizace.
Současně konference nabízí prostor i pro další témata, kde je možné prezentovat nové výsledky rozvoje geoinformační infrastruktury, úspěšných aplikací geoinformačních technologií či zajímavé výsledky výzkumu v oblasti geoinformační vědy a technologií.
Přijměte naše pozvání do Ostravy, přijeďte naslouchat, prezentovat a diskutovat nad aktuálními tématy.
Příspěvky jsou přijímány na základě schváleného abstraktu členy programového výboru. Pokud o to autor požádá, bude provedeno recenzní řízení 2 recenzenty; takové příspěvky budou ve sborníku zřetelně označeny jako recenzované.
Historie předchozích ročníků GIS Ostrava je k dispozici zde.